Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

7 C 68/2022

č. j. 7 C 68/2022-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-31 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKM:2022:7.C.68.2022.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 92 398,96 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 39 332,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17. 6. 2015 do 8. 3. 2016 ve výši 1 039,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 9. 3. 2016 do 15. 4. 2016 ve výši 146,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 16. 4. 2016 do 22. 4. 2016 ve výši 26,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 23. 4. 2016 do 22. 6. 2016 ve výši 231,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 23. 6. 2016 do 25. 7. 2016 ve výši 125,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 26. 7. 2016 do 23. 8. 2016 ve výši 109,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 24. 8. 2016 do 23. 9. 2016 ve výši 115,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 24. 9. 2016 do 21. 10. 2016 ve výši 103,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 22. 10. 2016 do 23. 11. 2016 ve výši 121,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 24. 11. 2016 do 22. 12. 2016 ve výši 105,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2016 do 24. 1. 2017 ve výši 119,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 25. 1. 2017 do 22. 2. 2017 ve výši 104,20Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 23. 2. 2017 do 23. 3. 2017 ve výši 102,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 24. 3. 2017 do 26. 4. 2017 ve výši 119,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 27. 4. 2017 do 24. 5. 2017 ve výši 97,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 25. 5. 2017 do 27. 1. 2021 ve výši 4 647,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 53 596,78 Kč ve výši 8,05 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12 934,05 Kč, částku ve výši 1 330 Kč, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši 38 802,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 17. 6. 2015 do 8. 3. 2016 ve výši 5 196,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 9. 3. 2016 do 15. 4. 2016 ve výši 733,01 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 16. 4. 2016 do 22. 4. 2016 ve výši 133,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 23. 4. 2016 do 22. 6. 2016 ve výši 1 158,59 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 23. 6. 2016 do 25. 7. 2016 ve výši 626,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 26. 7. 2016 do 23. 8. 2016 ve výši 547,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 24. 8. 2016 do 23. 9. 2016 ve výši 579,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 24. 9. 2016 do 21. 10. 2016 ve výši 518,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 22. 10. 2016 do 23. 11. 2016 ve výši 607,14 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 24. 11. 2016 do 22. 12. 2016 ve výši 528,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2016 do 24. 1. 2017 ve výši 597,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 25. 1. 2017 do 22. 2. 2017 ve výši 520,74 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 23. 2. 2017 do 23. 3. 2017 ve výši 513,14 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 24. 3. 2017 do 26. 4. 2017 ve výši 597,01 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 27. 4. 2017 do 24. 5. 2017 ve výši 487,59 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 25. 5. 2017 do 27. 1. 2021 ve výši 23 238,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 802,18 Kč ve výši 8,05 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 233 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 92 398,96 Kč (vyplývající ze skutkového tvrzení žalobkyně, když tato částka se skládá z jistiny 39 332,72 Kč, smluvního úroku ve výši 51 736,23 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 330 Kč) s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě žalobkyně tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), kterou žalovaný podepsal dne 27. 1. 2015. Na základě Smlouvy byla na účet uvedený ve Smlouvě žalovanému dne 29. 1. 2015 vyplacena částka ve výši 41 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet 30 měsíčními splátkami ve výši 3 597 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2015. Protože žalovaný porušil smluvní ujednání, když neprováděl sjednané měsíční splátky, byl úvěr ke dni 15. 6. 2015 zesplatněn. Do dne zesplatnění žalovaný zaplatil pouze jednu splátku ve výši 4 000 Kč dne 10. 4. 2015. Po zesplatnění do dne sepisu žaloby, žalovaný na úvěr zaplatil ještě částku 12 841,04 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky, specifikované v písemném znění žaloby. Na výzvu žalovaný však nereagoval. Na dluh již žádnou platbu neprovedl.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a předvolání k jednání na den 31. 5. 2022 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. K jednání se žalovaný nedostavil bez omluvy. Žalobkyně se k jednání dostavila. Za tohoto stavu při splnění podmínek dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. <i>3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>6. Podle ust. § 2048 obč. zák., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>7. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní Smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne 27. 1. 2015 (č. l. 6 a násl. návrh Smlouvy, č. l. 8 oznámení o schválení úvěru). Součástí Smlouvy jsou i Smluvní ujednání úvěru (č. l. 13 a násl.). Na základě Smlouvy byla na uvedený účet žalovanému dne 29. 1. 2015 vyplacena částka ve výši 41 000 Kč (č. l. 32 doklad o vyplacení úvěru ve výši 41 000 Kč). Žalovaný se zavázal úvěr splácet 30 měsíčními splátkami ve výši 3 597 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2015. Žalovaný se tak zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši 107 910 Kč (jistinu ve výši 41 000 Kč, na úroku zaplatit částku ve výši 66 910 Kč, která představuje procentuálně 163,19 % z jistiny).

10. Žalovaný do dne zesplatnění ke dni 15. 6. 2015 zaplatil na úvěr pouze jednu splátku, a to splátku ve výši 4 000 Kč dne 10. 4. 2015. Po zesplatnění do dne sepisu žaloby 14. 3. 2022, žalovaný na úvěr zaplatil ještě jednotlivými splátkami v období od 8. 3. 2016 do 27. 1. 2021 celkovou částku 12 841,04 Kč. Na Smlouvu tak žalovaný celkem zaplatil částku 16 841,04 Kč. Protože žalovaný porušil smluvní ujednání, když neprováděl sjednané měsíční splátky, žalobkyně využila v souladu se Smlouvu bod 12. 3. odst. b) smluvních ujednání možnosti automatického zesplatnění úvěru. Úvěr byl tak ke dni 15. 6. 2015 zeplatněn.

11. Dle bodu 12.

4. Smluvních ujednání ke dni zesplatnění žalobkyně tvrdila, že dlužná částka byla ke dni zesplatnění ve výši 91 068,96 Kč a skládala se z jistiny ve výši 39 332,73 Kč (č. l. 52 doplnění skutkových tvrzení žalobkyně) a přirostlého smluvního úroku ve výši 51 736,23 Kč. Dle bodu 12. 1. a 12.

5. Smluvních ujednání žalobkyni vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v důsledku prodlení žalovaného se splátkami, kterou žalobkyně vypočetla na částku ve výši 1 330 Kč. Součet částek 91 068,96 Kč a 1 330 Kč je 92 398,96 Kč.

12. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky, naposledy výzvou v souladu s ust. § 142a o. s. ř., byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, specifikované v písemném znění žaloby. Na výzvu žalovaný však nereagoval. Na dluh již žádnou další platbu neprovedl. Pokud se týká schopnosti žalovaného splácet úvěr, soud zjistil, že žalobkyně na základě informací, které podal žalovaný, tyto schopnosti prověřovala v databázích [příjmení] a [anonymizováno]. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečným způsobem prověřila osobu žalovaného a jeho schopnost provádět splátky úvěru.

13. Na základě shora uvedeného skutkového zjištění soud dospěl k následujícímu právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru v části poskytnutí jistiny ve výši 41 000 Kč, neboť tato částka byla žalovanému dne 29. 1. 2015 vyplacena na účet uvedený ve Smlouvě.

14. K části nároku na úrok z úvěru ve Smlouvě sjednaný ve výši 148,18 % (úroková sazba v čl. III. Smlouvy, ve výši 118,41 % u revolvingového úvěru), soud uvádí, že výše takto sjednaného úroku neodpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, neboť tato výše je nepřiměřeně vysoká, příčí se dobrým mravům, lze ji považovat až za lichvu. Ujednání o úroku je tak absolutně neplatným ujednáním dle ust. § 580 občanského zákoníku. Protože však žalobkyně má nárok na úrok z úvěru, který představuje odměnu za poskytnutí finanční částky, žalobkyni vzniklo právo požadovat přiměřený úrok z úvěru. Za přiměřenou výši smluvního úroku z úvěru (tedy ceny za poskytnutí úvěru) soud považuje úrok ve výši 25 % ročně. Soud proto v části smluvního úroku převyšující tuto výši žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši odpovídající 25 % z jistiny, žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozhodnutí. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 51 736,23 Kč. Soud z tohoto úroku tedy přiznal žalobkyni pouze 25 % kapitalizovaného úroku, který představuje částku ve výši 12 934,05 Kč, v této části bylo žalobě vyhověno (výrok I.). Ve zbývající výši 38 802,18 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

15. K nároku žalobkyně na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení soud uvádí: Již v důsledku prodlení žalovaného se splátkami, žalobkyni ze zákona vzniklo právo požadovat úrok z prodlení. Protože výše úroku z prodlení nebyla sjednána smluvně, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně za období od 17. 6. 2015 do 27. 1. 2021 provedla kapitalizaci zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, která však byla součtem jistiny a přirostlého úroku z úvěru v rozsahu 148,18 % dle Smlouvy. Z důvodu absolutní neplatnosti smluvního ujednání o úroku z úvěru, kdy dle názoru soudu přiměřená výše tohoto úroku je pouze 25 % ročně, soud tyto kapitalizované úroky z prodlení pokrátil a přiznal pouze 25 % z požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení. Z požadovaného tak byl přiznán tento úrok v rozsahu 25 % (výrok. I.), ve zbývající výši úrok z prodlení zamítnut (výrok II.) z důvodu, že výpočet zákonného úroku z prodlení byl vypočten vždy z dlužné jistiny, ve které byl již započten smluvní úrok vypočtený dle Smlouvy, tedy v nepřiměřeně vysoké výši. Ve Smlouvě sjednán úrok 148,18 % ročně. Správně měl být tak vypočten tento úrok z úvěru ve výši 25 % ročně, který přirostl k dlužné jistině.

16. Pokud se týká jdoucího zákonného úroku z prodlení, soud tento zákonný úrok z prodlení přiznal pouze z částky rovnající se součtu jistiny 39 332,73 Kč, částky smluvní pokuty 1 330 Kč a částky 12 934,05 Kč, tedy z částky 53 596,78 Kč. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla neúspěšná pouze v části, představující příslušenství, soud proto považuje za spravedlivé, aby žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů tohoto řízení. Dalším důvodem pro přiznání plné náhrady nákladů řízení žalobkyni soud shledal ve skutečnosti, že žalovaný je dlouhodobě v prodlení s úhradou svého dluhu a pokud prováděl nějaké platby na dluh, tyto prováděl dle názoru soudu jen symbolicky, neboť zasílal částky v rozsahu stovek. Žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 620 Kč, odměně advokáta ve výši 4 820 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH 3 404 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Dále náhradu za ztrátu času za 4 ½ hodiny. Cestovné [obec] [obec] a zpět, motorovým vozidlem [registrační značka], cena PH 45,92 Kč dle dokladu. Průměrná spotřeba 5,1 l [číslo] km, sazba 4,70 Kč. Cestovné celkem 449 Kč Celkem tedy náklady řízení ve výši 24 233 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>18. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 19. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.