7 C 348/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 55 849,55 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 42 471,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 471,14 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 023,89 Kč za období od 31. 7. 2020 do 11. 6. 2021, kapitalizovaný úrok ve výši 20 596,15 Kč, náklady ve výši 39 Kč, smluvní pokutu ve výši 13 378,41 Kč za období od 31. 7. 2020 do 11. 6. 2021, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 35 496 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 006 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 30. 11. 2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil [anonymizováno] splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 55 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy (poslední věta 2. odstavce na 1. straně smlouvy). Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 66 900 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 12 815 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 36 850 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 5 685 Kč a inkasním poplatku ve výši 11 550 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 121 900 Kč, a to ve 20 měsíčních splátkách ve výši 6 095 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 30. 7. 2020. Původní věřitel neprovedl zesplatnění úvěru dříve, než nastala splatnost poslední splátky. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena z původního věřitele a postoupení bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>7. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.</i> <i>8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> <i>9. Podle ust. § 2400 občanského zákoníku, mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.</i> <i>10. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>11. Podle odst. § 2051 občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.</i> <i>12. Podle ust. § 2052 občanského zákoníku, ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).</i> <i>13. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 14. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 (č. l. 16) s účinností k témuž dni a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 5. 8. 2021 (č. l. 13). Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

16. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr (č. l. 26), do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. V žádosti žalovaná uvedla, že je v pracovně právním vztahu od 1. 1. 2016, s příjmem 18 312 Kč měsíčně. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument (č. l. 23).

17. Dále má soud za prokázané, že dne 30. 11. 2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], jako s původním věřitelem, v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] (č. l. 22), jejíž přílohu [číslo] tvořil [anonymizováno] splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 55 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy (poslední věta 2. odstavce na 1. straně smlouvy). Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 66 900 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 12 815 Kč (představující 23. 3 % z jistiny 55 000 Kč), poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 36 850 Kč (67 % z jistiny), nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 5 685 Kč (10,3 % z jistiny) a inkasním poplatku ve výši 11 550 Kč (21 % z jistiny). Celkem se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 121 900 Kč, a to ve 20 měsíčních splátkách ve výši 6 095 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku nastala dne 30. 7. 2020.

18. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti 30. 7. 2020 úvěru svůj závazek nesplatila. Na úvěr žalovaná zaplatila částku ve výši 32 500 Kč, která byla započtena následujícím způsobem: Na poskytnutou jistinu úvěru byla započtena částka 12 528,86 Kč, na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla žalobkyní započtena částka ve výši 19 971,14 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení dnem 31. 7. 2020. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná dluží na jistině částku ve výši 42 471,14 Kč a na zůstatku smluvního příslušenství pohledávky částku ve výši 46 928,86 Kč.

19. Žalobkyně dále tvrdila, že celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 140 972,76 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 42 471,14 Kč - nesplaceného smluvního úroku 7 263,24 Kč - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 27 025,35 Kč - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 4 169,62 Kč - nesplaceného inkasního poplatku 8 470,65 Kč - postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 14 978,90 Kč po celkové splatnosti závazku - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 7 093,86 Kč - postoupené smluvní pokuty ve výši 26 000 Kč.

20. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení pohledávky, která se skládá z následujících nároků: - nesplacená jistina 42 471,14 Kč - nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 7 263,24 Kč - nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 27 025,35 Kč - nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 4 169,62 Kč - nesplacený inkasní poplatek 8 470,65 Kč - postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 9 163,29 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 31. 7. 2020 do 11. 6. 2021, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 42 471,14 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 023,89 Kč za období od 31. 7. 2020 do 11. 6. 2021 a základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 42 471,14 Kč - účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč - smluvní pokuta ve výši 13 378,41 Kč odpovídající 0,1 % denně z dlužné jistiny 42 471,14 Kč za období od 31. 7. 2020 do 11. 6. 2021.

20. Kapitalizovaný úrok ve výši 56 092,15 Kč se skládá z: nesplaceného úroku ve výši 7 263,24 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 27 025,35 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 4 169,62 Kč, inkasního poplatku ve výši 8 470,65 Kč a smluvního úroku ve výši 9 163,29 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky ze shora uvedené úvěrové smlouvy. Na výzvu nereagovala.

21. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu právnímu závěru. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v části týkající se poskytnutí finanční hotovosti ve výši 55 000 Kč, když tato částka byla žalované vyplacena. Dále platně uzavřena smlouva v části sjednání pevného úroku, v poplatku za vyhodnocení úvěru, který procentuálně odpovídá výši 10,3 % z jistiny a smluvní pokuty. Pokud se však týká poplatku za poskytnutí úvěru, který byl sjednán ve výši 67 % z jistiny a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 21 % z jistiny, v této částky je smlouva absolutně neplatná z níže uvedených důvodů (odůvodnění odst. 23. a 24.).

22. Smlouvu v části sjednaného úvěru ve výši 55 000 Kč, pevně sjednaného úroku ve výši 12 815 Kč, který představuje 23,3 % z jistiny 55 000 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 5 685 Kč, představující 10,3 % z jistiny 55 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, soud shledal za smlouvu platnou. Takto sjednaný pevný úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru a smluvní pokuta, jsou nároky, které byly sjednány v souladu s ustanoveními občanského zákoníku a jejich výše není v rozporu s ust. § 580 občanského zákoníku. Výše těchto nároků je zcela přiměřená. Za tohoto stavu a právního závěru, proto bylo žalobě v části jistiny, zákonného úroku z prodlení, úroku z úvěru, náklady na uplatnění a smluvní pokuty, vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

23. Pokud se však týká poplatku z poskytnutí úvěru ve výši 36 850 Kč, který představuje dalších 67 % z jistiny 55 000 Kč, soud shledal takovou výši poplatku za ujednání absolutně neplatné a v rozporu s ust. § 580 občanského zákoníku, jedná se o jinak nazvaný poplatek za sjednání úvěru, když již byl sjednán poplatek za vyhodnocení úvěru. Za přiměřenou výši tohoto poplatku soud považuje poplatek v rozsahu 10 % z jistiny. Protože byl však dle názoru soudu platně sjednán poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 10,3 % z jistiny, tuto výši lze akceptovat, i když v současné době bankovní instituce tento poplatek nesjednávají, pak sjednání poplatku za poskytnutí úvěru je jen duplicitním a jinak nazvaným poplatkem za sjednání úvěru. Za tohoto stavu proto žalobkyni nevzniklo právo požadovat po žalované poplatek za poskytnutí úvěru.

24. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 11 550 Kč soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na inkasní poplatek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaná si půjčila částku ve výši 55 000 Kč a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za vyhodnocení úvěru. Vedle toho měla mít ještě žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek, a to ve výši 11 550 Kč představujících dalších 21 % z jistiny úvěru. Úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení úvěru než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o inkasním poplatku je v rozporu s dobrými mravy, ujednání absolutně neplatným.

25. Žalobou uplatněný a žalobkyní nazvaným kapitalizovaný úrok ve výši 56 092,15 Kč se skládá z: nesplaceného úroku ve výši 7 263,24 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 27 025,35 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 4 169,62 Kč, inkasního poplatku ve výši 8 470,65 Kč a smluvního úroku ve výši 9 163,29 Kč, má tak žalobkyně nárok pouze na úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru, smluvní postoupený úrok. Tedy na částku odpovídající částce ve výši 20 596,15 Kč. Na zbývající výši odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru a inkasní poplatek, v celkové výši 35 496 Kč (27 025,35 Kč + 8 470,65 Kč) žalobkyni nárok nevznikl.

26. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žalovaná byla povinna žalobkyni vrátit jistinu ve výši 55 000 Kč, úrok ve výši 12 815 Kč a poplatek za vyhodnocení úvěru (též možné ho nazvat za poskytnutí úvěru) ve výši 5 685 Kč. Byla tak povinna vrátit žalobkyni částku ve výši 73 500 Kč, nikoliv částku 121 900 Kč (která v sobě zahrnovala i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 36 850 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 550 Kč. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za poskytnutí úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání. Výrok II. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši žalobě bylo vyhověno výrokem I. tohoto rozhodnutí.

27. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud považuje za spravedlivé, aby žalovaná zaplatila plnou náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla částečně neúspěšná, a to jen co do příslušenství. Žalobkyni proto přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu a spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 793 Kč, odměně advokáta ve výši 3 340 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně jsou ve výši 16 006 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nemusel výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků přiznat. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

28. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. <i>29. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i>