7 C 347/2021
č. j. 7 C 347/2021-39
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 142 § 149 § 150 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 580 § 1970 § 2048 § 2049 § 2395 § 2396 § 2397
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 330,54 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 10 547,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 547,94 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 402,92 Kč za období od 24. 12. 2020 do 11. 6. 2021, úrok ve výši 711,96 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 954,48 Kč, smluvní úrok ve výši 732,58 Kč, náklady ve výši 256 Kč, smluvní pokutu 1 782,60 Kč za období od 24. 12. 2020 do 10. 6. 2021, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 032,83 Kč a inkasního poplatku ve výši 1 848,80 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobou podanou u Okresního soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 23. 10. 2019 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu č. l. tvoří [anonymizována dvě slova] (dále jen„ smlouva“). Žalobkyně uzavřela dne 19. 7. 2021 se společností [právnická osoba] [IČO] Smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a finanční prostředky byly žalovanému předány hotově v místě bydliště. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 23. 12. 2020. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil a dlužnou částku nezaplatil. Úvěr se stal splatným poslední sjednanou splátkou ke dni 23. 12. 2020. Upomínkou ze dne 18. 10. 2021 byla žalovanému zaslána výzva v souladu s ust. § 142a o. s. ř. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí na adresu dle CEO. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit.
3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>7. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>8. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený</i> <i>9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému zjištění a právnímu závěru. Žalobkyně uzavřela dne 19. 7. 2021 s původním věřitelem Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným z níže uvedené úvěrové smlouvy, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.
12. Smlouva o úvěru byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument.
13. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 23. 10. 2019 s původním věřitelem Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek. Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a finanční prostředky byly žalovanému předány hotově v místě bydliště. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání v celkové výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 1 444 Kč (představující 9,6 % z jistiny úvěru), poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč (představující 49 % z jistiny úvěru), nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč (představující 9,2 % z jistiny úvěru) a inkasním poplatku ve výši 2 700 Kč (představující 18 % z jistiny úvěru). Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč, a to formou 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 23. 12. 2020.
14. Žalovaný však nesplácel sjednané splátky řádně a včas, dlužnou částku neuhradil. Žalovaný původnímu věřiteli zaplatil celkovou částku ve výši 8 791,99 Kč, která odpovídá 4 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem započteny poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu [číslo] smlouvy o úvěru. Celková hodnota pohledávky byla vypočtena původním věřitelem ke dni postoupení na částku ve výši 30 490,90 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 10 547,94 Kč - nesplaceného smluvního úroku 711,96 Kč - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 032,83 Kč - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 954,48 Kč - nesplaceného inkasního poplatku 1 848,80 Kč - postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 293,66 Kč po celkové splatnosti závazku - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 846,49 Kč - postoupené smluvní pokuty ve výši 5 757,74 Kč.
15. Žalobkyně se však žalobou domáhá po žalovaném následující částky: - nesplacené jistiny 10 547,94Kč - nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 711,96 Kč - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 032,83 Kč - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 954,49 Kč - nesplaceného inkasního poplatku 1 848,80 Kč - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 732,58 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 24. 12. 2020 do 11. 6. 2021 z jistiny ve výši 10 547,94 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 402,92 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 24. 12. 2020 do 11. 6. 2021 z jistiny ve výši 10 547,94 Kč a - smluvní pokuty ve výši 1 782,60 Kč, tedy vypočtené jako 0,1 % z dlužné jistiny ve výši 10 547,94 Kč za každý započatý den prodlení za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 24. 12. 2020 do 10. 6. 2021.
16. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil a dlužnou částku nezaplatil. Úvěr se stal splatným poslední sjednanou splátkou ke dni 23. 12. 2020. Upomínkou ze dne 18. 10. 2021 byla žalovanému zaslána výzva v souladu s ust. § 142a o. s. ř. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval.
17. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Pokud se týká uzavřené smlouvy o úvěru, soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla platně sjednána pouze v části poskytnutí finanční částky ve výši 15 000 Kč (když hotovost byla žalovanému předána). Dále v části pevně sjednaného úroku ve výši 1 444 Kč (představující 9,6 % z jistiny úvěru), poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč (představující 9,2 % z jistiny úvěru) a smluvní pokuty sjednané ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Výše takto sjednaného úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru a smluvní pokuty není v rozporu s ust. § 580 občanského zákoníku Tyto výše jsou zcela přiměřené a soudem akceptovatelné. Dle soudu tak žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni jistinu ve výši 15 000 Kč, pevně sjednaný úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč Celkem byl tak žalovaný povinen vrátit částku 17 838 Kč. Na úvěr žalovaný zaplatil celkem 8 791,99 Kč. Za tohoto stavu soud proto vyhověl žalobě v části nesplacené jistiny, pevně sjednaného úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru, smluvního úroku, smluvní pokuty tak jak jsou tyto nároky rozepsány v odst. 15. tohoto odůvodnění. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
18. K nároku na poplatek za poskytnutí úvěru ve smlouvě 7 350 Kč (představující 49 % z úvěru jistiny), v žalobě odpovídající výši 5 032,83 Kč soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny dalších 49 %. Tato část představuje další náklady na úvěr, vedle poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku za hotovostní inkaso splátek. Za přiměřenou výši poplatku za poskytnutí úvěru soud považuje poplatek maximálně do výše 10 % z jistiny, v daném případě do částky 1 500 Kč (jistina ve výši 15 000 Kč, 10 % je tedy 1 500 Kč). Pokud tedy žalobkyně částky platby žalovaného započetla na tento poplatek, nyní z původního poplatku ve výši 7 350 Kč, žalobou již požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 032,83 Kč (na tento poplatek žalovaný již zaplatil 2 317, 17 Kč), pak již na tuto částku žalobkyně nemá nárok a soud proto v části tohoto poplatku za poskytnutí úvěru zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
19. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 700 Kč dle smlouvy, v žalobě odpovídající výši 1 848,80 Kč, soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 15 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za poskytnutí úvěru pouze do výše 10 % z jistiny úvěru. Vedle toho měl ještě žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek, a to ve výši 2 700 Kč představujících dalších 18 % z jistiny úvěru. Úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení úvěru než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, ujednání absolutně neplatným. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 848,80 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
20. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud považuje za spravedlivé, aby žalovaný zaplatil plnou náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla neúspěšná pouze v části příslušenství. Žalobkyni proto přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nemusel výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků přiznat. Výrok III. tohoto rozhodnutí.
21. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
22. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.