7 C 82/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 114 267,17 Kč s příslušenstvím rozsudek pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 114 267,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 113 547,17 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 9,8 % ročně z částky 113 547,17 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 057,25 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 753,95 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 35 657,46 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži dne datum se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1360. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva”), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr a závazek žalovaného splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Nedílnou součást Smlouvy tvoří zejména Sazebník (jeho podstatné výňatky však tvoří samotná Smlouva), právnická osoba podmínky (dále jen „VOP”) a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen „ÚP”). Ve Smlouvě bylo dále sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému způsobem a za podmínek dle Smlouvy úvěr ve výši 120 000 Kč (dále jen „Úvěr”). Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem, jehož sazba byla sjednána ve výši 9,8 % ročně. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, ačkoli byl opakovaně upomínán, byl úvěr zesplatněn ke dni datum. V důsledku zesplatnění vznikla žalobkyni vůči žalovanému pohledávka, která byla ke dni datum vyčíslena na částku 121 078,37 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 113 547,17 Kč, poplatků ve výši 720 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 5 753,95 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 057,25 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení úroku a úroku z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jedná se o adresu dle CEO. Dále na adresu dle smlouvy (jméno FO 352, adresa) a na adresy známé soudu z úřední činnosti (adresa).

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání, proto soud nařídil jednání na den datum. K jednání se dostavil právní zástupce žalobkyně a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, žalovaný se bez omluvy nedostavil. K jednání byl žalovaný volán na všechny adresy uvedené v odst. 2. tohoto odůvodnění.

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. jméno FO základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, jejímž předmětem podnikání je poskytování úvěrů, přijímání vkladů od veřejnosti, platební styk a zúčtování, vydávání platebních prostředků. Žalovaný je fyzickou osobou. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o úvěru č. l. 12 a násl., jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr a závazek žalovaného splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Nedílnou součást Smlouvy tvoří zejména Sazebník (č. l. 37), Standardní informace o spotřebitelském úvěru (č. l. 17), právnická osoba podmínky (č. l. 35 a násl.) a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (č. l. 32 a násl.). Ve Smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému způsobem a za podmínek dle Smlouvy úvěr ve výši 120 000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen bezhotovostně datum (č. l. 21). Žalovaný se zavázal splatit jistinu Úvěru spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny Úvěru pravidelnými měsíčními splátkami. Doba trvání Úvěru byla stanovena na 96 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 9,8 % p. a., s hodnotou RPSN 10,25 %, přičemž výše měsíční (anuitní) splátky byla stanovena na 1 821 Kč (poslední splátka 1 791,38 Kč). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, čímž se dopustil porušení Smlouvy, neboť nesplnil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého Úvěru řádně a včas. V souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek tak došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobce zaslal žalovanému dne datum dopis nadepsaný jako „Výzva k okamžitému splacení dluhu” (dále jen „Výzva”), kde žalovaného informoval, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného požaduje okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek. Žalobce ve Výzvě stanovil lhůtu pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do datum. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 114 267,17 Kč, přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny Úvěru ve výši 113 547,17 Kč a úvěrové poplatky ve výši 720 Kč. Povinnost žalovaného hradit poplatky vyplývá z ustanovení na str. 3 Smlouvy, dle kterého je součástí Smlouvy mimo jiné Sazebník v rozsahu relevantním k této Smlouvě. Samotný sazebník je nedílnou součástí smlouvy o úvěru, kdy podpisem dané smlouvy žalovaný potvrdil, že se seznámil s obsahem a významem dokumentů, jež jsou její součástí, a výslovně s nimi souhlasí. žalobkyni dále vznikl nárok na úrok z úvěru, jehož výše byla smlouvou sjednána na 9,8 %, a který byl kapitalizován ke dni datum částkou 5 753,95 Kč, a dále od datum je úročena dlužná jistina ve výši 113 547,17 Kč. Ke stejnému dni pak byl kapitalizován zákonný úrok z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 občanského zákoníku, jeho výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva v souladu s ust. § 142a o. s. ř. jméno FO výzvu však žalovaný nereagoval.

9. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu; b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu; c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází. Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

10. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva, neboť žalobkyně splnila závazek ze Smlouvy a žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 120 000 Kč. Žalovaný však nedodržel podmínky Smlouvy, když neprováděl řádně a včas sjednané měsíční splátky. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 571 Kč, odměně advokáta ve výši 5 700 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 4 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, účast u jednání dne datum, 4 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, cestovné k jednání ve výši 529 Kč motorovým vozidlem RZ SPZ na trase adresa a zpět, celkem hodnota km. Dále náhrada za ztrátu času za 4 ½ hodina á 100 Kč, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 35 657,46 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí.

12. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

13. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.