11 C 200/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Martou Ondačkovou sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1 - Nové Město proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 12 337 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku 6 341,85 Kč jako jistinu, b) částku 792,73 Kč jako smluvní pokutu, c) úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 6 341,85 Kč od 6. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 6. 4. 2022 dosáhne částky 16 271,09 Kč. d) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 341,85 Kč od 6. 4. 2020 do zaplacení,

II. Žaloba se zamítá co do a) částky 3 858,15 Kč jako jistiny, b) částky 1 344,24 Kč jako smluvní pokuty, c) úroku za poskytnutí úvěru ve výši 64,73 % ročně, a to z částky 12 516,93 Kč od 25. 1. 2022 do 15. 2. 2022 ve výši 746,08 Kč, úroku ve výši 8,5 % z částky 12 516,93 Kč od 16. 2. 2022 do 5. 4. 2022 ve výši 137,20, úroku ve výši 8,5 % z částky 8 853,97 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 25. 1. 2022 dosáhne částky 39 715 Kč, d) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 200 Kč od 25. 1. 2022 do 5. 4. 2022, e) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 200 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 137,67 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 12 337 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 5. 2021, na jejímž základě poskytla žalované částku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit z poskytnutého úvěru kromě jistiny i úrok se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 64,73 % ročně a pojistné ve výši 110 Kč měsíčně, to vše v pravidelných 42 měsíčních splátkách. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, ačkoliv byla k zaplacení opakovaně vyzvána, a ocitla se tak v prodlení s úhradou dlužné částky, následkem čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Před zesplatnění celého úvěru uhradila žalovaná pouze pět splátek, v celkové výši 4 490 Kč. Po zesplatnění úvěru poté částku 6 000 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady zbylé části nesplacené jistiny a dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění k úvěru, spolu se zákonným úrokem z prodlení, smluvních pokut ve výši 747 Kč, náhrady nákladů žalobkyně vzniklých s prodlením žalované ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky z nové jistiny úvěru v souladu s bodem 6.5 smlouvy, zaplacení úroku ve výši 64,73 % ročně z částky 12 516,93 Kč (zbývající dlužná původní jistina úvěru) od 25. 1. 2022 do 5. 4. 2022 ve výši 613,28 Kč, úroku za poskytnutí úvěru z částky 8 853,97 Kč od 06. 4. 2022 do zaplaceni ve výši 64,73 % ročně, a konečně i zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny od 16. 12. 2021, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 25. 1. 2022 dosáhne částky 39 715 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne 23. 5. 2018 vydaným Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v tomto seznamu jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a má k této činnosti povolení.

4. Z dokumentu nazvaného Podpis na dálku soud zjistil obecný způsob uzavírání smluv na dálku žalobkyní včetně procesu ověřování identity druhé smluvní strany.

5. Z předsmluvního formuláře podepsaném žalovanou dne 28. 5. 2021 pomocí prostředků komunikace na dálku má soud a z prohlášení klienta ze dne 28. 5. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně splnila svou informační povinnost vůči žalované dle § 90 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, zejména údaje o výši, způsobu splácení a nákladech úvěru, a dále mj. následcích prodlení se placením úvěru.

6. Z formuláře hodnocení klienta podepsaného žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku dne 28. 5. 2021 (ověřeno mj. kopií občanského průkazu žalované) soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 15 200 Kč a pravidelné měsíční výdaje ve výši 6 463 Kč, z čehož částka 2 603 Kč představuje výdaje na bydlení. Žalovaná neuvedla, že by měla jiné splátky z úvěrů apod., ač na to byla ve formuláři příslušná kolonka. Jako zaměstnavatele uvedla žalobkyně spol. [právnická osoba] s tím, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou a neběží jí výpovědní lhůta.

7. Z výpisů z bankovního účtu žalované přiložených k výše uvedenému formuláři soud zjistil, že žalobkyně obdržela dne 14. 1. 2021 mzdu od spol. [právnická osoba] ve výši 17 225 Kč, dne 11. 2. 2021 od stejného zaměstnavatele mzdu 16 101 Kč.

8. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 27. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná v tu dobu neměla žádný záznam v tomto registru.

9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně interně hodnotila schopnost žalované splácet v nejnižší ze tří kategorií.

10. Z informačního dokumentu pojištění schopnosti splácet úvěry (základní i rozšířené informace) soud zjistil, že toto pojištění částečně kryje schopnost klientů žalobkyně své závazky vůči žalobkyni.

11. Z přihlášky do pojištění ze dne 28. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná se přihlásila k pojištění schopnosti splácet úvěrovou smlouvu s tím, že měsíční úhrada pojistného činí 110 Kč.

12. Z úvěrové smlouvy včetně její přílohy 1 a dodatku č. 1 smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ke smlouvě a dodejky a dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako věřitelkou na straně jedné a žalovanou jako klientem na straně druhé byla prostředky komunikace na dálku dne 28. 5. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“). K uzavření smlouvy pak v souladu s bodem 1.3 úvěrové smlouvy došlo až doručením oznámení o schválení úvěru dne 31. 5. 2021 žalované. Na základě úvěrové smlouvy byl žalované dne 28. 5. 2021 poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 64,73 % ročně (RPSN ve výši 87,84 %) spolu s pojištěním ve výši 110 Kč měsíčně, splácet v 42 měsíčních splátkách po 898 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru doručeného žalované dne 31. 5. 2021. Dle bodu 6.1 úvěrové smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 249 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů a je splatná v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalobkyně mohla takto požadovat maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dle bodu 6.2 úvěrové smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s úhradou každé splátky, u níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů, přičemž tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dle bodu 6.3 úvěrové smlouvy platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 úvěrové smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy dále platí, jestliže po zesplatnění úvěru nebude nová jistina úvěru v den zesplatnění úvěru zaplacena, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 2.2 úvěrové smlouvy pak bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady, maximálně však do částky odpovídající 120 % částky, kterou měl klient za poskytnutý úvěr celkem zaplatit. Příloha č. 1 úvěrové smlouvy obsahuje toliko prohlášení účastníků, že žalovaná uzavřela pojištění schopnosti splácet ve vztahu k úvěrové smlouvě a zavazuje se hradit pojistné, dodatek č. 1 pak modifikuje úvěrovou smlouvu pouze v tom smyslu, že k jejímu uzavření dochází pomocí prostředků komunikace na dálku.

13. Z výzvy ze dne 20. 12. 2021 a 17. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na prodlení s úhradou splátek a zároveň upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

14. Z výpisu z karty klienta ze dne 8. 8. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně měla předepsány splátky počínaje 17. 6. 2021, přičemž žalovaná uhradila dne 23. 6. 2021 částku 898 Kč, dne 29. 7. 2021 částku 898 Kč, dne 24. 8. 2021 částku 898 Kč, poté uhradila dne 20. 10. 2021 částku 1 796 Kč a dne 5. 4. 2022 částku 6 000 Kč. Žalovaná tedy žalobkyni uhradila částku v celkové výši 10 490 Kč, z čehož částku ve výši 4 490 Kč uhradila před zesplatněním úvěru a částku ve výši 6 000 Kč po zesplatnění úvěru žalobkyní dne 23. 1. 2022.

15. Z oznámení ze dne 23. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně k tomuto dni přistoupila k zesplatnění celého nesplaceného zůstatku úvěru pro prodlení žalované delším než 65 dnů se splácením celého úvěru, přičemž uplatnila po žalované celkem tři smluvní pokuty po 249 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč a dlužné úhrady za pojistné ve výši 330 Kč.

16. Z předžalobní výzvy a podacího archu má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby dne 20. 7. 2022 vyzvána k úhradě aktuálně dlužné částky z úvěrové smlouvy včetně smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny ode dne 6. 4. 2022 do zaplacení.

17. Z databáze časových řad ARAD vedené ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření úvěrové smlouvy (květen 2021) činila průměrná úroková sazby úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let 6,96 % ročně.

18. Z výše uvedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Mezi žalobkyní a žalovanou došlo prostředky komunikace na dálku k uzavření smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 28. 5. 2021 peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s obchodním úrokem ve výši 64,73 % ročně, a to ve 42 měsíčních splátkách po 898 Kč (včetně pojistného). Vzhledem k tomu, že žalovaná nedodržovala podmínky předmětné smlouvy, dostala se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, žalobkyně tak celý úvěr zesplatnila ke dni 23. 1. 2022 (v podrobnostech viz platby dle výpisu karty klienta). Žalobkyně rovněž uplatnila právo na tři smluvní pokuty dle čl. 6 úvěrové smlouvy, náklady ve výši 600 Kč dle čl. 6 úvěrové smlouvy a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny ve výši 14 523,97 Kč od 25. 1. 2022 do 5. 4. 2022 ve výši 1 030,92 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 8 853,97 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaná žalobkyni uhradila částku v souhrnné výši 10 490 Kč, z čehož částku ve výši 6 000 Kč uhradila až po zesplatnění úvěru žalobkyní dne 23. 1. 2022.

19. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“).

20. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

23. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

24. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo v sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.

27. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.

28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

31. Soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., na základě níž žalobkyně poskytla žalované dne 28. 5. 2021 peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s obchodním úrokem ve výši 64,73 % ročně, a to ve 42 měsíčních splátkách po 898 Kč, kam bylo zahrnuto i měsíční pojistné ve výši 110 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedodržovala podmínky předmětné smlouvy, dostala se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek a žalobkyně tak pohledávky zesplatnila ke dni 23. 1. 2022. Žalobkyně je tak po žalované oprávněna požadovat zaplacení dlužné jistiny včetně příslušenství. Soud se však zabýval otázkou, zda žalobkyni vznikl nárok na celou částku, kterou žalobkyně po žalované požadovala.

32. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 či 33 Odo 236/2005) vyplývá, že hranice mravnosti úroků se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě smluvený úrok převyšuje úrokovou sazbu danou v době podpisu úvěrové smlouvy (dle údajů ČNB) téměř osmkrát, a tím se dostává do rozporu s dobrými mravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Sjednaná výše úrokové sazby se tak zcela zjevně příčí dobrým mravům, proto ji soud shledal v souladu se shora citovanou judikaturou dle § 588 o. z., ujednáním absolutně neplatným. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3516/2009), protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.).

33. Dále soud při posuzování nároku žalobkyně vycházel z toho, že smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok z úvěru je tedy jednou z náležitostí a jedním ze znaků úvěrové smlouvy. Povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě. Soud proto dospěl k závěru, že namísto neplatného ujednání o úroku, je povinností žalovaného zaplatit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy (§ 1802 o. z.). V daném případě byla výše úrokových sazeb bankovních ústavů v době uzavření smlouvy mezi účastníky ve výši 6,96 % ročně. Soud tak považuje za přiměřený úrok odpovídající právě těmto 6,96 % ročně.

34. Žalobkyni vzniklo z úvěrové smlouvy právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč a dále úroku ve výši 6,96 % ročně z poskytnuté jistiny 13 000 Kč, a to od 28. 5. 2021 (tj. ode dne poskytnutí úvěru). Soud považuje část smlouvy, dle které měla žalovaná hradit poskytnutý úvěr ve splátkách po 898 Kč (včetně pojistného ve výši 110 Kč) za platnou, byť počet splátek bude reálně nižší, než 42 dle smlouvy. Ze splátky 898 Kč bylo 110 Kč určeno na pojištění schopnosti splácet, částka 798 Kč pak na splátku úvěru jako takového. Vzhledem k tomu, že žalovaná na úvěrovou smlouvu částečně hradila, je třeba tyto splátky úvěru na vzniklý dluh započítat. Soud při zápočtu jednotlivých splátek úvěru postupoval podle obecných ustanovení občanského zákoníku (§ 1932 o. z.), když účastníky sjednaný způsob zápočtu splátek na jistinu a úrok nebylo s ohledem na neplatnost ujednání o výši úroku možné užít. K datu splatnosti první splátky dne 17. 6. 2021 vznikl žalobkyni nárok na úrok ve výši 75 Kč, splátka ze dne 23. 6. 2021 ve výši 898 Kč se proto započetla tak, že částka 110 Kč byla určena na pojistné, byl splacen úrok ve výši 75 Kč (přičemž vzhledem k absenci oznámení žalované o úmyslu předčasně splatit dluh dle bodu 5.3 úvěrové smlouvy se tato splátka započetla ke dni splatnosti první splátky) a o zbylou částku 723 Kč se ponížila jistina, která tak ke dni 23. 6. 2021 činila 12 277 Kč. Ke dni 17. 7. 2021 vznikl žalobkyni nárok na úrok ve výši 71 Kč, splátka ze dne 29. 7. 2021 ve výši 898 Kč se proto započetla tak, že částka 110 Kč byla určena na pojistné, byl splacen úrok ve výši 71 Kč a o zbylou částku 727 Kč se ponížila jistina, která tak ke dni 29. 7. 2021 činila 11 551 Kč. Ke dni 17. 8. 2021 vznikl žalobkyni nárok na úrok ve výši 67 Kč, splátka ze dne 24. 8. 2021 ve výši 898 Kč se započetla tak, že částka 110 Kč byla určena na pojistné, byl splacen úrok ve výši 67 Kč a o zbylou částku 731 Kč se ponížila jistina, která tak ke dni 24. 8. 2021 činila 10 820 Kč. Ke dni 17. 9. 2021 vznikl žalobkyni nárok na úrok ve výši 63 Kč, splátka ze dne 20. 10. 2021 ve výši 898 Kč se započetla tak, že částka 110 Kč byla určena na pojistné, byl splacen úrok ve výši 63 Kč a o zbylou částku 735 Kč se ponížila jistina, která tak činila 10 084 Kč. Ke dni 17. 10. 2021 vznikl žalobkyni nárok na úrok ve výši 58 Kč, splátka ze dne 20. 10. 2021 ve výši 898 Kč se započetla tak, že částka 110 Kč byla určena na pojistné, byl splacen úrok ve výši 58 Kč a o zbylou částku 740 Kč se ponížila jistina, která tak ke dni 20. 10. 2021 činila 9 345 Kč. Dne 23. 1. 2022 došlo k zesplatnění úvěru, přičemž ke dni zesplatnění úvěru činil dluh žalované částku 9 345 Kč na jistině a 356 Kč na úroku.

35. Žalobkyně rovněž do zesplatnění řádně uplatnila nárok na tři smluvní pokuty po 249 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami úvěru dle bodu 6.1 úvěrové smlouvy a tři úhrady nákladů po 200 Kč dle bodu 6.2 úvěrové smlouvy. Od 25. 1. 2022 do 5. 4. 2022 pak žalobkyně uplatnila rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny denně dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy, přičemž při jistině 9 345 Kč její výše činí 663,50 Kč.

36. Žalovaná dne 5. 4. 2022 uhradila na svůj dluh částku 6 000 Kč. Soud částku 6 000 Kč započetl oproti nákladům žalobkyně (ve výši 600 Kč), úrokům (ve výši 356 Kč jako dlužné částky na úroku za půjčení jistiny, ve výši 213,59 Kč jako kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení a ve výši 154,51 Kč jako kapitalizovanému smluvnímu úroku z prodlení), smluvní pokutě (ve výši 663,50 Kč a 747 Kč) a konečně i dlužné jistině. Ke dni 5. 4. 2022, tak dluh žalované činil na jistině částku 6 341,85 Kč.

37. Od 6. 4. 2022 do 8. 8. 2022 (den podání žaloby) pak žalobkyně uplatnila smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny v souladu s bodem 6.5 úvěrové smlouvy, kdy při jistině 6 341,85 Kč její výše činí 792,73 Kč.

38. Žalobkyni dále vznikl nárok na úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 6 341,85 Kč (podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru – 8 % + repo sazba ČNB) od 6. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 1. 2022 dosáhne částky 16 425,6 Kč.

39. Vedle toho vzniklo žalobkyni také právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně z částky 6 341,85 Kč (jistina ke dni 5. 4. 2022) od 6. 4. 2022 do zaplacení.

40. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobkyni přiznal na jistině částku 6 341,85 Kč, a co do částky 3 858,15 Kč žalobu zamítl. Soud dále přiznal žalobkyni smluvní pokutu ve výši 792,73 Kč, a co do částky 1 344,97 Kč žalobu zamítl. Soud dále přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 341,85 Kč od 6. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 6. 4. 2022 dosáhne částky 16 271,09 Kč (soud již zohlednil kapitalizovaný úrok uhrazený po zesplatnění úvěru žalovanou na svůj dluh) a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 341,85 Kč od 6. 4. 2020 do zaplacení, ve zbývající části soud žalobu zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 337 Kč, přičemž jí bylo přiznáno 9 345 Kč (tj. cca 75%). Přiznané příslušenství pak poměr úspěchu v zásadě kopírovalo s výjimkou kapitalizovaného úroku od 25. 1. 2022 do 5. 4. 2022, kde byla žalovaná úspěšná téměř zcela a dále s výjimkou maximálního možného úroku. Soud proto konstatuje, že žalobkyně byla v řízení úspěšná přibližně ze tří čtvrtin a přiznal jí jednu polovinu nákladů řízení.

42. Náklady řízení žalobkyně tvoří náklady na právní zastoupení spočívající v odměně advokáta určené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ AT“) ve výši 3 120 Kč. Dle § 14b odst. 1 AT činí sazba za jeden právní úkon částku 300 Kč. V řízení učinil právní zástupce žalobkyně celkem 3 úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), za něž mu náleží odměna ve výši 900 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč. Právní zástupce žalobkyně dále učinil jeden úkon dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, za něž mu v souladu s § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT náleží odměna ve výši 1 620 Kč a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Dále náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, náhrada cestovních výdajů ve výši 739,78 Kč za cestu na jednání soudu dne 27. 9. 2022, na trase Havlíčkův brod – Kutná Hora a zpět, při ujetých 110 km (2x 55 km) osobním automobilem Peugeot 5008, při průměrné spotřebě 4,3 l na 100 km, ceně nafty 47,10 Kč a základní sazbě náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy (srov. vyhláška č. 116/2022 Sb.), náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za dvě cesty na jednání soudu z Havlíčkova Brodu do Kutné Hory a zpět ve výši 500 Kč za celkem 5 započatých půlhodin po 100 Kč, a 21 % DPH z částky 4 359,77 Kč, tj. DPH ve výši 915,56 Kč Náklady řízení žalobkyně tak činí částku 6 275,33 Kč, z nichž jedna polovina představuje 3 137,67 Kč a právě tuto částku soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal.

43. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.