1 C 320/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Bc. Aleše Bambuška a přísedících Dagmar Mašínové a Bc. Patrika Beneše, DiS. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 408 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnaný na základě pracovní smlouvy, přičemž za trvání pracovního poměru způsobil žalobkyni v obci , adresa, dne , datum, škodu tím, že při řízení vozidla RZ , SPZ, neodhadl vzdálenost od sloupu a zavadil o něj, čímž došlo k poškození tohoto vozidla, které bylo žalovanému svěřeno pro výkon povolání. Oprava této škody byla vyčíslena na částku , částka, , kterou žalobkyně za žalovaného uhradila. Žalovaný tuto škodu uznal a zavázal se k její úhradě v uznání dluhu a dohodě o úhradě. Tato částka byla žalovanému následně přeúčtována daňovým dokladem vystaveným dne , datum, s datem splatnosti , datum, . Na shora citovaný dluh bylo k dnešnímu dni plněno pouze pojišťovnou žalovaného, a to částkou ve výši , částka, . Spoluúčast žalovaného ve výši , částka, k dnešnímu dni nebyla uhrazena, a to ani přes písemnou výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, (uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným) se podává, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne , datum, pracovní smlouvu. Žalovaný byl zaměstnán jako řidič silničních motorových vozidel. Jako den nástupu do zaměstnání bylo sjednáno datum , datum, . Pracovní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou.

5. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, se podává, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne , datum, dohodu o rozvázání pracovního poměru, a to k datu , datum, .

6. Z daňového dokladu č. , hodnota, s datem splatnosti , datum, se podává, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala daňovým dokladem č. , hodnota, částku ve výši , částka, , a to za škodu způsobenou na vozidle RZ , SPZ, . Daňový doklad byl vystaven dne , datum, a byl splatný ke dni , datum, .

7. Z uznání dluhu a dohody o úhradě mezi žalobkyní a žalovaným se podává, že listina nazvaná „uznání dluhu a dohoda o úhradě“ na č. l. 20 je nedatována a nepodepsána.

8. Z faktury o opravě vozidla č. , hodnota, ze dne , datum, se podává, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , vyúčtovala žalobkyni fakturou o opravě vozidla č. , hodnota, ze dne , datum, částku ve výši , částka, , a to za opravu vozidla RZ , SPZ, . Faktura byla splatná ke dni , datum, .

9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, , podacího lístku ze dne , datum, se podává, že žalobkyně dne , datum, odeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne , datum, .

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

11. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne , datum, pracovní smlouvu o pracovním poměru na dobu neurčitou. Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán jako řidič silničních motorových vozidel, přičemž nastoupil do zaměstnání , datum, . Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne , datum, dohodu o rozvázání pracovního poměru k datu , datum, . Společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , vyúčtovala žalobkyni fakturou o opravě vozidla č. , hodnota, ze dne , datum, (se splatností ke dni , datum, ) částku ve výši , částka, za opravu vozidla RZ , SPZ, . Nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalovaný dne , datum, zavinil nehodu a poškození vozidla, že uznal dluh, ani že by žalobkyně uzavřela se žalovaným dohodu o úhradě. Žalobkyně měla vyúčtovat žalovanému výše uvedenou opravu vozidla na částku , částka, , a to za škodu způsobenou na vozidle RZ , SPZ, , daňovým dokladem, nebylo však prokázáno jeho doručení. Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

12. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

13. Vzhledem k době, kdy došlo ke škodní události, je třeba projednávanou věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákoník práce“).

14. Podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

15. Podle ustanovení § 250 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

16. Ke vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu je nezbytné, aby byly kumulativně splněny následující předpoklady: porušení právních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, vznik škody, příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a porušením právních povinností, zavinění zaměstnance. Z provedeného dokazování není možné dovodit, že by škoda vznikla porušením právních povinností při plnění pracovních úkolů ze strany žalovaného, nebo v přímé souvislosti s takovým porušením, rovněž není možné z provedeného dokazování dovodit příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a porušením právních povinností ze strany žalovaného, konečně žalobkyně neprokázala ani zavinění žalovaného. V tomto rozsahu žalobkyně neunesla (zejména) břemeno důkazní. Jediný důkaz, který by byl potencionálně způsobilý k prokázaní výše uvedeních skutečností je „uznání dluhu a dohoda o úhradě“ na č. l.

20. Tato listina však není datována, ani podepsána, přičemž z ní není možné dovodit ani jiné vyjádření vůle žalovaného být touto dohodou vázán. Dle § 250 odst. 3 zákoníku práce tíží důkazní břemeno ohledně prokázání zavinění zaměstnance právě žalobkyni. Stačí přitom, aby nebylo prokázáno splnění byť jedné z více kumulativních podmínek, a žalobě nelze vyhovět. Soud uzavírá, že pokud žalobkyně neprokázala výše uvedené rozhodné skutečnosti (srov. § 250 odst. 1 zákoníku práce) nemohl ji soud přiznat nárok na náhradu škody vůči žalovanému, soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť procesně plně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II.).