11 C 193/2023

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M. sídlem Svobodova 136/9, 128 00 Praha 2 - Vyšehrad proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. Ludmilou Hájkovou sídlem náměstí 5. května 2/12, 250 88 Čelákovice o zaplacení 31 977 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 155 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 112,80 Kč od 10. 7. 2023 do 25. 7. 2023, zákonný úrok z prodlení z částky 17 155 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15%.

II. Žaloba se zamítá co do částky 14 822 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 97,45 Kč od 10. 7. 2023 do 25. 7. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 14 822 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15%.

III. Částky specifikované ve výroku I. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč, s tím, že poslední splátka bude ve výši dle aktuálního zůstatku. Splátky jsou splatné vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude tento rozsudek právní moci, a to pod sankcí ztráty výhody splátek při prodlení s byť i jen jednou z nich.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalované zaplacení částky 31 977 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 18. 10. 2022. Žalobkyně uvedla, že při uzavírání smlouvy hodnotila schopnost žalované splácet, zkoumala, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťovala, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobila žalovanou důslednému credit scoringu, posoudila její příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválila. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, která byla dne 18. 10. 2022 zaslána na číslo účtu uvedené ve smlouvě: [bankovní účet]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 825 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaná uhradila dne 18. 11. 2022 částku 2 x 1 Kč, dne 19. 12. 2022 částku 1 Kč a dne 13. 2 2023 částku 7842 Kč.

2. Žalovaná dne 14. 9. 2023 podala proti návrhu odpor prostřednictvím právní zástupkyně. Ve vyjádření uvedla, že je přesvědčena o tom, že předmětná smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, resp. že je absolutně neplatná, a to zejména z toho důvodu, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost, resp. na svoji povinnost rezignovala. Žalobkyně od žalované nezjišťovala, jaký je její měsíční čistý příjem, jaké výdaje žalovaná každý měsíc hradí a ani si nevyžádala od žalované jakékoliv podklady. Žalobkyně se pouze spokojila s jakousi statistikou, která však neodpovídala okolnostem případu a nepřinesla žádné konkrétní informace o majetkových poměrech žalované. Žalovanou v souvislosti s úvěry nikdo ze strany žalobkyně nekontaktoval, žalovaná pouze vyplnila na internetových stránkách formulář a následně ji byla zaslána smlouva o úvěru na e-mail.

3. Soud při jednání dne 30. 11. 2023, které ho se účastnila právní zástupkyně žalované, přičemž žalobkyně a její právní zástupce byli z jednání omluveni, provedl dokazování, z kterého učinil následující skutková zjištění:

4. Z tvrzení účastníků vzal soud za nesporné, že dne 18. 10. 2022 byly žalované žalobkyní poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná dle úvěrové smlouvy neplatila její závazky řádně a včas.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listiny nazvané Informační memorandum o zpracování osobních údajů, smlouvy o úvěru se splátkovým kalendářem ze dne 18. 10. 2022, sazebníku platného od 4. 1. 2019, opisu výpisu proplacení smlouvy, kopií obou stran občanského průkazu žalované, výpisu z obchodního rejstříku na žalobkyni, z výpisu účtu žalobkyně pro den 18. 10. 2022, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobkyní úvěrovou smlouvu ze dne 18. 10. 2022. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě celé dlužné částky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 825 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Celkově se žalovaná zavázala uhradit 34 400 Kč. Byla sjednána roční úroková sazba ve výši 49,20 %. Ve smlouvě bylo pro případ nevrácení úvěru v den jeho splatnosti uvedena cena upomínky 300 Kč, smluvní pokuta 500 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši.

6. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalované u [právnická osoba] za období od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná měla počáteční zůstatek na účtu – 9 699,25 Kč a konečný zůstatek – 9 764,09 Kč, a také, že měla sjednán a aktivní (řádně čerpaný a splácený) kontokorent na částku 10 000 Kč.

7. Z obecné metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta (a jejího výkladu provedeného žalobkyní) soud zjistil obecné principy, na základě kterých žalobkyně přistupuje k posuzování úvěruschopnosti klientů, že používá statistický model k určení pravděpodobnosti dodržení úvěrových závazků klienty, kontroluje bonitu klientů s výstupem v podobě MLS (max loan servicing), pomocí výstupů z registrů SOLUS a NRKI, lustraci CEE a ISIR. V metodice žalobkyně odkazovala na judikaturu vyšších soudů.

8. Z listiny nazvané Potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik ze dne 25. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaná jako klientka měla schválený úvěr ve výši 25 000 Kč, nulový počet dětí, zdroj příjmů: zaměstnanec, výše příjmu: 24 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti: 0 Kč, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti: 5 500 Kč. Odpověď na volání registru ISIR ze dnů 27. 9. 2022 a 18. 10. 2022, s odpovědí, že rodné číslo není v ISIRu.

9. Z listin nazvaných Společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ze dne 10. 3. 2023 (na č. l. 19 až 42) a souboru listin nazvaného Úvěrová zpráva (na č. l. 49 až 54) soud zjistil, že žalovaná měla ke dnům výpisů nejméně 10 aktivních půjček, jeden kontokorent, 4 karty/revolvingové úvěry s celkovou částku téměř 300 000 Kč a nesplacenou částkou po splatnosti ve výši téměř 86 000 Kč. Z jednotlivých individualizací půjček soud zjistil ke dni výpisů existující úvěry: -) s datem zahájení 1. 1. 2021 a celkovou částkou kontokorentního úvěru 10 000 Kč -) s datem zahájení 18. 1. 2021 a celkovou částkou úvěru 30 000 Kč -) s datem zahájení 8. 12. 2021 a celkovou částkou úvěru 49 000 Kč -) s datem zahájení 29. 12. 2021 a celkovou částkou úvěru 24 000 Kč -) s datem zahájení 24. 1. 2022 a celkovou částkou úvěru 6 000 Kč -) s datem zahájení 4. 2. 2022 a celkovou částkou na kreditní kartě (úvěrový rámec) 15 000 Kč -) s datem zahájení 16. 2. 2022 a celkovou částkou úvěru 30 000 Kč -) s datem zahájení 28. 2. 2022 a celkovou částkou úvěru 5 000 Kč -) s datem zahájení 15. 6. 2022 a celkovou částkou revolvingového úvěru 22 000 Kč -) s datem zahájení 18. 10. 2022 a celkovou částkou úvěru 25 000 Kč (nyní projednávaný úvěr; pozn. soudu) -) s datem zahájení 27. 10. 2022 a celkovou částkou revolvingového úvěru 19 100 Kč -) s datem zahájení 8. 11. 2022 a celkovou částkou úvěru 30 000 Kč -) s datem zahájení 21. 11. 2022 a celkovou částkou úvěru 6 500 Kč -) s datem zahájení 28. 11. 2022 a celkovou částkou úvěru 14 391 Kč -) s datem zahájení 20. 12. 2022 a celkovou částkou na kreditní kartě (úvěrový rámec) 15 000 Kč -) s datem zahájení 23. 12. 2022 a celkovou částkou úvěru 10 000 Kč -) s datem zahájení 13. 1. 2023 a celkovou částkou úvěru 20 000 Kč -) s datem zahájení 22. 1. 2023 a celkovou částkou úvěru 10 000 Kč -) s datem zahájení 6. 2. 2023 a celkovou částkou úvěru 25 000 Kč Z výpisu dále vyplývá, že žalovaná byla v žádostech o úvěry v desítkách případů odmítnuta různými společnostmi v období roku 1/2022 až 10/2022.

10. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 27. 3. 2023 (včetně podacího archu ze dne 28. 3. 2023) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k urgentnímu zaplacení částky 6 430 Kč, se kterou byla v prodlení, z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 12. 5. 2023 (podací arch nebyl předložen) soud zjistil, že žalovaná měla být vyzvána žalobkyní k úhradě částky 31 977 Kč.

11. Z listiny nazvané Výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil (z části rekapitulace), že žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu v celkové výši 1 500 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 196 Kč, úroky v celkové výši 4 900 Kč, úrok z prodlení 210,25 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč, jistinu ve výši 23 955 Kč Celkem 32 187,25 Kč.

12. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 6. 2023 a podacího archu ze dne 12. 6. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 31 977 Kč.

13. Naopak při jednání nebylo provedeno dostatečné dokazování k ověření tvrzení, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. S ohledem na to, že se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout potřebná poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř.

14. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

15. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

19. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

22. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

28. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

30. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostála. Nadto bylo v řízení prokázáno, že již před poskytnutím nyní projednávaného úvěru byla žalovaná zavázána splácet 9 jiných dříve poskytnutých úvěrů, což by samo o sobě mělo vyvolávat ze strany žalobkyně větší pozornost při posuzování úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně skutečnost zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, ale nijak neprokázala.

31. Za situace, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 18. 10. 2022 částku 25 000 Kč. Žalovaná na tento úvěr uhradila celkem 7 845 Kč. Soud tedy žalobkyni vyhověl co do částky 17 155 Kč s příslušenstvím, kdy se jedná o poskytnutou jistinu poníženou o platbu ve výši 7 845 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Soud ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru přistoupil ke stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku v měsíčních splátkách po 1 000 Kč z důvodu neutěšené finanční situace žalované, která se potýká s mnoha nesplacenými závazky. Soud upřednostnil postupné vyrovnání dluhu před jednorázovým, neboť se jeví pro žalovanou více dosažitelné, tj. lépe odpovídající jejím možnostem.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch (53 % proti 47 % žalované; žalobkyně byla úspěšnější jen o 7 %), proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.