1 C 163/2025

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 16 180 Kč

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku , částka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení , částka, z důvodu, že jednak žalovaný jako advokát při výkonu právního zastupování žalobce nesplnil pokyny žalobce, čímž mu vznikla škoda tím, že žalobce se nedomohl po tamějších žalovaných finanční náhrady za užívání vozíku ve výši , částka, . Jednak také tím, že žalovaný v řízení neuplatnil žalobcovy náklady řízení v podobě nákladů na zásilky, a to ve výši , částka, .

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že žalobu neuznává v celém rozsahu. Žalovaný byl žalobci ustanoven Českou advokátní komorou k zastupování, a to ve věci, ve které se žalobce domáhal vydání vozíku a omluvy za jeho zadržování, úhrada za neoprávněné užívání vozíku nebyla předmětem řízení. Řízení, ve kterém žalovaný žalobce zastupoval, skončilo uzavřením smíru, který soud schválil. Pokud jde o úhradu nákladů řízení, ta byla součástí smíru, přičemž tehdejší žalovaní se zavázali náklady řízení v dohodnuté výši uhradit.

3. Soud učinil následující skutková zjištění. Z nesporných tvrzení stran vzal soud za svoje skutkové zjištění, že žalovaný zastupoval žalobce z pověření České advokátní komory jako advokát ve věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce komunikoval se žalovaným emailem (email ze dne , datum, ), kde žalovaný upozorňoval žalobce, že se blíží jednání ve věci, žalovaný reagoval (krom jiného) i tak, že trvá na úhradě finanční újmy (jednorázově , částka, , nebo , částka, za rok) za to, že tamější žalovaní (Zmekovi) užívali vozík neoprávněně.

4. Ze záznamu jednání mezi žalobcem a jeho advokátem (nyní žalovaným) ze dne , datum, (č. l. 12) soud zjistil, že žalobce výslovně informoval žalovaného, že chce nově uplatnit nárok na náhradu za nemožnost užívat vozík ve výši , částka, /rok, přičemž byl žalovaným poučen, že pokud nepodal předžalobní výzvu tohoto druhu, nemusely by mu být uhrazeny náklady řízení. Poslední věta záznamu jednání zněla: „Předžalobní výzva bude učiněna do protokolu u soudu při jednání ve výši, která bude odpovídat času od kupní smlouvy do data jednání“.

5. V emailové korespondenci (ze dnů 22. 8. – , datum, , , datum, , , datum, , ) žalobce vytýkal žalovanému, že při jednání neuplatnil k náhradě jeho výdaje na poštovné. Žalovaný vysvětloval žalobci, že od tehdejších žalovaných dostane i více, než utratil na nákladech. Z emailové korespondence mezi stranami ze dnů 8. 10. – , datum, soud zjistil, že žalobce velmi urážlivým způsobem požadoval plnění po žalovaném, vytýkal žalovanému, že smír nechtěl, žalovaný odvětil, že co žalobce chtěl a na čem se domluvili, to v řízení uplatnil a v tom žalobce uspěl. Ostatně emailovou komunikaci (jako takovou) mezi sebou neměly strany za spornou.

6. Pokud jde o emailovou komunikaci žalobce s tehdejší soudkyní (jež rozhodovala ve věci), z té soud neučinil žádná rozhodná skutková zjištění (emaily ze dnů , datum, , , datum, ). Stejně tak soud neučinil rozhodná zjištění z emailové komunikace žalobce s tehdejšími žalovanými (emaily ze dnů 30. 8. – , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ).

7. Z protokolu ze dne , datum, , ve věci vedené Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že nynější žalobce a tehdejší žalovaní Zmekovi uzavřeli (během řízení) smír ve znění, že žalovaní jsou povinni vydat vozík, na náhradě nákladů řízení jsou povinni zaplatit žalobci , částka, (po , částka, /měsíc). Usnesením ze stejného dne, č. j. , spisová značka, , Okresní soud v Kutné Hoře smír schválil s tím, že soud vrací žalobci část soudního poplatku ve výši , částka, .K nároku na zaplacení částky , částka, (neuplatnění nákladů řízení)

8. Z předložených podacích lístků a stvrzenek soud zjistil, že ty náklady, které byly uplatněny v původním řízení (v žalované výši , částka, ), byly v rámci uzavřeného smíru konzumovány (smírem bylo ujednáno, že Zmekovi jejich hodnotu nahradí žalobci jako jeho náklady řízení). Soud uložil ediční povinnost žalovanému ohledně podkladů žalobce, které mu žalobce dříve předal, žalovaný je soudu předložil (tj. ohledně dalších krom těch, které měl žalobce již v držení). Soud poznamenává, že zjišťování skutečného ne/uhrazení těchto nákladů Zmekovými již přesahuje nynější řízení.

9. Pokud jde o další žalobcem předložené lístky a stvrzenky, ty byly jednak datovány po skončení původního řízení (tedy z povahy datace nemohly být nákladem řízení, neboť vznikly až po skončení řízení), a jednak buď jejich jednotlivou výší přesahovaly celý dílčí nárok žalobce, případně jej přesahovaly i součtem. Soud poznamenává, že žalobce ani nevysvětlil soudu, proč předkládal stvrzenky a podací lístky, které s věcí nikterak nesouvisí. Příjmový pokladní doklad na částku , částka, , výstřižky emailové komunikace (obojí z várky vydané žalovaným) soud neprováděl pro nadbytečnost.K nároku na zaplacení částky , částka, (neuplatnění dalšího nároku v řízení)

10. Ve věci nynějšího nároku žalobce na zaplacení , částka, , soud zjistil, že ze zvukového záznamu jednání soudu ze dne , datum, (sp. zn. , spisová značka, ), kdy byl uzavírán smír, nevyplývá tvrzení žalobce, že brojil u soudkyně během řízení proti uzavření smíru (hlasitě na záznam), že žádný smír nechtěl. Proti tomuto tvrzení žalobce stojí nejen zvukový záznam, ale i protokol (i smír), který byl žalobcem prokazatelně podepsán. Současně soud zjistil ze záznamu, že soudkyně umožnila před tím, než byl smír schválen, aby se žalobce přímo vyjádřil (na jeho žádost). Žalobce tuto chvíli využil pro osočování protistrany, nikoliv pro to, aby případně brojil proti smíru či uplatnil jiný nárok (ostatně následně smír podepsal). Soud dále zjistil z listiny na č. l. 120 (listina spisu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, ), že žalobce sám uvedl, že jej právník (nynější žalovaný) přesvědčil, aby žádal o satisfakci za zadržovaný vozík (nynější nárok na zaplacení , částka, ) až později. Soud tedy uzavřel, že přestože z předešlé korespondence vyplývá záměr žalobce vymáhat po Zmekových ještě , částka, (nad již podanou žalobu), případně při jednání rozšířit žalobu o tuto částku (jak vyplynulo ze záznamu z jednání žalobce a jeho právního zástupce/nynějšího žalovaného) za užívání vozíku, při dalším běhu událostí již žalobce na uplatnění tohoto nároku zjevně netrval, neboť jednak podepsal smír (čímž nároky v původním řízení byly vypořádány), jednak při jednání soudu v tomto směru nikterak nevystoupil (jak tvrdil), a posléze sám uznal, že se nechal přesvědčit, že to uplatní v jiný čas samostatně.

11. Konečně žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu (prokázáno výzvou ze dne , datum, ).

12. Soud věc posoudil právně následujícím způsobem.

13. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (v rozhodném znění; dále jen „Zad“), advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit; (odst. 2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

14. Podle § 24 odst. 1 Zad advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena; (odst. 2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost; (odst. 3) Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b; (odst. 4) Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

15. Odpovědnost advokáta podle § 24 odst. 1 věty první Zad vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění všech tří předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody). Advokát je při poskytování právních služeb povinen postupovat s náležitou odbornou péčí. To předpokládá iniciativní a samostatný přístup advokáta, poskytnutí potřebných informací klientovi, vysvětlení řešené problematiky, předestření možných variant postupu, vyhodnocení jejich výhod i rizik a vyžádání si pokynů (informovaného souhlasu) klienta v případě, že je to potřebné.

16. Nesprávný postup advokáta může též spočívat v tom, že v rozporu s dohodou o zastoupení nepodal žalobu, kterou by nárok klienta včas (v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě) uplatnil u soudu. V řízení o náhradu škody (majetkové újmy) způsobené tímto pochybením advokáta bude možno učinit závěr o tom, že by klient při řádném postupu advokáta s žalobou (kdyby byla včas podána) u soudu uspěl, jen tehdy, pokud žalobce (klient) bude tvrdit a prokáže skutečnosti, ohledně kterých by ho stíhala povinnost tvrzení a povinnost důkazní v řízení, jež by jinak bylo při řádném postupu žalovaného (advokáta) podáním žaloby zahájeno. Jinak řečeno, v řízení o náhradu škody způsobené nesprávným postupem advokáta, jenž spočíval v tom, že advokát v rozporu s dohodou o zastoupení včas (v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě) nepodal žalobu, kterou by klientův nárok uplatnil u soudu, má žalobce (klient) procesní povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti, ohledně nichž by ho podle hmotného práva zatěžovalo břemeno tvrzení a břemeno důkazní v řízení, které se z důvodu tohoto nesprávného postupu žalovaného (advokáta) nekonalo; žalovaný (advokát) je naopak povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti, které by v tomto řízení byl na svoji obranu povinen tvrdit a prokazovat ten, proti němuž měla žaloba směřovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Pokud jde o dílčí nárok na zaplacení , částka, , žalobce neprokázal existenci škody. V řízení bylo naopak prokázáno, že relevantní náklady právě v žalované výši (tedy ty, které mohly jako náklady objektivně s řízením souviset), které měl žalobce v původním řízení, mu byly nahrazeny tak, že byly součástí uzavřeného smíru. Přičemž povinnost nahradit tyto náklady měli žalovaní Zmekovi. Okolnost/skutečnost, zdali tuto povinnost Zmekovi splnili, již soud nezkoumal, neboť nebyla předmětem tohoto řízení. Pokud jde o další důkazy, které měly představovat relevantní náklady žalobce v původním řízení, žádný z nich takovou skutečnost neprokazoval. Současně platí, že pokud žalobce z trojice předpokladů odpovědnosti advokáta za škodu (výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody) neprokáže byť jeden z nich, soud již nemusí zkoumat ostatní, neboť i kdyby byly naplněny ostatní, odpovědnost advokáta samy o sobě (jednotlivě, nebo ve dvojici) založit nemůžou (jedině kumulativně).

18. Ohledně nároku ka zaplacení , částka, soud konstatuje, že žalobce neprokázal, že by advokát jednal způsobem, který by mohl být v příčinné souvislosti s tvrzenou újmou v žalované výši. Tedy, že by žalovaný advokát svým jednáním [konkrétně neuplatněním zájmu žalobce, tj. nepodáním návrhu na rozšíření žaloby či (za řízení) nepodáním předžalobní výzvy] zapříčinil újmu žalobce. V řízení bylo prokázáno, že sice žalobce jednal se žalovaným (v rámci tvorby procesní strategie) o tom, že žalobce chce rozšířit žalobu o předmětný nárok, či bude v tomto směru podána předžalobní výzva během řízení (nelze ztratit ze zřetele, že zastoupení bylo mezi stranami sjednáno jen pro předmětné řízení, nikoliv pro další), avšak následující žalobcem schválené jednání nakonec směřovalo ke smírnému vyřešení věci se Zmekovými tak, že byl uzavřen během řízení smír. Jestliže sám žalobce podepsal za řízení smír s protistranou, při jednání proti smíru nikterak nebrojil, a po skončení řízení sám v korespondenci uvedl, že se ke smíru nechal advokátem a soudkyní přesvědčit (byť s tím vnitřně nesouhlasil), je pro soud zjevné, že původní procesní strategie došla změny, a žalobce již na rozšíření žaloby v původním řízení a na podání předžalobní výzvy (taktéž v původním řízení) netrval. Soudu ani nebyla předložena jiná smlouva mezi žalobcem a žalovaným o zastupování v jiné (další) věci, ve které by se měl právě inkriminovaný nárok na zaplacení , částka, stát předmětem řízení. Vnitřní přesvědčení žalobce, že po celou dobu chtěl, aby byli Zmekovi žalováni i co do , částka, , zůstalo v rovině přání, objektivně se v jednání žalobce (v jeho konečném jednání) neodrazilo. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný advokát jednal v souvislosti s výkonem advokacie v rozporu se zákonným pravidlem, že má uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

19. Současně žalobce ani netvrdil (tím spíše neprokazoval), a to i přesto, že byl soudem v tomto smyslu poučen, že by při řádném postupu advokáta u soudu se žalobou uspěl (nadto za podmínky, že již nárok u soudu z hlediska běhu času ani nelze uplatnit, tedy, že liknavostí advokáta bylo žalobci znemožněno žalovat). Tato skutečnost je součástí zkoumání příčinné souvislosti mezi jednáním advokáta a tvrzenou škodou, přičemž soud by ji, avšak z iniciativy žalobce (nikoliv z úřední povinnosti), zkoumal jako předběžnou otázku.

20. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .