11 C 177/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 893 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá: a) co do částky 13 376 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 706,28 Kč, c) kapitalizovaného úroku ve výši 33 930,23 Kč, d) zákonného úroku z prodlení z částky 683,01 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 7,50 % ročně, e) zákonného úroku z prodlení z částky 15 183,01 Kč od 28. 9. 2023 do 17. 6. 2024 ve výši 7,50 % ročně, f) úroku 21 % ročně z částky 15 183,01 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, g) co do částky 4 017 Kč, h) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 798,77 Kč, i) kapitalizovaného úroku ve výši 4 889,77 Kč, j) zákonného úroku z prodlení z částky 2 188,06 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 7,50 % ročně, k) úroku 21 % ročně z částky 2 188,06 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28.6.2024 domáhala po žalovanému zaplacení částky 31 893 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 28. 7. 2011 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě převzal hotově částku ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 13 376 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 490 Kč. Žalovaný doposud uhradil částku 1 500 Kč, dále však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dále žalovaný uzavřel dne 4. 2. 2011 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě převzal hotově částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 6 687 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 245 Kč. Žalovaný doposud uhradil částku 10 670 Kč, dále však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byly pohledávky za žalovaným postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 3. 6. 2024 neuhradil ani část dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, z dokumentu s názvem smlouva o půjčce č. hodnota vč. smluvních podmínek, a z výpisu z OR má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o půjčce č. hodnota. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 16 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 2 043 Kč, odměnou za zpracování půjčky ve výši 3 040 Kč, a za službu hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 490 Kč a poslední splátku ve výši 466 Kč. Svým podpisem na dokumentu s názvem smlouva o půjčce č. hodnota ze dne 28. 7. 2011 potvrdil žalovaný převzetí peněžních prostředků ve výši 16 000 Kč v hotovosti.

4. Z přehledu splácení má soud za prokázané, že žalovaný na pohledávku uhradil celkem 1 500 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 vč. seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že dne 21. 9. 2023 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 27. 9. 2023, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován.

7. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky.

8. Z dokumentu s názvem smlouva o půjčce č. hodnota vč. smluvních podmínek, a z výpisu z OR má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o půjčce č. hodnota. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 021 Kč, odměnou za zpracování půjčky ve výši 1 520 Kč, a za službu hotovostní inkaso splátek ve výši 4 143 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 245 Kč a poslední splátku ve výši 232 Kč. Svým podpisem na dokumentu s názvem smlouva o půjčce č. hodnota ze dne 4. 2. 2011 potvrdil žalovaný převzetí peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč v hotovosti.

9. Z přehledu splácení má soud za prokázané, že žalovaný na pohledávku uhradil celkem 10 670 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 vč. seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že dne 21. 9. 2023 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 27. 9. 2023, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován.

12. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky.

13. Soud neprovedl důkaz zákaznickou kartou, vztahující se ke smlouvě o zápůjčce č. hodnota, protože žalobkyně tento důkaz v rámci koncentrace řízení nenavrhla a k prvnímu jednání ve věci se nedostavila, nemohla jí tedy být poskytnuta potřebná poučení.

14. Po právní stránce soud věc posoudil podle dosavadních právních předpisů s přihlédnutím k § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dle § 658 odst. 1 o. z. dohodnout úroky.

15. Dle § 52 odst. 1 o. z. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

16. Dle § 52 odst. 2 o. z. dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

17. Dle § 52 odst. 3 o. z. spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

18. Dle § 56 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

19. Dle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

20. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda má žalobkyně nárok na vrácení jistiny a rovněž na zaplacení souhrnného poplatku. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky; pojem souhrnný poplatek je v podstatě synonymem pro úroky z peněžních prostředků a ani ze smlouvy nevyplývá, že by měla žalobkyně úmysl souhrnný poplatek dále rozlišovat. Soud porovnal výši sjednané úplaty, kdy u první smlouvy činila 13 376 Kč s výší jistiny 16 000 Kč, u druhé smlouvy činila výše sjednané úplaty 6 687 Kč s výší jistiny 8 000 Kč a v přepočtu na roční procentní úrok dospěl k závěru, že tato částka představuje zhruba 83,60 % ročně z jistiny, respektive ve druhém případě 83,59 %. Tuto výši soud poměřil stávající konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z. je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Jak vyplývá z výpisu průměrných úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem (rozuměj spotřebitelům), taková sazba činila v červenci 2011 13,19 % a v únoru 2011 13,90 %. Soud proto dospěl k závěru, že na zaplacení souhrnného poplatku žalobkyně neměla od počátku nárok, když toto ujednání bylo od počátku neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Částka ve výši 1 500 Kč respektive 10 670 Kč, kterou již žalovaný uhradil, proto nemohla být započítána na úhradu souhrnného poplatku, ale pouze na jistinu.

21. Žalovaný tak s ohledem na výše uvedené svůj dluh vůči žalobkyni v prvním případě částečně splatil, kdy k úhradě na jistině zbývá 14 500 Kč a v druhém případě svůj dluh již splatil. Soud tedy žalobě vyhověl pouze částečně, jak je uvedeno ve výroku I. a ve zbytku žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.