11 C 16/2025

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Michalem Hruškou sídlem Svatojanské náměstí 47, 541 01 Trutnov proti žalované: Jméno žalované , nar. Datum narození žalované , bytem Adresa žalované o určení vlastnického práva k vozidlu

I. Určuje se, že žalovaná, byla ke dni 29. 9. 2023 vlastníkem přípojného vozidla tovární značky , název, , registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 209,22 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že žalovaná byla ke dni 29. 9. 2023 vlastníkem přípojného vozidla tovární značky , název, , registrační značka , SPZ, , VIN kód , VIN kód, , (dále též jen „předmětné vozidlo“), s odůvodněním, že dne 29. 9. 2023 uzavřela žalobkyně se žalovanou kupní smlouvu, na jejíž základě jí předmětné vozidlo prodala. Žalovaná se při koupi předmětného vozidla zavázala do 10 dnů od koupě provést změnu vlastnictví v evidenci motorových vozidel, což však neprovedla, a ačkoliv toto vozidlo fakticky provozuje žalovaná, žalobkyni jsou tak stále ukládány pokuty za porušení pravidel silničního provozu. Žalobkyně se pokusila změnu v evidenci zajistit samostatně, avšak žalovaná neposkytla správnímu orgánu součinnost, řízení tak muselo být zastaveno. Žalobkyni tak nezbylo ničeho jiného než se domáhat určení vlastnictví k předmětnému vozidlu touto žalobou, přičemž svůj naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že bez součinnosti žalované nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny zápisu vlastníka v registru vozidel.

2. Žalovaná se přes opakované urgence k věci nijak nevyjádřila.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení dle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“., přičemž z provedených listinných důkazů byl prokázán následující skutkový stav4. Mezi žalobkyní v postavení prodávajícího a žalovanou v postavení kupujícího byla k předmětnému vozidlu dne 29. 9. 2023 uzavřena kupní smlouva, a to s dohodnutou kupní cenou ve výši 42 350 Kč (prokázáno kupní smlouvou ze dne 29. 9. 2023 vč. technického průkazu vozidla). Při uzavírání kupní smlouvy byla žalovaná zastoupena , jméno FO, , r. č. , RČ, (prokázáno plnou mocí ze dne 28. 9. 2023). Žalobkyně také udělila plnou moc zástupci žalované k zastupování ve věci dopravně správní agendy, a to k přepisu údajů k předmětnému vozidlu, přičemž žalovaná, resp. její zástupce, byla o tomto vyrozuměna již při podpisu kupní smlouvy (prokázáno plnou mocí ze dne 2. 10. 2023 a kupní smlouvou ze dne 29. 9. 2023. Žalobkyně dne 2. 10. 2023 předmětnou plnou moc zaslala příslušnému správnímu orgánu (prokázáno doručenkou datové schránky ze dne 2. 10. 2023). K přepisu vozidla na žalovanou však ani přes urgence žalobkyně nedošlo, žalobkyně byla v registru silničních vozidel před podáním žaloby stále vedena jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, byly jí i nadále ukládány pokuty za porušení pravidel silničního provozu (prokázáno příkazem , právnická osoba, , adresa, ze dne 29. 10. 2024). Žalobkyně se před podáním žaloby pokusila zajistit přepis údajů v registru vozidel, žalovaná byla vyzvána k součinnosti, avšak nikterak nereagovala (prokázáno usnesením o zastavení řízení , právnická osoba, dne 27. 12. 2024). Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že ke dni 30. 6. 2024 zaniklo živnostenské oprávnění žalované, Anonymizováno5. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

7. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

8. Jelikož byla v projednávané věci podána negativní určovací žaloba, bylo nejprve nutné zkoumat, zda je na takovém určení dán naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dle ustálené judikatury dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 17/1972). Účelem takové žaloby je tedy předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva a nastolit jistoty v ohrožených právních vztazích. Soud shledal, že žalobkyně na takovém určení naléhavý právní zájem má, když je v registru silničních vozidel stále vedena jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, a to přes jí tvrzený převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalovanou. V případě důvodnosti podané žaloby by rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalovaná je vlastníkem vozidla, bylo podkladem pro změnu zápisu v registru silničních vozidel. Soud se proto podanou žalobou mohl zabývat meritorně.

9. S ohledem na shora uvedený zjištěný skutkový stav soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne 29. 9. 2023 platně uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo předmětné vozidlo. Z provedeného dokazování vyplynulo, že došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalovanou, přičemž ta se již v kupní smlouvě zavázala poskytnout součinnost se změnou zápisu údajů v registru vozidel, k čemuž jí žalobkyně udělila plnou moc. Žalovaná však shora uvedené neučinila, když převod vozidla nezajistila, ani následně s tímto neposkytla žalobkyni, či správnímu orgánu, nezbytnou součinnost. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně není od jí tvrzeného data vlastníkem předmětného vozidla, když dne 29. 9. 2023 převedla vozidlo platně na žalovanou, která se k tomuto datu stala jeho vlastníkem.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 20 209,22 Kč. Náhradu tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta stanovená podle ust. § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif”), z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč, sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 15. 1. 2026) včetně třech paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátní tarifu, náhrada za promeškaný čas ve výši 900 Kč za 6 započatých půlhodin po 150 Kč (cesta Trutnov – Kutná Hora a zpět) dle § 14 odst. 1 a 3 advokátní tarifu, náhrada cestovného ve výši 1 699 Kč za použití osobního automobilu tov. zn. Škoda KODIAQ dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., za cestu na jednání soudu dne 16. 1. 2026 na trase Trutnov – Kutná Hora a zpět (2 x 106 km) při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km, ceně nafty 34,10 Kč/l a základní sazbě náhrady 5,90 Kč za 1 km jízdy, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 049 Kč ve výši 3 160,29 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH.