7 C 32/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 77 661,91 Kč s přísl., rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 77 661,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z částky 77 661,91 Kč od 30. 11. 1996 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 983,80 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizována dvě slova.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u název soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 77 661,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % z této částky od 30. 11. 1996 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), uzavřela s žalovaným dne 18. 6. 1996 smlouvu o finančním leasingu - Leasingovou smlouvu číslo Součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu, splátkový kalendář a předávací protokol. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému, jakožto leasingovému nájemci, k užívání předmět leasingu blíže specifikovaný ve smlouvě, a to na dobu 36 měsíců. Žalovaný se smlouvou současně zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 36 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve smlouvě, popřípadě (rovněž) ve splátkovém kalendáři, který tvoří její přílohu a nedílnou součást. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu a neplnil tak řádně a včas své závazky ze smlouvy. Na základě tohoto porušení smluvních ujednání ze strany žalovaného byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna smlouvu výpovědí předčasně ukončit, což také učinila, a to ke dni 29. 11. 1996, o čemž žalovaného písemně vyrozuměla. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 30. 4. 1998. V souladu se smluvními ujednáními byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v případě předčasného ukončení smlouvy z důvodu hrubého porušení smluvních podmínek žalovaným požadovat po žalovaném zaplacení souhrnu všech splátek za dobu, na kterou byla smlouva původně sjednána, veškerých nákladů a poplatků spojených s ukončením smlouvy včetně případného pojištění a smluvních pokut. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl právní předchůdkyni žalobkyně rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, a to s účinností ke dni 15. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dlužná částka ke dni postoupení činila 77 661,91 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne podání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, která byla žalovanému odeslána doporučeně dne 12. 3. 2020 Ani poté dlužná částka nebyla uhrazena. 2. název soudu vyslovil usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Kroměříži.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba s výzvou k vyjádření mu byly doručeny již název soudu dne datum, zásilka byla žalovanému zaslána na adresu sídla (byl žalován jako fyzická osoba podnikající), žalovaný potvrdil převzetí zásilky se žalobou vlastnoručním podpisem. Usnesení s tzv. kvalifikovanou výzvou k vyjádření k žalobě bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. (uplynutím desetidenní úložní doby) dne 21. 2. 2022. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 20. 9. 2022, žalovanému bylo zasláno předvolání s poučením o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání, které mu bylo doručeno do vlastních rukou fikcí (uplynutím desetidenní úložní doby) dle ust. § 49 o. s. ř. dne 29. 8. 2022, a to na adresu sídla žalovaného dle živnostenského rejstříku, neboť žalovaný si neurčil jinou doručovací adresu, ani nemá zřízenu datovou schránku, a byl žalován jako fyzická osoba podnikající. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, neomluvil se, ani nepožádal o odročení. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Současně bylo žalovanému doručováno také na adresu dle CEO, a to ulice a číslo, obec. Doručení na tuto adresu bylo vždy fikcí dle ust. § 49 o. s. ř.

4. Podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Podle odst. 4 zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 20. 9. 2022, předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou fikcí dne 29. 8. 2022, žaloba mu byla doručena do vlastních rukou již 22. 7. 2021. Soud žalovanému doručil předvolání k jednání jak na adresu sídla, tak na adresu dle CEO. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně se k jednání dostavila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

6. Soud za splnění podmínek § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, když nárok žalobkyně vyplývá z předložených listinných důkazů a ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného v době uzavření předmětné smlouvy, postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2019 (výrok I).

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a zaslala žalovanému předžalobní výzvu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 983,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 107 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 661,91 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., 4x paušální náhrada výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 080 Kč ve výši 3 796,80 Kč (výrok II).

8. Povinnost žalovaného uhradit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (část věty před středníkem), neboť soud neshledal důvody pro určení delší lhůty.

10. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodoval vyloučený soudce, soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ l53a, l53b o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.