7 C 290/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 27 742,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku ve výši 10 843,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 464,41 Kč od , datum, do zaplacení,s úrokem ve výši 18,47 % ročně z částky 8 464,41 Kč od , datum, do zaplacení,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 900,97 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 925 Kč,b) částku ve výši 10 047 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 906,59 Kč od , datum, do zaplacení,s úrokem ve výši 18,37 % ročně z částky 6 906,59 Kč od , datum, do zaplacení,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 551,11 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 859,92 Kč,a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení poplatku ve výši a) 5 469 Kč a b) 1 383 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 840 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem 1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži ve znění doplnění ze dne , datum, č. l. 51 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částek shora uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že pohledávka vyplývající z níže uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla a) dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a b) dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . V doplnění ze dne , datum, č. l. 51 žalobkyně po výzvě soudu doplnila skutková tvrzení, jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 (výzva, vyjádřit k žalobě) a vz. 73 bylo žalované doručeno prostřednictvím pošty do vlastních rukou na adresu dle CEO fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. Žalovaná nemá datovou schránku, adresu pro doručení si nezvolila.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Právní závěr k posouzení úvěru schopnosti žalovaného. Soud se zabýval otázkou, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do , datum, navozovala dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění účinném do , datum, ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, „… soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci …“. Přijetím zákona č. 257/2016 Sb. sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl naplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne , datum, rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C-679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti, a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008/48/ES. Na závěry Evropského soudního dvora ostatně reagoval i český zákonodárce, když novelou obsaženou v zákoně č. 96/2022 Sb. došlo s účinností od , datum, ke změně § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru tak, že dle nového znění tohoto ustanovení soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

13. Soud dospěl k závěru, že původní věřitel, , právnická osoba, , jako poskytovatel úvěru, v obou případech splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly vždy zaznamenány do zákaznické karty a ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Ze zákaznické karty ze dne , datum, a , datum, vyplývá, že původní věřitel ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a z výplatních pásek vždy za dva měsíce předcházející měsíci, v němž byla uzavřena smlouva. Konkrétně žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, , její měsíční příjem činí 19 827 Kč, resp. 20 287 Kč, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám, nemá úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti. Původní věřitel si rovněž ověřil, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Vždy teprve po vyhodnocení získaných informací byla s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. Původní věřitel dospěl k závěru, se kterým se soud ztotožňuje, že na základě zjištěných informací nebyl důvod pochybovat o schopnosti žalované úvěr splácet.

14. Soud má tedy za prokázané na základě tvrzených skutečností, doložených důkazů žalobkyní, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřil schopnost žalované splácet finanční částku, která jí byla poskytnuta na základě předmětných smluv o úvěru, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Skutková zjištění: Pohledávka vyplývající z níže uvedených Smluv a) a b) včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, . Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

16. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla za a) dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a za b) dne , datum, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši a) 10 000 Kč a b) 11 000 Kč, a to vždy v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy.17. a) V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek v částce 8 469 Kč (procentuálně 84,7 % z jistiny), který se skládá z úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 971 Kč (procentuálně vyjádřený 49,71 % z jistiny), částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč (15 % jistiny) a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč (19,98 % jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, poplatku a příp. sjednaného pojistného se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 393 Kč (poslední splátka 350 Kč).18. b) V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek v částce 4 683 Kč (procentuálně 42,6 % z jistiny), který se skládá z úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 571 Kč (procentuálně vyjádřený 23,4 % z jistiny), částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč (13,6 % jistiny) a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 612 Kč (5,6 % jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, poplatku a příp. sjednaného pojistného se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 339 Kč (poslední splátka 318 Kč).

19. Žalovaná za dobu od uzavření každé Smlouvy do dne postoupení pohledávky na dlužnou částku zaplatila celkem a) 2 600 Kč, b) 5 400 Kč. Za dobu od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby již žalovaný nezaplatil ničeho. Poslední platba žalované byla pro obě smlouvy dne , datum, . Původní věřitel prováděl zápočet plateb žalované poměrně na jistinu a dále na poplatek.

20. K nároku ad a): Žalobkyně požaduje po žalované 1/ zaplacení celkové dlužné jistiny ve výši 8 464,41 Kč a poplatku ve výši 7 848,34 Kč, 2/ kapitalizované úroky ve výši 925 Kč za období od , datum, do , datum, , 3/ kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 900,97 Kč za období od , datum, do , datum, , 4/ úroky ve výši 18,47 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a 5/ úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.

21. K nároku ad b): Žalobkyně požaduje po žalované 1/ zaplacení celkové dlužné jistiny ve výši 6 906,59 Kč a poplatku ve výši 4 523,41 Kč, 2/ kapitalizované úroky ve výši 859,92 Kč za období od , datum, do , datum, , 3/ kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 551,11 Kč za období od , datum, do , datum, , 4/ úroky ve výši 18,37 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a 5/ úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.

22. Právní závěr. Smlouvy o úvěru byla platně uzavřeny v části zapůjčení jistiny a) 10 000 Kč a b) 11 000 Kč. Finanční prostředky byly žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty.

23. V části nároku na poplatek (představují souhrn pevně stanoveného úroku, částky za zpracování spotřebitelského úvěru a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení) soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného poplatku, jehož výše byla sjednána ve výši a) 84,7 % a b) 42,6 % jistiny, se příčí dobrým mravům, proto soud shledal smlouvy v této části absolutně neplatnými dle výše uvedených ustanovení občanského zákoníku. Za přiměřenou soud považuje výši poplatku max. do výše představující 30 % jistiny. Pokud se týká jdoucího úroku, který byl sjednán ve výši 18,47 %, resp. 18,37 % ročně, tato výše je zcela přiměřená, v souladu s ust. občanského zákoníku. Na tuto výši úroků má žalobkyně nárok.

24. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru tedy žalovaná byla podle smlouvy povinna vrátit žalobkyni a) jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek ve výši 3 000 Kč. Zbývající část poplatku nebyla povinna vracet s ohledem na rozpor s dobrými mravy, a tedy neplatnost ujednání. Za tohoto stavu soud proto vyhověl v části žalované částky skládající se z jistiny 8 464,41 Kč a poplatku ve výši 2 379,34 Kč, tedy v celkové výši 10 843,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení a úrokem, a to v kapitalizované podobě k , datum, a dále od , datum, do zaplacení. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

25. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru tedy žalovaná byla podle smlouvy povinna vrátit žalobkyni b) jistinu ve výši 11 000 Kč a poplatek ve výši 3 300 Kč. Zbývající část poplatku nebyla povinna vracet s ohledem na rozpor s dobrými mravy, a tedy neplatnost ujednání. Za tohoto stavu soud proto vyhověl v části žalované částky skládající se z jistiny ve výši 6 906,59 Kč a poplatku ve výši 3 140,41 Kč, tedy v celkové výši 10 047 Kč se zákonným úrokem z prodlení a úrokem, a to v kapitalizované podobě k , datum, a dále od , datum, do zaplacení. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

26. Ve zbývající části nároků odpovídající poplatku ve výši a) 5 469 Kč a b) 1 383 Kč, tj. v části představující poplatek nad 30 % jistiny, byla žaloba pro rozpor s dobrými mravy zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná v rozsahu jistiny, částečně neúspěšná pouze co do příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši (i s ohledem na to, že jde o sníženou sazbu - viz dále). Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 388 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně shodných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni tak náleží odměna ve výši 3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 a.t. za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu k plnění, náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

28. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

29. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.