11 C 310/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. Janou Dvořákovou Závodskou sídlem Dukelských hrdinů 23, 170 00 Praha 7 proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení bytu a zaplacení částky 70 325 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 15 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizenou předat žalobkyni bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] zapsanou na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 325 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% ročně od 17. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky 6 325 Kč od 1. 7. 2021 do 16. 10. 2021.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 89 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 13 500 Kč od 29. 4. 2021 do 28. 5. 2021 a z částky 27 000 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 21 000 Kč od 16. 9. 2021 do 29. 11. 2021 a z částky 52 500 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení.

VI. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 29. 6. 2021 do 15. 9. 2021, z částky 13 500 Kč od 29. 7. 2021 do 15. 9. 2021, z částky 13 500 Kč od 29. 8. 2021 do 29. 11. 2021, z částky 13 500 Kč od 29. 9. 2021 do 29. 11. 2021, z částky 13 500 Kč od 29. 10. 2021 do 29. 11. 2021 a z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kutné Hoře do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 2 025 Kč.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 32 935,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala vyklizení bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětný byt“) a zaplacení částky 110 825 Kč s příslušenstvím. To odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem předmětného bytu. Manžel žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 11. 6. 2020 nájemní smlouvu (dále jen„ nájemní smlouva“) dle které byla žalovaná oprávněna předmětný byt užívat do 12. 6. 2021 za měsíční nájemné ve výši 10 500 Kč a dále měla platit zálohy na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná však řádně a včas nehradila a byt až do doby vydání rozsudku nevyklidila. Žalobkyně považovala nájemní smlouvu za neplatnou a domáhala se zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného a záloh na služeb ve výši 13 500 Kč měsíčně za období od 12. 4. 2021 až 12. 11. 2021, dále bezdůvodného obohacení za listopad 2020 ve výši 3 000 Kč a za měsíc leden 2021 ve výši 7 000 Kč, úroků z prodlení z těchto částek a dále dlužné částky za skutečnou spotřebu plynu za rok 2020 ve výši 6 325 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.

3. Žalobkyně ještě před zahájením prvního jednání vzala žalobu zpět co do částky 15 000 Kč představujících žalobkyní požadované bezdůvodné obohacení za zálohy na služby za období od 13. 6. 2021 do 12. 11. 2021 (3 000 Kč x 5 měsíců). Soud proto řízení co do částky 15 000 Kč výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu.

5. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] a žalovaná uzavřeli dne 11. 6. 2020 nájemní smlouvu na předmětný byt. Manžel žalobkyně zde prohlásil, že je výlučným vlastníkem předmětného bytu. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 12. 6. 2020 do 12. 6. 2021. Výše nájemného byla sjednána na částku 10 500 Kč, výše záloh na služby pak na částku 3 000 Kč měsíčně s tím, že nájemné a zálohy měly být hrazeny k 28. dni v měsíci počínaje 28. 6. 2020 (nájemné za 13. 7. 2020 až 12. 8. 2020, první nájemné hrazeno při podpisu smlouvy) a že zálohy měly být vyúčtovány vždy jednou ročně do 30. 5. za rok předchozí. Nájemné mělo být hrazeno na účet č. [bankovní účet].

6. Z přehledu placeného nájemného soud zjistil, že dle této tabulky zpracované žalobkyní vznikl žalované dluh na nájemném za období od 12. 11. 2020 do 12. 12. 2020 ve výši 3 000 Kč, za období od 12. 1. 2021 do 12. 2. 2021 ve výši 7 000 Kč, a na nájemném a službách za období od 12. 4. 2021 do 12. 8. 2021 celkem 54 000 Kč.

7. Z vyúčtování dodávky plynu za předmětný byt za období od 22. 2. 2020 do 11. 3. 2021 soud zjistil, že jako zákazník je zde uveden [jméno] [příjmení] a vznikl nedoplatek ve výši 19 240,95 Kč.

8. Z emailu žalobkyně ze dne 24. 9. 2021 adresovaného své právní zástupkyni soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované dne 16. 6. 2021 email, ve kterém po ní uplatnila částku 6 325 Kč za nedoplatek na plyn. K této částce dospěla žalobkyně tak, že z celkového nedoplatku 19 240,95 Kč odečetla cca 1/3 za období od února do června 2020, kdy žalovaná byt neužívala. Z částky 12 827 Kč pak žalobkyně odečetla jiný přeplatek ve výši 6 502 Kč a tak dospěla k částce 6 325 Kč.

9. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 31. 8. 2021 a dokladu o doručení soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanou k vyklizení předmětného bytu a zaplacení částky 70 325 Kč na účet žalobkyně č. [bankovní účet] do 15. 9. 2021. Dopis si mohla žalovaná poprvé vyzvednout dne 3. 9. 2021, reálně si jej vyzvedla až 14. 9. 2021.

10. Z emailu žalované ze dne 13. 9. 2021 adresovaného právní zástupkyni žalobkyně soud zjistil, že žalovaná v reakci na výzvu k úhradě ze dne 31. 8. 2021 uvedla, že není schopna ani zaplatit dluh ani byt vyklidit do 15. 9. 2021 s tím, že si je vědoma„ mimoprávního jednání“. Žalovaná dále uvedla, že si hledá nový byt a snaží se dlužnou částku zaplatit a byt vyklidit co nejdříve.

11. Z takto provedených důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná a manžel žalobkyně podepsali nájemní smlouvu na nájem předmětného bytu ve vlastnictví žalobkyně od 12. 6. 2020 do 12. 6. 2021 za smluvené nájemné 10 500 Kč měsíčně, zálohy na služby měly činit 3 000 Kč měsíčně. Nájem měl dle této smlouvy skončit 12. 6. 2021, žalovaná však byt nevyklidila ani přes výzvu žalobkyně a užívá jej až dosud. Žalovaná neuhradila část smluveného nájemného za období od 12. 11. 2020 do 12. 12. 2020 ve výši 3 000 Kč, za období od 12. 1. 2021 do 12. 2. 2021 ve výši 7 000 Kč, a dále nájemné a zálohy služby za období od 13. 4. 2021 do 12. 6. 2021 celkem 26 000 Kč. Žalovaná rovněž žalobkyni neuhradila žádnou částku za užívání předmětného bytu po 12. 6. 2021, ač ji k tomu žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 31. 8. 2021. Žalovaná neuhradila žalobkyni žádnou částku na vyúčtování za dodávky plynu za období od 22. 2. 2020 do 11. 3. 2021, ač jí bylo vyúčtování doručeno dne 16. 6. 2021.

12. Výše uvedený skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

13. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

14. Podle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle § 2237 o.z. smlouva (o nájmu bytu) vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

16. Podle § 582 odst. 2 o.z. není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

17. Podle § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

18. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

19. Podle § 2291 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2999 odst. 1 věty první o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

21. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty platí, že finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

23. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda a mezi kým vznikl nájemní vztah. Nájemní smlouva byla uzavřena mezi manželem žalobkyně a žalovanou, přičemž ustanovení § 2201 a násl. o.z. nevylučují uzavření nájemní smlouvy s osobou odlišnou od vlastníka předmětu nájmu. Na nájemní smlouvu proto nelze hledět jako na a priori neplatnou z důvodu, že manžel žalobkyně není vlastník předmětného bytu. Z obsahu nájemní smlouvy, konkrétně z prohlášení manžela žalobkyně, že je výlučný vlastník předmětného bytu a z čísla účtu, na které má byt plněno nájemné (což je stejný účet, na který měla žalovaná plnit dle výzvy ze dne 31. 8. 2021 žalobkyni a ze kterého žalobkyně hradila soudní poplatek za podanou žalobu) je zřejmé, že nájemní smlouva měla být správně uzavřena přímo s žalobkyní, přičemž manžel žalobkyně při jejím uzavření ne zcela domyslel důsledky toho, že je ve smlouvě jako smluvní strana uveden on namísto žalobkyně. Z výše uvedených skutečností, z toho, že s žalovanou poté komunikovala žalobkyně a že žalovaná nikdy nezpochybňovala, že by smlouva nebyla uzavřena platně, případně, že by žalobkyně nebyla smluvní stranou, soud dále dovodil, že úmyslem manželů [příjmení] a žalované bylo již od počátku to, aby pronajímatelem dle nájemní smlouvy byla žalobkyně a že žalobkyně byla její smluvní stranou. Tou se žalobkyně stala nejpozději během trvání nájemního vztahu na základě konkludentní dohody účastníků, když vystupovala jako pronajímatel a žalovaná toto akceptovala. Jelikož žalovaná předmětný byt užívala, nemohla by s odkazem na § 582 odst. 2 o.z. ani teoreticky namítat neplatnost takové konkludentní dohody pro nedostatek formy. Soud proto uzavírá, že nájemní smlouva byla uzavřena platně a žalobkyně je dle této nájemní smlouvy v právním postavení pronajímatele.

24. Nájem skončil ke dni 12. 6. 2021 a žalovaná měla v souladu s § 2292 o.z. povinnost předmětný byt vyklidit nejpozději v tento den. To však neučinila a užívá jej od 13. 6. 2021 bez právního důvodu. Žalobkyně se tak po právu domáhá ochrany svého vlastnického práva ve smyslu § 1040 odst. 1 o.z., konkrétně vyklizení předmětného bytu. Soud proto žalobě v této části vyhověl a uložil žalované v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) uložil žalované předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku.

25. Žalobkyně za dobu nájemní smlouvy neuhradila za období od 12. 11. 2020 do 12. 12. 2020 ve výši 3 000 Kč, za období od 12. 1. 2021 do 12. 2. 2021 ve výši 7 000 Kč a dále nájemné a zálohy na služby za období od 13. 4. 2021 do 12. 6. 2021 splatné vždy k 28. dni v měsíci. Protože dosud bylo provedeno vyúčtování za služby toliko za předchozí období, nikoli za rok 2021, může se žalobkyně úspěšně domáhat rovněž zaplacení záloh na služby. Soud proto žalobkyni z tohoto titulu přiznal částku 37 000 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. z částky 13 500 Kč od 29. 4. 2021 do 28. 5. 2021 a z částky 27 000 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení. Výše úroků z prodlení je pak stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně úrok z prodlení z dlužné části nájemného za listopad 2020 a leden 2021 nepožadovala.

26. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku 6 325 Kč jako nedoplatek za vyúčtování plynu do předmětného bytu, vychází soud z toho, že pokud žalobkyně z celkového nedoplatku 19 240,95 Kč za období 22. 2. 2020 až 11. 3. 2021 požadovala toliko částku 6 325 Kč (poměrná část za období od 12. 6. 2020 do 12. 6. 2021 a započtení jiných přeplatků a nedoplatků žalované), lze uzavřít, že žalobkyní požadovaná částka je zcela bezpečně nižší než částka, která by odpovídala skutečné spotřebě žalované v předmětném bytě, když žalobkyně požaduje cenu za méně než jednu třetinu spotřeby za období, ve kterém žalovaná předmětný byt užívala tři čtvrtiny jeho trvání. Soud dodává, že pokud došlo k započtení i jiných plateb, bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že žalobkyně nemá na jí žalovanou částku nárok. Žalovaná ale zůstala během celého řízení zcela pasivní. Jestliže žalobkyně doručila žalované vyúčtování emailem ze dne 16. 6. 2021, nastala splatnost vyúčtování dle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. až po 4 měsících od jeho doručení, tj. 16. 10. 2021. Soud proto žalobkyni přiznal částku 6 325 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 17. 10. 2021, naopak zamítl žalobu co do úroků z prodlení z této částky od 1. 7. 2021 do 16. 10. 2021. Výše úroků z prodlení je pak stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Jak již soud uvedl výše, žalobkyně užívá předmětný byt od 13. 6. 2021 bez právního důvodu a vzniká jí proto bezdůvodné obohacení ve smyslu 2991 o.z. a má nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu za předmětný byt v daném čase a místě. Vzhledem k tomu, že mezi účastnicemi byla uzavřena nájemní smlouva a doba, za kterou je bezdůvodné obohacení požadováno, na nájem bezprostředně navazuje, má soud za to, že v místě a čase obvyklé nájemné představuje nájemné dle nájemní smlouvy, tj. 10 500 Kč měsíčně. Soud proto žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení za užívání předmětného bytu od 13. 6. 2021 do 12. 11. 2021 ve výši 52 500 Kč. Splatnost této částky však dle § 1958 odst. 2 o.z. nastala až v okamžiku, kdy byla k plnění žalobkyní vyzvána. V případě bezdůvodného obohacení za období od 13. 6. 2021 do 12. 8. 2021 (21 000 Kč) byla žalovaná vyzvána k plnění dopisem ze dne 31. 8. 2021, plněno mělo být do 15. 9. 2021 a dnem 16. 9. 2021 se žalovaná dostala do prodlení. V případě bezdůvodného obohacení za období od 13. 8. 2021 do 12. 11. 2021 (31 500 Kč) byla žalovaná vyzvána k plnění až v okamžiku, kdy jí bylo doručeno rozšíření žaloby soudem, tj. 29. 11. 2021, žalovaná se tak dostala do prodlení až dnem 30. 11. 2021. Soud proto žalobkyni z tohoto titulu přiznal částku 52 500 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. z částky 21 000 Kč od 16. 9. 2021 do 29. 11. 2021 a z částky 52 500 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení. Soud naopak zamítl žalobu co do úroků z prodlení z částek za jednotlivé měsíce do jejich splatnosti uvedené výše. Žalobkyně totiž požadovala úroky z prodlení, jako kdyby šlo platby dle nájemní smlouvy, tj. se splatností k 28. dni v měsíci. To však není v režimu bezdůvodného obohacení možné. Výše úroků z prodlení je pak stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Soud konečně zamítl žalobu rovněž co do úroků z plateb za služby ve výši 3 000 Kč, které žalobkyně požadovala od 13. 6. 2021 (celkem 15 000 Kč). Žalobkyně vzala žalobu co do částky 15 000 Kč zpět, avšak úrok z prodlení z této částky předmětem zpětvzetí neučinila. Soud k tomu dodává, že pokud nebyla po 13. 6. 2021 uzavřena mezi účastnicemi nájemní smlouva, nemůže žalobkyně s úspěchem požadovat zálohy na služby dle nájemní smlouvy. Bezdůvodné obohacení totiž žalované vzniká toliko v rozsahu skutečné spotřeby, nikoli v rozsahu záloh dle již skončené smlouvy. Jestliže se žalobkyně nemůže domáhat záloh za služby, nemůže se domáhat ani úroků z nich.

29. Žalobkyně svým podáním ze dne 19. 11. 2021 rozšířila žalobu o částku 40 500 Kč a soud toto rozšíření žaloby svým usnesením ze dne 23. 11. 2021 připustil. Soud proto ve výroku VII. tohoto rozsudku uložil žalobkyni zaplatit podle položky č. 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za toto rozšíření žaloby ve výši 2 025 Kč.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci. Při posuzování poměru úspěchu a neúspěchu ve věci vycházel soud z tarifní hodnoty jednotlivých nároků dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Pokud jde o vyklizení předmětného bytu, činí tarifní hodnota dle § 9 odst. 1 AT částku 10 000 Kč, tarifní hodnota ohledně peněžitého plnění pak činí 110 825 Kč. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná co do částky 95 825 Kč (plnění) a 10 000 Kč (vyklizení). Naopak byla procesně neúspěšná co do částky 15 000 Kč, když z procesního hlediska zavinila svým zpětvzetím žaloby zastavení řízení. Žalobkyně tedy byla v řízení úspěšná z 87,5% a neúspěšná z 12,5%, náleží jí proto 75% nákladů řízení.

31. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 8 517 Kč, uložený soudní poplatek ve výši 2 025 Kč a odměna advokáta určená dle příslušných ustanovení AT. Dle § 8 odst. 1 AT a 9 odst. 1 AT činí tarifní hodnota, pokud jde o vyklizení 10 000 Kč, sazba za jeden úkon právní služby dle § 7 AT pak částku 1 500 Kč. Tarifní hodnota, pokud jde o žalobu na plnění, činí do 23. 11. 2021 70 325 Kč a sazba za jeden úkon 3 940 Kč, po 23. 11. 2021 pak tarifní hodnota 110 825 Kč a sazba za jeden úkon 5 580 Kč, právní zástupkyně žalobkyně však požadovala toliko 4 940 Kč. V řízení učinila právní zástupkyně žalovaného do 23. 11. 2021 tři úkony právních služeb dle § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis rozšíření žaloby) a jeden úkon právních služeb dle § 11 odst. 2 AT (sepis předžalobní výzvy), za něž jí náleží celkem 19 040 Kč, po 23. 11. 2021 pak právní zástupkyně učinila toliko jeden úkon právních služeb dle § 11 odst. 1 AT (zastupování při jednání dne 9. 12. 2021), za nějž jí náleží jí požadovaná odměna ve výši 6 440 Kč. K tomu právní zástupkyni žalobkyně náleží 5 režijních paušálů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 300 Kč, celkem 1 500 Kč a náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT za cestu k jednání z Prahy do Kutné Hory (6x půlhodina) ve výši 600 Kč. K celkové částce 27 580 Kč náleží právní zástupkyni žalobkyně rovněž 21 % DPH, jehož je plátcem, a to ve výši 5 791,80 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí 43 913,80 Kč, 75% z této částky pak 32 935,35 Kč.