11 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Robertem Mrázikem sídlem Karlovo nám. 32/26, 674 01 Třebíč proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 555,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku 12 430,55 Kč, b) kapitalizovaný úrok ve výši 52,76 Kč, c) zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 12 430,55 Kč od 23. 9. 2018 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do a) částky 11 124,55 Kč, b) kapitalizovaného úroku ve výši 3 354,18 Kč, c) zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 11 124,55 Kč od 23. 9. 2018 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 555,10 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 30 500 Kč, kterou žalovaný uhradil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok na zaplacení částky 23 555,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 406,94 Kč a zákonným úrokem z prodlení od 23. 9. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaný v řízení namítal promlčení pohledávky žalobkyně, že mu byla poskytnuta pouze částka 8 000 Kč a to, že dlužnou částku již částečně uhradil. Poté doplnil, že uhradil o dost více, než je žalován.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22. 3. 2017, smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 11. 5. 2018 (obojí společně dále jen jako„ úvěrová smlouva“), standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek a z kopie řidičského a občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že společnost právnická osoba, reg. č. anonymizováno číslo se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ příjmení příjmení“) a žalovaný uzavřeli dne 22. 3. 2017 a dne 11. 5. 2018 dvě obsahově totožné smlouvy o revolvingovém úvěru. K uzavření smluv došlo na žádost žalovaného prostřednictvím webových stránek při ověření totožnosti žalovaného. Na základě výše uvedených smluv se příjmení příjmení zavázala poskytnout úvěr až do limitu 35 000 Kč (resp. 50 000 Kč smlouvou ze dne 11. 5. 2018), a to na základě žádosti žalovaného. Mezi stranami bylo smluveno, že se poskytnutá částka bude úročit sazbou 8,5% měsíčně (viz čl. II. bod 4 úvěrové smlouvy), a za každé čerpání úvěru vznikl příjmení příjmení nárok na zaplacení poplatku za čerpání ve výši 12,5% z každého čerpání úvěru (viz čl. IV. bod 2 úvěrové smlouvy). Úvěr měl být splácen v pravidelných minimálních měsíčních splátkách představujících vždy 12,5% nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za čerpání, minimálně však 1 000 Kč (viz čl. V. bod 1 úvěrové smlouvy). V případě prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek si strany v čl. VI. bodě 1 úvěrové smlouvy sjednaly oprávnění příjmení příjmení požadovat po žalované účelně vynaložené náklady vzniklých příjmení příjmení v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením jakékoli částky ve výši 250 Kč.

4. Z tabulkového přehledu půjčených částek a splátek a dále z výpisů ze dne 22. 3. 2017, 23. 8. 2017 a 11. 5. 2018 soud zjistil, že příjmení příjmení převedla na účet žalovaného dne 22. 3. 2017 částku 10 000 Kč, dne 23. 8. 2017 částku 2 500 Kč a dne 11. 5. 2018 částku 18 000 Kč (potvrzeno výpisy z účtů viz níže).

5. Z výpisů z účtu příjmení příjmení za měsíce březen 2017 až srpen 2018 soud zjistil, že příjmení příjmení po žalovaném uplatnila dne 22. 3. 2017 poplatek z čerpané částky ve výši 1 250 Kč, dne 23. 8. 2017 poplatek z čerpané částky ve výši 312,50 Kč, dne 11. 5. 2018 poplatek z čerpané částky ve výši 2 250 Kč a dále náklady v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením úvěru ve výši 250 Kč za měsíce říjen 2017, listopad 2017, červenec 2018 a srpen 2018 v celkové výši 1 000 Kč. Na těchto výpisech bylo dále uvedeno, ve prospěch kterých účtů má žalovaný hradit splátky dle smlouvy o úvěru.

6. Z výpisů z účtu žalovaného číslo vedeného právnická osoba soud zjistil, že žalovaný uhradil na účty příjmení příjmení dne 21. 4. 2017 částku 1 537,20 Kč, dne 18. 5. 2017 částku 1 450 Kč, dne 26. 6. 2017 částku 1 340 Kč, dne 12. 7. 2017 částku 2 000 Kč, dne 11. 8. 2017 částku 1 200 Kč, dne 21. 9. 2017 částku 1 500 Kč, dne 9. 11. 2017 částku 1 330 Kč, 12. 12. 2017 částku 1 500 Kč, 24. 1. 2018 částku 1 500 Kč, 14. 2. 2018 částku 1 500 Kč, 13. 3. 2018 částku 1 200 Kč, 23. 4. 2018 částku 1 175 Kč, 24. 5. 2018 částku 1 000 Kč, 11. 6. 2018 částku 3 500 Kč a dne 10. 9. 2018 částku 2 500 Kč.

7. Z databáze časových řad ARAD vedené Českou národní bankou soud zjistil, že v době uzavření úvěrové smlouvy (březen 2017) činila průměrná úroková sazby kontokorentních a revolvingových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem 12,91% ročně.

8. Ze dvou smluv o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 5. 2020 soud zjistil, že pohledávka příjmení příjmení za žalovaným z úvěrové smlouvy byla postoupena na společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec – část obce (dále jen„ právnická osoba“) a poté ze právnická osoba na žalobkyni. Toto bylo žalovanému oznámeno dopisem žalované ze dne 6. 5. 2020.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2020 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k zaplacení dlužné částky 30 248,98 Kč.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo v sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Žalobkyně v řízení prokázala, že je právním nástupcem věřitele a svědčí jí všechna práva příjmení příjmení z úvěrové smlouvy.

20. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi příjmení příjmení a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy příjmení příjmení poskytla žalovanému dne 22. 3. 2017 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, dne 23. 8. 2017 ve výši 2 500 Kč a dne 11. 5. 2018 ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s obchodním úrokem ve výši 8,5 % měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně, dostal se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek potažmo celé zbývající dlužné částky.

21. V souvislosti se sjednanou výší obchodního úroku se soud předně zabýval platností těchto smluvních ujednání účastníků a dospěl k závěru, že ujednání týkající se úroku za poskytnutí úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, tj. 102% ročně, z dlužné částky neuhrazené jistiny je s ohledem na obvyklou výši úrokových sazeb poskytovaných bankami ujednáním zjevně se příčícím dobrým mravům, a tudíž absolutně neplatné. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 či 33 Odo 236/2005) vyplývá, že hranice mravnosti úroků se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě smluvený úrok převyšuje úrokovou sazbu danou v době podpisu úvěrové smlouvy (dle údajů ČNB) více než osmnáctkrát, a tím se dostává do rozporu s dobrými mravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Sjednaná výše úrokové sazby se tak zcela zjevně příčí dobrým mravům, proto ji soud shledal v souladu se shora citovanou judikaturou dle § 588 o. z. ujednáním absolutně neplatným. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3516/2009), protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.).

22. Dále soud při posuzování nároku žalobkyně vycházel z toho, že smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok z úvěru je tedy jednou z náležitostí a jedním ze znaků úvěrové smlouvy. Povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě. Soud proto dospěl k závěru, že namísto neplatného ujednání o úroku, je povinností žalovaného zaplatit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy (§ 1802 o. z.). V daném, případě byla výše úrokových sazeb bankovních ústavů v době uzavření smlouvy mezi účastníky ve výši 12,91 % ročně. Soud tak považuje za přiměřený úrok odpovídající právě těmto 12,91 %.

23. Soud pro úplnost dodává, že naopak neshledal neplatným ujednání týkající se poplatku za čerpání úvěru nebo účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného (dále jen„ náklady“).

24. Na základě prokázaných údajů o čerpaných částkách, splátkách žalovaného a nákladech (viz body 5 a 6 tohoto rozsudku) soud přistoupil k výpočtu částky, kterou žalovaný žalobkyni dluží. Soud vycházel z toho, že dne 22. 3. 2017 bylo čerpáno 10 000 Kč a vznikl nárok poplatek za čerpání 1 250 Kč. Dne 21. 4. 2017 bylo zaplaceno 1 537,20 Kč a k tomuto dni vznikly úroky 109,65 Kč, započteno bylo 768,60 Kč na poplatek (zbývá 481,40 Kč), 109,65 Kč na úroky (zbývá 0 Kč) a 658,95 Kč na jistinu (zbývá 9 341,05 Kč). Dne 18. 5. 2017 bylo zaplaceno 1 450 Kč, a k tomuto dni vznikly úroky 89,21 Kč, započteno bylo 481,40 Kč na poplatek (0 Kč), 89,21 Kč na úroky (0 Kč) a 879,39 Kč na jistinu (8 461,66 Kč). Dne 26. 6. 2017 bylo zaplaceno 1 340 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 116,72 Kč, započteno bylo 116,72 Kč na úroky (0 Kč) a 1 23,28 Kč na jistinu (7 238,38 Kč). Dne 12. 7. 2017 bylo zaplaceno 2 000 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 40,96 Kč, započteno 40,96 Kč na úroky (0 Kč) a 1 959,04 Kč na jistinu (5 279,34 Kč). Dne 11. 8. 2017 bylo zaplaceno 1 200 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 56,02 Kč, započteno bylo 56,02 Kč na úroky (0 Kč) a 1 143,98 Kč na jistinu (4 135,36 Kč). Dne 23. 8. 2017 bylo čerpáno 2 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 17,55 Kč (celkem 17,55 Kč), a vznikl nárok na poplatek za čerpání 312,50 Kč, jistina tak činila 6 635,36 Kč. Dne 21. 9. 2017 bylo zaplaceno 1 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 68,06 Kč (celkem 85,61 Kč), započteno bylo 312,50 Kč na poplatek (0 Kč), 85,61 Kč na úroky (0 Kč) a 1 101,89 Kč na jistinu (5 533,47 Kč). Dne 9. 11. 2017 bylo zaplaceno 1 330 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 95,90 Kč a náklady 250 Kč, započteno bylo 250 Kč na náklady (0 Kč), 95,90 Kč na úroky (0 Kč) a 984,10 Kč na jistinu (4 549,37 Kč). Dne 12. 12. 2017 bylo zaplaceno 1 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 53,10 Kč a náklady 250 Kč, započteno bylo 250 Kč na náklady (0 Kč), 53,10 Kč na úroky (0 Kč) a 1 196,90 Kč na jistinu (3 352,47 Kč). Dne 24. 1. 2018 bylo zaplaceno 1 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 50,99 Kč, započteno bylo 50,99 Kč na úroky (0 Kč) a 1 449,01 Kč na jistinu (1 903,46 Kč). Dne 14. 2. 2018 bylo zaplaceno 1 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 14,14 Kč, započteno bylo 14,14 Kč na úroky (0 Kč) a 1 485,86 Kč na jistinu (417,60 Kč). Dne 13. 3. 2018 bylo zaplaceno 1 200 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 3,99 Kč, započteno bylo 3,99 Kč na úroky a 1 196,01 Kč na jistinu. Tím vznikl přeplatek 778,41 Kč. Dne 23. 4. 2018 bylo zaplaceno 1 175 Kč, čímž vznikl přeplatek 1953,41 Kč. Dne 11. 5. 2018 bylo čerpáno 18 000 Kč a vznikl nárok na poplatek za čerpání 2 250 Kč, přeplatek byl započten 976,71 Kč na poplatek (1 273,29 Kč) a 976,70 Kč na jistinu (17 023,30 Kč). Dne 24. 5. 2018 zaplaceno 1 000 Kč, vzniklé úroky 78,27 Kč, započteno 500 Kč na poplatek (773,29 Kč), 78,27 Kč na úroky (0 Kč) a 421,73 Kč na jistinu (16 601,57 Kč). Dne 11. 6. 2018 bylo zaplaceno 3 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 105,70 Kč, započteno bylo 773,29 Kč na poplatek (0 Kč), 105,70 Kč na úroky (0 Kč) a 2 621,01 Kč na jistinu (13 980,56 Kč). Dne 10. 9. 2018 bylo zaplaceno 2 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 449,99 Kč a náklady 500 Kč, započteno bylo 449,99 Kč na úroky (0 Kč), 500 Kč na náklady (0 Kč) a 1 550,01 Kč na jistinu (12 430,55 Kč).

25. Na základě takto provedeného výpočtu soud dospěl k závěru, že žalovanému zbývá zaplatit 12 430,55 Kč na jistině a 52,76 Kč na kapitalizovaném úroku za období od 11. 9. 2018 do 22. 9. 2018. Úrok za období od 23. 9. 2018 do zaplacení žalobkyně v žalobě nepožadovala. Vedle toho vzniklo žalobkyni také právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 9 % ročně z částky 12 430,55 Kč, přičemž žalobkyně tento úrok požadovala od 23. 9. 2018.

26. Soud proto na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně a žalobě vyhověl co do částky 12 430,55 Kč, kapitalizovaného úroku 52,76 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 430,55 Kč od 23. 9. 2018 do zaplacení. Ve zbytku nároku pak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně byla v řízení, pokud jde o jistinu, úspěšná z cca 53% (z požadovaných 23 555,10 Kč přiznáno 12 430,55 Kč). V případě příslušenství byla žalobkyně téměř zcela neúspěšná, pokud jde o kapitalizovaný úrok (požadováno 3 406,94 Kč, přiznáno 52,76 Kč) a úspěšná pokud jde o úrok z prodlení. Lze tak uzavřít, že míra úspěchu obou stran je přibližně stejná. Soud proto rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.