7 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 250,95 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 1 560,82 Kč za období od 13. 5. 2013 do 17. 6. 2016, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 571,67 Kč za období od 30. 1. 2013 do 17. 6. 2016, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 740,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 509,97 Kč za období od 18. 6. 2016 do 25. 10. 2017, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 396,51 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, úroku ve výši 21 % ročně z částky 2 396,51 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek (jistiny, poplatku, příslušenství) ve výši uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí ze Smlouvy o půjčce ze dne 19. 10. 2011, [číslo] ze Smlouvy o půjčce ze dne 17. 2. 2011, [číslo]. V žalobě žalobkyně tvrdila, že pohledávka vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 17. 6. 2016. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu nereagoval.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. Jedná se o adresu dle CEO. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne 19. 10. 2011 a ze dne 17. 2. 2011 nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013. <i>6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do 31.12.2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.</i> <i>9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 10. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že pohledávka vyplývající z níže uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 17. 6. 2016. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.

11. Smlouva o půjčce ze dne 19. 10. 2011 [číslo] č. l.

18. Soud má za prokázané, že na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 10 868 Kč, který procentuálně je ve výši 83,60 % jistiny. Souhrnný poplatek se skládal z pevně sjednaného úroku ve výši 1 660 Kč (12,70 % z jistiny), poplatku za administrativní činnost ve výši 2 470 Kč (19 % z jistiny). Poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 738 Kč (dalších 51,80 % z jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částkách ve výši 398 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 386 Kč byla stanovena na 12. 12. 2012. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 22. 1. 2013. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 21 127 Kč Poslední platba žalovaného byla dne 22. 1. 2013. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2 740,98 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2 396,51 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 344,47 Kč, dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 560,82 Kč z dlužné jistiny od 13. 5. 2013 do 17. 6. 2016, úroků z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z celkové dlužné z jistiny Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 571,67 Kč za období od 30. 1. 2013 do 17. 6. 2016. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Do dne 17. 6. 2016 (postoupení pohledávky) žalovaný uhradil celkem částku ve výši 21 127,20 Kč.

12. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013), a to pouze v části týkající se zapůjčené jistiny, pevně sjednaného úroku a poplatku za administrativní činnost. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy.

13. V části týkající poplatku (ve smlouvě sjednán v celkové výši 10 868 Kč, představující 83,60 % z jistiny), soud shledal ujednání platné pouze v části pevně sjednaného úroku, který vzhledem k výši zapůjčené jistiny činil 12,70 % ročně. Takto sjednanou výši úroku z půjčky soud shledal za ujednání v souladu s ust. občanského zákoníku. Dále v části sjednání poplatku za administrativní činnost ve výši 2 470 Kč (19 % z jistiny), když tento poplatek slouží jako odměna za správu smlouvy atd. V části týkající se poplatku za hotovostní inkaso splátek, soud shledal smlouvu za absolutně neplatnou. Viz odůvodnění níže v odst.

15. Žalovaný na smlouvu plnil částkou ve výši 21 127,02 Kč ke dni postoupení pohledávky 17. 6. 2016. Dle názoru soudu byl tak povinen žalovaný však zaplatit, vrátit věřiteli pouze částku 17 130 Kč (jistinu, pevně sjednaný úrok, poplatek za administrativní činnost). Protože do dne postoupení pohledávky tedy žalovaný zaplatil částku 21 127,02 Kč, je žaloba v rozsahu částky 2 740,98 Kč včetně příslušenství od 18. 6. 2016 do zaplacení nedůvodná, neboť ke dni 17. 6. 2016 žalovaný na smlouvu zaplatil více, než byl povinen, proto v tomto rozsahu a jdoucího příslušenství byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí. Vyhověno pouze v části kapitalizovaného příslušenství ke dni postoupení pohledávky (úroku, úroku z prodlení), a to ke dni 17. 6. 2016. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

14. Smlouva o půjčce ze dne 17. 12. 2011 [číslo] č. l.

14. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 41 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 34 276 Kč, který procentuálně je ve výši 83,60 % z jistiny. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částkách ve výši 1 255 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 1 231 Kč byla stanovena na den 12. 4. 2012. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Od uzavření Smlouvy do uzavření Smlouvy o postoupení pohledávky bylo ze strany žalovaného uhrazeno 66 616,98. Ode dne postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby bylo žalovaným uhrazeno 16 100 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném tedy zaplacení celkové dlužné částky ve výši 1 509,97 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok za období od 18. 6. 2016 do 25. 10. 2017. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Na výzvu nereagoval. Pokud se týká odůvodnění platnosti smlouvy, soud odkazuje na odůvodnění v odst. 12. a 13. tohoto rozhodnutí (platnosti jednotlivých částí smlouvy). Dle soudu byl tak žalovaný na tuto Smlouvu plnit pouze jistinu ve výši 41 000 Kč, pevně sjednaný úrok ve výši 5 235 Kč (12,70 % z jistiny), poplatek za administrativní činnost ve výši 7 790 Kč (19 % z jistiny). Na poplatek za hotovostní inkaso splátek nebyl žalovaný povinen ničeho zaplatit. Na smlouvu byl tak povinen žalovaný zaplatit celkem 54 025 Kč. Pokud tedy žalovaný na dluh plnil částkami 66 616,98 ke dni 17. 6. 2016, pak od 18. 6. 2016 již žalobkyně nemá nárok na kapitalizovaný úrok ze zápůjčky, proto žaloba v části kapitalizovaného úroku ve výši 1 509,97 Kč byla zamítnuta. Žalovaný dále po postoupení pohledávky ještě na smlouvu zaplatil částkou 16 100 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

15. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek u obou Smluv, soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 13 000 Kč a 41 000 Kč, byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měl dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek u Smluv. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, ujednání, které je absolutně neplatné. Pokud žalovaný na Smlouvu ze dne 19. 10. 2011 plnil celkovou částkou 21 127,20 Kč do dne postoupení pohledávky, na Smlouvu ze dne 17. 2. 2011 částkou 66 616,98 Kč do dne postoupení pohledávky, částkou 16 100 Kč ode dne postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby, zaplatil tak na smlouvách veškeré oprávněné nároky žalobkyně. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části, která dle soudu odpovídá poplatku za inkaso splátek, zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v převážné části nároků neúspěšná, úspěšná v menším rozsahu, pouze příslušenství. Celkově tedy neúspěšná. Soud proto nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

17. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Výrok I. tohoto rozhodnutí.