8 C 31/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Opletalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 26 369 Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 369 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 369 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 929,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne 6. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 369 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 369 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že za žalovaného poskytla plnění ve výši 26 369 Kč poškozené jméno FO, resp. jejímu zmocněnci, právnická osoba Anonymizováno měl žalovaný způsobit tím, že dne datum v 15:00 hodin v Anonymizováno na adresa/Anonymizováno způsobil dopravní nehodu tím, že jakožto řidič motorového vozidla tovární značky Anonymizováno Anonymizováno RZ SPZ narazil do zaparkovaného vozidla tovární značky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno SPZ. Žalovaný po střetu s vozidlem poškozené odešel, aniž by setrval v místě dopravní nehody a sepsal společný záznam o dopravní nehodě, resp. aniž by vznik dopravní nehody oznámil policejnímu orgánu a vyčkal jeho příjezdu. Tím naplnil § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonu (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), podle nějž má žalobce právo na náhradu toho, co za něj plnil poškozené.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 25. 3. 2024 č.j. EPR Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, proti němuž podal žalovaný včas odpor. Ve vyjádření uvedl, že o střetu tažného zařízení umístěného na jeho vozidle Anonymizováno Anonymizováno a poškozeného vozidla nevěděl a vědět nemohl. K tomu citoval z rozhodnutí adresa ze dne 5. 12. 2023 č.j. MeUKM/Anonymizováno/Anonymizováno o přestupku žalovaného, podle nějž střet poškozeného vozidla a tažného zařízení jeho vozidla proběhl v tak nízké rychlosti, a byl tak málo zřetelný, že jej jakožto řidič vozidla nemohl zaznamenat. Nebyly proto naplněny podmínky § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. právnická osoba replice ze dne 17. 4. 2024 žalobkyně uvedla, že neregistrování střetu vozidel není důvodem zřetele hodným ani omluvitelným pro opuštění místa dopravní nehody ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně uvedla, že podezřelý výraz i odborně způsobilý řidič motorového vozidla má za použití všech svých smyslů zaznamenat reakce svého vozidla (odpor poškozeného vozidla, poskočení vlastního sedícího těla, náhle stojící, zpomalující či odražené vozidlo žalovaného, skřípění, tření apod.). Škoda na vozidle není zanedbatelná ani přehlédnutelná. Žalovaný měl řízení věnovat veškerou pozornost. Pokud tak nečinil, nemůže mu to být nyní ku prospěchu. Nepozornost při řízení je hrubou nedbalostí, která postačuje k uplatnění postižního práva žalobkyně, jelikož odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla je odpovědností objektivní, kde se zavinění nevyžaduje.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 5. 6. 2024, kterého se zúčastnil právní zástupce žalobkyně a právní zástupce žalovaného. Strany setrvaly na svých stanoviscích. Soud učinil neúspěšný pokus o smírné řešení sporu. Právní zástupce žalovaného vyjádření k žalobě doplnil tak, že uvedl, že z rozhodnutí právnická osoba adresa o přestupku žalovaného vyplývá, že žalovaný vozidlo po nehodě nepřeparkoval jinam, ponechal jej na místě a na místě ponechal též všechny důkazy. Pokud by chtěl místo nehody opustit v pravém slova smyslu, nenechal by na místě nehody stát svůj automobil. Škoda na poškozeném vozidle není nijak značná, žalovaný si poškození nemusel všimnout.

5. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum č.j. MěUKM/Anonymizováno/Anonymizováno (č.l. 12) soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným tím, že v době od 15:00 dne datum do 13:00 dne 6. 2. 2023 v obci adresa, při couvání osobním automobilem Anonymizováno Anonymizováno RZ Anonymizováno Anonymizováno do parkovacího místa pro podélné stání, které je označeno dopravní značkou „parkoviště pro invalidy doplněné dodatkovou tabulkou pro RZ SPZ“ se plně nevěnoval řízení a zadní částí svého vozidla narazil do přední části zaparkovaného vozidla Anonymizováno Anonymizováno RZ SPZ, čímž došlo k poškození nárazníku a registrační značky a aniž by sepsal společný protokol z místa odešel. Svým nedbalostním jednáním naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Za přestupek mu správní orgán uložil pokutu ve výši 1 500 Kč. K jednání před správním orgánem se žalovaný nedostavil.

6. Z detailu relace o dopravní nehodě č.l. 18 spisu soud zjistil, že dne 6. 2. 2023 v 12:58 byla oznámena policii dopravní nehoda.

7. Z fotografické dokumentace pro pojišťovnu (č.l. 39 – 40 spisu) soud zjistil, že dne 6. 2. 2023 pořídila Policie České republiky fotodokumentaci na místě nehody. Z ní vyplývá poškození na vozidle poškozené jméno FO, a to vpáčená prasklina blatníku vpravo z pohledu řidiče s oděrkou červené barvy, prohlubeň uprostřed ve státní poznávací značce. Z fotodokumentace také vyplývá postavení vozidla žalovaného a vozidla poškozené (vozidlo poškozené stojí podélně na kraji silnice za vozidlem žalovaného).

8. Z provedených listinných důkazů jakož i z vyjádření stran při jednání soud zjistil následující skutkový stav:

9. Žalovaný v době od 15:00 dne datum do 13:00 dne datum v obci adresa, při couvání na parkovací místo označené značkou „parkoviště pro invalidy doplněné dodatkovou tabulkou pro RZ SPZ“ tažným zařízením umístěným v zadní části svého vozidla Anonymizováno Anonymizováno RZ SPZ nacouval do přední části zaparkovaného vozidla Anonymizováno Anonymizováno RZ SPZ. Mezi stranami bylo učiněno nesporným, že žalovaný způsobil na vozidle poškozené jméno FO škodu ve výši 26 369 Kč.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

11. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

12. Důkazní břemeno týkající se naplnění § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. nese žalobkyně, pokud jde o skutečnost, zda žalovaný opustil místo dopravní nehody. V řízení nebylo sporu o tom, že žalovaný po nárazu do vozidla poškozené z místa nehody odešel. Bylo proto na žalovaném, aby prokázal, že tak učinil „z důvodu zřetele hodného“. Žalovaný tvrdil, že si nevšiml, že se jeho vozidlo Anonymizováno Anonymizováno dostalo do kontaktu s vozidlem poškozené Anonymizováno Anonymizováno. K tomu odkázal na rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum č.j. MěUKM/Anonymizováno/Anonymizováno o přestupku, v němž správní orgán dovodil nevědomou nedbalost, pokud jde o zavinění ke vzniku škody. Soud poskytl žalovanému poučení podle § právnická osoba. ř. týkající se povinnosti tvrzení a důkazní, jelikož nepovažoval dosavadní tvrzení žalovaného a doložené důkazy za dostatečné. Žalovaný další důkazy nenavrhl. Po poučení se vyjádřil v tom směru, že z chování žalovaného po dopravní nehodě je evidentní, že z místa nehody odešel, jelikož o vzniklé škodě nevěděl. Žalovaný ponechal vozidlo Škoda Roomster na místě nehody, nikam jej nepřeparkoval. Poškozená je jeho sousedka. Pokud by o dopravní nehodě věděl, nečinil by mu žádný problém, sepsat s ní záznam o dopravní nehodě. Podle žalovaného neobstojí ani argument, že vzhledem k opuštění místa dopravní nehody nemohla být provedena dechová zkouška. Poškození na vozidlech nebylo takového rozsahu, aby k dopravní nehodě bylo nezbytné volat Policii ČR, proto by ani tak dechová zkouška provedena nebyla. Z fotodokumentace z místa nehody vyplývá, že náraz nemohl být dynamický ani výrazný, byl učiněn tažným zařízením, žalovaný jej nemusel zaznamenat. Pokud by žalovaný chtěl z místa nehody odejít v pravém slova smyslu, neponechal by své vozidlo na místě se všemi důkazy. Ze všech těchto skutečností podle žalovaného vyplývá, že žalovaný o dopravní nehodě skutečně nevěděl, a proto z místa nehody odešel, což je třeba považovat za důvod zřetele hodný. Doplnil, že zákon v tomto případě nevyžaduje důvod „zvláštního“ zřetele hodný, nýbrž pouze důvod zřetele hodný.

13. Soud neuvěřil tvrzení žalovaného, že si nevšiml nárazu do vozidla poškozené, a proto z místa nehody odešel. Soud dospěl k závěru, že průměrný řidič vozidla, který je způsobilý k jízdě dopravním prostředkem, musí vnímat chování vozidla natolik, aby při couvání zaznamenal kontakt s jiným vozidlem či překážkou. Zdokumentovaná škoda na vozidle není pouhým škrábnutím. Vpáčená prasklina na nárazníku vozidla poškozené svědčí o tom, že v okamžiku dopravní nehody muselo být prasknutí plastového povrchu nárazníku slyšet. Současně se o nárazník vozidla poškozené musel automobil zpomalit či zastavit. Obdobně náraz do registrační značky SPZ poškozené musel být slyšitelný a řidič jej musel pocítit minimálně jako odpor proti překážce, jíž se vozidlo dotklo. V případě, že by žalovaný náraz do vozidla žalované skutečně nezaznamenal, nemůže mu to být ku prospěchu. Taková skutečnost, byť by byla prokázána, by svědčila spíše o tom, že žalovaný nebyl způsobilý k řízení motorového vozidla, jelikož jeho smyslové vnímání bylo natolik oslabeno, že by tím mohl ohrozit život a zdraví a majetek dalších osob účastnících se provozu na pozemních komunikacích. Proto i v případě, že by žalovaný prokázal, že si nárazů do vozidla poškozené nevšiml, nešlo by o důvod zřetele hodný ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., jelikož si všimnout měl. Připuštění takového důvodu jako důvodu zřetele hodného ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. by znamenalo nebezpečný precedent v dalších obdobných případech.

14. Důvodná není námitka žalovaného, podle níž žalovaný nijak neztížil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Postižní důvod podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. nevyžaduje, aby žalovaný opuštěním místa dopravní nehody skutečně znemožnil nebo ztížil zjištění skutečné příčiny. Již samotná skutečnost, že viník dopravní nehody opustí místo dopravní nehody bez dalšího znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody. Samotné opuštění místa dopravní nehody postačuje k naplnění tohoto postižního důvodu. Opustí-li totiž pojištěný místo dopravní nehody, znemožňuje tím např. provedení dechové zkoušky za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo omamných látek v krvi či zjištění technického stavu vozidla (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2024 sp. zn. spisová značka). V nyní projednávané věci nutno konstatovat, že i v případě, že by žalovaný přistoupil pouze k sepisu záznamu o dopravní nehodě bezprostředně po nehodě, mohla by to být poškozená, která by případně přivolala policii, pokud by měla pochybnosti o stavu žalovaného či jeho vozidla. Námitka žalovaného, že by ke zjišťování přítomnosti alkoholu v krvi při sepisu záznamu o dopravní nehodě s poškozenou tak jako tak nedošlo, proto není důvodná.

15. Zdejší soud konstatuje, že za případy zřetele hodné považuje judikatura Nejvyššího soudu zejména podezřelý výraz důvody účastníka nehody (ať již nehodě předcházely či jí byly vyvolány) nebo podezřelý výraz potíže osob blízkých, které musí řešit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017 č.j. spisová značka). Dále též případy, kdy se vozidlo ocitne v dispoziční sféře druhé osoby nezávisle na vůli či zcela proti vůli provozovatele vozidla - případy odcizení vozidla (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017 č.j. spisová značka). V projednávané věci však takový důvod zřetele hodný shledán nebyl.

16. Soud proto na tomto místě uzavírá, že žalobkyni vzhledem ke všem výše popsaným okolnostem projednávané věci vzniklo proti žalovanému postižní právo vyplývající z § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni právo na úhradu toho, co za žalovaného plnila poškozené v souvislosti se způsobenou škodou.

17. Procesně úspěšné žalobkyni proto soud výrokem II přiznal náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 055 Kč a nákladů právního zastoupení. V řízení učinil právní zástupce žalobkyně 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí, výzva k plnění, sepis návrhu, replika a účast u jednání dne 5. 6. 2024) po 2 180 Kč, tj. 10 900 Kč, a to v souladu s § 7 bodem 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 1 500 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu 300 Kč za každý z úkonů právní služby (5 x 300 Kč). Právní zástupce žalobkyně má rovněž nárok na náhradu nákladů za cestu k jednání dne 5. 6. 2024, přičemž na cestě k jednání na trase adresa strávil 5 půlhodin, proto mu náleží náhrada ve výši 500 Kč za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu. K jednání se dopravil osobním automobilem tovární zn. Anonymizováno Anonymizováno s kombinovanou spotřebou 6,4 l/100 km, přičemž cestou tam a zpět ujel celkem hodnota km. Cestovné tak při vyhláškové ceně benzínu 38,20 Kč odpovídá částce 317,82 Kč. Opotřebení automobilu (5,60 Kč na 1 km) činí 728 Kč. Dále má právní zástupce žalobkyně nárok na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 2 928,62 Kč, tj. 21 % z částky 13 945,82 Kč. Zástupci žalobkyně náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 17 929,44 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.