7 C 25/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 750 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 480,41 Kč za období od 24. 12. 2006 do 14. 4. 2008, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 750 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 793,16 Kč za období od 15. 4. 2008 do 18. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 750 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 750 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 3 750 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek (jistiny, poplatku, příslušenství) ve výši uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí ze Smlouvy o půjčce ze dne 17. 12. 2005, [číslo] (dále jen Smlouva). V žalobě žalobkyně tvrdila, že pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu nereagoval.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jedná se o adresu dle CEO. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne 17. 12. 2005 nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013. <i>6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do 31.12.2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.</i> <i>9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 10. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že pohledávka vyplývající z níže uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

11. Soud má za prokázané, že na základě uzavřené Smlouvy o půjčce ze dne 17. 12. 2005 č. l. 15 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, který procentuálně je ve výši 66,40 % jistiny. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po částkách ve výši 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 12. 2006. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 4. 2008. Žalovaný od uzavření Smlouvy do své poslední splátky žalobkyni uhradil celkem částku 12 890 Kč.

12. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 3 750 Kč, když tvrdí, že se skládá z dlužné jistiny ve výši 2 253,61 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 1 496,39 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 273,57 Kč z dlužné jistiny 3 750 Kč za období od 24. 12. 2006 do 18. 12. 2020, úroky z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné z jistiny 3 750 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Do dne 18. 12. 2020 (postoupení pohledávky) žalovaný uhradil celkem částku ve výši 12 890 Kč (tuto částku zaplatil ke dni své poslední splátky, tedy ke dni 15. 4. 2008.

13. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013), a to pouze v části týkající se zapůjčené jistiny. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy.

14. V části týkající souhrnného poplatku (ve smlouvě sjednán v celkové výši 6 640 Kč, představující 66,40 % z jistiny), soud shledal ujednání neplatné. Tato výše souhrnného poplatku je v nepřiměřené výši, proto je toto ujednání absolutně neplatné. Dle názoru soudu lze na tomto poplatku akceptovat částku odpovídající maximálně 20 % z jistiny, za předpokladu, že jiné duplicitní poplatky nebyly sjednány, nebyl sjednán úrok z půjčky. V daném případě tedy za přiměřený souhrnný poplatek soud shledává poplatek ve výši 2 000 Kč. Žalovaný byl tak povinen zaplatit, vrátit věřiteli pouze částku 12 000 Kč (jistinu 10 000 Kč, souhrnný oplatek ve výši 2 000 Kč). Protože ke dni své poslední platby 15. 4. 2008 žalovaný zaplatil částku 12 890 Kč, na svůj dluh plnil vše, co po právu měl plnit. Od 15. 4. 2008 již nebyl žalovaný povinen cokoliv plnit.

15. Vzhledem ke shora uvedenému, soud proto žalobu co do žalované částky 3 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 793,16 Kč od 15. 4. 2008 do 18. 12. 2020, zamítl jako nedůvodný nárok žalobkyně, a to výrokem II. tohoto rozhodnutí. Žalobkyně však má nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky do dne 14. 4. 2008, který za období od 24. 12. 2006 do 14. 4. 2008 je ve výši 480,41 Kč. Za tohoto stavu soud proto v této výši žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozhodnutí.

16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v převážné části nároků neúspěšná. Soud proto nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Celkově byla žalobkyně tedy neúspěšná. Žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

17. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Výrok I. tohoto rozhodnutí.