1 C 305/2024
č. j. 1 C 305/2024-44
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 88
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 420
Plný text
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 30 891,65 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, , úrok 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o povoleném debetu ve výši , částka, na běžném účtu č. , č. účtu, . Přes opakované urgence žalobkyně byl na účtu žalovaného stále debet nepovolený. Výzvou byl žalovaný informován o aktuálním záporném zůstatku na účtu v částce -, částka, a zároveň vyzván k úhradě minimální částky , částka, za účelem vyrovnání záporného zůstatku. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % p.a. Žalobkyně však žalobou požaduje pouze úrokovou sazbu ve výši 14,75 % p.a. Žalovaný neuhradil nepovolený debet a žalobkyně odstoupila od smlouvy. Žalovanému bylo oznámeno zrušení účtu. Konečný zůstatek na účtu , částka, byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo , č. účtu, . Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do , datum, . Žalovaný žalovanou částku dosud neuhradil.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud učinil následující skutková zjištění:
4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva o bankovních službách jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu č. , č. účtu, . Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, oznámení o provádění platebního styku a sazebník (prokázáno smlouvou o bankovních službách, kopií občanského průkazu).
5. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o povoleném debetu, registrační číslo smlouvy 430038400237. Na základě této smlouvy byl žalovanému povolen debetní limit ve výši , částka, se zápůjční úrokovou sazbou 19,99 % p. a., úroková sazba pro nepovolený debet byla sjednána ve výši 25 % p. a. Žalovaný se zavázal úvěr (povolený debet) uhradit i s úroky vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, přičemž doba čerpání úvěru byla smluvena na 360 dní. Celková splatná částka činila na , částka, (prokázáno smlouvou o povoleném debetu, návrhem na rozhodnutí o poskytnutí Povolený nezajištěný debet, žádostí o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ze dne , datum, , standardními informacemi o spotřebitelském úvěru).
6. Z periodického výpisu č. účtu , č. účtu, za období 8. 3. – , datum, se podává, že počáteční zůstatek činil , částka, a dne , datum, byla záporná částka – dluh – převeden na zvláštní účet , č. účtu, .
7. Z periodických výpisů k č. účtu , č. účtu, za období 7/2018 až 12/2018 soud zjistil, že pravidelné příjmy žalovaného ze zaměstnání byly v červenci 2018 ve výši , částka, , v srpnu 2018 ve výši , částka, , v září 2018 ve výši , částka, , v říjnu 2018 ve výši , částka, , v listopadu 2018 ve výši , částka, ; ve výpisech se uváděl další pravidelný měsíční příjem ve výši , částka, . Za tato období soud zjistil pravidelné měsíční výdaje žalovaného (krom běžných útrat) za nájem a splátky úvěrů v souhrnné výši okolo , částka, ; dále v říjnu a listopadu 2018 platba Vodafone ve výši , částka, a v listopadu 2018 na úvěr , částka, . Zůstatky na účtu se měsíčně pohybovaly v rozmezí , částka, – , částka8. Žalobkyně žalovanému zaslala dne , datum, výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu v minimální částce ve výši , částka, (prokázáno výzvou a dokladem o doručení).
9. Dne , datum, bylo žalobkyní žalovanému zasláno odstoupení od smlouvy z důvodu, že na účtu žalovaného číslo , č. účtu, došlo k porušení povinnosti udržovat na účtu dostatek prostředků ke krytí předpokládaných plateb, dluhů vůči bance a cen účtovaných bankou za bankovní služby (prokázáno listinou: odstoupení od smlouvy).
10. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, kde byl žalovaný informován, že ke dni , datum, byl účet číslo , č. účtu, s konečným zůstatkem -, částka, zrušen spolu s příslušnými návaznými produkty. Z něj se podává, že ke zrušení účtu došlo poté, co dne , datum, zanikla smlouva, na základě které byl účet veden, a to v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že účet vykazoval ke dni , datum, debetní zůstatek (dluh ve výši -, částka, ), který nebyl dosud uhrazen, pohledávka byla na základě příslušného ustanovení Všeobecných obchodních podmínek převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo , č. účtu, (prokázáno jednotlivými listinami).
11. Dne , datum, žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění (prokázáno výzvami a doklady o doručení).
12. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu:
13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o bankovních službách jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu č. , č. účtu, . Na základě smlouvy o povoleném debetu byl žalovanému povolen debetní limit ve výši , částka, se zápůjční úrokovou sazbou 19,99 % p. a., úrokovou sazbou pro nepovolený debet ve výši 25 % p. a. Žalovaný se zavázal úvěr (povolený debet) uhradit i s úroky vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, přičemž doba čerpání úvěru byla smluvena na 360 dní. Celková splatná částka činila na , částka, . Dne , datum, bylo žalobkyní žalovanému zasláno odstoupení od smlouvy z důvodu, že na účtu žalovaného číslo , č. účtu, došlo k porušení povinnosti udržovat na účtu dostatek prostředků ke krytí předpokládaných plateb. Dne , datum, byl dluh ve výši , částka, převeden na zvláštní účet č. , č. účtu, . Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil, nebylo však prokázáno, že by tak žalovaný učinil.
14. Soud také učinil závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný disponoval dostatkem peněžních prostředků, jejichž výše výrazně přesahovala uvažované splátky úvěru pro hrazení debetního zůstatku.
15. Soud zjištěný skutkový stav posoudil právně následovně:
16. Žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
19. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
20. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“21. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, podle odst. 2 písm. b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, podle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
22. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
23. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soud uzavírá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně a nemusela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.
24. Pokud jde o vlastní nárok žalobkyně, soud dospěl k závěru, že smlouva o povoleném debetu byla uzavřena platně a pro žalovaného z ní vyplývaly povinnosti, kterým však žalovaný nedostál. Žalovanému byl povolen debetní limit ve výši , částka, , na základě smlouvy žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši překračující povolený debet a následně se dostal do debetu nepovoleného, žalobkyni však celkový dluh (včetně příslušenství) po zesplatnění úvěru neuhradil. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
25. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.