11 C 140/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Evou Vaškovou sídlem Opatovická 1659/4, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 890 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 890 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 890 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný provozoval nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

2. Žalovaný uvedl, že žalobkyně je správním úřadem tak, jak jej stanovuje článek 79 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění. S ohledem na to, že k doručování písemností využila služeb České pošty, s.p., ačkoli měla povinnost využít k doručování písemností veřejnou datovou síť a doručit písemnost do datové schránky, shledává žalovaný v tomto postupu nezákonnost, kdy došlo k porušení § 19 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění a porušení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění.

3. Žalobkyně se vyjádřila tak, že pokud žalovaný sporuje, že mu výzvy a upomínky nemohly být řádně doručeny s odkazem na skutečnost, že má zřízenou datovou schránku, žalobkyně s takovým tvrzením zásadně nesouhlasí, a to z následujících důvodů. Předně je nutno uvést, že byť je žalobkyně založena zákonem, a to konkrétně dle § 18 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., nelze odhlížet od skutečnosti, že je založena především jakožto profesní organizace, tedy ne jako správní orgán, respektive orgán veřejné moci. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z rámce vymezení činnosti žalobkyně dle § 18 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Oproti tomu zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v účinném znění, v § 1 stanoví jako okruh povinných osob právě pouze orgány veřejné moci. Z výše uvedeného tedy plyne nepochybný závěr, že žalobkyně není subjektem, na který se vztahuje povinnost obligatorního zasílání písemností prostřednictvím datové schránky ve smyslu § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v účinném znění.

4. Při jednání dne 29. 6. 2021 žalovaný dále uvedl, že v období od 26. 2. 2020 do 30. 4. 2020 byl vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. Smlouvu o pojištění vozidla uzavřenou neměl.

5. Z výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, upomínky, druhé upomínky, dodejky, dokladů o odeslání zásilky, zjištěných údajů o pojištění vozidla, sledování zásilek má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel/vlastník, neměl ode dne 26. 2. 2020 do 30. 4. 2020 tedy celkem 65 dní k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 30. 7. 2020, dne 14. 8. 2020 byla výzva žalovanému doručena. Splatnost příspěvku nastala dne 13. 10. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, zaslala mu žalobkyně upomínky. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení částky ve výši 5 890 Kč, která se skládá: ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 65 dní, celkem ve výši 5 590 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

6. Z předžalobní upomínky a podacího archu má soud za prokázané, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

7. Z žádosti o zřízení datové schránky, potvrzení žádosti o zřízení datové schránky má soud za prokázané, že žalovaný požádal o zřízení datové schránky. Hlavní město Praha potvrdilo, že informační systém datových schránek přijal žádost žalovaného dne 4. 3. 2016.

8. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něco hradil.

9. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen [příjmení]) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

10. Dle § 4 odst. 2 Zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

11. Dle § 4 odst. 3 Zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

12. Dle § 4 odst. 4 Zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

13. Dle § 4 odst. 5 Zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

14. Dle § 18 odst. 1 Zákona se zřizuje Česká kancelář pojistitelů jako profesní organizace pojistitelů. Kancelář je právnickou osobou se sídlem v Praze, která je oprávněna vyvíjet činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Na činnost Kanceláře se přiměřeně použijí ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví. Kancelář se zapisuje do obchodního rejstříku.

15. Dle § 18 odst. 2 Zákona Kancelář a) spravuje garanční fond a fond zábrany škod, b) sjednává hraniční pojištění a provozuje informační středisko, c) zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří, d) uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států a garančními fondy cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod, e) spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti, f) vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti, g) podílí se na předcházení vzniku škodných událostí v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel, h) zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům a i) umožní pojišťovně využití informačního systému pro využívání údajů z informačních systémů veřejné správy podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

16. Dle § 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tento zákon mimo jiné upravuje elektronické úkony státních orgánů, územních samosprávných celků a fyzických nebo právnických osob, pokud těmto fyzickým nebo právnickým osobám byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy, notářů a soudních exekutorů (dále jen„ orgán veřejné moci“) vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek.

17. Odkazuje-li žalovaný na prioritní doručování prostřednictvím datové schránky dle úpravy doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky na základě § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, pak ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů jsou orgány veřejné moci vymezeny jako státní orgány, územní samosprávné celky a fyzické nebo právnické osoby, pokud těmto fyzickým nebo právnickým osobám byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy, notářů a soudních exekutorů. Žalobkyně je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jako profesní organizace pojistitelů, kteří jsou na území České republiky oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a není tedy orgánem veřejné moci podle § 1 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, a proto na ní § 17 uvedeného zákona nedopadá.

18. Namítal-li žalovaný, že přestože jsou písemnosti, které byly doručovány na adresu jeho trvalého pobytu, vykázány jako doručené, nedostaly se mu do jeho dispozice, pak je nutné zdůraznit, že osoby, jež mají na území České republiky trvalý pobyt, lze zastihnout alespoň na jednom místě, které si buď samy určí, nebo které lze dovodit z jejich evidovaného místa trvalého pobytu. Je tak na odpovědnosti každé z nich, aby ve svém vlastním zájmu zajistila, že jí na takto určenou adresu bude možné doručovat a že si doručované písemnosti bude skutečně přebírat. Jinak se tyto osoby vědomě vystavují riziku, že se jejich nečinnost negativním způsobem promítne buď do jejich majetkové sféry, nedostojí-li svých závazků, anebo i následně do výsledku případného soudního řízení (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 6. 2013 sp. zn. III. ÚS 272/13 (N 106/69 SbNU 733)). Mechanismus fungování soukromého práva je totiž vybudován na předpokladu iniciativy jeho subjektů směřující k realizaci jejich zájmů právně relevantním chováním. Účastníci vstupující do soukromoprávních vztahů nesou od počátku odpovědnost za volbu adekvátních prostředků k ochraně svých práv (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 21. 11. 2011 sp. zn. IV. ÚS 1685/11).

19. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovanému odeslala v zákonné lhůtě řádnou výzvu k zaplacení příspěvku (§ 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a proto povinnost žalovaného platit příspěvek a náklady na mimosoudní uplatnění práva nezanikla. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že běh prekluzivní lhůty pro povinnost platit příspěvek je vázán na odeslání výzvy Českou kanceláří pojistitelů, nikoliv na doručení výzvy osobě povinné k zaplacení příspěvku (srov. Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, § 4). Zákon pak ani nestanoví, že je výzvu třeba adresátovi doručit do vlastních rukou, když postačí, že adresát nabyl objektivní příležitost se s obsahem zásilky seznámit s tím, že není nezbytné, aby se adresát skutečně s obsahem úkonu seznámil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2018 sp. zn. 32 Cdo 1415/2018).

20. S ohledem na to, že žalovaný je provozovatelem/vlastníkem nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný, coby provozovatel/vlastník, neměl ode dne 26. 2. 2020 do 30. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost uložena dle ustanovení § 1 odst. 2 Zákona, byla žaloba shledána jako důvodná a bylo jí plně vyhověno.

21. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 3 667 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé), odměna advokáta dle § 7 bod 4. § 11 odst. 1 ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby- vyjádření k odporu žalovaného, paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (1 úkon po 300 Kč) dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu + 21 % DPH.