7 C 320/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni jistinu ve výši 9 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 690,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 500 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 9 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 9 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 9 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 9 500 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení poplatku ve výši 4 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 789,62 Kč za období od 12. 10. 2005 do 18. 12. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 4 500 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 4 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 4 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši shora uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí (jistiny a poplatku) s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po splátkách ve výši 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 10. 2005. Žalovaný na smlouvu zaplatil pouze částku 1 500 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu [ulice a číslo] [obec], ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Dále učiněn pokus na adresu uvedenou ve smlouvě, která byla dřívější adresa dle CEO, a to [ulice a číslo], [obec]. Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá datovou schránku.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1.1.2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze smlouvy o půjčce níže uvedené nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013. <i>6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 58 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> <i>10. Podle ust. § 55 odst. 1 občanského zákoníku, smluvní ujednáni spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní ujednání.</i> <i>11. Podle ust. § 56 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst.1). Ustanovení odst.1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst.2).</i> <i>12. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>13. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č 142/1994 Sb. v platném znění do 31. 12. 2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.</i> 14. Skutková zjištění a právní závěr: Pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je dána aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

15. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“) a nedílnou součástí této Smlouvy jsou i Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč, který představuje 55 % z jistiny. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po splátkách ve výši 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 10. 2005. Žalovaný na smlouvu zaplatil od uzavření smlouvy doposud pouze částku 1 500 Kč.

16. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 14 000 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 032,26 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 4 967,74 Kč. Dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 17 479,80 Kč za období od 19. 12. 2005 do 18. 12. 2020. Dále úroky z prodlení z celkové dlužné částky 14 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

17. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 17 479,80 Kč žalobkyně vypočetla tak, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 14 000 Kč za období od 12. 10. 2005, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020.

18. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Na výzvu však nereagoval.

19. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013), pouze v části jistiny, neboť jistina ve výši 10 000 Kč byla žalovanému předána. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy. Za dobu trvání smlouvy dosud žalovaný zaplatil pouze částku 1 500 Kč, kterou žalobkyně zčásti započetla na poplatek, ve zbývající výši na jistinu.

20. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaný žalobkyni nevrátil půjčenou jistinu ve výši uvedené v žalobě, tedy částku ve výši 9 032,26 Kč, proto v rozsahu žalované jistiny v této výši s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení, soud vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

21. K části žaloby o zaplacení poplatku ve výši 5 500 Kč jak uvedeno ve smlouvě, v žalobě co do částky 4 967,74 Kč, soud uvádí následující: Sjednání poplatku v této výši soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy. Výši tohoto poplatku procentuálně odpovídá 55 % z jistiny, a tuto výši proto soud považuje za nepřiměřeně vysokou, v rozporu s dobrými mravy, tedy právní jednání za absolutně neplatné. Nicméně, soud uvádí, že žalobkyně nesjednala samostatný úrok z půjčky, soud proto považuje za spravedlivé, aby žalovaný na tomto poplatku zaplatil 10 % z jistiny, tedy částku 1 000 Kč. Žalovaný byl tak povinen žalobkyni vrátit 10 000 Kč jistinu a 1 000 Kč na poplatku. Celkem tedy částku ve výši 11 000 Kč. Na smlouvu však zaplatil 1 500 Kč, celkem tak žalovaný dluží na jistině částku ve výši 9 500 Kč. Platbou žalovaného ve výši 1 500 Kč byl poplatek 1 000 Kč zaplacen. Částkou ve výši 500 Kč na jistinu.

22. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto vyhověl žalobě v části jistiny ve výši 9 500 Kč s příslušenstvím, zákonným úrokem z prodlení dle žaloby z této částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení soud přepočetl výši, a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení kapitalizované za období od 12. 10. 2005 do 18. 12. 2020 z jistiny 9 500 Kč (výpočet č. l. 49), tedy částku 11 690,18 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí). V rozdílu mezi 17 789,62 Kč a 11 690,18 Kč, tedy co do částky ve výši 5 789,62 Kč zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

23. Jdoucí úrok z prodlení byl také zamítnut z částky 4 500 Kč výrokem II. tohoto rozhodnutí, ve zbývající výši přiznán výrokem I. tohoto rozhodnutí za období od 19. 12. 2020 do budoucnosti, do zaplacení.

24. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně úspěšná (v jistině), v minimální výši, a to co do příslušenství neúspěšná, proto soud žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Za tohoto stavu soud proto žalobkyni přiznal náklady řízení, které se skládají ze 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok ad III tohoto rozhodnutí.

25. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

26. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.