7 C 97/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 70 257 Kč s přísl., rozsudkem pro uznání výrok

I.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 52 206,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 53 980,74 Kč, od 23. 11. 2021 do zaplacení, úrok z úvěru ke dni zesplatnění ve výši 1 774,22 Kč smluvní pokutu ve výši 998 Kč náklady ve výši 400 Kč, úhradu za pojištění ve výši 780 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 776,40 Kč ode dne 23. 11. 2021 do 19. 4. 2022 úrok ve výši 25 % ročně z částky 52 206,19 Kč od 23. 11. 2021 do 15. 12. 2021, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 52 206,19 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 11. 2021 dosáhne částky 160 934Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč, splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z úvěru ke dni zesplatnění ve výši 5 322,66 Kč, úroku ve výši 29,81 % ročně z částky 52 206,19 Kč od 23. 11. 2021 do 15. 12. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 322,66 Kč, od 23. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 940 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 800 Kč, splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Odůvodnění tohoto rozsudku výrok I. vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 6. 3. 2021. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 54 000 Kč, na který žalovaný zaplatil pouze částku 15 920 Kč. K vyplacení finanční částky došlo dne 8. 3. 2021. Ve smlouvě se žalovaný zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po částkách á 3 184 Kč s platných k 16. dni každého měsíce počínaje dubnem 2021, zaplatit úrok z úvěru ve výši 54,81 % ročně z dlužné částky, dále hradit pojištění. Předmětem žaloby byla jistina ve výši 52 206,19 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění ve výši 7 096,88 Kč, smluvní pokuta dle bodu 6.1 Smlouvy ve výši 998 Kč, dle bodu 6. 2 Smlouvy náklady ve výši 400 Kč, dle Přílohy [číslo] Smlouvy pojištění ve výši 780 Kč, smluvní pokuta dle bodu 6.

5. Smlouvy, kapitalizovaná na částku 8 776,40 Kč za období od 23. 11. 2021 do dne sepisu žaloby 19. 4. 2022.

3. Dne 14. 7. 2022 žalovaný uznal předmětnou žalovanou částku mimo úrok z úvěru jako svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Uznání v protokolu vlastnoručně podepsal. Požádal o splátky z důvodu, že t. č. má výpověď z pracovního poměru. Dlouhodobě byl v pracovní neschopnosti. PZ žalobkyně souhlasila se splátkami v rozsahu ½ původně sjednané měsíční splátky, tedy se splátkou 1 600 Kč. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>7. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>8. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> <i>9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. K části nároku na úrok z úvěru ve smlouvě sjednaný ve výši 54,81 % ročně, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku neodpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, je nepřiměřeně vysoká, tedy se příčí dobrým mravům. Soud za odpovídající výši úroku z úvěru považuje úrok kolem 25 % ročně z dlužné částky, soud proto v části tohoto nároku v rozsahu 29,81 % ročně uplatněného žalobou, tento nárok zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí. V tomto rozsahu dle názoru soudu nemohlo dojít k uznání závazku ze strany žalovaného. Protože žalobkyně zčásti kapitalizovala úrok z úvěru, soud z této kapitalizované částky přiznal 25 % (uznání závazku žalovaným), ve zbývajícím rozsahu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí (5 322,66 Kč).

12. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání výrok I. dle ust. § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (neúspěšná pouze v minimální výši co do úroku z úvěru), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 940 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 513 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 257 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhradu za ztrátu času 4 ½ hodiny á 100 Kč, cestovné k jednání ve výši 456 Kč (dle vyúčtování č. l. 62). Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 851 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH.

14. Soud s ohledem na poměry žalovaného a souhlas žalobkyně uložil žalovanému dlužnou částku včetně nákladů řízení zaplati formou měsíčních splátek ve výši 1 600 Kč na jistinu s příslušenstvím, splátkou ve výši 800 Kč na náklady řízení, pod ztrátou výhody splátek.