7 C 236/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 56 765,01 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynijistinu ve výši 20 361,15 Kč,úrok ve výši 3 536,91 Kč za dobu poskytnutí úvěru,poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 2 035,29 Kč,smluvní pokutu ve výši 13 000 Kč za dobu od , datum, do , datum, ,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 447,21 Kč za období od prodlení do , datum, ,kapitalizovaný úrok ve výši 9 158,14 Kč za období od , datum, do , datum, ,zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 898,06 Kč od , datum, do zaplacení,úrok ve výši 25 % ročně z částky 20 361,15 Kč od , datum, do zaplacení,a to ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 13 761,38 Kč a poplatku hotovostní inkaso splátek ve výši 4 070,28 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 927 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tituly za jménem 1. Žalobou, ve znění doplnění ze dne , datum, č. l. 42 a ze dne , datum, č. l. 52, podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek (dále jen „smlouva“), a to poté, co byla řádně posouzena schopnost žalované úvěr splácet. Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 26 000 Kč a finanční prostředky byly žalované předány hotově v místě bydliště což žalovaná stvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu se žalovaná zavázala původní věřitelce vrátit úrok v pevné výši 6 058 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku ve výši 18 460 Kč, úhradu za vyhodnocení úvěru ve výši 2 722 Kč, poplatek za splátky v hotovosti ve výši 5 460 Kč, a to ve 20 měsíčních splátkách po částkách ve výši 2 935 Kč. Splatnost poslední splátky byla , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila částku ve výši 14 935 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná o dlužnou částku upomínána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena a postoupení bylo žalované oznámeno.

2. Žaloba s výzvou (vz.69) vyjádřit se k podané žalobě, bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty dne , datum, (viz doručenka č. l. 31). Doplnění ze dne , datum, č. l. 42 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty dne , datum, (viz doručenka č. l. 49v). Doplnění ze dne , datum, č. l. 52 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty dne , datum, (viz doručenka č. l. 51). Ke dni , datum, se žalovaná nevyjádřila. Adresa, na kterou bylo žalované doručováno je adresou dle CEO.

3. Ve věci bylo nařízené jednání na den , datum, . Předvolání k jednání žalované doručeno prostřednictvím pošty dne , datum, (viz doručenka č. l. 50). Žalované bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou, přičemž byla upozorněna, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vydán rozsudek pro zmeškání.

4. Žalovaná v dopoledních hodinách dne , datum, (viz záznam info č. l. 54) soudu sdělila, že tohoto dne jí volali z nemocnice a má druhý den , datum, nastoupit k operaci kolene. Žádá odročit jednání. Soudkyně po předání této zprávy, obratem kontaktovala žalovanou na telefonní číslo, které žalovaná soudu sdělila (č. l. 54). Po opakovaných pokusech se soudkyně telefonicky spojila s žalovanou a žalované bylo sděleno, že vzhledem k její nečinnosti dosud, považuje omluvu a žádost o odročení jednání za účelovou (viz záznam č. l. 55). Žalované tedy bylo sděleno, že pokud do zahájení jednání dne , datum, do 10. 30 hodin soudu doloží potvrzení o nástupu do nemocnice k operaci, bude na toto soudem brát zřetel. Žalovaná byla informována také v tom směru, že se soudkyni jeví její žádost a omluva jako účelová, protože od prosince 2024 ví o jednání ve věci samé, dosud se však k podané žalobě nevyjádřila, přestože jí byly zaslány soudní písemnosti a vždy si soudní písemnosti převzala. Na toto upozornění žalovaná sdělila, že tedy o odročení nežádá, soud má jednat. Také žalovaná soudu sdělila, že je v pracovní neschopnosti, stejně by nemohla přijít. Po této informaci na dotaz soudkyně, odkdy je žalovaná v pracovní neschopnosti, žalovaná uvedla, že od října 2024. Opět byla žalovaná soudkyní informována, že tuto skutečnost měla soudu obratem po doručení žaloby sdělit. Její chování tak soudkyně považuje za obstrukční, a proto omluva žalované nebyla soudem přijata a ve věci bylo konáno jednání a rozhodnuto ve věci samé. K jednání se žalovaná nedostavila, potvrzení o nástupu na operaci soudu nedoložila.

5. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem, kdy žalovaná se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavila a svou neúčast neomluvila, soud ve věci jednal a rozhodl. Právní zástupkyně žalobkyně, která se dostavila k nařízenému jednání, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Protože dle názoru soudu v daném případě byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vydal rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě vyhověl v rozsahu, ve kterém shledal uzavřenou úvěrovou smlouvu za platnou (viz výrok I. tohoto rozhodnutí), přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná.

6. Protože však dospěl soud k závěru, že v části smlouvy je smlouva neplatná, soud dále uvádí skutková zjištění a následně právní závěry, neboť v části, byla žaloba zamítnuta (výrok II. tohoto rozhodnutí.)

7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

10. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona). Dne , datum, rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C-679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008/48/ES.

17. Právní předchůdce s náležitou péčí dle názoru soudu posoudil úvěruschopnost žalované provádět splátky poskytnutého úvěru, kdy zjistil, že žalovaná pobírá invalidní důchod cca ve výši 8 000 Kč (viz žádost č. l. 44, potvrzení č. l. 48), k tomu má ještě příjem z pracovního poměru cca ve výši 15 000 Kč (viz výpis z účtu č. l. 45-47), pracovní smlouva.

18. Skutková zjištění. Žalobkyně uzavřela dne , datum, (č. l. 16) s původním věřitelem Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou z níže uvedené úvěrové smlouvy s účinností ke dni , datum, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem původního věřitele. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 21915 (výpis č. l. 22). Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikatelem.

19. Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřel dne , datum, s původním věřitelem Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (smlouva č. l. 13), jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek (č. l. 14). Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 26 000 Kč a finanční prostředky byly žalované předány hotově v místě bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru, a to pevně sjednaný úrok ve výši 6 058 Kč (představující 23,3 % z jistiny úvěru), dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 18 460 Kč (představující 71 % z jistiny úvěru), náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 722 Kč (představující 10,5 % z jistiny úvěru) a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 460 Kč (představující dalších 21 % z jistiny úvěru). Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 58 700 Kč ve 20 ti měsíčních splátek ve výši 2 935 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den , datum, . Žalovaná na úvěr zaplatila pouze částku ve výši 14 935 Kč, a to splátkami:dne , datum, ve výši 2 935 Kč,dne , datum, ve výši 500 Kč,dne , datum, ve výši 500 Kč,dne , datum, ve výši 5 000 Kčdne , datum, ve výši 6 000 Kč (poslední splátka zaplacená žalovanou). Ke dni vydání tohoto rozsudku, žalovaná již na dlužnou částku neplnila. Po započtení všech splátek ze strany žalované žalobkyně tvrdí, že požaduje po žalované částku ve výši 56 765,01 Kč a následující nároky:- a) neuhrazenou jistinu úvěru částku ve výši 20 361,15 Kč- b) úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částku ve výši 3 536,91 Kč za dobu poskytnutí úvěru. Součet částek pod písmeny a) a b) je 23 898,06 Kč.- c) úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy částku ve výši 13 761,38 Kč (ve smlouvě částka 18 460 Kč),- d) úhradu za vyhodnocení úvěrového případu částku ve výši 2 035,29 Kč (ve smlouvě částka 2 722 Kč),- e) úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku ve výši 4 070,28 Kč (ve smlouvě částka 5 460 Kč)- f) na úroku za období od , datum, do , datum, ve výši ve výši 9 158,14 Kč,- g) zákonný úrok z prodlení za období od prodlení do , datum, ve výši 5 447,21 Kč- h) smluvní pokutu ve výši 13 000 Kč za období od , datum, do , datum, . Splatnost úvěru nastala poslední splátkou, která byla stanovená na den , datum, . Dnem následujícím , datum, se žalovaná dostala do prodlení. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od , datum, do , datum, , kterou žalobkyně kapitalizovala na částku ve výši 13 000 Kč. Žalovaná zaplatila celkovou částku ve výši 14 935 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Na výzvu žalovaná nereagovala.

20. Právní závěr. Pokud se týká uzavřené smlouvy o úvěru, soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla platně sjednána pouze v části poskytnutí finanční částky ve výši 26 000 Kč, když hotovost byla žalované předána dle smlouvy v místě jejího bydliště. Žalovaná neprokázala, že by jí uvedená částka nebyla předána. Dále smlouva byla platně uzavřena v části pevně sjednaného úroku (představující 23,3 % z jistiny úvěru), poplatku za vyhodnocení úvěru (představující 10,5 % z jistiny úvěru) a smluvní pokuty (sjednané ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny). Výše takto sjednaného úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru a smluvní pokuty není v rozporu s ust. § 580 občanského zákoníku. Viz odůvodnění níže. Tyto výše jsou zcela přiměřené a soudem akceptovatelné. V části poplatku za poskytnutí úvěru ve výši odpovídající 71 % z jistiny a dalšího poplatku za hotovostní inkaso splátek odpovídající dalším 21 % z jistiny soud shledal smlouvu za absolutně neplatnou (viz odůvodnění níže). V žalobě uplatněna jistina ve výši 20 361,15 Kč, kterou žalovaná dosud nezaplatila, proto bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

21. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 23,3 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, úrok je cenou za poskytnutí finanční částky. Na úrok má žalobkyně nárok. V žalobě uplatněn úrok ve výši 3 536,91 Kč, v tomto rozsahu vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

22. K části nároku na zaplacení poplatku za vyhodnocení úvěru, který procentuálně představuje výši 10,5 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká tohoto poplatku, kdy soud přihlédl ke skutečnosti, že výše úroku byla sjednána ve výši 10,5 % z jistiny, za tohoto stavu tedy v této části, byla smlouva platně uzavřena, tuto výši lze ještě akceptovat, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených s uzavřením smlouvy o úvěru, prošetřením i úvěruschopnosti žalované úvěr splácet. V žalobě uplatněna částka ve výši 2 035,29 Kč, v tomto rozsahu vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

23. K nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 26 000 Kč dalších 71 %. Tato část představuje další náklady na úvěr, vedle poplatku za vyhodnocení úvěru, úroku. Za tohoto stavu, s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně si sjednala poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 10,5 % z jistiny úvěru, soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto poplatku za poskytnutí úvěru je smlouva absolutně neplatná, žalobkyni proto nevznikl nárok tento poplatek požadovat. V žalobě uplatněn částka ve výši 13 761,38 Kč, v tomto rozsahu žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

24. K části nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny soud dospěl k závěru, že výše smluvní pokuty sjednána v souladu s občanským zákoníkem, ujednání není v rozporu s ust. § 580 a ů 588 občanského zákoníku. Za tohoto stavu soud proto žalobě v části smluvní pokuty shledal žalobu taktéž za důvodnou. Kapitalizovaná smluvní pokuta byla shledána za důvodnou v celém rozsahu. V žalobě smluvní pokuta kapitalizovaná na částku ve výši 13 000 Kč za období od , datum, do , datum, (viz č. l. 52) z dlužné jistiny po započtení plateb žalované, v tomto rozsahu žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

25. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaná si půjčila částku ve výši 26 000 Kč a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za vyhodnocení úvěru. Vedle toho měla ještě žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek představujících dalších 21 % z jistiny úvěru. Úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení úvěru než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, ujednání absolutně neplatným. V žalobě uplatněn částka ve výši 4 070, 28 Kč, v tomto rozsahu žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

26. Žalovaná byla tak dle smlouvy povinna vrátit žalobkyni jistinu ve výši 26 000 Kč, pevně sjednaný úrok ve výši 6 058 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 2 722 Kč. Částku odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 18 460 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 460 Kč, tak žalovaná nebyla povinna vrátit z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy v této části.

27. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto žalobu v části, kdy žalobkyně požaduje po žalované zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek, žalobu zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 69 % (v části 38 933,35 Kč), v rozsahu 31 % neúspěšná (v části 17 831,66 Kč), celková úspěšnost žalobkyně ve výši 69 % - 31 %= 38 %. Celkové náklady řízení žalobkyně byly ve výši 31 387,40 Kč: představující soudní poplatek ve výši 2 662 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 3 260 Kč za každý ze 6 úkonů a 1 úkonu ve výši 1 630 Kč. 4 paušální náhrady výdajů po 300 Kč a za 3 úkony po 450 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 4 985,40 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Náklady řízení v rozsahu 38 % z celkových nákladů řízení tedy představují částku ve výši 11 927 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

29. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.