1 C 357/2025

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 220 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kutné Hoře doplatek na soudním poplatku ve výši , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení peněžité částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, Žalobkyně tvrdí, že se stala věřitelem uplatněné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož žalobkyně odvozuje své oprávnění žalovat (aktivní legitimaci) od postoupení pohledávky, tíží ji důkazní břemeno k prokázání, že se stala věřitelem konkrétní žalované pohledávky. Spornou se stala především otázka, zda žalobkyně prokázala nabytí právě uplatněné pohledávky, a tedy svou aktivní věcnou legitimaci.

4. Věřitel může pohledávku postoupit smlouvou i bez souhlasu dlužníka (§ 1879 občanského zákoníku). Pro vztah k dlužníkovi platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení dlužníku neprokáže, může se dlužník zprostit plněním postupiteli (§ 1882 odst. 1 občanského zákoníku). To však nemění nic na tom, že ve sporu musí žalobkyně prokázat, že je nositelem uplatněného práva.

5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, zejména: rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, a žalobkyní, dodatkem k této smlouvě, listinou označenou jako „Seznam“, v níž je uveden žalovaný a údaje odpovídající žalované částce a identifikátorům, listinou označenou jako „Oznámení o postoupení pohledávky“, a konečně smlouvou o úvěru č. , hodnota, mezi společností , právnická osoba, a žalovaným.

6. Z rámcové smlouvy a dodatku vyplývá pouze obecný smluvní rámec spolupráce postupitele a postupníka (nastavení procesu pro převody portfolií pohledávek). Tyto listiny samy o sobě neprokazují, že byla postoupena konkrétně pohledávka žalovaná v tomto řízení, tj. pohledávka ze smlouvy o úvěru, na níž žalobkyně staví žalobní nárok. Jinými slovy, rámcová smlouva dokládá „možnost a mechanismus“ budoucích postoupení, nikoliv bez dalšího „uskutečnění“ postoupení konkrétní pohledávky žalovaného.

7. Listina označená jako „Seznam“ sice obsahuje řádek, který podle uvedených identifikátorů odpovídá žalovanému a žalované částce, avšak z listiny není patrné, že by šlo o listinu tvořící součást konkrétní postupní smlouvy, resp. že by šlo o přílohu, která by byla jako taková stranami sjednána a která by realizovala postoupení právě této pohledávky, listina není (v předložené podobě) opatřena náležitostmi, které by bez pochybností prokazovaly, že jde o oboustranně odsouhlasený a závazný dokument postoupení (zejména chybí průkazná vazba na konkrétní dílčí převod/postoupení a jeho určení). Soud proto uzavírá, že „Seznam“ může maximálně svědčit o interní evidenci či jednostranném výpisu, avšak bez dalšího není způsobilý s potřebnou jistotou prokázat nabytí uplatněné pohledávky žalobkyní.

8. Listina označená jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ uvádí postoupení pohledávky, avšak identifikuje pohledávku jinými údaji (zejména jiným číslem smlouvy a jinou výší pohledávky), než které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. Tento rozpor soud hodnotí jako podstatný: oznámení v předložené podobě neprokazuje, že oznámené postoupení se týká právě pohledávky uplatněné žalobou. Naopak vyvolává pochybnost o tom, zda žalobkyně nepředkládá listinu vztahující se k jiné pohledávce. Tvrzení žalobkyně uvedenému ve vyjádření (č. l. 8) soud nepřisvědčil.

9. Ze zbývajících důkazů předložených žalobkyní soud nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti.

10. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně rozhodné skutečnosti, že se stala věřitelem (postupníkem) konkrétní pohledávky uplatněné žalobou.

11. Žalobkyně nedoložila takový ucelený a bezrozporný soubor listin, z něhož by bylo možno učinit spolehlivý závěr, že došlo k postoupení právě žalované pohledávky na žalobkyni ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Předložené listiny buď prokazují pouze obecný rámec spolupráce, nebo obsahují identifikační nesoulad, případně postrádají průkaznou vazbu na konkrétní realizované postoupení.

12. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, a proto soud žalobu zamítl.

13. Soud uložil žalobkyni ve výroku II povinnost doplatit soudní poplatek ve smyslu položky 2 bodu 2 a položky 1 Sazebníku poplatků.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, avšak náklady řízení mu nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.