7 C 94/2022
č. j. 7 C 94/2022-42
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 142 § 149 § 150 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 580 § 1970 § 2391 § 2392 § 2395 § 2396
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 84 § 89
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 32 808 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 20 000 Kč a úhrady za služby ve výši <b>2 339 Kč</b> se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 570 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 865,62 Kč, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úhrady za služby ve výši 8 000 Kč, částky ve výši 2 469 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 870,27 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 870,27 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 302,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 853,98 Kč, <b>se zamítá.</b>
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 514,60 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].
1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.
2. Nárok ze smlouvy o úvěru: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 16. 5. 2017 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěrové schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na základě Smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný Smlouvu porušil tím, že úvěr nesplácel dle dohody. Žalobkyni tak dluží částku uvedenou ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla vyslovena místní nepříslušnost tamního soudu, věc po právní moci usnesení postoupena zdejšímu soudu.
3. Nárok ze smlouvy o zápůjčce: V žalobě žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 25. 11. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Na základě Smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný porušil Smlouvu tím, že sjednané splátky nehradil řádně a včas.
4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu dle CEO fikcí dle ust. § 49 odst. 2 o. s. ř. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit.
5. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.</i> <i>9. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.</i> <i>10. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že pohledávka vyplývající z níže uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.
13. Dále má soud za prokázané na základě tvrzených skutečností a z doložených důkazů žalobkyní dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřil schopnost žalovaného splácet finanční částku, která mu byla poskytnuta na základě Smlouvy o úvěru, Smlouvy o zápůjčce, a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
14. Nárok ze Smlouvy o úvěru: Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 16. 5. 2017 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (č. l. 20 a násl). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 800 Kč (procentuálně vyjádřený 14 % z jistiny), jinak s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 4 Smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč (20 % z jistiny) a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (dalších 40 % z jistiny). Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá jako„ úhrady za služby“. Dále pojištění ve výši 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby, pojištění se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po částkách ve výši 609 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 26. 6. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Nejpozději dne 26. 6. 2018 byl tak žalovaný povinen dlužnou částku žalobkyni vrátit. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Žalovaný na pohledávku, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni, uhradil pouze částku ve výši 4 983 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11. 8. 2017. Po tomto datu žalovaný na dluh již nic nezaplatil.
15. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena pouze v části zapůjčení jistiny 20 000 Kč, dále poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a pevně sjednaného úroku ve výši 2 800 Kč, neboť finanční prostředky byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty. Na smlouvu žalovaný zaplatil pouze částkou ve výši 4 983 Kč.
16. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru sjednaný ve smlouvě o úvěru soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného pevného úroku ještě odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 14 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům. Pokud se týká jdoucího úroku, který byl sjednán ve výši 23,72 % ročně, tato výše je zcela přiměřená, v souladu s ustanovením občanského zákoníku. Soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku uplatněného žalobou byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky. V tomto nároku žalobě bylo vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
17. K části nároku na zaplacení poplatku za administrativní činnost, který procentuálně představuje výši vždy 20 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká administrativního poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou o úvěru po celou dobu trvání smlouvy, tedy do doby, než je dlužná částka zaplacena. Výše takto sjednaného poplatku za administrativní činnost je také ještě zcela přiměřená k výši zapůjčené jistiny a ke všem okolnostem (jiné poplatky nebyly sjednány, proto výši tohoto poplatku lze akceptovat). V této části je proto smlouva o úvěru platná. Další poplatek například za vyhodnocení úvěru, správu účtu žalobkyně ve smlouvě žalobkyně nesjednala, proto tento poplatek soud považuje i za odměnu za vedení, správu účtu. V tomto nároku bylo žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
18. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek (procentuálně ve výši 40 % z jistiny) ve smlouvě o úvěru soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku, a to za hotovostní inkaso splátek, soud shledává takové ujednání za jednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku 20 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, dále s poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měl však dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyni tedy nevzniklo právo, tento poplatek po žalovaném požadovat. V této části je smlouva absolutně neplatná, na tento poplatek nemá žalobkyně nárok.
19. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem tedy soud uzavírá, že žalovaný byl povinen žalobkyni vrátit jistinu ve výši 20 000 Kč, úrok ve výši 2 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč. Dále za pojištění částku 522 Kč Celkem tak byl povinen žalobkyni vrátit částku ve výši 27 322 Kč (bez poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč). Na smlouvu žalovaný zaplatil pouze 4 983 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč, úhrady za služby ve výši 10 339 Kč, dále příslušenství, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 6 865,62 za období od 27. 6. 2018 do 29. 11. 2019 z jistiny 20 000 Kč, dále jdoucí úrok z dlužné jistiny 20 000 Kč ve výši 23,72 % ročně za období od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 570 Kč za období od 4. 7. 2018 do 29. 11. 2019 z dlužné jistiny 20 000 Kč, jdoucí zákonný úrok z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč Tyto nároky jsou tedy důvodné, proto v tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno výrokem I. tohoto rozhodnutí.
20. Pokud však žalobkyně požaduje tzv. úhrady za služby ve výši 8 000 Kč (dle názoru soudu se jedná právě o poplatek za hotovostní inkaso splátek), tak na tuto částku odpovídající poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč dle shora uvedeného právního závěru soudu, nemá žalobkyně nárok z důvodu absolutní neplatnosti ujednání o tomto poplatku, proto v části odpovídající tomuto poplatku ve výši 8 000 Kč byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající výši 2 339 Kč připadající na úrok a poplatek za administrativní činnost bylo žalobě vyhověno výrokem I. tohoto rozhodnutí.
21. K nároku ze Smlouvy o zápůjčce: Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 25. 11. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (smlouva na č. l. 30). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč (představující 14 % z jistiny) s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč (20 % z jistiny) a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč (dalších 40 % z jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5. 1. 2018. Na předmětnou smlouvu žalovaný za dobu trvání uhradil částku ve výši 8 145 Kč Poslední platba žalovaného byla dne 16. 5. 2017. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2 469 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 1 870,27 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 598,73 Kč, kapitalizované úroky ve výši 853,98 Kč za období od 6. 1. 2018 do 29. 11. 2019, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 302,93 Kč za období od 13. 1. 2018 do 29. 11. 2019, jdoucí úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 870,27 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a jdoucí úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 870,27 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
22. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva o zápůjčce pouze v části týkající se jistiny, pevně sjednaného úroku a poplatku za administrativní činnost. Finanční prostředky byly žalovanému předány. V daném případě se jedná o reálný kontrakt. Výše pevně sjednaného úroku je v souladu s ustanoveními občanského zákoníku, včetně poplatku za administrativní činnost, když jiné poplatky nebyly sjednány, proto tato výše je soudem akceptovatelná. V části sjednání poplatku za hotovostní inkaso splátek soud shledal Smlouvu za absolutně neplatnou. Odůvodnění viz odst. 18. tohoto rozhodnutí.
23. Vzhledem ke shora uvedenému právnímu závěru tedy soud uvádí, že žalovaný byl povinen na Smlouvu o zápůjčce vrátit jistinu ve výši 6 000 Kč, pevně sjednaný úrok ve výši 840 Kč a poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, celkem tedy částku ve výši 8 040 Kč. Není však povinen vrátit částku odpovídající poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Pokud tedy žalovaný ke dni poslední platby, tedy ke dni 16. 5. 2017 zaplatil celkovou částku 8 145 Kč, tak ode dne 17. 5. 2017 na smlouvu nic nedluží. Za tohoto stavu soud proto žalobu u nároku týkající se Smlouvy o zápůjčce v celém rozsahu zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
24. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když převážně úspěšné žalobkyni (neúspěšná pouze v minimální části u nároku ze Smlouvy o zápůjčce, proto soud považuje za spravedlivé, aby žalobkyni byl přiznána plná náhrada nákladů řízení) bylo soudem přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající: 1/ v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 641 Kč, odměně advokáta ve výši 2 420 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 11 514,60 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>25. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 26. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.