1 C 151/2026

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně 4 proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 22 536,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že na základě kontroly č. hodnota bylo zjištěno, že na adrese adresa, je prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Dne datum byla v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. č. hodnota, který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k datu datum se stavy VT 16.073 kWh a NT 14.373 kWh. Dne datum byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti právnická osoba. zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl VT 16.392 kWh a NT 15.008 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 94 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Žalobkyně požaduje úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši částka, platbu za příkon částka a cenu neoprávněně odebrané elektřiny ve výši částka. Žalobkyni tedy vznikla škoda v celkové výši částka, na kterou vystavila žalovanému fakturu č. hodnota splatnou dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Soud na základě jednotlivých skutkových zjištění zjistil: Soud má za prokázané, že žalovaný z distribuční soustavy provozované žalobkyní odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese adresa. Od datum byla sjednána smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí (prokázáno smlouvou ze stejného dne). Dne datum žalobkyně jako distributor dostala od obchodníka pokyn k odpojení odběrného místa od elektřiny (tzv. přerušení prokázáno příkazem ze stejného dne). Dne datum byla provedena kontrola odběrného místa a byl zjištěn odběr elektrické energie bez platné smlouvy, proběhla demontáž elektroměru (demontáž byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum, dodejkou ze dne datum) a tím přerušena dodávka elektřiny. Počáteční a konečný stav elektroměru (včetně nákladů na přerušení a příkon) byl žalovanému vyčíslen ke dni datum; počáteční stav (kWh): VT 16.073, NT 14.373; koncový stav (kWh): VT 16.392, NT 15.

8. Cena neoprávněného odběru byla stanovena na částka. Vedle toho vznikl žalobkyni také nárok na náhradu nákladů nutně vynaložených na zjištění neoprávněného odběru ve výši částka a nárok na platbu za příkon částka (prokázáno listinou Výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny, potvrzením o zaplacení společnosti právnická osoba., oznámením o výsledku kontroly, protokolem, dodejkami). Žalobkyně uvedené nároky v celkové výši částka žalovanému vyúčtovala fakturou splatnou dne datum (prokázáno fakturou č. hodnota). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný vystavenou fakturu uhradil v celé její výši. Žalovaný byl vyzván k úhradě běžnou upomínkou i předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou ze dne datum, výzvou ze dne datum včetně dodejky).

4. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle § 51 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), podle něhož je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 16 odst. 1 věty prvé vyhlášky č. 359/2020 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru.

5. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný nenahradil žalobkyni škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektrické energie a náklady vynaložené na zjištění takového odběru. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo prokazatelně zjištěno na základě změřených údajů. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti faktury do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.