7 C 321/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kristýnou Stratilovou a přísedícími jméno řešitele příjmení řešitele a anonymizováno jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 107 141 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně, pro částku 7 549 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 549 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 99 592 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 266 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 267 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 799 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 577 Kč od 21. 2. 2022 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 506 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 226 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 500 Kč od 21. 10. 2022 do 16. 1. 2023, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 951 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 40 068 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu 19. 12. 2022 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 43 641 Kč s příslušenstvím, částky 63 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 2. 1. 2019 pracovní smlouvu, na základě které jí, jako zaměstnanci, měla být vyplácena mzda. Tak se tomu však nestalo v listopadu a prosinci 2019 (11 266 Kč, 11 267 Kč), září 2021 (5 799 Kč), lednu, březnu a dubnu 2022 (577 Kč, 2 506 Kč a 12 226 Kč). Pracovní poměr byl ukončen pro nadbytečnost, žalované vznikl nárok na odstupné ve výši 63 500 Kč, které jí však rovněž nebylo žalovanou zaplaceno. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. V jeho odůvodnění uvedla, že nárok žalobkyně neuznává v celém rozsahu. Jejím jediným společníkem a jednatelem je [jméno] [celé jméno žalobkyně], bývalý manžel žalobkyně, která byla sama v minulosti jednatelkou žalované. Žalobkyně pro žalovanou vykonávala nějaké práce, její mzdové nároky z titulu mzdy byly vůči ní řádně vyrovnány a žalovaná tak vůči ní nemá žádné nedoplatky. Mzda byla žalobkyni vyplácena na účet nebo v hotovosti. Pokud by žalovaná něčeho žalobkyni dlužila, tato by jistě již dříve namítala existenci nedoplatku. Nad to se často stávalo, že si žalobkyně brala peníze z pokladny žalované. Pokud se týká mzdy v roce 2022, tak jelikož žalovaná zaplatila žalobkyni dne 26. 8. 2022 5 119,47 Kč, dne 20. 7. 2022 10 000 Kč, dne 21. 6. 2022 10 575 Kč, dne 23. 5. 2022 12 000 Kč, dne 4. 5. 2022 3 193 Kč a dne 4. 5. 2022 1 800 Kč, tj. částku 42 687,47 Kč, je zřejmé, že žalovaná zaplatila žalobkyni více, než byl její nárok na mzdu, proto ve zbývající výši je nutno přeplatek započítat na dlužné odstupné. Pokud se týká mzdy v roce 2019, pak žalovaná nemá k dispozici výpisy z bankovního účtu za toto období, neví, zda byla mzda vyplacena v hotovosti či převodem na účet, nicméně mzda byla žalobkyni vyplacena, v účetnictví není evidován nedoplatek mzdy. Na odstupné byla žalobkyni poskytnuta kompenzace ve výši 7 549 Kč.

3. V doplnění a částečném zpětvzetí ze dne 29. 4. 2023 žalobkyně uvedla, že pokud jí byla vyplácena mzda na účet, vždy spolu s variabilním symbolem„ [anonymizováno]“, žalovanou označené platby v roce 2022 však takové označení nemají. V roce 2022 zaplatila za žalovanou inkaso ve výši 1 800 Kč, tuto částku jí proto žalovaná dne 4. 5. 2022 zaslala zpět, téhož dne zaplatila za žalovanou částku 3 193 Kč [právnická osoba] [právnická osoba], proto jí ji žalovaná také zaslala. Částky 12 000 Kč, 10 575 Kč a 10 000 Kč nejsou její mzdou, ale splátkou úvěru, kterou zaplatila za žalovanou v květnu 2022, a to na pořízení jejího vozidla – žalovaná splátku postupně vracela. Posledně žalovanou označená částka ve výši 5 119,47 Kč, tak jak již napovídá slovní označení, byla ústně sjednanou odměnou za prodej brýlových obrub. Svůj návrh vzala pro částku 7 549 Kč s příslušenstvím zpět, neboť je pravdou, že jí byla poskytnuta kompenzace na odstupném, a to dne 16. 1. 2023.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Mezi účastnicemi řízení bylo nesporné, že byla mezi nimi uzavřena pracovní smlouva, pracovní poměr trval od 2. 1. 2019 do 30. 9. 2022. Dále, že žalobkyni byla vyplacena kompenzace za nevyplacené odstupné ve výši 7 549 Kč.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo ve vztahu k žalované zjištěno, že jejím společníkem a jednatelem je [jméno] [celé jméno žalobkyně], v době do 10. 8. 2018 byla jednatelkou žalované žalobkyně.

7. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem dne 2. 1. 2019, podpisy jsou na smlouvě připojeny. Žalobkyně měla na jejím základě pro žalovanou vykonávat administrativní práce s místem výkonu práce ve Zlínském kraji, den nástupu byl sjednán na 2. 1. 2019 a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V čl. 4 bylo sjednáno, že mzda je splatná 20. dne následujícího kalendářního měsíce, v hotovosti, nebo na bankovní účet uvedený zaměstnancem.

8. Ze mzdového listu za rok 2019 žalobkyně jako zaměstnance u žalované bylo zjištěno, že čistá mzda za listopad 2019 činila 11 266 Kč a za prosinec 2019 11 267 Kč.

9. Ze mzdového listu za rok 2021 žalobkyně jako zaměstnance u žalované bylo zjištěno, že celkový příjem za září 2021 činil 5 799 Kč. Převod na účet za měsíc březen a duben činil vždy 10 671 Kč, za květen 11 982 Kč, červen až srpen vždy 20 000 Kč.

10. Ze mzdového listu za rok 2022 a výplatní pásky za měsíc září 2022 žalobkyně jako zaměstnance u žalované bylo zjištěno, že celkový příjem za leden 2022 činil 577 Kč, za březen 2022 2 506 Kč a za duben 2022 12 226 Kč, odstupné evidované v září činilo 63 500 Kč.

11. Z dohody o rozvázání pracovního poměru bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 30. 9. 2022 mezi zaměstnavatelem žalovanou a zaměstnancem žalobkyní. Dohodly se, že pracovní poměr vzniklý 2. 1. 2019 končí dnem 30. 9. 2022, kdy důvodem je nadbytečnost. Dle dohody náleží zaměstnanci odstupné ve výši tří měsíčních platů. Dohoda obsahuje podpis zaměstnance i zaměstnavatele včetně otisku razítka.

12. Z detailu příchozích plateb bankovního účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná jí z bankovního účtu č. [bankovní účet] dne 23. 4. 2021 zaslala pod variabilním symbolem„ 2“ částku 10 671 Kč, dne 26. 5. 2021 částku 10 671 Kč, dne 14. 6. 2021 částku 11 982 Kč, ve dnech 14. 7. 2021 a 15. 9. 2021 vždy 20 000 Kč.

13. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] a žalobkyně č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 4. 5. 2022 byla ve prospěch bankovního účtu žalobkyně č. [bankovní účet] zaslána z účtu žalované částka 1 800 Kč a částka 3 193 Kč se zprávou O2 (shodná částka byla [právnická osoba] [právnická osoba] zaslána žalobkyní téhož dne), dne 23. 5. 2022 částka 12 000 Kč, dne 21. 6. 2022 částka 10 575 Kč, dne 20. 7. 2022 částka 10 000 Kč, dne 26. 8. 2022 částka 5 119,47 Kč se zprávou provize, dne 18. 8. 2022 naopak žalobkyně žalované zaslala částku 3 400 Kč a dne 29. 8. 2022 částku 1 840 Kč se zprávou ½ inkaso [jméno]. Žádná z plateb neobsahuje variabilním symbol„ [anonymizováno]“.

14. Z vkladu na běžný účet ze dne 11. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně ve prospěch účtu č. [bankovní účet] vložila částku 25 993 Kč.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 11. 2022 včetně přílohy a podacího lístku bylo zjištěno, že touto výzvou, podanou k poštovní přepravě dne 28. 11. 2022, byla žalovaná vyzvána zástupkyní žalobkyně k doplacení dlužné mzdy za měsíce září až prosinec 2019, září 2021, leden, březen a duben 2022 ve výši 66 196 Kč s příslušenstvím, které bylo vyčísleno v samostatné tabulce, byla vyzvána k úhradě odstupného ve výši 63 500 Kč, rovněž byla upozorněna na možné soudní vymáhání dlužné částky.

16. Z informace Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve [obec] ze dne 25. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalované byla dle rozhodnutí z 30. 12. 2022, [číslo jednací] [číslo] [rok], vyplacena kompenzace za nevyplacené odstupné ve výši 7 549 Kč. Z odůvodnění se podává, že žalobkyni, dříve zaměstnané u žalované, nebylo v nejbližším výplatním termínu odstupné vyplaceno.

17. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci téhož dne, bylo zjištěno, že manželství [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně], uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno.

18. Žalobkyně uvedla, že u žalované pracovala na různých pozicích, co bylo potřeba. Mzda jí byla vyplácena žalovanou na účet, v souladu se mzdovým listem, pod stejným variabilním symbolem, účetní měla pro každého zaměstnance jiný symbol. V hotovosti jí mzda nikdy vyplácena nebyla. Nesouhlasí s vybíráním peněz z pokladny, pokladní systém vše evidoval a večer se dělávala uzavírka. Peníze vybírala pouze za účelem úhrady za zboží, vždy oproti dokladu. Za rok 2019 mzdu nedostala žádnou, žila z úspor z podnikání, první obdržela až v únoru 2020 za leden, od té doby dostávala mzdu pravidelně, byť se nejednalo o stejný výplatní den, byla vždy měsíční. Z pozice zaměstnavatel zaměstnanec jiné platby nebyly, jelikož však byli s jednatelem žalované partneři, probíhaly mezi nimi jiné platby – úvěry, platba za energie, až takto neřešili, neměli mezi sebou rozpory. Tyto platby mezi nimi probíhaly i v hotovosti. Minulý rok za žalovanou uhradila v bance asi 25 000 Kč na leasing jejího vozidla, tato částka jí byla žalovanou vracena, a to ve vyšší částce, neboť obsahovala i splátky úvěru, který měli v manželství. Odstupné nedostala s tím, že na něj údajně nemá nárok.

19. Jednatel žalované uvedl, že odstupné žalobkyni vyplaceno nebylo, neboť minulý rok vůbec nepracovala, byla v pracovní neschopnosti či měla dovolenou. Byť dohodu o ukončení pracovního poměru podepsal, sepisovala ji účetní a on se o to nestaral, nečetl ji. Pokud jde o další částky, pak žalobkyně od něj měla peníze vždy, měla je pořád, a to v hotovosti, kdy jí je dával on z peněženky či si je sama brala z peněženky či pokladny, když přišla např. ve výši 100 Kč či 1 000 Kč, nebo jí byly zaslány na účet. Bylo na něm, aby pořád posílal peníze, navíc doplatil úvěr, žalobkyně neotevírala obálky, hrozila tak exekuce. Je pravdou, že žalobkyně zaplatila dvě leasingové splátky po 11 000 Kč, tyto jí byly z účtu společnosti zaslány zpět. Jinak nebývalo běžné, že by žalobkyně za společnost něco platila. Peníze, které byly žalobkyni poslány nebyly na odstupné, ale na její dovolené, letenky. Je pravdou, že žalobkyně hradila z pokladny nebo peněženky za zboží, není přitom schopen rozlišit, kdy si brala žalobkyně peníze na zboží a kdy pro sebe, to neví ani v jaké výši.

20. Svědkyně [jméno] [příjmení], partnerka jednatele žalované, uvedla, že v minulosti pracovala pro žalovanou, vždy na dohodu. Poprvé v roce 2016 2017, kdy pomáhala se stánkovým prodejem, podruhé v roce 2021, kdy pracovala v kuchyni restaurace [příjmení] [jméno] ([anonymizována dvě slova]), potřetí v roce 2022 v [anonymizována dvě slova]. Ona dostávala mzdu v hotovosti, zpravidla po odpracovaném víkendu, shodně jako ostatní brigádníci. Naopak stálí zaměstnanci dostávali mzdu na účet, tito nikdy nebyli před ní odměňováni v hotovosti. Neviděla, že by si žalobkyně brala peníze z pokladny či peněženky, neboť v rámci druhé dohody byla v kuchyni, navíc tak asi ani činit nemohla, neboť tam většinou žádné peníze nebyly. Nicméně se stávalo, že žalobkyně přišla a vzala si například pití. Společné hospodaření jednatele žalované a žalobkyně bylo dle ní zvláštní, hospodařili různě, peněz moc nebylo, když bylo, utratili je, případně si brali úvěry. Například energie hradili postupně, případně na splátky. Žalobkyně dříve provozovala obchod jako OSVČ, nicméně skončila s nedoplatky. Finanční příjem pro rodinu zabezpečoval jednatel žalované, poté i žalobkyně.

21. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byl rodinným přítelem manželů [celé jméno žalobkyně]. Žalobkyně v minulosti, asi od roku 2014 do roku 2018, vedla obchod, nicméně vznikly dluhy, které byly uhrazeny panem [příjmení] ze stánkového prodeje. I přes to ji poté zaměstnal ve své společnosti. Neví, jakým způsobem byla žalobkyni vyplácena mzda. S ohledem na uvedené mu přijde nemravné, aby nyní žalobkyně po žalované požadovala další finanční prostředky. [příjmení] sám pomáhal při stánkovém prodeji, a to asi v roce 2017, 2018, následně jednou minulý rok. V rámci provozu obchodu žalobkyně viděl, že žalobkyně bere peníze z pokladny a dávala je např. své dceři, když přišla. V [anonymizováno] si peníze z pokladny nebrala, [anonymizována dvě slova] párkrát, neví za jakým účelem. Pokud jde o finanční hospodaření manželů, myslí si, že celý příjem většinou zajišťoval jednatel žalované, byl bohatý [anonymizováno], který dluhy, když bylo potřeba, vždy vyrovnal.

22. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování dotazem na účetní žalované, zda je evidován nedoplatek mzdy vůči žalobkyni, neboť i pokud by bylo zjištěno, že v účetnictví není nedoplatek evidován, není možno na základě tohoto prokázat tu skutečnost, že žalobkyně za jednotlivé uváděné měsíce mzdu fakticky od žalované obdržela. Byl zamítnut i návrh na doplnění výpisem z bankovního účtu žalobkyně za leden 2020 až září 2022, neboť těmito nemělo být prokázáno, zda žalobkyně obdržela od žalované mzdu, ale to, jaká byla její finanční situace, což dle názoru soudu není pro řízení relevantní.

23. Přestože soud nejprve zamítl návrh na doplnění dokazování výslechy svědků [příjmení] a [příjmení], nakonec k jejich výslechu přistoupil, neboť žalovaná doplnila, že tito nemají prokázat pouze to, že si žalobkyně brala peníze od žalované z pokladny/peněženky, ale měli vysvětlit, jakým způsobem mezi sebou žalobkyně a jednatel žalované fungovali po finanční stránce, jak hospodařili, tito měli potvrdit, že by žalobkyně nepřipustila, pokud by jí nebyla mzda řádně vyplacena.

24. Závěr o skutkovém stavu:

25. Žalobkyně, jako zaměstnanec, a žalovaná, jako zaměstnavatel, uzavřely dne 2. 1. 2019 pracovní smlouvu, na základě které měla žalovaná u žalobkyně pracovat na pozici administrativní pracovnice, byť z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že pracovala pro žalovanou na vícero pozicích, ve Zlínském kraji, s datem nástupu do práce téhož dne. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Do 10. 8. 2018, tj. před uzavřením pracovní smlouvy, byla žalobkyně jednatelkou žalované. S aktuálním jednatelem a společníkem žalované byli manželé, jejich manželství, uzavřené 16. 3. 2002, bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci téhož dne. V pracovní smlouvě bylo dále ujednáno, že mzda žalobkyně je splatná 20. dne následujícího kalendářního měsíce, v hotovosti, nebo na bankovní účet. Dle tvrzení žalobkyně, na které odkázala i v rámci své výpovědi, však mzdu v roce 2019 žádnou neobdržela, ani na účet ani v hotovosti, byť jí za měsíc listopad 2019 v souladu se mzdovým listem náležela ve výši 11 266 Kč a za prosinec 2019 ve výši 11 267 Kč. Žalobkyně k tomu sdělila, že v tomto období žila ze svých úspor, které měla za dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti. Slyšení svědci však mají za to, že podnikání žalobkyně neskočilo se ziskem, naopak oba shodně potvrdili dluhy žalobkyně, které dle svědka [příjmení] uhradil jednatel žalované z provozu stánkového prodeje. Svědci rovněž shodně uvedli, že rodinu finančně zajišťoval nejdříve zejména jednatel žalované, byl bohatý, jak uvedl svědek [příjmení], následně mu pomáhala i žalobkyně. Ani jeden ze svědků však nepotvrdil, že by viděli, jak byla žalované vyplacena mzda za rok 2019 či jiné období. Svědkyně [příjmení], která pro žalovanou pracovala třikrát na dohodu, naopak sdělila, že v hotovosti byli vypláceni brigádníci jako ona, stálí zaměstnanci dostávali mzdu na bankovní účet. Právě takovým způsobem žalobkyně doložila, že obdržela mzdu od žalované v roce 2021, konkrétně v dubnu, květnu, červnu, červenci a září, kdy výše každé zaslané částky odpovídá vždy částce dle mzdového listu pro dané období – mzda za březen, duben, květen, červen a srpen, a to po srážkách na stravu. Výplatní den nebyl vždy shodný, jednalo se o data od 14. dne v měsíci po 26. den. Všechny platby jsou označeny variabilním symbolem„ [anonymizováno]“. Nebylo prokázáno, a to ani po poučení ze strany soudu vůči žalované, že by tato vyplatila mzdu žalobkyni za září 2021 ve výši 5 799 Kč ani za leden, březen a duben roku 2022 ve výši 577 Kč, 2 506 Kč a 12 226 Kč, jak je vždy uvedeno u příslušného měsíce ve mzdovém listě za rok 2021 a 2022. Uvedené nebylo zjištěno z žádného listinného důkazu, nepotvrdila to žalobkyně ani svědci. Pouze jednatel žalované v rámci účastnické výpovědi tvrdil, že žalobkyni mzdu vyplácel, pokud tato za ním přišla s potřebou peněz či si je sama vzala z pokladny či peněženky v podniku, jednalo se o částky 100 či 1 000 Kč, neví v jaké souhrnné částce, neuvedl ani v jakém období. Má za to, že žalobkyni byly peníze poskytovány, její další nároky na mzdu tedy dány nejsou. Svědkyně [příjmení] však nepotvrdila, že by si žalobkyně brala peníze z pokladny či peněženky sama, dle jejího názoru to ani nebylo možné, když takové prostředky tam zpravidla nebývaly, svědek [příjmení] má za to, že si žalobkyně brala takto peníze v rámci obchodu, který však provozovala do roku 2018, stalo se tomu i tak v rámci provozu restaurace [anonymizována dvě slova], nicméně neví, za jakým účelem. Současně všichni, tj. svědci, tak i účastníci potvrdili, že žalobkyně hradila z peněz v podniku v hotovosti dodavatelům za dodané zboží.

26. Žalovaná tvrdila, že mzdové nároky žalobkyně za rok 2022 musí být splněny i z toho důvodu, že jí byly z bankovního účtu společnosti zaslány jednotlivé platby. Jedná se konkrétně o částku 1 800 Kč a částku 3 193 Kč dne 4. 5. 2022, dne 23. 5. 2022 o částku 12 000 Kč, dne 21. 6. 2022 o částku 10 575 Kč, dne 20. 7. 2022 o částku 10 000 Kč, dne 26. 8. 2022 o částku 5 119,47 Kč Tyto platby jsou zřejmé jak z výpisu z bankovního účtu žalované, tak i žalobkyně. Je nutno však doplnit, že platba dne 4. 5. 2022 ve výši 3 193 Kč je označena jako [anonymizováno], kdy téhož dne byla z účtu žalobkyně odeslána shodná částka ve prospěch [právnická osoba] [právnická osoba] Platba dne 26. 8. 2022 ve výši 5 119,47 Kč je označena jako provize. K částkám 12 000 Kč, 10 575 Kč a 10 000 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o postupnou úhradu leasingové splátky ve výši 25 993 Kč ze strany žalované, kterou provedla za žalovanou v květnu 2022, k čemuž byl doložen i bankovní vklad na účet. Nesouhlasící částku odůvodnila tím, že jí byla vracena i částka za úhradu jiného dluhu. Jednatel žalované potvrdil, že žalobkyně hradila za společnost leasingovou splátku ve výši 2 x 11 000 Kč. Obě účastnice řízení tvrdily, že mezi nimi vyjma zasílání mzdy nefungoval jiný platební vztah v pozici zaměstnavatel a zaměstnanec, nicméně z doložených výpisů z bankovních účtů obou účastnic plyne, vyjma náhrady za leasing uvedený výše, že dne 18. 8. 2022 žalobkyně zaslala žalované zaslala částku 3 400 Kč a dne 29. 8. 2022 částku 1 840 Kč se zprávou ½ inkaso [jméno].

27. Pokud jde o finanční hospodaření žalobkyně a jednatele žalované jako manželů, pak žalobkyně má za to, že dříve se na všem dohodli, nebyly mezi nimi rozpory, mezi nimi jako manžely probíhaly různé platby jak v hotovostní tak bezhotovostní – na úvěry, energie. Svědkyně [příjmení] považovala hospodaření manželů za zvláštní.

28. Dne 30. 9. 2022 uzavřely účastnice řízení dohodu o rozvázání pracovního poměru, na základě které pracovní poměr žalobkyně skončil k témuž dni, a to pro nadbytečnost. Bylo ujednáno odstupné ve výši tří měsíčních platů. Dohodu podepsala žalobkyně i jednatel žalované, který toto potvrdil, nicméně doplnil, že dohodu připravila účetní a on ji nečetl. Výše odstupného 63 500 Kč poté plyne z výplatní pásky za měsíc září 2022 i mzdového listu za daný rok. K jeho výplatě ze strany žalované nedošlo, což jednatel žalované potvrdil s tím, že pokud byla žalobkyně v roce 2022 v pracovní neschopnosti či na dovolené, nemá na odstupné nárok. Jelikož odstupné vyplaceno nebylo, byla žalobkyni Úřadem práce České republiky vyplacena kompenzace ve výši 7 549 Kč, dle rozhodnutí z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok].

29. Předžalobní výzvou ze dne 28. 11. 2022, podanou k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná zástupkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné mzdy (za období delší, než je předmětem řízení) a nevyplaceného odstupného, upozornila ji na možné soudní vymáhání dlužné částky včetně příslušenství.

30. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

31. Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem.

32. Podle § 49 odst. 1 a 2 zákoníku práce, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.

33. Podle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky.

34. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

35. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

36. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

37. Právní posouzení věci:

38. Po provedeném dokazování má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 1. 2019 platně uzavřena pracovní smlouva, na základě které vykonávala žalobkyně pro žalovanou práci na pozici administrativní pracovnice. Žalobkyně přitom v rámci své výpovědi doplnila, že pracovala na vícero pracovních pozicích, a to dle potřeby. Den nástupu do práce byl 2. 1. 2019, místem výkonu práce byl Zlínský kraj. V souladu se zněním smlouvy byla mzda splatná 20. dne následujícího kalendářního měsíce, v hotovosti, nebo na bankovní účet uvedený zaměstnancem. V souladu s § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce tak byla žalovaná povinna platit žalobkyni za vykonanou práci mzdu. Žalobkyně tvrdila a také prokázala, že jí náležela mzda za měsíce listopad 2019, prosinec 2019, září 2021, leden 2022, březen 2022 a duben 2022, jak plyne ze mzdových listů. Toto žalovaná ani nepopírá. Dle žalobkyně jí však tato mzda neměla být vyplacena. Přestože žalovaná tvrdila, že mzda vyplacena byla, neunesla břemeno důkazní, a to ani po poučení ze strany soudu. V rámci roku 2019 a 2021 ani slyšení svědci nepotvrdili, že by mzda byla žalobkyni žalovanou vyplacena či vyplácena v hotovosti, jak tvrdila žalovaná. Toto tvrzení žalované nebylo prokázáno ani jiným důkazním prostředkem. Ve vztahu k roku 2022 žalovaná navrhla a doložila důkazy, nicméně k těmto má soud za to, že označené platby vůči žalobkyni nejsou výplatou mzdy, ale jinými platbami – jednak s ohledem na datum jejich výplaty zcela nekorespondující se splatností mzdy, nesouhlasící částky, ani v jejich souhrnu, a označení u některých plateb, ze kterých plyne, že se jednalo o platby s jiným účelem. Nad to bylo prokázáno, že mezi účastnicemi probíhaly i jiné platby, vzájemné, ne jen pouze vyplácení mzdy ze strany žalované vůči žalobkyni, rovněž mezi nimi probíhaly platby, které měly být soukromého charakteru – hospodaření manželů. Rovněž je nutno poukázat na předchozí způsob výplaty mzdy, kdy odpovídal měsíční interval výplaty, částka k vyplacení i označení variabilním symbolem„ [anonymizováno]“. Na uvedeném ničeho nemění to, že žalobkyně byla dříve jednatelkou žalované, tak tomu bylo navíc před uzavřením pracovní smlouvy, ani to, že byla manželkou stávajícího jednatele žalované. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyni vyplácela často nějaké peníze – prostřednictvím jednatele, který dával žalobkyni peníze na dovolené a její volnočasové aktivity, případně že tato si peníze z peněženky či pokladny brala sama pro svou potřebu, nebylo prokázáno, že se jednalo právě o výplatu mzdy za jednotlivé výše označené měsíce. Nad to ani nebylo prokázáno, že by si žalovaná brala peníze výlučně pro svou potřebu, když mezi její povinnosti patřila i úhrada za zboží v hotovosti. Povinností žalované, jakožto zaměstnavatele, bylo platit žalobkyni za vykonanou práci mzdu bez ohledu na rodinné či jiné vazby. Tuto svou povinnost však nesplnila, resp. její splnění neprokázala, žalobkyně tak má nárok na vyplacení dlužné mzdy vůči žalované a rovněž na příslušenství z jednotlivých dlužných částek v podobě zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých mezd, tj. od 21. dne následujícího měsíce, do zaplacení.

39. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 30. 9. 2022, a to dohodou uzavřenou mezi účastnicemi řízení z téhož dne. Důvodem rozvázání pracovního poměru byla nadbytečnost, dle znění dohody tak žalobkyni náleží odstupné ve výši tří měsíčních platů, výše je stanovena ve mzdovém listě. Výše rovněž odpovídá § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Žalobkyni byla na odstupném poskytnuta kompenzace, a to po zahájení řízení, ve výši 7 549 Kč, s ohledem na to bylo řízení výrokem I. částečně zastaveno v souladu s § 96 o. s. ř., a to i pro požadované příslušenství z této částky od 17. 1. 2023, tj. ode dne následujícího po dni poskytnutí kompenzace, do zaplacení. Ve zbývající výši žalovaná neprokázala, že by žalobkyni odstupné poskytla řádně a včas, naopak sama prostřednictvím jednatele potvrdila, že žádné odstupné žalobkyni vyplaceno nebylo. Tak jak již bylo uvedeno u výplaty mzdy v roce 2022, žalovaná neprokázala, že by částky zaslané žalobkyni na bankovní účet byly této zaslány právě za účelem výplaty odstupného, všechny byly zaslány dříve, než se odstupné stalo splatným. Dle názoru soudu není možno provést ani započítání, neboť jak již bylo uvedeno, mezi účastnicemi řízení probíhaly různé vzájemné platby, kdy navíc tyto žalobkyně odůvodnila (provize, splátka úvěru), sám jednatel žalované je označil i za platby na dovolenou pro žalobkyni. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni i odstupné ve výši 55 951 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 63 500 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od 21. 10. 2022 (splatnost odstupného nebyla sjednána, splatným se tedy stalo 20. 10. 2022 – nejbližší výplatní termín) do dne částečné úhrady, tj. 16. 1. 2023, dále od 17. 1. 2023 z částky 55 951 Kč do zaplacení.

40. Jelikož byla žalobkyně se svým návrhem plně úspěšná a k zastavení řízení nedošlo pro její zavinění, ke dni zahájení řízení jí žalovaná dlužila celou požadovanou částku, k její úhradě došlo až po zahájení řízení formou kompenzace, je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v plné výši v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř.

41. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 5 358 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupkyně žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 16 260 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby z tarifní hodnoty 107 141 Kč – příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzva ze dne 28. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; dále má nárok na odměnu ve výši 15 300 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby z tarifní hodnoty 99 592 Kč (po částečném vzetí žaloby zpět) – vyjádření a částečné zpětvzetí ze dne 29. 3. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast u jednání dne 23. 5. 2023 a 27. 6. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Odměna tedy celkem činí 31 560 Kč. Za uvedené úkony právní služby má nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč) dle § 13 advokátního tarifu. Jelikož zástupkyně žalobkyně strávila při cestě ze sídla své kanceláře v [obec] k jednání (dvě jednání) soudu a zpět celkem čtyři započaté půlhodiny času (dvě pro každé z jednání), náleží jí v souladu s § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč (4 x 100 Kč). Zástupkyně žalobkyně má dále nárok na náhradu za promeškaný čas v případě přestávky u úkonu (u jednání dne 23. 5. 2023) ve výši 300 Kč (tj. 3 započaté půlhodiny po 100 Kč), v souladu s § 14 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu (zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna v souvislosti s jednáním dne 23. 5. 2023 v rozsahu jednoho úkonu, jak bylo požadováno). Zástupkyně žalobkyně má nárok taktéž na cestovné ze sídla své kanceláře v [obec] do [obec] a zpět dne 23. 5. 2023 ve výši 325 Kč a dne 27. 6. 2023 ve výši 325 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné je počítáno z kombinované spotřeby 7,1 l [číslo] km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceny benzinu pro rok 2023 ve výši 41,20 Kč/litr, sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla zástupce do [obec] (tam a zpět), celkem 40 km. Soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 40 068 Kč.

42. Náklady řízení je žalovaná povinna v souladu s § 149 o. s. ř. uhradit zástupkyni žalobkyně.

43. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.