1 C 91/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 130 849,10 Kč s příslušenstvím

I. Nárok 1: Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok 20,88 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Nárok 2: Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok 22,38 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Nárok 3: Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok 22,62 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni souhrnnou částku částka (nárok 1: částka + nárok 2: částka), a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka vždy nejpozději k 15. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyl právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek, jež by nastala prodlením se splátkou v trvání nejméně 30 dnů.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Svůj nárok (nároky) odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba, IČ: IČO, (dále též „právní předchůdkyně“) uzavřela se žalovanou smlouvy o úvěru. Na základě smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti úvěry ve výši částka, částka a částka. Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celé úvěry za splatné z důvodu prodlení žalované se splátkami. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek a byla vyzvána k zaplacení dluhu. Žalobkyně uvedla, že ze strany žalované bylo uhrazeno částka, částka a částka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: K nárokům 1, 2 a 3: z oznámení o postoupení pohledávek (a podacího lístku) soud zjistil, že u soudu uplatněné pohledávky za žalovanou i s jejím příslušenstvím byly postoupeny na žalobkyni a žalované tato skutečnost byla oznámena. Z předžalobní výzvy ze dne datum (a podacího lístku ze stejného dne) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby zaplatila dlužné částky. K nárokům 1 a 2: z předložených bankovních výpisů Unicredit Bank (těžko čitelná fotokopie z mobilního telefonu, č. l. 20 - 25) za období 12/2020 a 1/2021 na jméno účtu: Jméno zainteresované osoby 0/0, č. hodnota, soud zjistil, že na účtu byly záporné zůstatky okolo částka, byl aktivován a čerpán kontokorent ve výši částka, datum přišla na účet platba Penny částka. právnická osoba k jednotlivým nárokům: a) Nárok 1: Z listiny datované ke dni datum nazvané smlouva o úvěru č. tel. číslo soud zjistil, že téhož dne podepsali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru znějící na částku částka. Ve smlouvě se zavázala žalovaná splácet úvěr s pevným úrokem částka (69 % p. a.) ve splátkách po částka, zaplatit právní předchůdkyni částka za zpracování úvěru, za komfortní a flexibilní splácení částka. Z listiny tabulka umoření ze dne datum ke smlouvě č. tel. číslo soud zjistil, že žalovaná uhradila jen částka, což sama žalobkyně potvrdila. Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru: Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny Žádost o úvěr ze dne datum podepsané žalovanou, že žalovaná uvedla (do kolonek) jako svůj rodinný stav: svobodná, formu bydlení: s rodiči, počet vyživovaných osob: 0, majitel auta: ano, příjem: částka (ze zaměstnání, pozice: prodavačka), příjem domácnosti: částka, dosažené vzdělání: základní, ostatní příjem: 0, splátky úvěrů: částka, odhadované měsíční výdaje: částka, dále bylo uvedeno, že byly poskytnuty dokumenty: výpisy z účtu 12/2020 a 1/2021, pracovní smlouva. Z listiny Standardní informace o spotřebitelském úvěru soud nezjistil nad rámec již zjištěných informací ničeho dalšího rozhodného pro věc. Z listiny „zařazení zákazníka do pojistného programu“ soud nezjistil informace, které by byly významné pro rozhodnutí ve věci. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba, IČ: IČO, dne datum předala žalované částku částka, a to na základě smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalovaná vrátila (uhradila) žalobkyni pouze částku ve výši částka. Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované: Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici údaje od žalované zachycené v předsmluvní dokumentaci (tj. tvrzení) o její formě bydlení u rodičů, o výši jejích měsíčních výdajů částka, deklarovaný příjem částka jako prodavačka, potvrzený příjem z datum: platba od Penny částka, již běžící povinnost ke splácení částky částka, zatížení žalované kontokorentem ve výši částka - viz jednotlivá skutková zjištění. Nebyl prokázán proces, tj. jak se získanými informacemi právní předchůdkyně nakládala, zdali vůbec. b) Nárok 2: Z listiny datované ke dni datum nazvané smlouva o úvěru č. tel. číslo soud zjistil, že téhož dne podepsali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru znějící na částku částka. Ve smlouvě se zavázala žalovaná splácet úvěr s pevným úrokem částka (55,20 % p. a.) ve splátkách po částka, zaplatit právní předchůdkyni částka za zpracování úvěru, za komfortní a flexibilní splácení částka. Z listiny tabulka umoření ze dne datum ke smlouvě č. tel. číslo soud zjistil, že žalovaná uhradila jen částka, což sama žalobkyně potvrdila. Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru: Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny Žádost o úvěr ze dne datum podepsané žalovanou, že žalovaná uvedla (do kolonek) jako svůj rodinný stav: svobodná, formu bydlení: s rodiči, počet vyživovaných osob: 0, majitel auta: ne, příjem: částka (ze zaměstnání, pozice: prodavačka), příjem domácnosti: částka (součet těchto příjmů byl ve formuláři stanoven na částka; zřejmě chyba v součtu; pozn. soudu), dosažené vzdělání: základní, ostatní příjem: 0, splátky úvěrů: neuvedeny, odhadované měsíční výdaje: částka, dále bylo uvedeno, že byly poskytnuty dokumenty: pracovní smlouva datum, výplatní pásky 11,12 2020. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba, IČ: IČO, dne datum předala žalované částku částka, a to na základě smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalovaná vrátila (uhradila) žalobkyni pouze částku ve výši částka. Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované: Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici údaje od žalované zachycené v předsmluvní dokumentaci (tj. tvrzení) o její formě bydlení u rodičů, o výši jejích měsíčních výdajů částka, deklarovaný příjem částka jako prodavačka, potvrzený příjem z datum: platba od Penny částka, zatížení žalované kontokorentem ve výši částka - viz jednotlivá skutková zjištění. Nebyl prokázán proces, tj. jak se získanými informacemi právní předchůdkyně nakládala, zdali vůbec. c) Nárok právnická osoba listiny tabulka umoření ze dne datum ke smlouvě č. tel. číslo soud zjistil, že žalovaná uhradila částka, přičemž však sama žalobkyně tvrdila na č. l. 19, že žalovaná na tvrzený úvěr plnila částka. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci: Žalovaná měla uhradit právní předchůdkyni žalobkyně buď částku ve výši částka nebo částka, a to ke smlouvě, která by měla být uzavřena pod č. tel. číslo. Soud nemohl učinit žádný závěr o skutkovém stavu z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované, protože v tomto ohledu nebylo žalobkyní krom tvrzení ničeho prokazováno.

4. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:

5. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované.

16. Žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované nikoli řádně a nikoli dostatečně, tedy bez odborné péče (jak bude dále vysvětleno), měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Soud věc posuzoval i s ohledem na smysl § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovateli úvěrů, aby zohledňoval práva a zájmy spotřebitele. a) K nároku 1: Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla přehlédnout, že jí byly předloženy rozporné údaje o výši příjmu – z výpisu z účtu se podává příjem částka, ze žádosti částka – kterými se žalobkyně nezabývala (nadto nevysvětlila nedoložení příjmu žalované v lednu 2021). Dále měla právní předchůdkyně blíže zkoumat výši výdajů, jež v součtu za dopravu/jídlo/osobní náklady činila jen částka (což neodpovídá očekávaným výdajům průměrné osoby), a posoudit vliv závazku splácet částka na předchozí úvěr a vliv závazku z kontokorentu. Soud též nepřisvědčil žalobkyni v tom, že by se do příjmů žalované měl započítat příjem domácnosti. Jednak není zřejmé, kdo jej tvoří, ale nijak nebylo ani tvrzeno, že by ten, kdo jej tvoří, byl zavázán žalované k úhradě budoucího dluhu, tedy, že by tato okolnost mohla posilovat „úvěruschopnost“ žalované, tj. schopnost splácet úvěr. Již jen z prostého vzájemného součtu příjmů a výdajů žalované lze racionální úvahou dojít k závěru, že úvěr být poskytnut neměl, nebo ve zcela jiných parametrech. Lze i požadovat, aby právní předchůdkyně blíže zkoumala rozdíl mezi tvrzenými výdaji žalované u úvěru z ledna 2021 dosahujícími výše částka (viz níže) a u tohoto úvěru z února 2021 dosahujícími „jen“ částka (oba úvěry byly poskytovány zhruba po měsíci) . b) K nároku 2: Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla přehlédnout, že jí byly předloženy rozporné údaje o výši příjmu – z výpisu z účtu se podává příjem částka, se žádosti částka – kterými se žalobkyně nezabývala (nadto nevysvětlila nedoložení příjmu žalované v lednu 2021). Dále měla právní předchůdkyně blíže zkoumat výši výdajů, jež v součtu za dopravu/jídlo/osobní náklady činila částka, které téměř dvojnásobně přesahují doložený příjem ze zaměstnání žalované a posoudit vliv závazku z předchozího (tvrzeného) úvěru a vliv závazku z kontokorentu. Soud též nepřisvědčil žalobkyni v tom, že by se do příjmů žalované měl započítat příjem domácnosti. Jednak není zřejmé, kdo jej tvoří, ale nijak nebylo ani tvrzeno, že by ten, kdo jej tvoří, byl zavázán žalované k úhradě budoucího dluhu, tedy, že by tato okolnost mohla posilovat „úvěruschopnost“ žalované, tj. schopnost splácet úvěr. Již jen z prostého vzájemného součtu příjmů a výdajů žalované lze racionální úvahou dojít k závěru, že úvěr být poskytnut neměl.

17. Krajský soud v Praze uvedl ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon již nestanoví taxativní výčet postupů, které musí být ze strany věřitele pro její naplnění provedeny. Odvolací soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou. Nicméně, pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta (zejména pak již ve fázi vymáhání či insolvence podle dostupných databází), ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především již zmíněné náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů implikuje účelovost ze strany žalobkyně - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.“.

18. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložená poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka či nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, ve kterém dospěl k závěru, „že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“). Dále je namístě také uvést, že ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalované splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej § 588 o. z.).

19. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou pohledávky, které by měly svůj právní základ ve smlouvách o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť tyto smlouvy (vztahující se k nárokům 1 a 2) jsou, pro výše uvedené důvody, absolutně neplatné. Žalobkyně se může po žalované domáhat úhrady finanční částky (v součtu), kterou jí prokazatelně na základě neplatných smluv právní předchůdkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalobkyní nárokované příslušenství sdílí osud absolutně neplatné smlouvy (akcesoricky), tj. protože příslušenství má v takové smlouvě svůj právní základ, nelze v tomto rozsahu žalobě vyhovět. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně peněžní prostředky ve výši částka a částka. Žalovaná ke dni rozhodnutí soudu uhradila částku ve výši částka a částka, její bezdůvodné obohacení tak činí v součtu částka.

20. Zbývá dodat, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva č. tel. číslo (nárok 3), ani že by z této smlouvy plnila právní předchůdkyně žalobkyně žalované, ani, že by žalovaná uhradila zpět byť jednu ze dvou žalobkyní tvrzených částek. Z této důkazní nouze žalobkyně nevyšla ani po poučení soudem a poskytnuté lhůtě k doplnění důkazů.

21. Z důvodů uvedených shora soud vyhověl žalobě co do částka (výrok IV), ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výroky I, II, III.).

22. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud uvedl, že projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy…Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

23. V poměrech této věci soud neprovedl dokazování k nynější majetkové či sociální situaci žalované, ale vyšel z obsahu spisu. Proto soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobkyni částka ve splátkách po částka, tj. ve splátkách pokrývajících dobu přiměřenou možnostem žalované.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla v řízení výrazně úspěšnější (žalobkyně požadovala včetně příslušenství více než částka/bylo jí přiznáno částka), avšak náklady řízení žalované nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.