1 C 35/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 16 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 850 Kč za jeden den prodlení (tj. za den 30. 11. 2023) a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 950 Kč od 30. 11. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; ve zbylé části se žaloba zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 990,74 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení 16 450 Kč. Uvedená částka představuje jednak plnění za díla, která žalobce pro žalovanou udělal v období 8/2020 až 2/2021, tj. za výrobu a montáž oplocení a střešního žebříku (9 500 Kč), za opravu autorádia (1 050 Kč), za montáž poštovní schránky (250 Kč), za opravu akuvysavače (700 Kč), za opravu vrat po nehodě (1 400 Kč), a jednak plnění za pronájem přívěsného vozíku (28. 6 .2021; 400 Kč), stavební míchačky (15. 10. 2021 – 27. 10. 2021; 2 400 Kč), vibrační desky (28. 10. 2021 – 9. 1. 2022; 5 500 Kč), brusky-flex (6. 11. 2021; 200 Kč). Žalobce vystavil žalované fakturu na částku 21 350 Kč, žalovaná zaslala žalobci 1. 12. 2023 platbu 4 900 Kč. Žalovaná již žalobci více nezaplatila.

2. Žalovaná považovala nároky žalobce za neoprávněné. Uvedla, že žalobce pro ni dělal několik zakázek – plot před jejím domem i domem rodičů, zábradlí na schodech a další drobné úkony. Zakázky mu byly zaplaceny jak v hotovosti, tak na účet, v případě drobnějších prací v rámci sousedské výpomoci i nepeněžitým plněním. Potíže začaly po tom, co upozornila žalobce na nevhodné násilné jednání z jeho strany vůči třetí osobě. Pokud jde o opravy vrat a autorádia, ty pro žalovanou zajistily jiné osoby. Akuvysavač neopravil a o montáži poštovní schránky tvrdil, že je to otázka na pár minut, ostatně tyto práce byly činěny v rámci dobrých sousedských vztahů. Střešní žebřík dle ústní dohody měl být zhotoven z odřezků, které zbývají po výrobě plotů a sváření jiných zakázek, ústní dohoda o odměně byla láhev alkoholu. Pokud jde o výpůjčky, tak přívěsný vozík byl vypůjčen od pana Samka staršího, stavební míchačka a bruska – flexa byly zaplaceny. Jeden víkend měl vibrační desku vypůjčenou bratr žalované , jméno FO, . Žalobce si účtoval 2000 Kč za všechny drobné práce i půjčení vibrační desky, což nesouhlasí s dodatečně vydanou fakturou se zvýšenou částkou.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z faktury č. , hodnota, a její přílohy vystavené dne 15. 10. 2023, soud zjistil, že žalobce vyfakturoval žalované 11 500 Kč za výrobu a montáž oplocení (též foto č. l. 51 – 52) a střešní žebřík, zčásti za opravu vrat, a za další drobné opravy. Dále z faktury stejného čísla a data, avšak znějící na částku 21 350 Kč soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované za výrobu a montáž oplocení a střešní žebřík 9 500 Kč, zčásti za opravu vrat a za další drobné opravy 3 000 Kč, za půjčení stavebních strojů 8 850 Kč, přičemž rozvržení jednotlivých plateb se zčásti lišilo od v pořadí první verze faktury. Žalobce tvrdil, že původní fakturu v jejím obsahu blíže specifikoval právě k žádosti žalované.

5. Z kopie faktury č. , hodnota, vystavené dne 16. 12. 2019 soud zjistil, že byla vyúčtována částka 110 360 Kč , jméno FO, .

6. Z doručenky České Pošty a komunikačního vlákna sms, podacího lístku, předžalobní výzvy, upomínky, soud zjistil (žalovaná to nerozporovala), že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky.

7. Z kopie printscreenu výpisu z účtu ze dne 4. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobci 4 900 Kč dnem 4. 12. 2023.

8. Z listin: rozporované částky k faktuře č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná předložila žalobci rozpory ve vyúčtování a její vlastní verzi toho, co se mezi účastníky odehrálo, včetně reakce žalobce (č. l. 28, 66, 106).

9. Z mnohé korespondence (místy útržkovité) mezi žalobcem a žalovanou, která se vedla od roku 2020 do roku 2023 soud zjistil, že žalobce a žalovaná jednak v době, kdy nebyli ve sporu, vedli komunikaci, ze které je zřejmé, že žalobce pomáhal žalované s různými záležitostmi (č. l. 38 – 43; 46 – 50; 96 – 97; 122 - 127). Z textu korespondence se podává, že šlo zejména o sousedskou (až přátelskou) výpomoc, která snad mohla být odměněna částečným plněním penězi (symbolickou částkou), zčásti naturální protihodnotou. Později se korespondence od 11/2023 již vedla více formálně, kdy účastníci si vyjasňovali zakomponování poskytnutých plnění do faktury. Z korespondence soud zjistil, že se strany dohodly (výslovně bez určení ceny) na tom, že žalobce pro žalovanou zhotoví střešní žebřík, a též že se dohodli na pronájmu vibrační desky od 28. 10. 2021 do 15. 11. 2021 (následná doba pronájmu zjištěna nebyla).

10. Z čestného prohlášení o montáži střešního žebříku (listina) ze dne 24. 6. 2025 od , adresa, soud zjistil, že dle čestného prohlášení střešní žebřík namontoval na střechu (poté, co jej žalobce donesl) , jméno FO, a , adresa, , žalobce uvedené rozporoval.

11. Z výslechu bratra žalované a současně kamaráda žalobce , jméno FO, soud zjistil, že pokud jde o autorádio, svědek je sám z auta vymontoval a po několika měsících zase namontoval, co se s ním dělo mezi tím nevěděl, o půjčení vozíku žalovanou též ničeho nevěděl, avšak sám si od pana Samka staršího vozík půjčoval, občas za pivo. Svědek vedl, že si půjčil od žalobce vibrační desku, ale na jeho pokyn ji vracel žalované (k tomu žalobce uvedl, že o tom neví). Ohledně střešního žebříku uvedl, že neví, kdo jej na střechu montoval, nějakou dobu jej viděl na dvoře opřený. Ohledně opravy plotu uvedl, že ví, že žalovaná žalobci „říkala o opravu motoru“ (pohonu), neboť nefungoval pojezd, nevěděl kdy to bylo.

12. Z listiny: výpočet úroků, z fotografie dílů akuvysavače, z fotografie ze dne 7. 11. 2021 - vibrační deska, z fota harampádí a části kovové konstrukce a dalších fotografií (č. l. 134 – 138), ze zprávy od žalované žalobci nazvané ČOI a Živnostenský úřad a odpovědi žalobce, z kopie čestného prohlášení , jméno FO, a kopie čestného prohlášení , jméno FO, soud neučinil pro rozhodnutí rozhodná zjištění.

13. Soud měl za nadbytečné (z důvodu hospodárnosti řízení) dále vyslýchat navržené svědky: , jméno FO, , bydliště , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , bydliště , adresa, , , jméno FO, , bydliště , adresa, , dále provést místní šetření k ohledání místa na adrese , adresa, . Soud konečně považoval (po úvaze) též za nehospodárné (nejen z hlediska času, ale i z hlediska hodnoty sporu) ustanovovat znalce pro určení obvyklé ceny za díla a pronájmy (viz níže).

14. Na základě uvedených skutečností a hodnocení důkazů soud učinil závěr, že mezi žalobcem a žalovanou v době, ve které ještě nebyli ve sporu, probíhalo běžné sousedské spolužití, které zahrnovalo i výpomoc žalované ze strany žalobce, který pro rodinu žalované již dříve prováděl (i fakturoval) některé práce (provedení plotu). Soudu je z komunikace stran zřejmé, že v rozhodném období od roku 2021 vzhledem k profesní (řemeslné) zručnosti a angažovanosti žalovaná oslovovala žalobce s dotazy na výpomoc s opravou či vypůjčením věcí (pomocí sms komunikace). Tato komunikace se vedla v přátelském (sousedské) duchu, většinově komunikace nevykazovala z právního hlediska formální jednání mezi zákazníkem a dodavatelem. Pokud jde o zhotovení dělícího plotu mezi pozemky žalované a její matky, a pokud jde o střešní žebřík, šlo již i dle komunikace účastníků o práci, která byla svým rozsahem na pomezí mezi sousedskou výpomocí a dohodou o provedení díla. Mezi účastníky však nebyly učiněny závazky v písemné formě, vyjma domluv v rámci elektronické komunikace.

15. Soud uzavírá, že žalobce prokázal vytvoření (zhotovení) střešního žebříku, a prokázal i zhotovení a instalaci dělícího plotu na rozhraní pozemků žalované a její matky (tohle ostatně žalovaná nijak nesporovala, za spornou skutečnost měla jen instalaci tohoto žebříku na střechu jejího domu a již provedené zaplacení dělícího plotu v rámci úhrady faktury za práci, kterou žalobce provedl ve prospěch matky žalované).

16. Pokud jde o opravu autorádia, žalobce nikterak neprokázal, že by opravu provedl, ani, že by o tomto díle uzavíral se žalovanou smlouvu.

17. Pokud jde o poštovní schránku, žalobce nikterak neprokázal, že by dílo provedl, ani, že by o tomto díle uzavíral se žalovanou smlouvu.

18. Pokud jde o opravu vrat, žalobce nikterak neprokázal, že by dílo provedl, ani, že by o tomto díle uzavíral se žalovanou smlouvu.

19. Pokud jde o pronájem vibrační desky, soud má za prokázaný její nájem žalovanou, a to od žalobce, pro období od 28. 10. 2021 do 15. 11. 2021, nájem desky za zbylé tvrzené období prokázán nebyl.

20. Pokud jde o nájem přívěsného vozíku, žalobce nikterak neprokázal, že by vozík pronajal, ani, že by o tomto nájmu uzavíral se žalovanou smlouvu.

21. Pokud jde o opravu akuvysavače, bylo prokázáno, že do stádia rozebrání akuvysavače šlo o sousedskou výpomoc, stejně tak šlo o sousedskou výpomoc ve věci poskytnutí stavební míchačky a brusky-flex.

22. Právní posouzení nároků soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále též jen „o. z.“).

23. Podle § 1933 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2055 odst. 2 o. z. plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat.

26. Podle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

27. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

28. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

29. Soud nároky žalobce posoudil následovně:

30. Soud zamítl nároky na zaplacení pokud jde o opravu autorádia, poštovní schránku, opravu vrat, neboť žalobce nikterak neprokázal, že by díla provedl, ani, že by o těchto dílech uzavíral se žalovanou smlouvu. Soud dále zamítl nárok na zaplacení nájmu vibrační desky za období od 16. 11. 2021 do 9. 1. 2022, neboť pro tohle období žalobce neprokázal, že by měla žalovaná vibrační desku v držení, ani, že by žalobce uzavíral pro dotčené období se žalovanou smlouvu. Podobně žalobce neprokázal pronájem přívěsného vozíku, proto i tento nárok soud zamítl. Soud dále zamítl nároky na zaplacení za opravu akuvysavače, poskytnutí stavební míchačky a brusky-flex, neboť účastníci mezi sebou praktikovali sousedskou výpomoc, což má odraz v platném právu takový, že jde přiměřeně (co do akuvysavače) o společenskou úsluhu, a co do zbylých věcí o výprosu, která však není úplatným právním jednáním (srov. přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2011, II ÚS 231/10)

31. Soud vyhověl nároku na zaplacení zhotovení střešního žebříku a dělícího plotu, neboť tyto nároky měl za prokázané. Konkrétně šlo o zhotovení žebříku, kdy soud uvěřil žalobci, že se žalovanou uzavřel smlouvu o dílo bez výslovného stanovení ceny díla, avšak jeho instalace žalobcem prokázána nebyla, jen zhotovení – proto soud přiznal žalobci jeho hodnotu. Ostatně žalovaná sama tvrdila, že umístění žebříku na střechu zajišťovala sama prostřednictvím třetích osob, čímž nutně došlo i k předání věci. Dále šlo o zhotovení dělícího plotu a jeho instalaci, přičemž bylo prokázáno, že žalobce plot zhotovil a instaloval, nikoliv, že by o tomto díle uzavíral se žalovanou smlouvu, v tomto smyslu jde tedy o bezdůvodné obohacení žalované (soud měl za to, že zde již nešlo o běžnou sousedskou výpomoc). Ohledně výše přiznaných plnění soud vyšel z této úvahy: s ohledem na hospodárnost řízení, náklady řízení pro účastníky, hodnotu sporu (kdy žalobce za tyto dva nároky požadoval nejvýše 9 500 Kč), soud dal přednost slušnému uvážení před zadáváním znaleckého posudku na stanovení hodnoty věcí a práce, neboť jen znalečné by obnášelo s největší pravděpodobností náklady převyšující celou hodnotu této části sporu.

32. Soud vyhověl žalobě v rozsahu nároku na zaplacení nájmu vibrační desky za období od 28. 10. 2021 do 15. 11. 2021. Pokud jde o povinnost žalované zaplatit žalobci 1 350 Kč (75 Kč x 18 dní), soud (jak již výše bylo odůvodněno) vyšel též ze slušného uvážení a s ohledem na ochranu obou stran sporu nezadával znalecký posudek pro zjištění ceny pronájmu této věci v místě a čase obvyklé (soud měl za to, že zde již nešlo o výprosu, ale že i z okolností vztahů mezi účastníky šlo o jednání stran směřující k nájmu věci).

33. Soud následně sečetl 9 500 Kč a 1 350 Kč, a od výsledné částky odečetl již proběhlé plnění žalované ve výši 4 900 Kč. Vzhledem k tomu, že při plnění žalované nebylo určeno, na který dluh žalovaná plní, soud vyšel (při aplikaci § 1933 o. z.) z ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2004, sp. zn. 21 Cdo 326/2004), ze které se podává, že v případě, že plnění nestačí na vyrovnání všech dluhů u téhož věřitele a že dlužník při plnění neurčil, který z více dluhů (popřípadě v jaké části) chce vyrovnat, nepřechází \"právo volby\", který z více dluhů byl uhrazen, popřípadě v jaké výši, na věřitele. Při splnění dluhu věřitel totiž může projevit svou vůli jen v (jednostranném) právním úkonu, kterým plnění přijme (vyžaduje-li to povaha předmětu plnění), a jeho případná vůle, na který z více dluhů si plnění započte (nestačí-li poskytnuté plnění na úhradu všech dluhů dlužníka), nemá žádnou právní relevanci. Při úvaze, který z dluhů byl za této situace vyrovnán, pak lze vycházet - obecně vzato - buď ze zásady priority (přednostního vyrovnání některého z více dluhů, založeného například na době jejich splatnosti, na úrovni jejich zajištění, na jejich povaze apod.) nebo ze zásady proporcionality (poměrného vyrovnání všech dluhů); nemůže-li se uplatnit zásada priority, neboť pravidla stanovená pro přednostní vyrovnání dopadají na více dluhů, je třeba postupovat - jak je zřejmé z povahy věci - podle zásady proporcionality. Soud tedy uzavírá, že proporčně bylo žalovanou uhrazeno z plnění ve výši 4 900 Kč dílem 12,44 % z celku na dluh ve výši 1 350 Kč (609,56 Kč) a dílem 87,56 % z celku na dluh ve výši 9 500 Kč (4 290,44 Kč). Žalovaná je tedy povinna zaplatit zbývající části dluhu 740,44 Kč a 5 209,56 Kč, což činí v součtu právě 5 950 Kč, jak je uvedeno ve výroku II.

34. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalované, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 990,74 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 36 % a úspěchu žalované v rozsahu 64 %, celková výše nákladů – 7 109,77 Kč) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015. Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají z náhrady mzdy související s povinností dostavit se k soudu na jednání ve dnech 21. 2. 2025, 26. 3. 2025 a 25. 6. 2025 v celkové výši 4 980,47 Kč (4x 580,70 Kč v souvislosti s jednáním soudu konaném dne 21. 2. 2025, 3x 580,70 Kč v souvislosti s jednáním soudu konaném dne 26. 3. 2025, 3x 305,19 Kč v souvislosti s jednáním soudu konaném dne 25. 6. 2025). Náklady žalované dále vznikly v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 7. 2024 náhrada 303,46 Kč za 40 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 2. 2025 náhrada 306,46 Kč za 40 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 3. 2025 náhrada 306,46 Kč za 40 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 6. 2025 náhrada 306,46 Kč za 40 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 6. 2025 náhrada 306,46 Kč za 40 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem ze dne 3. 7. 2024 (jednání u soudu) dle § 151 odst. 3 OSŘ v částce 300 Kč, nákladů účastníka nezastoupeného advokátem ze dne 19. 5. 2024 (sepis vyjádření k žalobě) dle § 151 odst. 3 OSŘ v částce 300 Kč. Soud nepřiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení za 3 čestná prohlášení (, tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ), když žalobkyně náklady vzniklé v souvislosti s těmito předloženými důkazy nijak neprokázala ani netvrdila, jak jí tyto náklady vznikly, stejně tak žalobkyně nijak neprokázala náklady za kopírování a tisk barevných fotografií, tisk příloh, soud proto tento náklady žalované rovněž nepřiznal (pro úplnost soud uvádí, že tento nárok lze podřadit pod paušální náhradu nákladů za výše uvedené úkony provedené nezastoupeným účastníkem).