1 C 160/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 301,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný měl splatit úvěr ve splátkách do jednoho roku. Žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, z důvodu prodlení žalovaného se splátkami. Žalobkyně uvedla, že ani na výzvu žalovaný dluh zcela neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním [také z hlediska dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr], tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru:

4. Z listiny datované ke dni , datum, nazvané smlouva o úvěru soud zjistil, že téhož dne podepsali žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru znějící na částku , částka, . Ve smlouvě se zavázal žalovaný splatit úvěr do jednoho roku, zaplatit žalobkyni úrok ve výši 18,90 % p. a. Soud zjistil z listiny „Stav úvěru v minulosti“ předložené žalobkyní výši jistiny (, částka, ), a výpočet úroků (, částka, , , částka, ). Z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného na žalovaného pro období 9/2019 – 9/2020 a ze základního účtu č. , č. účtu, vedeného na žalovaného pro období 1/2020 – 9/2020, soud zjistil jednotlivé transakce žalovaného za období před sjednáním smlouvy o úvěru (včetně pravidelných příjmů od KAVALIERGLASS, , právnická osoba, . (cca , částka, ), a , právnická osoba, (cca 6 000Kč); a též pravidelné platby: pojištění, vodafone, fond oprav, v souhrnné výši cca , částka, , z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil způsob a zdroje, které žalobkyně použila ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, z listiny Podklady pre súdne konanie soud zjistil jednotlivé účetní , podezřelý výraz, předmětného kontokorentního účtu za období od , datum, do , datum, , a zůstatkovou hodnotu dluhu v žalované výši. Z listiny Zoznam splátok úveru soud zjistil počet a výši splátek úvěru ze strany žalovaného a jejich úročení. Soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (prokázáno listinami výzvy a připomenutí, předžalobní výzvou, společně s dodejkami).

5. Z listiny výpisy ze základního účtu č. , č. účtu, vedeného na žalovaného, za období od 5/2022 do 8/2023, soud nezjistil nad rámec již učiněných zjištění další rozhodné informace.Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému kontokorentní úvěr , částka, úročený sazbou 18,90 % p. a., a to na základě smlouvy o úvěru mezi ní a žalovaným. Žalovaný vrátil (uhradil) žalobkyni pouze část dluhu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

6. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:

7. Žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného řádně. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně má za žalovaným pohledávku, která má svůj právní základ ve smlouvě o úvěru uzavřené mezi ní a žalovaným. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál a úvěr včetně smluvního úroku v termínu splatnosti nezaplatil (tj. do , datum, ). Tím se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úrok z prodlení (z jistiny , částka, ) ve smyslu § 1970 o. z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od data zesplatnění úvěru (resp. od převedení pohledávky na evidenční účet/zablokování debetních karet), jak žalobkyně požadovala. Dále soud přiznal žalobkyni právo také na smluvní úrok za poskytnutí úvěru, který žalobkyně požadovala ve výši 15 % ročně (z jistiny , částka, ), taktéž od data převedení pohledávky na evidenční účet. Z důvodů uvedených shora soud vyhověl žalobě co do , částka, a žalovanému příslušenství (výrok I.).

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji náhrada nákladů řízení ve výši , částka, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a paušální náhrady za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby) po , částka, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.