11 C 133/2025

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: žalobce sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. Markem Lošanem sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 - Nové Město proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 2 970 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku- částku 2 970 Kč,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 719 Kč od , datum, do , datum, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 2 970 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků.

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, přehledu předpisů a plateb, předžalobní upomínky, dodejky bylo zjištěno, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila v , datum, .

5. Shora popsaným jednáním tak žalované zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši.

6. Žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když nezaplatila televizní poplatky za období , datum, , když za každý měsíc dluží 135 Kč, celkem tedy 2 970 Kč. Žalobkyně dále zaslala žalované předžalobní upomínku.

7. Žalované vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši.

8. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je−li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

9. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je−li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce.

10. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí−li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy , právnická osoba, jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je , právnická osoba, oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

11. Vzhledem k tomu, že žalované vznikla povinnost zaplatit televizní poplatek v celkové výši 2 970 Kč a ani přes výzvu žalobkyně tuto částku neuhradila, žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.

12. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal toliko náhradu nákladů za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když ve shodě se závěry Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2777/11 a pod sp. zn. Pl. ÚS 25/12 a zejména s odkazem na závěry vyslovené v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3344/12 dospěl k závěru, že žalobkyni žádné jiné účelně vynaložené náklady v tomto řízení nevznikly. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu, tj. typizované žalobě, jednoduchosti případu (skutkové i právní) a bagatelní pohledávce uplatněný nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši stanovené vyhláškou č. 177/1996 Sb. měřítko účelnosti nenaplňuje. Ústavní soud opakovaně judikoval, že tam, kde k hájení svých práv je stát vybaven organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromé subjekty – advokáty, a pokud tak učiní, není důvodu uznat tyto náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Je-li , právnická osoba, – ač její činnost nepochybně není výkonem veřejné moci – v převážné míře financována z televizních poplatků, který představuje ve své podstatě druhou daň z majetku (za účelem vyloučení závislosti veřejnoprávních médií na státním rozpočtu), je i na , právnická osoba, třeba klást vzhledem k jejímu výsadnímu postavení srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Tvoří-li tedy příjem z poplatků 90 % z rozpočtu žalobkyně (viz rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3344/12 z výroční zprávy , právnická osoba, na rok 2012), vytrácí se racionální smysl právního zastoupení a je žádoucí a správné, aby si žalobkyně činnost spojenou se správou a vymáháním financí zabezpečovala sama. Je sice na žalobkyni, jaká personální a jiná opatření přijme (např. i zastoupení advokátem), aby zajistila vymáhání a správu svých pohledávek, ale nelze systematicky prostřednictvím institutu nákladů řízení jako náhrady za kvalifikovanou (odbornou) pomoc ve sporu, generovat zisk bez zohlednění shora uvedeného a bez ohledu na skutečný obsah této pomoci. Taková soustavná činnost není odbornou, ale ryze administrativní (faktickou) pomocí, na níž však nelze vztahovat principy a pravidla, která se uplatňují pro právní zastoupení v občanském soudním řízení. Žalobkyně se tak vystavuje tomu, že takto poskytnutá „právní“ pomoc bude vážena kritériem účelnosti jako zákonnou podmínkou pro přiznání její náhrady proti neúspěšné straně, a že tomuto kritériu neobstojí jako v tomto případě.

14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.