11 C 177/2019

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 25 473,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25 473,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 473,28 Kč od 24. 12. 2016 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 7 332,35 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 473,28 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Na odůvodnění uvedla, že na základě kontroly [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [obec] – chata [číslo] neoprávněný odběr elektřiny. Smlouva na dodávku elektřiny byla ukončena dne 28. 7. 2016, s odhadovými stavy VT 25 557,2 kWh. Stav zjištěný při kontrole dne 11. 11. 2016 byl VT 28 180,7 kWh. Množství elektřiny neoprávněně odebrané bylo tedy 2 623,5 kWh. Škoda za neoprávněný odběr činí dle příslušných cenových rozhodnutí ERÚ 14 452,60 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 11 020,68 Kč. Žalobkyni tedy vznikla škoda v celkové výši 25 473,28 Kč, na kterou vystavila žalovanému fakturu [číslo] splatnou dne 23. 12. 2016. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne 26. 6. 2013, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně do odběrného místa [obec] – chata [číslo] dodávala žalovanému elektrickou energii.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 11. 11. 2016 a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a přerušení dodávky elektřiny ze dne 11. 11. 2016 soud zjistil, že uvedeného dne byla provedena kontrola na odběrném místě [číslo] [obec] – chata [číslo] s tím, že žalovaný byl kontrole přítomen. Na elektroměru byl zaznamenán stav 28 180,7 kWh, tj. více než stav odhadovaný při ukončení smlouvy. Po kontrole bylo odměrné místo zajištěno proti neoprávněné manipulaci.

5. Z čestného prohlášení ze dne 30. 1. 2017, faktury [číslo] přílohy k faktuře [číslo] seznamu jednotlivých kontrol, výpisu z účtu č. [číslo], plné moci, kterou žalobkyně udělila společnosti [právnická osoba], oznámení dodavatele o úpravě ceny dle rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě [číslo] ze dne 1. 4. 2014 platné od 1. 1. 2016 bylo zjištěno, že náklady vynaložené žalobkyní na provedení předmětné kontroly činily celkem 11 020,68 Kč.

6. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny bylo zjištěno, že počáteční stav elektroměru žalovaného činil ke dni 28. 7. 2016 VT 25 557,2 kWh. Rozdíl mezi počátečním stavem a koncovým stavem zaznamenaným při kontrole dne 11. 11. 2016 potom činil 2 623,5 kWh. Z předmětného výpočtu a dále z energetického regulačního věstníku (ročník 15 částka 8, 9/2015) bylo zjištěno, že cena neoprávněně odebrané elektřiny činí 14 452,60 Kč.

7. Z daňového dokladu (faktury) [číslo] ze dne 2. 12. 2016 a upomínky platby za neoprávněný odběr ze dne 2. 1. 2017 bylo zjištěno, že za neoprávněný odběr a související náklady byla žalovanému vystavena faktura na částku 25 473,28 Kč se splatností 23. 12. 2016, kterou žalovaný ve lhůtě splatnosti nezaplatil, a proto byl žalobkyní k platbě opětovně vyzván.

8. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl k úhradě vyzván také před podáním žaloby.

9. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil.

10. Žalobkyní navrhované důkazy svědeckými výpověďmi pracovníků dodavatelské společnosti, DVD s videozáznamem a fotografiemi z kontroly odběrného místa ze dne 11. 11. 2016, nebyly pro nadbytečnost prováděny.

11. Podle § 51 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování.

12. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

13. Podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ vyhláška č. 82/2011 Sb.“) (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. (4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). (5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. (8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. (10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. (11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie. (12) Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dodávala pro žalovaného elektřinu do odběrného místa na adrese [obec] – chata [číslo] s tím, že ke dni ukončení dodávek (28. 7. 2016) stanovila konečný stav elektroměru odhadem na VT 25 557,2 kWh. Při kontrole dne 11. 11. 2016 pak bylo zjištěno, že reálný stav elektroměru k tomuto dni činil VT 28 180,7 kWh. Žalovaný tedy od žalobkyně neoprávněně odebral elektřinu v rozsahu 2 623,5 kWh. Cena neoprávněného odběru byla v souladu s § 51 energetického zákona, § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a příslušnými cenovými rozhodnutími ERÚ stanovena na 14 452,60 Kč Vedle toho vznikl žalobkyni dle § 9 citované vyhlášky také nárok na náhradu nákladů nutně vynaložených na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 020,68 Kč. Žalobkyně uvedené nároky v celkové výši 25 473,28 Kč žalovanému vyfakturovala daňovým dokladem [číslo] ze dne 2. 12. 2016 se splatností 23. 12. 2016. Žalovaný na fakturu nezaplatil ničeho, a to ani přes opakované výzvy k úhradě. Žalovaný se neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (v platném znění), úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb.

15. Na základě shora uvedeného soud shledal žalobu jako důvodnou a bylo jí v plném rozsahu vyhověno.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 332,35 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 473,28 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (včetně) a z částky 2 140 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 7. 2019 náhrada 1 576,82 Kč za 162 ujetých km v částce 976,82 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,83 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 216,82 Kč ve výši 1 095,53 Kč.

17. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinný uhradit k rukám zástupce žalobkyně, která je advokátkou dle § 149 odst. l o. s. ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.