8 C 108/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Opletalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , s.r.o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , Bc., narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o nahrazení projevu vůle,

I. Žaloba o nahrazení projevu vůle žalovaného se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 10 043 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala nahrazení souhlasu žalovaného s návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona, a to jako osobní služebnost ve prospěch provozovatele distribuční soustavy spočívající v právu umístit na pozemek žalovaného distribuční soustavu (kabelové vedení a pojistkovou skříň) a provozovat na jeho pozemku tuto distribuční soustavu. Dále se žalobkyně domáhala náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 9. 9. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni, a to ve vztahu k nemovité věci – pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Ve smlouvě o smlouvě budoucí se účastníci dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem „, adresa, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “. Stavební úřad vydal dne 7. 12. 2022 kolaudační souhlas s užíváním stavby, stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: , Anonymizováno, , dne 31. 10. 2022. Žalovaný však s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřel, a to ani přes opakované výzvy.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ačkoli stavba byla dokončena zápisem o předání stavby dne 31. 10. 2022 a kolaudační souhlas byl vydán dne 17. 12. 2022, žalobkyně jej vyzvala k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemena teprve výzvou ze dne 3. 1. 2024, doručené mu 15. 1. 2024. Žalobkyně proto nesplnila podmínky pro vznik povinnosti žalovaného k uzavření smlouvy, které si však sama naformulovala, nevyzvala jej ve lhůtě 12 měsíců k uzavření smlouvy. Poukázal na zánik své povinnosti uzavřít předmětnou smlouvu podle § 1788 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně k tomu uvedla, že žalovaný smlouvu o zřízení věcného břemene podepsal a zaslal jí emailem, pouze odmítl odeslat žalobkyni vyhotovení smlouvy s úředně ověřeným podpisem. Smlouva tak nebyla platně uzavřena. Stavba zasahuje na jeho pozemek pouze nepatrně, a to částí patky pojistkové skříně. I tak je provozovatel distribuční soustavy povinen zřídit věcné břemeno. Nedojde-li k tomu smluvně, zřídí věcné břemeno vyvlastňovací úřad. Na žalobě trvala.

4. Při jednání setrvaly strany na svých stanoviscích. Žalobkyně nad rámec svých dosavadních tvrzení uvedla, že k prekluzi nemohlo dojít, jelikož žalovaný smlouvu podepsal, odeslal žalobkyni scan podepsané smlouvy a tím vyjádřil vůli smlouvu uzavřít, což vylučuje prekluzi v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, .

5. Mezi stranami byla nesporná tvrzení, že kolaudační souhlas byl vydán dne 7. 12. 2022. Smlouvu o zřízení věcného břemene s ověřeným podpisem žalovaný nedoručil zpět žalobkyni.

6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (viz náhled na list vlastnictví čl. 13). Žalovaný podepsal dne 9. 9. 2021 a žalobkyně dne 23. 8. 2021 smlouvu č.: , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Jejím předmětem bylo ujednání smluvních stran uzavřít nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu nebo, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby „, adresa, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , zahrady“ žalobkyní (budoucí oprávněnou) od jejího zhotovitele smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalobkyně (jako budoucí oprávněná) se zavázala vyzvat před uplynutím sjednané lhůty žalovaného (jako budoucího povinného) k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a v rámci této výzvy mu předložit i návrh smlouvy o zřízení věcného břemene (viz smlouva o smlouvě budoucí čl. 14-23). Stavba „, adresa, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “ byla předána žalobkyni dne 31. 10. 2022 (viz zápis o předání a převzetí budovy nebo stavby čl. 10). Dne 7. 12. 2022 vydal , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, kolaudační souhlas k užívání stavby „, adresa, – kabel , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “ (viz č.l. 8). Společnost , právnická osoba, . jako mandatář dne 24. 1. 2024. Čestně prohlásila, že vyvinula veškeré úsilí k uzavření smlouvy s žalovaným, dne 3. 1. 2024 odeslala smlouvu o zřízení věcného břemene žalovanému. Žalovaný 15. 1. 2024 emailem sdělil mandatáři, aby si podepsanou smlouvu žalobkyně vyzvedla, jinak jí bude účtovat své vynaložené náklady. Smlouva o zřízení věcného břemene nebyla uzavřena (viz čestné prohlášení čl. 7). Smlouva o zřízení věcného břemene č.: , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, obsahuje podpis žalovaného, jedná se však o prostou kopii (viz smlouva o zřízení věcného břemene čl. 44). Žalobkyně vyzvala žalovaného k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou k výzvě připojila (vč. geometrického plánu). Současně žalovaného upozornila, že se může obrátit na soud (viz výzva čl. 11). Výzva byla žalovanému doručena dne 16. 2. 2024 na jeho evidenční adresu (viz čl. 12). Mezi stranami probíhala emailová komunikace, která však nevedla k vyřešení sporu (viz emailová komunikace č.l. 40-43, 45). Z dalších doložených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

7. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1788 o.z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastníci uzavřeli dne 9. 9. 2021 v souladu s § 1785 a násl. o. z. smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, ve které žalovaný vystupoval jako budoucí povinný a žalobkyně jako budoucí oprávněná. Žalobkyně realizovala na nemovité věci žalovaného stavbu s názvem „, adresa, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “. Smluvní strany se zavázaly, že nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu nebo, případně od dokončení, resp. převzetí stavby, uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene. Ve stejné lhůtě byla žalobkyně povinna vyzvat žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemeně a v rámci této výzvy mu předložit i návrh smlouvy o zřízení věcného břemeně (dále jen „realizační smlouva“). Jelikož žalobkyně dokončila stavbu již 31. 10. 2022 a kolaudační souhlas ke stavbě byl vydán již 7. 12. 2022 měla podle smlouvy povinnost vyzvat žalovaného nejpozději do 31. 10. 2023 k uzavření realizační smlouvy. Žalobkyně tak učinila teprve výzvou ze dne 3. 1. 2024 doručenou žalovanému dne 15. 1. 2024, tj. po uplynutí dohodnuté 12měsíční lhůty. Žalovanému tak v souladu s § 1788 o. z. zanikla povinnost uzavřít realizační smlouvu. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I).

9. Nepřípadným shledal soud odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. , spisová značka, . V něm se Nejvyšší soud vyjádřil ke vztahu smluvní pokuty za porušení povinnosti vyzvat k uzavření realizační smlouvy a zániku povinnosti uzavřít realizační smlouvu. Dospěl přitom k závěru, že pokud je sankcionováno prodlení s výzvou k uzavření smlouvy, musí zároveň stále existovat závazek druhé smluvní strany uzavřít realizační smlouvu. Pouze s takovou smluvní úpravou spojil Nejvyšší soud svůj závěr o vyloučení prekluze, aby tak zabránil absurdnímu stavu, při němž oprávněný z budoucí smlouvy bude postižen pokutou za prodlení s povinností vyzvat k uzavření smlouvy, ale povinný z budoucí smlouvy již nebude mít povinnost takovou smlouvu uzavřít. Takový stav však v nyní projednávané věci nenastal, a proto shora uvedená judikatura není použitelná v nyní projednávané věci. Námitky žalobkyně v tomto směru proto soud shledal nedůvodnými.

10. Výrok II o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která úspěch neměla. Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) spočívající v přípravě a převzetí zastoupení dne 14. 4. 2025 a účasti u jednání soudu dne 25. 4. 2025. Výše odměny advokáta činí 2 x 3 700 Kč [vypočtené z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu, úkon podle § 7 bod 5. advokátního tarifu], dále 2 x 450 Kč náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). To vše navýšeno o 21 % DPH, tj. 1 743 Kč. Náklady řízení tedy celkem činí 10 043 Kč.