1 C 320/2024
č. j. 1 C 320/2024-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Kutné Hoře zamítl žalobu žalobkyně o náhradu škody způsobené vozidlu během výkonu práce, protože žalobkyně neprokázala zavinění žalovaného. Soud se opřel o § 250 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou zaviněným porušením pracovních povinností. Důkazní břemeno ohledně zavinění leželo na žalobkyni, která jej nesplnila, včetně neplatného „uznání dluhu a dohody o úhradě“. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl a žádnému účastníkovi nepřiznal náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Bc. Aleše Bambuška a přísedících Dagmar Mašínové a Bc. Patrika Beneše, DiS. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 408 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnaný na základě pracovní smlouvy, přičemž za trvání pracovního poměru způsobil žalobkyni v obci adresa dne datum škodu tím, že při řízení vozidla RZ SPZ neodhadl vzdálenost od sloupu a zavadil o něj, čímž došlo k poškození tohoto vozidla, které bylo žalovanému svěřeno pro výkon povolání. Oprava této škody byla vyčíslena na částku částka, kterou žalobkyně za žalovaného uhradila. Žalovaný tuto škodu uznal a zavázal se k její úhradě v uznání dluhu a dohodě o úhradě. Tato částka byla žalovanému následně přeúčtována daňovým dokladem vystaveným dne datum s datem splatnosti datum. Na shora citovaný dluh bylo k dnešnímu dni plněno pouze pojišťovnou žalovaného, a to částkou ve výši částka. Spoluúčast žalovaného ve výši částka k dnešnímu dni nebyla uhrazena, a to ani přes písemnou výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Z pracovní smlouvy ze dne datum (uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným) se podává, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne datum pracovní smlouvu. Žalovaný byl zaměstnán jako řidič silničních motorových vozidel. Jako den nástupu do zaměstnání bylo sjednáno datum datum. Pracovní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou.
5. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne datum se podává, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne datum dohodu o rozvázání pracovního poměru, a to k datu datum.
6. Z daňového dokladu č. hodnota s datem splatnosti datum se podává, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala daňovým dokladem č. hodnota částku ve výši částka, a to za škodu způsobenou na vozidle RZ SPZ. Daňový doklad byl vystaven dne datum a byl splatný ke dni datum.
7. Z uznání dluhu a dohody o úhradě mezi žalobkyní a žalovaným se podává, že listina nazvaná „uznání dluhu a dohoda o úhradě“ na č. l. 20 je nedatována a nepodepsána.
8. Z faktury o opravě vozidla č. hodnota ze dne datum se podává, že společnost právnická osoba., IČO IČO, vyúčtovala žalobkyni fakturou o opravě vozidla č. hodnota ze dne datum částku ve výši částka, a to za opravu vozidla RZ SPZ. Faktura byla splatná ke dni datum.
9. Z předžalobní výzvy ze dne datum, podacího lístku ze dne datum se podává, že žalobkyně dne datum odeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne datum.
10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
11. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne datum pracovní smlouvu o pracovním poměru na dobu neurčitou. Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán jako řidič silničních motorových vozidel, přičemž nastoupil do zaměstnání datum. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne datum dohodu o rozvázání pracovního poměru k datu datum. Společnost právnická osoba., IČO IČO, vyúčtovala žalobkyni fakturou o opravě vozidla č. hodnota ze dne datum (se splatností ke dni datum) částku ve výši částka za opravu vozidla RZ SPZ. Nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalovaný dne datum zavinil nehodu a poškození vozidla, že uznal dluh, ani že by žalobkyně uzavřela se žalovaným dohodu o úhradě. Žalobkyně měla vyúčtovat žalovanému výše uvedenou opravu vozidla na částku částka, a to za škodu způsobenou na vozidle RZ SPZ, daňovým dokladem, nebylo však prokázáno jeho doručení. Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.
12. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:
13. Vzhledem k době, kdy došlo ke škodní události, je třeba projednávanou věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do datum (dále jen „zákoník práce“).
14. Podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
15. Podle ustanovení § 250 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.
16. Ke vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu je nezbytné, aby byly kumulativně splněny následující předpoklady: porušení právních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, vznik škody, příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a porušením právních povinností, zavinění zaměstnance. Z provedeného dokazování není možné dovodit, že by škoda vznikla porušením právních povinností při plnění pracovních úkolů ze strany žalovaného, nebo v přímé souvislosti s takovým porušením, rovněž není možné z provedeného dokazování dovodit příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a porušením právních povinností ze strany žalovaného, konečně žalobkyně neprokázala ani zavinění žalovaného. V tomto rozsahu žalobkyně neunesla (zejména) břemeno důkazní. Jediný důkaz, který by byl potencionálně způsobilý k prokázaní výše uvedeních skutečností je „uznání dluhu a dohoda o úhradě“ na č. l.
20. Tato listina však není datována, ani podepsána, přičemž z ní není možné dovodit ani jiné vyjádření vůle žalovaného být touto dohodou vázán. Dle § 250 odst. 3 zákoníku práce tíží důkazní břemeno ohledně prokázání zavinění zaměstnance právě žalobkyni. Stačí přitom, aby nebylo prokázáno splnění byť jedné z více kumulativních podmínek, a žalobě nelze vyhovět. Soud uzavírá, že pokud žalobkyně neprokázala výše uvedené rozhodné skutečnosti (srov. § 250 odst. 1 zákoníku práce) nemohl ji soud přiznat nárok na náhradu škody vůči žalovanému, soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť procesně plně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.