7 C 82/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu titul Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 28 935 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, částku ve výši 2 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 4 935 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 500 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 18. 9. 2019 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (jistina). Peněžní prostředky byly žalovanému zaslány na účet [bankovní účet] dne 18. 9. 2019 (zpráva banky na [číslo listu]). Žalovaný se ve Smlouvě zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč (poplatek). Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne 24. 11. 2019, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. K zesplatnění poskytnuté zápůjčky nedošlo, jelikož žalovaný se dostal do prodlení se všemi zbylými splátkami. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Dále v souladu se Smlouvou vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku 4 935 Kč (s ohledem na ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru), a rozhodnutí žalobkyně, žalobkyně vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru). V důsledku prodlení žalovaného žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (dle čl. 2 3 Smlouvy, písemné výzvy zaslány dne: 21. 10. 2019, 1. 11. 2019, 20. 11. 2019, 29. 11. 2019, 12. 12. 2019). Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu, kterou žalobkyně požaduje, činí 26 500 Kč a skládající se z 1/jistiny 15 000 Kč + poplatku ve výši 9 000 Kč se rovná 24 000 Kč. Dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného činí 2 500 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí do DS.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>6. Podle ust. § 2048 obč. zák., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>7. Podle ust. § 2049 obč. zák., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> <i>8. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Žalovaný uzavřel dne 18. 9. 2019 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva č. l. 14), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (jistina). Peněžní prostředky byly žalovanému zaslány na účet [bankovní účet] dne 18. 9. 2019 zpráva banky na č. l. 29). Žalovaný se ve Smlouvě zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč (poplatek) odpovídající 60 % z jistiny 15 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách ve výši 8 000 Kč dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne 24. 11. 2019. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný na dluh neplnil žádnou splátkou.

10. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k následujícímu právnímu závěru: Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce v části poskytnutí jistiny ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj účet, a dále v části týkající se smluvní pokuty, nákladů na upomínky. Výše takto požadované smluvní pokuty je v souladu s ust. občanského zákoníku. V souladu se smlouvou tak žalobkyni vznikl nárok na vrácení jistiny a zaplacení smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku 4 935 Kč s přihlédnutím k ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vymáhá smluvní pokutu nepřesahující součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. V důsledku prodlení žalovaného, žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (dle čl. 2 3 Smlouvy, písemné výzvy zaslány dne: 21. 10. 2019, 1. 11. 2019, 20. 11. 2019, 29. 11. 2019, 12. 12. 2019). Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu, kterou žalobkyně požaduje, činí 26 500 Kč a skládající se z 1/jistiny 15 000 Kč + poplatku ve výši 9 000 Kč se rovná 24 000 Kč. Dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného činí 2 500 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně upozornila žalovaného na dluh a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, taktéž oznámila možnost domoci se svého nároku soudní cestou. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval.

11. Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním soud tedy dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce pouze v části poskytnutí finanční částky ve výši 15 000 Kč, neboť tato částka byla žalovanému připsána na její účet. Tuto částku žalovaný žalobkyni nevrátil, proto soud žalobě v nároku na jistinu ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

12. Pokud se však týká sjednání poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, odpovídající 60 % z jistiny 15 000 Kč při splatnosti 3 měsíce, soud dospěl k závěru, že takto sjednaný poplatek je v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s ust. § 580 občanského zákoníku, proto toto ujednání je neplatné. Při takto sjednaných podmínkách zápůjčky má soud za to, že odpovídající výše tohoto poplatku by byla do 10 % z jistiny. V daném případě tedy 1 500 Kč. Za tohoto stavu soud proto v nároku na poplatek ve výši 9 000 Kč vyhověl pouze do částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I.) a ve zbývající částce 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

13. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v jistině se zákonným úrokem z prodlení, v části poplatku za sjednání zápůjčky, ve zbytku tohoto nároku neúspěšná. Protože žalovaný však žalobkyni dosud nevrátil jistinu zápůjčky, ve smlouvě nebyl sjednán úrok ze zápůjčky, soud proto považuje za spravedlivé, aby žalobkyni byly přiznány náklady tohoto řízení v celém rozsahu. Za tohoto stavu soud proto žalobkyni přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají z: 1/ zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 2/ odměny advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3/ 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 000 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení soud neshledal. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>14. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 15. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.