7 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 62 309 Kč s přísl.,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 62 309 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 309 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 852 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezené licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavu ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při opakovaných kontrolních činnostech žalobkyně v odběrném místě [obec] [číslo] zjistila žalobkyně dne 10. 6. 2019 neoprávněné připojení, odběrné místo bylo pod napětím. V době ukončení smluvního vztahu nebyl elektroměr přístupný, proto nemohl být demontován. Tímto došlo k neoprávněnému odběru ve smyslu st. § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyně ve smyslu ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. provedla vyúčtování náhrady škody žalované na částku 62 309 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ke dni podání žaloby však žalovaný dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a předvolání k jednání na den 29. 6. 2021 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí dle CEO. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. <i>3. Podle ust. § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je</i> <i>a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny,</i> <i>b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,</i> <i>c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,</i> <i>d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,</i> <i>e) odběr měřený měřicím zařízením,</i> <i>1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,</i> <i>2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,</i> <i>3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,</i> <i>f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,</i> <i>g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.</i> <i>4. Podle ust. § 9 odst.1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody, při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen vyhlášky) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle odst. 3 u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. Podle odst. 4 u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí</i> <i>a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo</i> <i>b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo</i> <i>c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu nejslabšího vodiče umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). Podle odst. 5 výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. Podle odst. 6 hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval</i> <i>a) od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců, u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet,</i> <i>b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. Podle odst. 7 v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Podle odst. 8 množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený</i> <i>a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí,</i> <i>b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. Podle odst.. 9 výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z</i> <i>a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie,</i> <i>b) ceny za distribuci elektřiny; v síti nízkého napětí v sazbě C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,</i> <i>c) ceny za systémové služby,</i> <i>d) ceny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů,</i> <i>e) ceny za činnost zúčtování operátora trhu,</i> <i>f) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Podle odst. 10 výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. Podle odst. 12 součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.</i> 5. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 29. 6. 2021, ke kterému byl žalovaný řádně předvolán na adresu dle CEO fikcí dnem 21. 6. 2021. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Za tohoto stavu, při splnění podmínek dle ust. § 101 odst. 3 soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému zjištění a právnímu závěru. Žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezené licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavu ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při opakovaných kontrolních činnostech žalobkyně v odběrném místě [obec] [číslo] zjistila žalobkyně dne 10. 6. 2019 neoprávněné připojení (protokol o zajištění neoprávněného odběru č. l. 7), odběrné místo bylo pod napětím. V době ukončení smluvního vztahu nebyl elektroměr přístupný, proto nemohl být demontován. Tímto došlo k neoprávněnému odběru ve smyslu st. § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyně ve smyslu ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. provedla vyúčtování náhrady škody žalované na částku 62 309 Kč (č. l. 7 verte a následující, č. l. 6 faktura)) a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (výzvy ze dne 22. 9. 2020 č. l. 4, ze dne 7. 9. 2020 č. l. 5). Ke dni podání žaloby však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Na výzvy žalobkyně žalovaný nereagoval.

8. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobkyně na zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení je v souladu se shora citovanými ustanoveními. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., vyhlášky č. 254/2015 Sb., když žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Její náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 116 Kč, 3 x 300 Kč za podání žaloby, účast u jednání, předžalobní výzvy. Dále cestovné ve výši 836 Kč motorovým vozidlem [registrační značka], trasa [obec] [obec] a zpět. Celkové náklady řízení úspěšné žalobkyně jsou ve výši 4 852 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody na straně žalované ke stanovení delší lhůty, či povolení splátek.