1 C 63/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Bc. Aleše Bambuška a přísedících Bc. Josefa Sovy, DiS. a Ing. Věry Žáčkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti skončení pracovního poměru

I. Určuje se, že skončení pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne , datum, zrušením ve zkušební době, které udělila žalovaná žalobkyni dne , datum, a na základě kterého měl pracovní poměr žalobkyně vůči žalované skončit k , datum, , je neplatné.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, k rukám jejího právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, pracovní smlouvu, jíž se zavázala k výkonu závislé práce pro žalovanou na pozici „Patient Coordinator.“ Den nástupu do práce byl sjednán k , datum, , místo výkonu práce obec , adresa, . Pracovní smlouvou bylo dohodnuto, že zkušební doba bude tříměsíční od nástupu do práce. Žalovaná měla doručit žalobkyni zrušení pracovního poměru ve zkušební době dne , datum, (šlo již o druhé zrušení pracovního poměru ve zkušební době), žalobkyně však trvala na dalším zaměstnávání [tak jako po předešlém prvním (dle žalobkyně neplatném) zrušení ze dne , datum, ], což oznámila žalované dne , datum, . Dle žalobkyně skončila zkušební doba již , datum, , neboť žalobkyně ani nečerpala dovolenou (jde o dva žalovanou tvrzené dny), které by měly zkušební dobu prodloužit, tudíž nepřidělování práce ze strany žalované ode dne , datum, již nemůže být překážka práce na straně zaměstnavatele, která by prodlužovala zkušební dobu. Žalobkyně žádala, aby soud rozhodl, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne , datum, je neplatné.

2. Žalovaná žalobní požadavek neuznala ani zčásti. Podle žalované se strany dohodly, že k , datum, sjednají dohodu o rozvázání pracovního poměru, protože však žalobkyně odmítla dohodu podepsat, žalovaná (jednatel žalované) předala žalobkyni zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne , datum, (první v řadě), které si však žalobkyně odmítla na pracovišti převzít. Žalovaná však měla zrušení pracovního poměru ve zkušební době za převzaté, přičemž o rozvázání pracovního poměru svědčí i skutečnost, že žalobkyně odevzdala pracovní věci, žalobkyně však tuto skutečnost (rozvázání) sporovala. Žalovaná od , datum, (a dále) již žalobkyni nepřidělovala práci a protože se běh zkušební doby prodloužil o dva dny žalobkyní čerpané dovolené, tj. z , datum, do , datum, , a dále se prodlužoval každým dnem o překážku na straně zaměstnavatele (nepřidělovaní práce), zkušební doba běžela až do dne , datum, , kdy žalovaná předala žalobkyni následující zrušení pracovního poměru ve zkušební době (z opatrnosti, pokud by první zrušení pracovního poměru ve zkušební době před soudem neobstálo). Dodala, že ve věci prvního zrušení probíhá soudní spor, který však byl vyřešen nemeritorně. Žalovaná tak nepřidělování práce považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele (pokud by tedy první zrušení pracovního poměru ve zkušební době nemělo být platné), o kterou se prodlužuje zkušební doba (která měla původně skončit , datum, , resp. pro dva dny čerpání dovolené se prodloužila do , datum, ) až do dne v pořadí druhého zrušení pracovního poměru ve zkušební době, tj. do , datum, .

3. Ve věci již nadepsaný soud rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Odvolací soud vytkl nadepsanému soudu, že „z protokolu i zvukového záznamu je zřejmé, že přísedící nedostali žádný prostor k tomu, aby vyjádřili svůj vlastní názor na to, zda posledně provedený důkaz má či nemá nějaký vliv na jejich hodnocení celé věci (nejen na věrohodnost žalobkyně), které, bez vzetí do úvahy tohoto důkazu, vyjádřili při předchozí poradě… Skutečnost, že předseda senátu vyhlásil rozhodnutí, aniž by se přesvědčil alespoň tichou poradou či např. souhlasným gestem (přikývnutím), že se názor přísedících pod dojmem doplněného dokazování či závěrečné (poměrně obsáhlé) argumentace stran nijak nezměnil, je ovšem do značné míry porušením pravidel senátního rozhodování a představuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí soudu.“4. Odvolací soud dále uvedl, že v dalším řízení by bylo vhodné, aby kromě již provedených, podnikl i kroky umožňující mu přijmout jednoznačný závěr o tom, k jakému dni skončila žalobkyni zkušební doba tak, aby případný nový odvolací přezkum mohl postihnout i tuto otázku.

5. Nynější soud odstranil vytknutou vadu řízení, avšak nepřisvědčil závěru odvolacího soudu o vhodnosti jím nastíněných krocích (jak bude uvedeno níže). Soud neměl za potřebné měnit jeho dosavadní náhled na věc samu, proto je v další části odůvodnění přejato odůvodnění z předcházejícího rozsudku a doplněno o nutné vysvětlení.

6. Soud provedl následující (rozhodná) skutková zjištění:

7. Soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli , datum, pracovní smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala k výkonu závislé práce pro žalovanou na pozici (s druhem práce) „Patient Coordinator.“ se dnem nástupu do práce k , datum, , a to v Kutné Hoře. Ve smlouvě si strany dohodly (mimo jiné) v čl. 4 pracovní smlouvy zkušební dobu tak, že bude v délce 3 měsíců ode dne nástupu žalobkyně do práce, zkušební doba se prodlužuje o čas překážek v práci na straně zaměstnance. Ve zkušební době má právo zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu, písemné oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době se doručí druhé straně alespoň tři dny předem, přičemž nedodržení lhůty nezpůsobuje neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Dále (v dalších článcích smlouvy) se strany dohodly, že pracovní doba zaměstnance činí 8 hodin, zaměstnanec má právo užívat služební telefon a služební notebook. Ostatně tyto skutečnosti učinily strany nespornými (zejména text čl. 4 smlouvy); prokázáno smlouvou ze dne , datum, .

8. Soud zjistil z listiny „Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne , datum, (pátek), že žalovaná zrušila pracovní poměr žalované ke dni , datum, , a též, že na spodní části listiny bylo rukou dopsáno, že „zaměstnanec odmítl převzít dne , datum, na pracovišti - podepsáno; podpis byl žalované (jejího jednatele , tituly před jménem, , adresa, stejný jako na listině výše).

9. Soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím jejího advokáta oznámila žalované dnem , datum, , že trvá na dalším zaměstnávání (prokázáno oznámením a doručenkou, obojí ze dne , datum, ).

10. Soud zjistil, že listina Výpověď z pracovního poměru „oboustrannou shodou“ (sic!) se skončením pracovního poměru ke dni , datum, , jež měla být uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou, není žalobkyní (zaměstnancem) podepsána (č. l. 61).

11. Soud zjistil, že žalovaná zastoupená advokátkou vyzvala žalobkyni dopisem ze dne , datum, k nástupu do práce dnem , datum, (prokázáno výzvou ze dne , datum, ), což měla žalobkyně za nesporné. Soud dále zjistil ze záznamu e-mailové korespondence mezi advokáty žalobkyně a žalované (ze dne , datum, ), že právní zástupce žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvala (prokázáno přílohou pdf: výzva k nástupu do práce) žalobkyni, aby se v 8 hod. dne , datum, dostavila na pracoviště a začala vykonávat práci v souladu s pracovní smlouvou ze dne , datum, , a že bude žalobkyni přidělována práce v souladu s jejím oznámením o trvání na dalším zaměstnávání ze dne , datum, ; v emailu bylo dále uvedeno, že pracovní doba žalobkyně se nezměnila a je od 8 hod. do 16 hod. od pondělí do pátku.

12. Soud zjistil, že žalovaná vyhotovila listinu Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele ke dni , datum, , k předání mělo dojít , datum, . Na listině (č. l. 12) je uvedena poznámka, že žalobkyně listinu odmítla na pracovišti převzít dne , datum, , na listině jsou uvedeny svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, ; listina je svědkyněmi nepodepsaná. Žalobkyně učinila předání (příjem) této listiny nesporným; na další předložené kopii této listiny jsou již svědkyně podepsány (č. l. 39).

13. Soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím jejího advokáta oznámila žalované dnem , datum, , že trvá na dalším zaměstnávání (prokázáno oznámením ze dne , datum, a doručenkou ze dne , datum, ).

14. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že usnesením ze dne , datum, bylo zastaveno řízení pro zpětvzetí žaloby žalobkyní (stejnou jako v nynější věci), přičemž šlo o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době, dané žalobkyni žalovanou dne , datum, . Soud z uvedeného usnesení též zjistil, že žalovaná (stejná jako nynější) se k žalobě vyjádřila tak, že nijak nesporuje, že při doručování listiny napadaného zrušení pracovního poměru ve zkušební době do emailové schránky žalobkyně došlo k tomu, že nebyl připojen elektronický podpis žalované, a současně učinila nesporným, že nedošlo při jednání jednatele žalované a žalobkyně dne , datum, k doručení zrušení pracovního poměru ve zkušební době ani osobně na pracovišti.

15. Soud zjistil, že proběhla e-mailová korespondence (č. l. 62) mezi žalovanou (jejím jednatelem , tituly před jménem, , adresa, ) a žalobkyní; žalovaná zaslala žalobkyni zprávu s obsahem, že si žalobkyně odmítla převzít Zrušení pracovního poměru ve zkušební době, a že je zasílán scan společně s předávacím protokolem touto elektronickou cestou. Žalovaná e-mail s přílohou přeposlala dne , datum, jejímu advokátovi (č. l. 63).

16. Soud zjistil, že účetní žalované zaslala žalobkyni dne , datum, e-mail s informací, že jí zasílá výplatní pásky a že došlo k opravě dat čerpání dovolené, též že se změnily částky k výplatě; informace o korespondenci zaslala účetní , tituly před jménem, , adresa, , ve zprávě uvedla, že původně byla čerpána dovolená , datum, a , datum, , po opravě , datum, a , datum, (č. l. 64).

17. Soud zjistil, že účetní žalované zaslala žalobkyni dne , datum, e-mail s přílohou – výplatním lístkem (č. l. 65).

18. Soud zjistil z výplatního lístku za období 9/2023 žalobkyně, že v tomto měsíci nebyla registrována dovolená.

19. Soud zjistil, že účetní žalované zaslala žalobkyni dne , datum, e-mail s přílohou – výplatním lístkem (č. l. 67).

20. Soud zjistil z výplatního lístku za období 11/2023 žalobkyně, že v tomto měsíci byla registrována dovolená v délce dvou dnů/16 hodin.

21. Soud zjistil z předávacího protokolu ze dne , datum, , že žalovaná vrátila klíče k budově, telefon + nabíječku, laptop + nabíječku, vše do rukou , tituly před jménem, , adresa, ; žalobkyně a žalovaná uvedené učinily nesporným.

22. Soud zjistil z výplatních pásků žalobkyně (opravených žalovanou; pozn. soudu) za období 9/2023 a 11/2023 (č. l. 34 a 35), že v každém z těchto měsíců byla registrována dovolená jeden den/8 hodin.

23. Soud zjistil (z kopie záznamu), že mezi žalovanou a žalobkyní probíhala elektronická komunikace (ve dnech , datum, a , datum, ) na platformě Slack (žalovanou používaná/ovládaná elektronická komunikační platforma), a to o výběru dovolené – ze strany žalobkyně zaškrtnut výběr , datum, a , datum, (č. l. 35 a 36).

24. Žalobkyně učinila nespornou skutečnost, že , datum, byla žalobkyní čerpána dovolená, avšak vyjádřila pochybnosti, zda byla čerpána celá směna v počtu 8 hodin, na výzvu soudu, zda tedy bude brojit proti správnosti výplatního pásku, ve kterém byla uvedena dovolená toho dne v délce celé směny, tj. 8 hodin, se žalobkyně vyjádřila, že nikoliv (zvukový záznam jednání ze dne , datum, , minutáž od 1:06:20 do 1:09:00).

25. Soud zjistil z kopie záznamu elektronické komunikační platformy Slack ze dnů 29. až , datum, , že mezi , tituly před jménem, , adresa, a žalobkyní proběhla konverzace ohledně možného prodloužení zkušební doby za účelem časového prostoru pro prokázání zlepšení výkonu práce žalobkyně s tím, že předpřipravenou výpověď kdyžtak roztrhají, dále ohledně podpisu výpovědi s tím, že žalobkyně neměla prostředky pro podpis…závěrem , adresa, napsal, že „…to podepíšeme zítra, je mi to připomeňte..díky“ (sic!).

26. Z účastnických výslechů , tituly před jménem, , adresa, (jednatele žalované) a žalobkyně (konaného za účelem zjištění, zda byla , tituly před jménem, , adresa, žalobkyni předána listina „Zrušení pracovního poměru ve zkušební době“ na schůzce dne , datum, , které se účastnil právě pouze , tituly před jménem, , adresa, a žalobkyně), soud zjistil, že se strany shodly téměř na všech skutečnostech ohledně času, místa, účelu schůzky, přičemž sporná zůstala jediná skutečnost a to, zda byla či nebyla žalovanou předána žalobkyni dne , datum, listina „Zrušení pracovního poměru ve zkušební době“. , tituly před jménem, , adresa, (k rozhodným skutečnostem; tj. mimo jiné nesporné skutečnosti) uvedl, že : Vytiskl jsem dohodu pro paní , jméno FO, , vytiskl jsem také zrušení pracovního poměru ve zkušební době… , jméno FO, dorazila, sedla si vlastně naproti mně, podívala na ty dohody a na to zrušení, co jsem dal před ní a okamžitě mi oznámila, že nic nepodepíše, že vlastně neplatí to, na čem jsme se domluvili, bylo na ní vidět, že si je jistá, že vlastně prodloužení té zkušební doby se nekoná, asi už se o tom radila se svým právním zástupcem a vlastně lidskými slovy „vrazila mi kudlu do zad“, protože na tom, na čem jsme se domluvili přátelsky v nějaké rozumné atmosféře najednou neplatilo…paní , jméno FO, mi dvakrát oznámila, že nic nepodepíše dneska, že si prostě nic nepřevezme a odešla poté z mé kanceláře…Takže mi bylo jasné, o co jí jde, a já jsem jí řekl jasně, že pokud dnes nepodepíše tuto dohodu, tak tady dnes končí, a to okamžitě. Poukázal jsem na ten dokument, který měla před sebou, myslím, že paní , jméno FO, opět zopakovala „nic Vám nepodepíšu, musím se poradit se svým právním zástupcem“ a posléze opustila mou kancelář…Jak už jsem říkal, byl jsem poučen právníkem, že jsme vlastně v důkazní nouzi, že po nás se chce, abych já předložil nějaké svědky, v kanceláři jsem byl jenom já a paní , jméno FO, , žádní svědci tam nebyli.

27. Žalobkyně (k rozhodným skutečnostem; tj. mimo jiné nesporné skutečnosti) uvedla, že: Takže mě asi v 15:15 pan , jméno FO, na Slacku napsal, ať přijdu do kanceláře. Tak jsem přišla. On mi říká, proč jsem tak nervózní. On mi neříkal, proč jsem tak nervózní, on na mě koukal a já říkám: já jsem hodně nervózní. A on proč, ještě se jakoby trochu usmál. Já říkám, protože je to nepříjemná situace. On mi dal dvě kopie té dohody, o které jsme se bavili na Slacku datované k 29. 11. a požádal mě, abych to podepsala. A já jsem mu na to řekla, že jsem nad tím přemýšlela, že bych si ráda vzala víkend na rozmyšlenou… To neexistovalo. Tím pan , jméno FO, tzv. „bouchnul“, řekl mi, že na tomto jsme se takhle nedohodli, a že takového zaměstnance, že když to nepodepíšu, že končím okamžitě… Tak já jsem se tedy sebrala, jednu tu kopii té dohody jsem si vzala sebou, abych měla, to jsem mu řekla, že si ji beru. Žádná jiná listina tam nebyla a odešla jsem za kolegyní… Jela jsem domů, všem jsem to doma sdělovala, byla jsem z toho rozrušená a večer, bylo to asi v 20:45 mi právě do mé soukromé e-mailové schránky přišla zpráva od pana , jméno FO, s tou naskenovanou kopií, že tohoto dne jste si na pracovišti odmítla převzít zrušení pracovního poměru ve zkušební době a právě se tam sám podepsal a já jsem mu na ten e-mail psala, že nevím proč lže, že nic takového se nestalo, že jediné, co mi předal, byla ta dohoda o zrušení pracovního poměru, kterou jsme se dohadovali, že bychom ten den podepsali, kterou jsem ukázala oběma kolegyním, a vlastně tím ta konverzace skončila…28. Z výše uvedených účastnických výslechů dále soud zjistil (ke skutečnosti, zda byla na straně zaměstnavatele dána překážka výkonu práce již dne , datum, a pro následující pracovní dny), že , tituly před jménem, , adresa, uvedl: Takže mi bylo jasné, o co jí jde, a já jsem jí řekl jasně, že pokud dnes nepodepíše tuto dohodu, tak tady dnes končí, a to okamžitě… Já jsem po několika minutách po tomto jednání – po deseti, když se mi to rozleželo v hlavě, jsem šel k paní , jméno FO, do kanceláře, chtěl jsem si odebrat své pracovní pomůcky, nebo její pracovní pomůcky, pracovní pomůcky firmy, chtěl jsem si je převzít od ní, ona tam nebyla. Já jsem jí hledal po firmě, procházel jsem kanceláře kolegyň, nikde nebyla, byla prostě mimo budovu. Nevím, kde byla v ten čas, ale byla pryč. Já jsem nevěděl, jestli paní , jméno FO, odešla nebo co jakoby to má znamenat, že v pracovní době je mimo. Vzal jsem si od ní notebook a vzal jsem si telefon, který jsem si vzal do kanceláře. , jméno FO, se vrátila po 20ti minutách, hledala své pracovní pomůcky, šla za mnou do kanceláře. Já jsem jí říkal, že pracovní pomůcky jsem si převzal, že jsou u mě na stole. , jméno FO, chtěla sepsat předávací protokol, ten sepsala, já jsem jí ho podepsal, okopírovali jsme si to, každý měl svojí kopii. , jméno FO, vrátila klíče od kanceláře a opustila budovu. Tohle bylo asi časově, kdybych to měl seřadit, myslím tak 15:30, velmi ty události šly rychle po sobě. , jméno FO, opustila budovu, já jsem měl věc za vyřešenou…Takže za mě to bylo více méně vyřešeno, paní , jméno FO, jasně, si myslím, prokazatelně věděla, že prostě k ukončení došlo, ač může tvrdit něco jiného, protože ač to byla forma jiná, byl to e-mail, tak ale jasně za mě laicky teda nepopiratelně to proběhlo tak jak mělo…Žalobkyně k výše sledované skutečnosti uvedla: Tím pan , jméno FO, tzv. „bouchnul“, řekl mi, že na tomto jsme se takhle nedohodli, a že takového zaměstnance, že když to nepodepíšu, že končím okamžitě… a vlastně poslal mě se slovy, že už jdu domů, a že mám okamžitě odejít domů. Já jsem mu na to řekla, že neodejdu, jelikož bylo asi 15:30 v tu dobu, že mám pracovní směnu až do čtyř, že pak nebudu čekat, že mi dá někde „áčko“ za to, že jsem opustila pracoviště. On stejně furt tvrdil, ať prostě odejdu…Takže jsme šly ven, byly jsme tam, řekla bych, že maximálně 10 minut, vrátily jsme zpátky, a když jsem vkročila do kanceláře, tak jsem si všimla, že vlastně můj pracovní telefon i počítač, že jsou pryč. Kolegyně stále stála ve dveřích, já jsem jí to hned šla říkat. Říkám: pan , jméno FO, mi prostě zabavil pomůcky, a v tu chvíli pan , jméno FO, přišel a před kolegyní, což vlastně slyšela, mi řekl, že mi pomůcky zabavil a že mu mám vrátit klíče. Na to já jsem vešla do kanceláře a řekla jsem mu, že mu klíče nedám, pokud mi nedá nějaký předávací protokol už zase jenom s tím, že nechci, aby mě pak třeba nařknul, že jsem pomůcky nevrátila, že mu je dlužím, nebo mi to strhnul z platu, a on mi řekl, že na to nemá čas, že to určitě teď řešit nebude. Já jsem řekla, že bez toho mu to prostě nevrátím a on mi řekl, ať si to napíšu v ruce. Takže jsem si sedla a předávací protokol jsem napsala k těm klíčům, na to mě pak vyzval, ať tedy napíšu ještě na ten počítač vlastně a ten telefon, proto jsou tam vlastně jakoby dva předávací protokoly na jednom papíru, protože mě donutil napsat i to druhé… To si pak okopíroval, klíč jsem mu tedy dala, on mi řekl, že kolik mám věcí v kanceláři, jestli si to zvládnu odnést už dnes… Čekal vlastně celou dobu, než si tam pobalím, obléknu se, to už byla zima a vyprovodil mě z kanceláře, kdy já jsem tedy hned zase nakoukla do kanceláře přes sklo k té kolegyni, co jsem se s ní bavila. , jméno FO, mě opravdu chtěl vystrkat z té kanceláře pryč a já jsem ho trošku ignorovala, říkám kolegyni, že bych se chtěla s ní rozloučit… V pátek mi pan , jméno FO, řekl, že prostě chce, abych odešla, ať se nevracím, ať si vezmu na zbytek dne homeoffice, protože jsem tvrdila, že nechci odejít v pracovní době. Vlastně mi tvrdil: „chcete to dělat jako v zákoně správně, tak to budeme dělat v zákoně správně“, ale prostě ať se nevracím, vzal mi klíče a já jsem se už nemohla vrátit…29. Byl proveden důkaz na návrh žalované, a to po výsleších účastníků čtením e-mailu z počítače žalované se souhlasem obou stran, čímž měla být doložena nevěrohodnost výpovědi žalobkyně, která dle žalované ve výpovědi uvedla, že se ohradila v e-mailu proti tvrzení žalované, že odmítla převzít listinu Zrušení pracovního poměru ve zkušební době, ač takové ohrazení v e-mailu nebylo obsaženo. Soud zjistil z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou že se žalobkyně nevymezovala v e-mailu proti tomu, že jí bylo předáváno na schůzce zrušení pracovního poměru ve zkušební době, ač ve výpovědi tak učinila.

30. Z listiny Výpověď z pracovního poměru ze dne , datum, soud nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti.

31. Soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování svědeckou výpovědí , jméno FO, a svědeckou výpovědí , jméno FO, , svědeckou výpovědí , jméno FO, , svědeckou výpovědí , jméno FO, , evidencí pracovní doby žalobkyně za měsíce září až prosinec 2023, firemním kalendářem s evidencí dovolených v září 2023 (tento důkaz nadto nebyl vůbec pro soud čitelný), zprávou od poskytovatele interního systému CRM – Vistos s přiloženým skenem záznamů o přihlášení.

32. Soud na základě dokazování dospěl k závěru o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu.

33. Dnem , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely pracovní smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala k výkonu závislé práce pro žalovanou na pozici „Patient Coordinator“ se dnem nástupu do práce k , datum, , a to v Kutné Hoře. Ve smlouvě si strany dohodly zkušební dobu v délce 3 měsíců ode dne nástupu žalobkyně do práce (tj. zkušební doba byla sjednaná původně s koncem doby ke dni , datum, při neprodlužování), a také v čl. 4 pracovní smlouvy, že zkušební doba se prodlužuje o čas překážek v práci na straně zaměstnance. V listopadu 2023 žalobkyně čerpala minimálně jeden den dovolené v délce 8 hodin, což byla její pracovní doba, přičemž pracovní dny žalobkyně byly v týdnu od pondělí do pátku. Žalovaná již od , datum, (a to pro pátek odpoledne) a nadále další celé pracovní dny, které odpovídaly rozvrhu práce žalobkyně, nepřidělovala žalobkyni práci dle pracovní smlouvy. Dne , datum, předala žalovaná žalobkyni zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele. Žalobkyně prostřednictvím jejího advokáta oznámila žalované dnem , datum, , že trvá na dalším zaměstnávání a dne , datum, podala u soudu nynější žalobu. Pro skutkový stav, jak byl zjištěn, je dále rozhodné, že nebylo prokázáno, že by žalovaná předala/doručila žalobkyni jednak listinu Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne , datum, (zrušení ke dni , datum, ) a jednak, že byla uzavřena/sjednána Výpověď z pracovního poměru „oboustrannou shodou“ (sic!), jež měla být uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou, se skončením pracovního poměru ke dni , datum, (soud neměl žalobkyni při účastnickém výslechu za nevěrohodnou). Též je nutno poznamenat, že spor o platnost Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne , datum, byl projednáván před Okresním soudem v Kutné Hoře (sp. zn. , spisová značka, ) a věc byla pravomocně skončena dnem , datum, zastavením řízení pro zpětvzetí žaloby (rozhodnutím nikoli ve věci samé).

34. Soud věc posoudil po právní stránce následovně:

35. Podle § 18 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), v rozhodném znění, je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

36. Podle § 21 odst. 1 ZP jsou-li pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti nebo jejich změny anebo dohoda podle § 49 a § 77 odst. 5 písm. a) uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, je zaměstnavatel povinen zaslat jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil.

37. Podle § 35 odst. 1 písm. a) ZP je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, podle odst. 4 sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje.

38. Podle § 36 ZP pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

39. Podle § 38 odst. 1 písm. a) ZP od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy.

40. Podle § 48 odst. 1 písm. d) ZP pracovní poměr může být rozvázán jen (mimo jiné způsoby; poznámka soudu) zrušením ve zkušební době.

41. Podle § 49 ZP odst. 1 ZP dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem, dle odst. 2 dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná, dle odst. 3 každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

42. Podle § 66 ZP zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance, dle odst. 2 pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

43. Podle § 69 odst. 1 ZP dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.

44. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

45. Soud se předem zabýval tím, zda je na straně žalobkyně splněna podmínka naléhavého právního zájmu na určení, že skončení pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne , datum, zrušením ve zkušební době, které udělila žalovaná žalobkyni dne , datum, a na základě kterého měl pracovní poměr žalobkyně vůči žalované skončit k , datum, , je neplatné. Naléhavý právní zájem je dán již ze zákona ve smyslu § 72 ZP.

46. Dále se soud jako předběžnou otázkou zabýval tím, zda tvrzené Zrušení pracovního poměru ve zkušební době (v pořadí první), jež mělo být dáno žalovanou žalobkyni dne , datum, , způsobilo zánik pracovního poměru právě již ke dni , datum, . Pokud by totiž soud uzavřel, že pracovní poměr zanikl jako důsledek tohoto právního jednání dříve, než bylo dáno (druhé) Zrušení pracovního poměru ve zkušební době dne , datum, , bylo by nadbytečné se zabývat jeho platností (pracovní poměr by již v době podání nynější žaloby neexistoval). O platnosti prvního jednání vedoucího ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době byl veden včasný spor před nadepsaným soudem (sp. zn. , spisová značka, ), přičemž žalobkyně (totožná s nynější žalobkyní) vzala v celém rozsahu žalobu zpět a soud usnesením řízení zastavil. Žalovaná totiž v tehdejší věci učinila nesporným, že nedošlo při jednání jednatele žalované a žalobkyně dne , datum, k doručení zrušení pracovního poměru ve zkušební době a to ani osobně. V nynější věci však žalovaná opačně tvrdila, jak sama uvedla z taktických důvodů, že první zrušení pracovního poměru ve zkušební době žalobkyni doručila. Protože tehdejší věc nebyla soudem rozhodnuta ve věci samé, meritum věci zůstalo neobjasněno, nynější soud má za důležité objasnit, zda pracovní poměr ke dni rozhodování trvá (zda tedy neskončil již v důsledku předchozího právního jednání žalované).

47. Výsledkem dokazování je skutkový závěr, že první Zrušení pracovního poměru ve zkušební době, které mělo být dle tvrzení žalované žalobkyni doručeno dne , datum, , nebylo prokázáno. Žalovaná v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Soud tedy uzavřel, že zůstalo nejisté, zda se do právní sféry žalobkyně deklarovaný jednostranný záměr žalované zrušit s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době vůbec dostal, ač tak musí být učiněno písemně zákonným způsobem. Důsledek této důkazní nouze však jde na vrub žalované, která je v tomto rozsahu neúspěšná. Z tohoto předběžného pohledu tedy nelze uzavřít, že by pracovní poměr zanikl zrušením ve zkušební době již ke dni , datum, .

48. Stejně tak soud uzavírá, že ani další jednání, jež mělo mít dle žalované podobu písemné Výpovědi z pracovního poměru „oboustrannou shodou“ (sic!), a to ke , datum, , nebylo s to zrušit pracovní poměr, neboť ani v případě této dohody nebylo prokázáno, že by ji žalobkyně s žalovanou vůbec uzavřela, byť je z důkazů zřejmé, že se žalobkyně touto otázkou zabývala. Soud nesdílí argumentaci žalované, že již z elektronické komunikace mezi žalobkyní a žalovanou na téma Výpovědi „oboustrannou shodou“ lze s úspěchem usuzovat na to, že jednání stran vedlo k uzavření dohody, tj. že žalobkyně s žalovanou ujednala obsah dohody ve smyslu § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Naopak z důkazů předložených stranami (včetně účastnických výslechů) lze přesvědčivě učinit závěr, že nebyla prokázána konečná shodná vůle uvažovaných smluvních stran dohody (shody) ukončit pracovní poměr ke dni , datum, (Podle § 18 ZP je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější). Nad rámec této úvahy soud konstatuje, že jednání, které mělo obejít zákonný zákaz prodlužování zkušební doby nad její zákonný limit (tento záměr je z komunikace stran zcela zřejmý), by ani nepožívalo soudní ochrany ve smyslu § 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

49. Dále byla pro rozhodnutí ve věci zásadní skutečnost, zda zkušební doba, jejíž pravidelný běh měl skončit k , datum, , byla prodloužena o dny dovolené žalobkyně. Soud měl za prokázané (i z tvrzení samotné žalobkyně), že minimálně jeden den dovolené čerpala dne , datum, , což v souladu s pracovní smlouvou i se zákonem prodloužilo zkušební dobu do pátku , datum, . Žalovaná však v tento den nepřidělovala žalobkyni práci jen po zanedbatelnou část dne, tudíž tato překážka není celodenní překážkou na straně zaměstnavatele, která by nadále prodlužovala běh zkušební doby (o jeden pracovní den) do následujícího pracovního dne, kterým bylo pondělí , datum, , ve kterém již žalovaná nepřidělovala žalobkyni práci po celou pracovní směnu. Soud považuje za nutné konstatovat, že oproti přesvědčení žalobkyně čl. 4 pracovní smlouvy nikterak nevyloučil zákonné pravidlo, že o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje (§ 35 odst. 4 ZP).

50. Soud se však již nezabýval bližším prokazováním skutečnosti, zda žalobkyně čerpala i další den dovolené (jak bylo žalovanou tvrzeno), o který by se běh zkušební doby prodloužil až do pondělí , datum, (kdy by již dle žalované nastoupila celodenní překážka na straně zaměstnavatele v podobě nepřidělování práce prodlužující každým dalším dnem bez přidělování práce žalobkyni zkušební dobu), čímž by pro tuto další (setrvalou) překážku na straně zaměstnavatele byla zkušební doba prodlužována až do dne druhého Zrušení pracovního poměru ve zkušební době tj. do , datum, . Soud se touto skutečností nezabýval z následujících důvodů:

51. Pokud by i bylo prokázáno, že žalobkyně čerpala další jeden den dovolené [o který by se prodloužil běh zkušební doby do pondělí , datum, a plynule nastoupila překážka na straně zaměstnavatele v podobě nepřidělování práce (čerpání více dnů dovolené než dva nebylo ani tvrzeno), a tedy v důsledku toho i prodlužování zkušební doby)], tak již nejpozději v pondělí, tj. , datum, , by běh zkušební doby nutně skončil, neboť soud má za to, že nepřidělování práce žalobkyni ze strany žalované není tou překážkou v práci na straně zaměstnavatele, o kterou by se měla zkušební doba den po dni nadále prodlužovat ve smyslu § 35 odst. 4 ZP.

52. Smyslem zkušební doby je umožnit zaměstnanci, aby si vyzkoušel okolnosti jeho práce a rozhodl se, zda v ní chce pokračovat, a pokud ne, má v rukou jednoduchý nástroj v podobě zrušení pracovního poměru ve zkušební době (bez nutnosti uvádět důvody), který jej z pracovního poměru rychle vyváže. Stejný smysl dal zákonodárce zkušební době i z pohledu zaměstnavatele, který si vyzkouší zaměstnance, zda je pro něj vhodný a naplňuje představy zaměstnavatele, přičemž i zaměstnavatel má k dispozici nástroj v podobě zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Protože však tato flexibilita a jednoduchost právního jednání vedoucího k zániku pracovního poměru vytváří právní nejistotu v pracovněprávních vztazích z dlouhodobé perspektivy, zákonodárce stanovil i časový rámec délky zkušební doby (omezil ji). Současně však vědom si překážek v práci (nemožnost vykonávat smluvený druh práce), které neumožňují naplnění smyslu zkušební doby, stanovil neuzavřený výčet překážek v práci (nejen) na straně zaměstnavatele (co do konkrétních okolností, proč zaměstnanec nemůže pracovat), o jejichž dobu trvání se prodlužuje zkušební doba. Zachoval však i při prodloužení smysl zkušební doby, tj. zkušební doba je prodlužována o náhradní pracovní dny právě proto, aby si zaměstnanec a zaměstnavatel mohli vyzkoušet (každý ze své strany) vhodnost pracovního poměru pro dotčené strany.

53. Jestliže žalovaná přestala žalobkyni přidělovat práci z prokázaného důvodu, že již nechce, aby žalobkyně pro žalovanou pracovala (byť pod pohnutkou, že si není jistá, zda první Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je účinné), je zcela zřejmé, že se míjí s úmyslem zákonodárce, aby zkušební doba byla sjednána právě za účelem vyzkoušení zaměstnance, a i její prodloužení aby dávalo možnost vyzkoušení zaměstnance (bráno z pohledu obou stran pracovního poměru). Záměr žalované skončit pracovní poměr se žalobkyní byl u žalované prokázán nejen na začátku domněle prodlouženého běhu zkušební doby, ale i na konci toho časového úseku, kdy žalovaná povolala žalobkyni zpět do práce (nadto s výslovným úmyslem přidělovat jí práci) aby vzápětí (téhož dne) doručila žalobkyni druhé Zrušení pracovního poměru ve zkušební době dne , datum, , čímž zcela obnažila absurditu prodlužování zkušební doby každým dnem na základě překážky v podobě nepřidělování práce v mezidobí mezi těmito dvěma zrušeními.

54. Soud tedy při výkladu kurzívou vyznačené části poslední věty § 35 odst. 4 ZP o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje, redukoval rozsah skutečností, které by pod tento pojem „celodenní překážka v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby“ spadaly, tak, že pokud je takovou překážku nepřidělování práce zaměstnanci zaměstnavatelem odůvodněnou tím, že zaměstnavatel již nechce, aby zaměstnanec pro něj pracoval, jde sice stále o překážku v práci na straně zaměstnavatele, nikoliv však o překážku v práci ve smyslu § 35 odst. 4 ZP.

55. Zkušební doba sjednaná pracovní smlouvou mezi žalobkyní a žalovanou tedy skončila nejpozději , datum, a dále běžel pracovní poměr již bez zkušební doby, což v okolnostech této věci znamená, že Zrušení pracovního poměru ve zkušební době dané žalovanou žalobkyni dne , datum, je opožděné, tj. bylo dáno již v době, kdy zkušební doba neběžela, je tedy neplatné.

56. Jen již pro ujasnění soud vysvětluje, že využil výkladové/interpretační metody tzv. teleologické redukce. Jazykově nesporný význam pojmu (jeho jádra) celodenní překážka v práci, pro kterou zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby obsahuje více, než by odpovídalo jeho smyslu a účelu. Tuto tzv. zakrytou mezeru v zákoně soud uzavřel pomocí redukování počtu případů pod pojem spadajících, tedy vyjmul z tohoto počtu skutečnost „nepřidělování práce zaměstnanci zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnavatel již nechce, aby zaměstnanec pro něj pracoval“. Soud tímto vysvětlením poukazuje na to, že tak nepřisvědčil argumentaci žalované, která měla tento způsob interpretace právní normy za nevhodný.

57. Pro vše výše uvedené soud žalobě vyhověl.

58. Nyní je tedy zřejmé, že soud setrval na rozhodnutém, přičemž odvolacím soudem vytknutá vada řízení byla odstraněna. Soud má však stále za nadbytečné/nehospodárné (v reminiscenci na ze strany odvolacího soudu uváděnou vhodnost zabývat se dokazováním skutečností co do druhého dne dovolené žalobkyně) v tomto směru provádět dokazování (viz odůvodnění tohoto rozsudku zejména body 50 až 54). Tímto vysvětlením soud reagoval i na návrh žalované, která naopak měla za hospodárné zabývat se důkazy stran druhého dne dovolené žalobkyně již při jednání před nalézacím soudem.

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

60. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, oznámení žalobkyně o trvání na dalším zaměstnávání, sepis žaloby, účast na jednání soudu ve dnech , datum, a , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 400 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 400 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

61. Soud oproti vyúčtování nákladů řízení ze strany žalobkyně neměl za účelně vynaložené náklady za právní služby právního zástupce žalobkyně spočívající jednak ve vytvoření a zaslání repliky žalobkyně na vyjádření žalované k žalobě soudu, a jednak v reakci žalobkyně na vyjádření žalované ze dne , datum, též zaslané soudu. Soud si tato vyjádření nevyžádal, ani jejich opodstatnění nevyplývá ze spisu (jen z vůle žalobkyně), přičemž v nich není ničeho, co by nebylo možné přednést u soudu při jednání (o čem by měl být soud nutně zpraven již v listinné korespondenci před jednáním). Tomuto neúčelnému navyšování nákladů řízení soud nevyhověl.

62. Dále soud rozhodl též o náhradě nákladů řízení za odvolací řízení a opakované řízení před soudem prvního stupně: za sepis a podání vyjádření k odvolání [dle § 11 odst. 1 písm. k)] žalované ze dne , datum, částku , částka, včetně DPH, za účast na soudním jednání dne , datum, částku , částka, včetně DPH, paušální částku , částka, (, částka, + , částka, + DPH). Dále v souvislosti s cestou na jednání realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 400 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.