11 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Robertem Mrázikem sídlem Karlovo nám. 32/26, 674 01 Třebíč proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 555,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku 12 430,55 Kč, b) kapitalizovaný úrok ve výši 52,76 Kč, c) zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 12 430,55 Kč od 23. 9. 2018 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do a) částky 11 124,55 Kč, b) kapitalizovaného úroku ve výši 3 354,18 Kč, c) zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 11 124,55 Kč od 23. 9. 2018 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 555,10 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 30 500 Kč, kterou žalovaný uhradil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok na zaplacení částky 23 555,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 406,94 Kč a zákonným úrokem z prodlení od 23. 9. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaný v řízení namítal promlčení pohledávky žalobkyně, že mu byla poskytnuta pouze částka 8 000 Kč a to, že dlužnou částku již částečně uhradil. Poté doplnil, že uhradil o dost více, než je žalován.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22. 3. 2017, smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 11. 5. 2018 (obojí společně dále jen jako„ úvěrová smlouva“), standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek a z kopie řidičského a občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že společnost [právnická osoba], reg. č. [anonymizováno] [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [příjmení] [příjmení]“) a žalovaný uzavřeli dne 22. 3. 2017 a dne 11. 5. 2018 dvě obsahově totožné smlouvy o revolvingovém úvěru. K uzavření smluv došlo na žádost žalovaného prostřednictvím webových stránek při ověření totožnosti žalovaného. Na základě výše uvedených smluv se [příjmení] [příjmení] zavázala poskytnout úvěr až do limitu 35 000 Kč (resp. 50 000 Kč smlouvou ze dne 11. 5. 2018), a to na základě žádosti žalovaného. Mezi stranami bylo smluveno, že se poskytnutá částka bude úročit sazbou 8,5% měsíčně (viz čl. II. bod 4 úvěrové smlouvy), a za každé čerpání úvěru vznikl [příjmení] [příjmení] nárok na zaplacení poplatku za čerpání ve výši 12,5% z každého čerpání úvěru (viz čl. IV. bod 2 úvěrové smlouvy). Úvěr měl být splácen v pravidelných minimálních měsíčních splátkách představujících vždy 12,5% nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za čerpání, minimálně však 1 000 Kč (viz čl. V. bod 1 úvěrové smlouvy). V případě prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek si strany v čl. VI. bodě 1 úvěrové smlouvy sjednaly oprávnění [příjmení] [příjmení] požadovat po žalované účelně vynaložené náklady vzniklých [příjmení] [příjmení] v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením jakékoli částky ve výši 250 Kč.

4. Z tabulkového přehledu půjčených částek a splátek a dále z výpisů ze dne 22. 3. 2017, 23. 8. 2017 a 11. 5. 2018 soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] převedla na účet žalovaného dne 22. 3. 2017 částku 10 000 Kč, dne 23. 8. 2017 částku 2 500 Kč a dne 11. 5. 2018 částku 18 000 Kč (potvrzeno výpisy z účtů viz níže).

5. Z výpisů z účtu [příjmení] [příjmení] za měsíce březen 2017 až srpen 2018 soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] po žalovaném uplatnila dne 22. 3. 2017 poplatek z čerpané částky ve výši 1 250 Kč, dne 23. 8. 2017 poplatek z čerpané částky ve výši 312,50 Kč, dne 11. 5. 2018 poplatek z čerpané částky ve výši 2 250 Kč a dále náklady v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením úvěru ve výši 250 Kč za měsíce říjen 2017, listopad 2017, červenec 2018 a srpen 2018 v celkové výši 1 000 Kč. Na těchto výpisech bylo dále uvedeno, ve prospěch kterých účtů má žalovaný hradit splátky dle smlouvy o úvěru.

6. Z výpisů z účtu žalovaného [číslo] vedeného [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný uhradil na účty [příjmení] [příjmení] dne 21. 4. 2017 částku 1 537,20 Kč, dne 18. 5. 2017 částku 1 450 Kč, dne 26. 6. 2017 částku 1 340 Kč, dne 12. 7. 2017 částku 2 000 Kč, dne 11. 8. 2017 částku 1 200 Kč, dne 21. 9. 2017 částku 1 500 Kč, dne 9. 11. 2017 částku 1 330 Kč, 12. 12. 2017 částku 1 500 Kč, 24. 1. 2018 částku 1 500 Kč, 14. 2. 2018 částku 1 500 Kč, 13. 3. 2018 částku 1 200 Kč, 23. 4. 2018 částku 1 175 Kč, 24. 5. 2018 částku 1 000 Kč, 11. 6. 2018 částku 3 500 Kč a dne 10. 9. 2018 částku 2 500 Kč.

7. Z databáze časových řad ARAD vedené Českou národní bankou soud zjistil, že v době uzavření úvěrové smlouvy (březen 2017) činila průměrná úroková sazby kontokorentních a revolvingových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem 12,91% ročně.

8. Ze dvou smluv o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 5. 2020 soud zjistil, že pohledávka [příjmení] [příjmení] za žalovaným z úvěrové smlouvy byla postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec] – [část obce] (dále jen„ [právnická osoba]“) a poté ze [právnická osoba] na žalobkyni. Toto bylo žalovanému oznámeno dopisem žalované ze dne 6. 5. 2020.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2020 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovanému před podáním žaloby zaslala předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k zaplacení dlužné částky 30 248,98 Kč.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo v sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Žalobkyně v řízení prokázala, že je právním nástupcem věřitele a svědčí jí všechna práva [příjmení] [příjmení] z úvěrové smlouvy.

20. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi [příjmení] [příjmení] a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy [příjmení] [příjmení] poskytla žalovanému dne 22. 3. 2017 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, dne 23. 8. 2017 ve výši 2 500 Kč a dne 11. 5. 2018 ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s obchodním úrokem ve výši 8,5 % měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně, dostal se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek potažmo celé zbývající dlužné částky.

21. V souvislosti se sjednanou výší obchodního úroku se soud předně zabýval platností těchto smluvních ujednání účastníků a dospěl k závěru, že ujednání týkající se úroku za poskytnutí úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, tj. 102% ročně, z dlužné částky neuhrazené jistiny je s ohledem na obvyklou výši úrokových sazeb poskytovaných bankami ujednáním zjevně se příčícím dobrým mravům, a tudíž absolutně neplatné. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 či 33 Odo 236/2005) vyplývá, že hranice mravnosti úroků se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě smluvený úrok převyšuje úrokovou sazbu danou v době podpisu úvěrové smlouvy (dle údajů ČNB) více než osmnáctkrát, a tím se dostává do rozporu s dobrými mravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Sjednaná výše úrokové sazby se tak zcela zjevně příčí dobrým mravům, proto ji soud shledal v souladu se shora citovanou judikaturou dle § 588 o. z. ujednáním absolutně neplatným. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3516/2009), protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.).

22. Dále soud při posuzování nároku žalobkyně vycházel z toho, že smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok z úvěru je tedy jednou z náležitostí a jedním ze znaků úvěrové smlouvy. Povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě. Soud proto dospěl k závěru, že namísto neplatného ujednání o úroku, je povinností žalovaného zaplatit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy (§ 1802 o. z.). V daném, případě byla výše úrokových sazeb bankovních ústavů v době uzavření smlouvy mezi účastníky ve výši 12,91 % ročně. Soud tak považuje za přiměřený úrok odpovídající právě těmto 12,91 %.

23. Soud pro úplnost dodává, že naopak neshledal neplatným ujednání týkající se poplatku za čerpání úvěru nebo účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného (dále jen„ náklady“).

24. Na základě prokázaných údajů o čerpaných částkách, splátkách žalovaného a nákladech (viz body 5 a 6 tohoto rozsudku) soud přistoupil k výpočtu částky, kterou žalovaný žalobkyni dluží. Soud vycházel z toho, že dne 22. 3. 2017 bylo čerpáno 10 000 Kč a vznikl nárok poplatek za čerpání 1 250 Kč. Dne 21. 4. 2017 bylo zaplaceno 1 537,20 Kč a k tomuto dni vznikly úroky 109,65 Kč, započteno bylo 768,60 Kč na poplatek (zbývá 481,40 Kč), 109,65 Kč na úroky (zbývá 0 Kč) a 658,95 Kč na jistinu (zbývá 9 341,05 Kč). Dne 18. 5. 2017 bylo zaplaceno 1 450 Kč, a k tomuto dni vznikly úroky 89,21 Kč, započteno bylo 481,40 Kč na poplatek (0 Kč), 89,21 Kč na úroky (0 Kč) a 879,39 Kč na jistinu (8 461,66 Kč). Dne 26. 6. 2017 bylo zaplaceno 1 340 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 116,72 Kč, započteno bylo 116,72 Kč na úroky (0 Kč) a 1 23,28 Kč na jistinu (7 238,38 Kč). Dne 12. 7. 2017 bylo zaplaceno 2 000 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 40,96 Kč, započteno 40,96 Kč na úroky (0 Kč) a 1 959,04 Kč na jistinu (5 279,34 Kč). Dne 11. 8. 2017 bylo zaplaceno 1 200 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 56,02 Kč, započteno bylo 56,02 Kč na úroky (0 Kč) a 1 143,98 Kč na jistinu (4 135,36 Kč). Dne 23. 8. 2017 bylo čerpáno 2 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 17,55 Kč (celkem 17,55 Kč), a vznikl nárok na poplatek za čerpání 312,50 Kč, jistina tak činila 6 635,36 Kč. Dne 21. 9. 2017 bylo zaplaceno 1 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 68,06 Kč (celkem 85,61 Kč), započteno bylo 312,50 Kč na poplatek (0 Kč), 85,61 Kč na úroky (0 Kč) a 1 101,89 Kč na jistinu (5 533,47 Kč). Dne 9. 11. 2017 bylo zaplaceno 1 330 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 95,90 Kč a náklady 250 Kč, započteno bylo 250 Kč na náklady (0 Kč), 95,90 Kč na úroky (0 Kč) a 984,10 Kč na jistinu (4 549,37 Kč). Dne 12. 12. 2017 bylo zaplaceno 1 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 53,10 Kč a náklady 250 Kč, započteno bylo 250 Kč na náklady (0 Kč), 53,10 Kč na úroky (0 Kč) a 1 196,90 Kč na jistinu (3 352,47 Kč). Dne 24. 1. 2018 bylo zaplaceno 1 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 50,99 Kč, započteno bylo 50,99 Kč na úroky (0 Kč) a 1 449,01 Kč na jistinu (1 903,46 Kč). Dne 14. 2. 2018 bylo zaplaceno 1 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 14,14 Kč, započteno bylo 14,14 Kč na úroky (0 Kč) a 1 485,86 Kč na jistinu (417,60 Kč). Dne 13. 3. 2018 bylo zaplaceno 1 200 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 3,99 Kč, započteno bylo 3,99 Kč na úroky a 1 196,01 Kč na jistinu. Tím vznikl přeplatek 778,41 Kč. Dne 23. 4. 2018 bylo zaplaceno 1 175 Kč, čímž vznikl přeplatek 1953,41 Kč. Dne 11. 5. 2018 bylo čerpáno 18 000 Kč a vznikl nárok na poplatek za čerpání 2 250 Kč, přeplatek byl započten 976,71 Kč na poplatek (1 273,29 Kč) a 976,70 Kč na jistinu (17 023,30 Kč). Dne 24. 5. 2018 zaplaceno 1 000 Kč, vzniklé úroky 78,27 Kč, započteno 500 Kč na poplatek (773,29 Kč), 78,27 Kč na úroky (0 Kč) a 421,73 Kč na jistinu (16 601,57 Kč). Dne 11. 6. 2018 bylo zaplaceno 3 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 105,70 Kč, započteno bylo 773,29 Kč na poplatek (0 Kč), 105,70 Kč na úroky (0 Kč) a 2 621,01 Kč na jistinu (13 980,56 Kč). Dne 10. 9. 2018 bylo zaplaceno 2 500 Kč, k tomuto dni vznikly úroky 449,99 Kč a náklady 500 Kč, započteno bylo 449,99 Kč na úroky (0 Kč), 500 Kč na náklady (0 Kč) a 1 550,01 Kč na jistinu (12 430,55 Kč).

25. Na základě takto provedeného výpočtu soud dospěl k závěru, že žalovanému zbývá zaplatit 12 430,55 Kč na jistině a 52,76 Kč na kapitalizovaném úroku za období od 11. 9. 2018 do 22. 9. 2018. Úrok za období od 23. 9. 2018 do zaplacení žalobkyně v žalobě nepožadovala. Vedle toho vzniklo žalobkyni také právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 9 % ročně z částky 12 430,55 Kč, přičemž žalobkyně tento úrok požadovala od 23. 9. 2018.

26. Soud proto na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně a žalobě vyhověl co do částky 12 430,55 Kč, kapitalizovaného úroku 52,76 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 430,55 Kč od 23. 9. 2018 do zaplacení. Ve zbytku nároku pak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně byla v řízení, pokud jde o jistinu, úspěšná z cca 53% (z požadovaných 23 555,10 Kč přiznáno 12 430,55 Kč). V případě příslušenství byla žalobkyně téměř zcela neúspěšná, pokud jde o kapitalizovaný úrok (požadováno 3 406,94 Kč, přiznáno 52,76 Kč) a úspěšná pokud jde o úrok z prodlení. Lze tak uzavřít, že míra úspěchu obou stran je přibližně stejná. Soud proto rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.