1 C 238/2024
č. j. 1 C 238/2024-41
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 88
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 420
Plný text
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Davidem Karabcem, MPA, LL.M. sídlem Na spojce 610/6, 101 00 Praha 10 - Vršovice proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 19 500 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , smluvní pokutu ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11, 75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaný měl splatit úvěr za měsíc částkou , částka, , která zahrnovala krom jistiny i úrok 0,9 % denně. Žalovaný uhradil žalobkyni jen , částka, .
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že se dostal do finanční tísně, a že mu byl zablokován účet. V mládí si napůjčoval peníze, a dostal se tak do finanční tísně a došlo to až do tohoto stavu. Snažil se zkontaktovat žalobkyni v září roku 2024, chtěl se domluvit na splátkách, ale k dohodě nedošlo.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Soud vzal za svá skutková zjištění z nesporných tvrzení účastníků, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, znějící na částku , částka, , že uvedená částka byla žalovanému vyplacena dnem , datum, (prokázáno též výpisem z účtu , právnická osoba, za 5/2022, listinou přehled úvěru, předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), že má úvěr splatit do , datum, částkou , částka, , přičemž RPSN úvěru byla smluvena na 1 732,08 % a smluvní úrok na 0,9 % denně. Žalovaný měl za nesporné tvrzení žalobkyně, že žalobkyni uhradil dne , datum, částku , částka, (též prokázáno výpisem z účtu žalobkyně). Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (a podacího lístku ze stejného dne) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, aby zaplatil dlužnou částku.Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny dotazník ze dne , datum, , že příjem žalovaného od zaměstnavatele Správa Železnic měl být , částka, čistého, měsíční náklady ve výši , částka, , součástí listiny byl výpis z registru SOLUS, ze kterého se podává nezatížení klienta staršími dluhy. Z listiny Kontomatik ze dne , datum, (výpis za období předcházejících 6 měsíců) soud zjistil výdaje žalovaného a jeho příjmy pohybující se okolo , částka, . Dále soud zjistil z listiny Kontomatik, že žalovaný měl úvěry u SOSCREDIT.CZ ve výši , částka, (č. , hodnota, ), , částka, (č. , hodnota, ), , částka, (č. , hodnota, ), úvěr od PUJČ7 se splátkou , částka, (výše uvedené skutečnosti ostatně žalovaný při jednání považoval za nesporné).Soud z výpisu České národní banky – statistika úrokových sazeb ARAD (č. l. 27) zjistil, že v měsíci květnu 2022 byla úroková sazba bankovních poskytovatelů úvěrů pro domácnosti – obyvatelstvo úvěrů 8,64 %.Pro nadbytečnost soud neprováděl dokazování Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně.
4. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:
5. Žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to na základě smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, ve které byl sjednán úrok 0,9 % denně a RPSN ve výši 1 732,08 %. Žalovaný čerpal úvěr a dnem , datum, vrátil (uhradil) žalobkyni částku ve výši , částka, .
6. Soud také učinil závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného:
7. Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici ověřené údaje o výši měsíčního příjmu žalovaného cca , částka, , o výši jeho jednotlivých úhrad (výdajů) za období 6 měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru, včetně předcházejících úvěrů.
8. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:
9. Žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
12. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, podle odst. 2 písm. b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, podle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
15. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
16. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .
17. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
20. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí; podle odst. 2 je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.
21. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
22. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného řádně a dostatečně, tedy s odbornou péčí, nemusela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.
23. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně má za žalovaným pohledávku, která má svůj právní základ ve smlouvě o úvěru uzavřené mezi ní a žalovaným.
24. Soud však konstatuje, že smluvený úrok ve výši 0,9 % denně (RPSN ve výši 1 732,08 %) odporuje dobrým mravům [Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše smluvního úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )]. Při přepočtu denního úroku na úrok roční je sjednaný úrok vyšší než 300 %, což přesahuje judikaturou akceptovatelný úrok blížící se hranici trojnásobku ročního úroku bankovních poskytovatelů úvěrů pro domácnosti, přičemž posledně zmíněný úrok byl pro období květen 2022 Českou národní bankou evidován ve výši 8,64 %. Soud tedy uzavírá, že smluvený úrok mezi žalobkyní a žalobcem byl vyšší, než by bylo soudem akceptovatelné z hlediska dobrých mravů (vztaženo k okolnostem této věci). V této části shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyni tak vznikl nárok jen na část smluvních úroků, které také požadovala (viz níže).
25. Dále soud uzavírá, že pro započítávání úhrady žalovaného ve výši , částka, uskutečněné dne , datum, vyšel z ustanovení občanského zákoníku (§ 1932 odst. 2 o. z.) a započetl platbu na jistinu, což má svůj odraz v části výroku, kterým se zčásti žaloba zamítá v rozsahu požadované jistiny (žalobkyně oproti tomu započítala úhradu na částečnou úhradu kapitalizovaného úroku). Náklady již určené nebyly tvrzeny a další skutečností v pořadí započítávání je jistina pohledávky, což tedy soud zohlednil. Zbývající část kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, (kterou žalobkyně žádala) soud přiznal, neboť ta v důsledku nepřekročila úroveň danou § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž Nejvyšší soud uzavřel, že v případě závěru o neplatnosti ujednání o úrocích pak soud určí zápůjční úrokovou sazbu podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako repo sazbu uveřejněnou Českou národní bankou platnou v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru). Repo sazba České národní banky byla pro 1. pololetí roku 2022 na hladině 3,75 % p.a., přičemž úrok ve výši 3,75 % p.a. z částky , částka, za období od , datum, do , datum, činil , částka, .
26. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, soud zamítl takový nárok (výrok I) v rozsahu, který odpovídal době prodlení od uhrazení částky , částka, až do žalobkyní předpokládaného zaplacení a úroku 11,75 % z této částky, neboť žalobkyně tuto skutečnost (uhrazenou část jistiny) v žalobě nezohlednila, přičemž nárok na výše specifikovaný úrok z prodlení jí nelze přiznat. Žalovaný již od , datum, v rozsahu této částky totiž v prodlení nebyl.
27. Konečně pokud jde o smluvní pokutu limitovanou ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru (§ 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru), soud přiznal žalobkyni nárok na částku , částka, , neboť bez této limitace by žalobkyně měla nárok na , částka, .
28. Z důvodů uvedených shora soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I a II.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalobkyně byla v řízení úspěšnější o 64 % (žalobkyně požadovala včetně příslušenství , částka, /bylo jí přiznáno , částka, ; od úspěchu žalobkyně 82 % soud odečetl úspěch žalovaného 18 %, rozdíl činí 64 %). Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (tj. 64 % z , částka, ). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.