1 C 91/2024
č. j. 1 C 91/2024-74
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Plný text
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 130 849,10 Kč s příslušenstvím
I. Nárok 1: Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.
II. Nárok 2: Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok 22,38 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.
III. Nárok 3: Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok 22,62 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni souhrnnou částku , částka, (nárok 1: , částka, + nárok 2: , částka, ), a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, vždy nejpozději k 15. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyl právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek, jež by nastala prodlením se splátkou v trvání nejméně 30 dnů.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok (nároky) odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, , IČ: , IČO, , (dále též „právní předchůdkyně“) uzavřela se žalovanou smlouvy o úvěru. Na základě smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti úvěry ve výši , částka, , , částka, a , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celé úvěry za splatné z důvodu prodlení žalované se splátkami. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek a byla vyzvána k zaplacení dluhu. Žalobkyně uvedla, že ze strany žalované bylo uhrazeno , částka, , , částka, a , částka, .
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:K nárokům 1, 2 a 3: z oznámení o postoupení pohledávek (a podacího lístku) soud zjistil, že u soudu uplatněné pohledávky za žalovanou i s jejím příslušenstvím byly postoupeny na žalobkyni a žalované tato skutečnost byla oznámena. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (a podacího lístku ze stejného dne) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby zaplatila dlužné částky.K nárokům 1 a 2: z předložených bankovních výpisů Unicredit Bank (těžko čitelná fotokopie z mobilního telefonu, č. l. 20 - 25) za období 12/2020 a 1/2021 na jméno účtu: , Jméno zainteresované osoby 0/0, , č. , hodnota, , soud zjistil, že na účtu byly záporné zůstatky okolo , částka, , byl aktivován a čerpán kontokorent ve výši , částka, , , datum, přišla na účet platba Penny , částka, ., právnická osoba, k jednotlivým nárokům:a) Nárok 1: Z listiny datované ke dni , datum, nazvané smlouva o úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že téhož dne podepsali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru znějící na částku , částka, . Ve smlouvě se zavázala žalovaná splácet úvěr s pevným úrokem , částka, (69 % p. a.) ve splátkách po , částka, , zaplatit právní předchůdkyni , částka, za zpracování úvěru, za komfortní a flexibilní splácení , částka, . Z listiny tabulka umoření ze dne , datum, ke smlouvě č. , tel. číslo, soud zjistil, že žalovaná uhradila jen , částka, , což sama žalobkyně potvrdila.Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny Žádost o úvěr ze dne , datum, podepsané žalovanou, že žalovaná uvedla (do kolonek) jako svůj rodinný stav: svobodná, formu bydlení: s rodiči, počet vyživovaných osob: 0, majitel auta: ano, příjem: , částka, (ze zaměstnání, pozice: prodavačka), příjem domácnosti: , částka, , dosažené vzdělání: základní, ostatní příjem: 0, splátky úvěrů: , částka, , odhadované měsíční výdaje: , částka, , dále bylo uvedeno, že byly poskytnuty dokumenty: výpisy z účtu 12/2020 a 1/2021, pracovní smlouva. Z listiny Standardní informace o spotřebitelském úvěru soud nezjistil nad rámec již zjištěných informací ničeho dalšího rozhodného pro věc. Z listiny „zařazení zákazníka do pojistného programu“ soud nezjistil informace, které by byly významné pro rozhodnutí ve věci.Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , IČ: , IČO, , dne , datum, předala žalované částku , částka, , a to na základě smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalovaná vrátila (uhradila) žalobkyni pouze částku ve výši , částka, .Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované:Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici údaje od žalované zachycené v předsmluvní dokumentaci (tj. tvrzení) o její formě bydlení u rodičů, o výši jejích měsíčních výdajů , částka, , deklarovaný příjem , částka, jako prodavačka, potvrzený příjem z , datum, : platba od Penny , částka, , již běžící povinnost ke splácení částky , částka, , zatížení žalované kontokorentem ve výši , částka, - viz jednotlivá skutková zjištění. Nebyl prokázán proces, tj. jak se získanými informacemi právní předchůdkyně nakládala, zdali vůbec.b) Nárok 2: Z listiny datované ke dni , datum, nazvané smlouva o úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že téhož dne podepsali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru znějící na částku , částka, . Ve smlouvě se zavázala žalovaná splácet úvěr s pevným úrokem , částka, (55,20 % p. a.) ve splátkách po , částka, , zaplatit právní předchůdkyni , částka, za zpracování úvěru, za komfortní a flexibilní splácení , částka, . Z listiny tabulka umoření ze dne , datum, ke smlouvě č. , tel. číslo, soud zjistil, že žalovaná uhradila jen , částka, , což sama žalobkyně potvrdila.Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny Žádost o úvěr ze dne , datum, podepsané žalovanou, že žalovaná uvedla (do kolonek) jako svůj rodinný stav: svobodná, formu bydlení: s rodiči, počet vyživovaných osob: 0, majitel auta: ne, příjem: , částka, (ze zaměstnání, pozice: prodavačka), příjem domácnosti: , částka, (součet těchto příjmů byl ve formuláři stanoven na , částka, ; zřejmě chyba v součtu; pozn. soudu), dosažené vzdělání: základní, ostatní příjem: 0, splátky úvěrů: neuvedeny, odhadované měsíční výdaje: , částka, , dále bylo uvedeno, že byly poskytnuty dokumenty: pracovní smlouva , datum, , výplatní pásky 11,12 2020.Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , IČ: , IČO, , dne , datum, předala žalované částku , částka, , a to na základě smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalovaná vrátila (uhradila) žalobkyni pouze částku ve výši , částka, .Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované:Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici údaje od žalované zachycené v předsmluvní dokumentaci (tj. tvrzení) o její formě bydlení u rodičů, o výši jejích měsíčních výdajů , částka, , deklarovaný příjem , částka, jako prodavačka, potvrzený příjem z , datum, : platba od Penny , částka, , zatížení žalované kontokorentem ve výši , částka, - viz jednotlivá skutková zjištění. Nebyl prokázán proces, tj. jak se získanými informacemi právní předchůdkyně nakládala, zdali vůbec.c) Nárok , právnická osoba, listiny tabulka umoření ze dne , datum, ke smlouvě č. , tel. číslo, soud zjistil, že žalovaná uhradila , částka, , přičemž však sama žalobkyně tvrdila na č. l. 19, že žalovaná na tvrzený úvěr plnila , částka, .Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Žalovaná měla uhradit právní předchůdkyni žalobkyně buď částku ve výši , částka, nebo , částka, , a to ke smlouvě, která by měla být uzavřena pod č. , tel. číslo, .Soud nemohl učinit žádný závěr o skutkovém stavu z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované, protože v tomto ohledu nebylo žalobkyní krom tvrzení ničeho prokazováno.
4. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:
5. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
8. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované.
16. Žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované nikoli řádně a nikoli dostatečně, tedy bez odborné péče (jak bude dále vysvětleno), měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Soud věc posuzoval i s ohledem na smysl § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovateli úvěrů, aby zohledňoval práva a zájmy spotřebitele.a) K nároku 1: Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla přehlédnout, že jí byly předloženy rozporné údaje o výši příjmu – z výpisu z účtu se podává příjem , částka, , ze žádosti , částka, – kterými se žalobkyně nezabývala (nadto nevysvětlila nedoložení příjmu žalované v lednu 2021). Dále měla právní předchůdkyně blíže zkoumat výši výdajů, jež v součtu za dopravu/jídlo/osobní náklady činila jen , částka, (což neodpovídá očekávaným výdajům průměrné osoby), a posoudit vliv závazku splácet , částka, na předchozí úvěr a vliv závazku z kontokorentu. Soud též nepřisvědčil žalobkyni v tom, že by se do příjmů žalované měl započítat příjem domácnosti. Jednak není zřejmé, kdo jej tvoří, ale nijak nebylo ani tvrzeno, že by ten, kdo jej tvoří, byl zavázán žalované k úhradě budoucího dluhu, tedy, že by tato okolnost mohla posilovat „úvěruschopnost“ žalované, tj. schopnost splácet úvěr. Již jen z prostého vzájemného součtu příjmů a výdajů žalované lze racionální úvahou dojít k závěru, že úvěr být poskytnut neměl, nebo ve zcela jiných parametrech. Lze i požadovat, aby právní předchůdkyně blíže zkoumala rozdíl mezi tvrzenými výdaji žalované u úvěru z ledna 2021 dosahujícími výše , částka, (viz níže) a u tohoto úvěru z února 2021 dosahujícími „jen“ , částka, (oba úvěry byly poskytovány zhruba po měsíci) .b) K nároku 2: Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla přehlédnout, že jí byly předloženy rozporné údaje o výši příjmu – z výpisu z účtu se podává příjem , částka, , se žádosti , částka, – kterými se žalobkyně nezabývala (nadto nevysvětlila nedoložení příjmu žalované v lednu 2021). Dále měla právní předchůdkyně blíže zkoumat výši výdajů, jež v součtu za dopravu/jídlo/osobní náklady činila , částka, , které téměř dvojnásobně přesahují doložený příjem ze zaměstnání žalované a posoudit vliv závazku z předchozího (tvrzeného) úvěru a vliv závazku z kontokorentu. Soud též nepřisvědčil žalobkyni v tom, že by se do příjmů žalované měl započítat příjem domácnosti. Jednak není zřejmé, kdo jej tvoří, ale nijak nebylo ani tvrzeno, že by ten, kdo jej tvoří, byl zavázán žalované k úhradě budoucího dluhu, tedy, že by tato okolnost mohla posilovat „úvěruschopnost“ žalované, tj. schopnost splácet úvěr. Již jen z prostého vzájemného součtu příjmů a výdajů žalované lze racionální úvahou dojít k závěru, že úvěr být poskytnut neměl.
17. Krajský soud v Praze uvedl ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon již nestanoví taxativní výčet postupů, které musí být ze strany věřitele pro její naplnění provedeny. Odvolací soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou. Nicméně, pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta (zejména pak již ve fázi vymáhání či insolvence podle dostupných databází), ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především již zmíněné náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů implikuje účelovost ze strany žalobkyně - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.“.
18. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložená poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, či nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém dospěl k závěru, „že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“). Dále je namístě také uvést, že ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalované splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej § 588 o. z.).
19. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou pohledávky, které by měly svůj právní základ ve smlouvách o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť tyto smlouvy (vztahující se k nárokům 1 a 2) jsou, pro výše uvedené důvody, absolutně neplatné. Žalobkyně se může po žalované domáhat úhrady finanční částky (v součtu), kterou jí prokazatelně na základě neplatných smluv právní předchůdkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalobkyní nárokované příslušenství sdílí osud absolutně neplatné smlouvy (akcesoricky), tj. protože příslušenství má v takové smlouvě svůj právní základ, nelze v tomto rozsahu žalobě vyhovět. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně peněžní prostředky ve výši , částka, a , částka, . Žalovaná ke dni rozhodnutí soudu uhradila částku ve výši , částka, a , částka, , její bezdůvodné obohacení tak činí v součtu , částka, .
20. Zbývá dodat, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva č. , tel. číslo, (nárok 3), ani že by z této smlouvy plnila právní předchůdkyně žalobkyně žalované, ani, že by žalovaná uhradila zpět byť jednu ze dvou žalobkyní tvrzených částek. Z této důkazní nouze žalobkyně nevyšla ani po poučení soudem a poskytnuté lhůtě k doplnění důkazů.
21. Z důvodů uvedených shora soud vyhověl žalobě co do , částka, (výrok IV), ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výroky I, II, III.).
22. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud uvedl, že projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy…Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.
23. V poměrech této věci soud neprovedl dokazování k nynější majetkové či sociální situaci žalované, ale vyšel z obsahu spisu. Proto soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobkyni , částka, ve splátkách po , částka, , tj. ve splátkách pokrývajících dobu přiměřenou možnostem žalované.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla v řízení výrazně úspěšnější (žalobkyně požadovala včetně příslušenství více než , částka, /bylo jí přiznáno , částka, ), avšak náklady řízení žalované nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.