7 C 275/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 120 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 7 000 Kč a poplatek ve výši 320 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 518,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 506,14 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení poplatku ve výši 2 800 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši shora uvedené s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] a žalovaným došlo dne 22. 2. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč počínaje dnem 29. 2. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 3. 4. 2017. Žalovaný však porušil smluvní ujednání a splátky řádně nehradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí na adresu dle CEO. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>6. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy o zápůjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

10. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně posoudil před uzavřením smlouvy o zápůjčce s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce.

11. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku jistinu ve výši 7 000 Kč a dále tzv. Poplatek (představující 74 % z jistiny), jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 980 Kč (14 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou na straně čl. 1 2 Smlouvy o zápůjčce, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč (20 % z jistiny), dále poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč (dalších 40 % z jistiny). Celkovou částku 12 180 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po částkách ve výši 210 Kč, přičemž první splátka počínaje dnem 29. 2. 2016 a poslední splátka stanovena na den 3. 4. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ze smluvního ujednání bylo tedy žalovanému současně známo, že má celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne 3. 4. 2017. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný na dluh zaplatil částku 2 060 Kč Poslední platba žalovaného byla dne 22. 6. 2017. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení celkové dlužné částky a dlužná jistina činila dle tvrzení žalobkyně částku 7 000 Kč a dlužný poplatek částku za administrativní činnost ve výši 802,80 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 317,20 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno.

12. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 120 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 120 Kč, 2/ kapitalizovaných úroků ve výši 4 506,14 Kč, 3/ kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 518,32 Kč, 4/ úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení 5/ úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 7. 12.2019 do zaplacení.

13. Kapitalizovaný úrok ve výši 4 506,14 Kč žalobkyně požaduje ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč za období od 4. 4. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 518,32 Kč žalobkyně požaduje ve výši 8,05% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč za období od 11. 4. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019.

14. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že pokud se týká smlouvy o zápůjčce, je platná, neboť finanční částka ve výši 7 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, proto žalobkyně má nárok na zaplacení dlužné jistiny tak, jak její výše byla vyčíslena v žalobě (tedy na částku ve výši 7 000 Kč). Výrok I. tohoto rozhodnutí.

15. K části nároku na pěvně stanovený úrok ze zápůjčky, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je výše úroku vyjádřena 14 % z jistiny (u pevně sjednaný úrok), jdoucí ve výši 23,72 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky a žalobkyně má nárok na zaplacení tohoto úroku. Žalobkyně požaduje po žalovaném jednak úrok, který kapitalizovala do dne 6. 12. 2019 a dále jdoucí úrok do zaplacení dlužné jistiny od 7. 12. 2019. Dále zákonný úrok prodlení kapitalizovaný do dne 6. 12. 2019 z jistiny a jdoucí od 7. 12. 2019 do zaplacení. Za tohoto stavu soud v této části nároku žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

16. K nároku na poplatek za administrativní činnost soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 20 %. Tato část představuje náklady zpracování smlouvy, správu smlouvy po dobu jejího trvání. Věřitel má se správou smlouvy náklady. Výše tohoto poplatku soud považuje vzhledem ke všem okolnostem za přiměřené. Nárok na zaplacení tohoto poplatku je tedy důvodný. Žalobkyni vzniklo právo po žalované tento poplatek požadovat.

17. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek představující 40 % z jistiny soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: [ulice] tohoto poplatku je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku 7 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měl dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní splácení. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, ujednání absolutně neplatné, proto žalobkyně nemá právo na zaplacení tohoto poplatku, který byl ve smlouvě sjednán ve výši 2 800 Kč (40 % z jistiny). Žalobkyně na tzv. poplatku požaduje částku 3 120 Kč, v části smlouvy týkající se poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč je smlouva absolutně neplatná, tudíž žalobkyně nemá nárok na tuto částku.

18. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru, soud proto žalobě v části týkající se jistiny ve výši 7 000 Kč s příslušenstvím, jdoucím a kapitalizovaným za období jak uvedeno shora žalobě, vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

19. Pokud se týká nároku na tzv. dlužného poplatku ve výši 3 120 Kč, soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok již pouze na částku 320 K (z poplatku – úroky, poplatku za administrativní činnost), ve zbývající výši odpovídající poplatku za hotovostní splácení ve výši 2 800 Kč dle soudu žalobkyni nevznikl nárok z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy. Za tohoto stavu soud proto v této části žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí.

20. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně úspěšná (v jistině, v části příslušenství), neúspěšná pouze v minimální výši (v poplatku za hotovostní splácení), soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>21. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 22. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.