11 C 319/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. Lenkou Vančatovou sídlem Žitná 562, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Ing. Pavlem Bezouškou sídlem náměstí Jana Žižky z Trocnova 2/2, 286 01 Čáslav - Staré Město o výživné na nerozvedenou manželku

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživné nerozvedené manželky částku 13 000 Kč měsíčně předem vždy do 15. dne v měsíci, a to počínaje dnem 6. 10. 2021.

II. Žaloba se v části, že žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživné nerozvedené manželky další částku 7 000 Kč měsíčně předem vždy do 15. dne v měsíci, a to počínaje dnem 6. 10. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dluh na výživném za období od 6. 10. 2021 do 31. 7. 2022 ve výši 27 483, 871 Kč do 31. 12. 2022.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 30 850,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře náhradu nákladů řízení ve výši 74, 403 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře náhradu nákladů řízení ve výši 138, 177 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře soudní poplatek ve výši 7 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému přispívat žalobkyni jako nerozvedené manželce částkou 20 000 Kč měsíčně. To odůvodnila tím, že zatímco žalobkyně žije v domově důchodců, příjem má pouze ze starobního důchodu a je odkázána na péči třetích osob, žalovaný výlučně užívá společné nemovitosti a získává příjmy z jejich pronájmu.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že náklady na údržbu nemovitostí ve společném jmění manželů převyšují výnosy z nich, přičemž žalovaný je ten, kdo se o společné nemovitosti stará a reálně vynakládá výdaje na jejich údržbu. Není proto spravedlivé vyměřit žalovanému výživné pro žalobkyni.

3. Účastníci učinili nesporným, že jsou manželé, manželství doposud trvá, účastníci od roku 2013 nevedou společnou domácnost, že žalobkyně v současné době bydlí v domově pro seniory v Sociálním centru [územní celek] a že žalovaný má bydliště na adrese [adresa]. Účastníci dále učinili nesporným, že do jejich společného jmění manželů (dále jen„ SJM účastníků“) patří pozemek parc. [číslo] jejíž součástí je objekt bydlení [adresa] obec a katastrální území Kutná Hora, část obce Žižkov, ul. [ulice] (dále jen„ rodinný dům [ulice]“), pozemek parc. [číslo] jehož součástí je objekt občanské vybavenosti [adresa] obec a kat. území [obec], část obce Houška, ul. [ulice] (dále jen„ dům [ulice]“), pozemek parc. [číslo] jejíž součástí je objekt bydlení [adresa] obec a kat. území [obec], část obce Vrchlice, ul. [ulice] (dále jen„ dům [ulice]“), pozemek parc. [číslo] – ovocný sad, obec Kutná Hora, kat. území Sedlec u Kutné Hory (dále jen„ ovocný sad“).

4. Účastníci dále učinili nesporným, že starobní důchod žalobkyně činil od října 2021 do 31. 12. 2021 částku 11 964 Kč měsíčně, od 1. 1. 2022 do 31. 5. 2022 částku 12 724 Kč měsíčně a od 1. 6. 2022 činí částku 13 448 Kč měsíčně. Starobní důchod žalovaného činil od října 2021 částku 13 449 Kč měsíčně a od 1. 6. 2022 činí částku 15 000 Kč měsíčně.

5. Z potvrzení Sociálního centra [obec] ze dne 1. 10. 2021 soud zjistil, že úhrada žalobkyně za pobyt v domově pro seniory činí částku 10 169 Kč měsíčně a že žalobkyně v té době neměla jiné příjmy.

6. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 12. 2020 soud zjistil výši žalobkyní pobíraného starobního důchodu, což však později učinili účastníci nesporným.

7. Z přehledu vlastnictví nemovitostí dle údajů katastru nemovitostí soud zjistil, že do společného jmění účastníků patří dům [ulice], pozemek parc. [číslo] o výměře 1164 m2, zahrada, rodinný dům [ulice], pozemek parc. [číslo] o výměře 21 m2, zastavěná plocha, jehož součástí je budova bez č. p. označená jako jiná stavba (dále jen„ garáž“), pozemek parc. [číslo] o výměře 627 m2, zahrada a dům [ulice]. Výše uvedené nemovitosti se nachází v obci a katastrálním území Kutná Hora a jsou zapsány na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora. Do společného jmění účastníků dále patří pozemek parc. [číslo] o výměře 990 m2, ovocný sad, nacházející se v obci [obec] a v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory, zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora.

8. Z fotografií na č. l. 8 až 10 soud zjistil, že na adrese [ulice a číslo] v Kutné Hoře je provozováno dámské kadeřnictví (provozovateli jsou 4 fyzické osoby) a pekařství (provozovatelem jsou [právnická osoba]), dále že se na adrese [ulice a číslo] v Kutné Hoře nachází rodinný dům a na adrese [ulice a číslo] větší patrový dům, který je součástí městské zástavby.

9. Z fotografií na č. l. 86 a 87 soud zjistil, že je zde vyobrazen dům [ulice], který má dvě podlaží, dle velikosti se jedná o dům s více bytovými jednotkami. U vchodu do domu je viditelně poškozená omítka, u zvonků na domě nejsou žádné jmenovky.

10. Z vyjádření žalobkyně k návrhu na rozvod soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasí s rozvodem manželství účastníků, když pochybuje o duševním zdraví žalovaného a dále se nechce po takové době trvání manželství rozvádět.

11. Z odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 4. 7. 2022, č. j. 9 C 397/2021-96 soud zjistil, že výše uvedeným rozsudkem bylo nepravomocně rozvedeno manželství účastníků, proti čemuž podala žalobkyně odvolání. Důvodem odvolání bylo to, že dle názoru žalobkyně trpí žalovaný duševní poruchou s bludnými představami, že jej chce žalobkyně připravit o majetek. Soud však neprovedl zkoumání duševního stavu žalovaného, což měl učinit.

12. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný v září 2021 pobíral starobní důchod ve výši 13 449 Kč měsíčně.

13. Z nájemní smlouvy ze dne 8. 12. 2011 soud zjistil, že účastníci pronajímají část domu [ulice] společnosti [právnická osoba] k podnikání nájemce za částku 15 000 Kč měsíčně s možností zvýšení o inflaci.

14. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný jako pronajímatel pronajímá [jméno] [příjmení] nebytové prostory v domě [ulice] za účelem provozování kadeřnictví, a to za nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně.

15. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2019 soud zjistil, že žalovaný vykázal příjmy z nájmů nemovitostí ve výši 375 049 Kč, výdaje ve výši 83 765 Kč (výdajový paušál nebyl uplatněn), rozdíl mezi příjmy a výdaji 291 284 Kč, přičemž dílčí základ daně činil 188 784 Kč a byla mu vyměřena daň ve výši 3 465 Kč.

16. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2020 soud zjistil, že žalovaný vykázal příjmy z nájmů nemovitostí ve výši 380 433 Kč, výdaje ve výši 77 562 Kč (výdajový paušál nebyl uplatněn), rozdíl mezi příjmy a výdaji 30 871 Kč, přičemž dílčí základ daně činil 205 148 Kč a byla mu vyměřena daň ve výši 5 925 Kč.

17. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2021 soud zjistil, že žalovaný vykázal příjmy z nájmů nemovitostí ve výši 406 430 Kč, výdaje ve výši 92 484 Kč (výdajový paušál nebyl uplatněn), rozdíl mezi příjmy a výdaji 313 946 Kč, přičemž dílčí základ daně činil 221 001 Kč a byla mu vyměřena daň ve výši 5 310 Kč.

18. Z účetních dokladů žalovaného soud zjistil, že žalovaný vynakládal v roce 2021 výdaje na autobaterii, účetnické práce, pohonné hmoty, šrouby, zářivky apod., dále platil poplatky za popelnice v domě [ulice] a kredit do mobilního telefonu.

19. Z vyúčtování za elektřinu, plyn, vodné a stočné, rozúčtování vody v domě [ulice] a výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný v letech 2020 – 2021 hradil platby za elektřinu, vodu a plyn v domě [ulice], v domě [ulice] a v rodinném domě [ulice].

20. Z faktur a protokolů o revizi hasicích přístrojů a systémů pro zásobování požární vodou soud zjistil, že žalovaný v roce 2021 objednal a hradil tyto revize pro dům [ulice].

21. Z ortofotomapy a výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] (jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci [adresa]), vše v katastrálním území Michalovice.

22. Z fotodokumentace na č. l. 64 a 65 soud zjistil, že jsou zde vyobrazeny nemovitosti žalovaného v Michalovicích, jedná se o tři budovy navenek způsobilé k bydlení.

23. Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne 9. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce navrhl žalované rozvod, kterému by měla předcházet dohoda o vypořádání SJM účastníků. Žalovaný navrhl žalobkyni svou představu vypořádání SJM účastníků a navrhl žalobkyni osobní setkání.

24. Z SMS zprávy žalobkyně právnímu zástupci žalovaného soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasila s rozvodem ani prodejem společného majetku, datum nelze z SMS zprávy rozeznat.

25. Z návrhu žalobkyně adresovaného soudu ze dne 3. 7. 2018 soud zjistil, že žalobkyně podala žalobu, ve které se po žalovaném domáhala výživného manželky ve výši 8 000 Kč měsíčně a umožnění přístupu do domu [ulice] a rodinného domu [ulice].

26. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je sousedkou účastníků, když bydlí v sousedství rodinného domu [ulice], zná se s nimi od roku 1971. Posledních 10 let je rodinný dům [ulice] neobydlený, nebydlí zde zhruba posledních 10 let ani jeden z účastníků. Do domu jezdí pouze žalovaný, který jej udržuje. Žalobkyně byla v minulosti převážně žena v domácnosti, starala se o domácnost a o děti. Garáž je využívána, třetí osoba zde parkuje osobní automobil.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je známý účastníků, s žalovaným spoluvlastnil nemovitosti (dům [ulice]) a do roku 2015 s ním podnikal, konkrétně spolu provozovali trafiku, kadeřnictví a prodejnu zeleniny. Žalovaný se dlouhodobě staral o dům [ulice], nejprve jej s žalovaným„ dali dohromady“ a poté jej oba udržovali. Svědek nevěděl nic o tom, jak probíhala údržba nemovitostí účastníků, které nebyly určeny k podnikání.

28. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], dcery účastníků, soud zjistil, že rodina bydlela v rodinném domě [ulice], později se účastníci přestěhovali do domu [ulice]. Před asi 9 lety se žalobkyně odstěhovala do domova důchodců ve [obec] [anonymizováno] [jméno]. Svědkyně opakovaně nabízela žalovanému pomoc s údržbou nemovitostí ve společném jmění účastníků, avšak bezúspěšně, žalovaný o toto nemá zájem, nemá rovněž zájem o návštěvy dcer účastníků a jejich rodin. Žalovaný své dcery podezřívá, že jej chtějí připravit o majetek a zamezil jim přístup do nemovitostí v SJM. Žalovaný sám žije v domě v [obec], který zdědil po svých rodičích. Od té doby, co se žalobkyně odstěhovala do domova důchodců ve [obec], tak jí žalovaný navštívil pouze jednou, nijak finančně nepřispíval, začal až poté, co o tom rozhodl soud. Dům [ulice] je velký, byly zde 3 byty, bydlely zde 3 rodiny, ty se postupně odstěhovaly. Nemovitosti v SJM účastníků jsou nyní bez údržby. Svědkyně se byla podívat u domu [ulice], na zahradě jsou náletové dřeviny a vylomené pletivo u plotu.

29. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], přítele svědkyně [jméno] [příjmení], soud zjistil, že svědkyně [příjmení] má blízký vztah se žalobkyní, se žalobcem vztahy ochladly. Žalovaný vyměnil zámky v nemovitostech v SJM účastníků, děti účastníků tam nemají přístup.

30. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], dcery účastníků, soud zjistil, že žalobkyně odešla do domova důchodců v roce 2013. Důvodem odchodu mělo být chování žalovaného. Od té doby jí žalovaný nijak nepřispívá na výživu. Žalobkyně má příjem pouze ze starobního důvhodu, příspěvek na péči si ponechává domov důchodců. Účastníci měli příjmy z nájmů nemovitostí v SJM účastníků, od žalobkyně svědkyně ví, že to bylo kolem 30 000 Kč měsíčně. Žalobkyně již dříve uvažovala o tom, že požádá žalovaného o výživné, má nedostatek finančních prostředků. Svědkyně se s žalobkyní stýká a materiálně ji podporuje, otec o styk se svědkyní a její rodinou nemá zájem. O nemovitosti v SJM účastníků se žalovaný příliš nestará, většinu času tráví v domě po svých rodičích v [obec], tento dům zvelebuje. Žalovaný rovněž odmítl nabídky svědkyně na pomoc s údržbou nemovitostí v SJM účastníků, rovněž tam zamezil svědkyni přístup.

31. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], vnuka účastníků, soud zjistil, že žalobkyně je posledních několik let v domově důchodců ve [obec], kde ji svědek navštěvuje, s žalovaným není svědek v kontaktu. Ohledně finanční situace účastníků má svědek pouze zprostředkované informace, je mu známo, že žalobkyně nemá po zaplacení nákladů na pobyt v domově důchodců žádné finanční prostředky ani nemá přístup k nemovitostem v SJM účastníků. Žalobkyně je nucena šetřit a podstatně omezovat svoje výdaje, je vděčná, pokud jí rodina koupí např. ovoce.

32. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], vnučky účastníků, soud zjistil, že žalobkyně je v domově důchodců asi 10 let, svědkyně ji pravidelně navštěvuje, vozí jí jídlo, nákup. Žalovaného již nenavštěvuje, protože k ní byl hrubý. Žalobkyně nemá žádné příjmy mimo starobní důchod, žalovaný má příjmy z nájmů z nemovitostí v [obec]. Rodina svědkyně nabízela žalovanému pomoc s údržbou nemovitostí v SJM účastníků, avšak byli odmítnuti, nemají do těchto nemovitostí přístup.

33. Z účastnického výslechu žalobkyně prostřednictvím dožádaného soudu soud zjistil, že žalobkyně žije v domově důchodců ve [obec] od roku 2013. Žalobkyně má zdravotní problémy s krční i bederní páteří, je po dvou mozkových příhodách, sama bez doprovodu si ven již netroufne. Žalobkyně se léčí u psychiatra a v [lékařském zařízení] [anonymizována dvě slova] [obec], za léky utratí cca 500 Kč měsíčně. Žalovaný s žalobkyní nekomunikuje ani jí nezasílá žádné finanční prostředky, až od října jí zasílá částku 10 000 Kč měsíčně na základě předběžného opatření. Žalobkyně má příjem pouze ze svého důchodu ve výši 13 448 Kč, příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně náleží domovu důchodců. Tomu od října 2021 hradila za pobyt částku 11 340 Kč měsíčně a od 1. 5. 2022 částku 13 050 Kč měsíčně. Žalobkyni dříve zbývalo na měsíc cca 1 500 Kč. Děti žalobkyně se o žalobkyni zajímají, navštěvují ji, vozí jí věci, dělají žalobkyni nákupy, než začal žalovaný platit výživné, podporovaly jí i finančně. Do SJM účastníků patří tři domy v Kutné Hoře a zahrada, žalovaný zamezil žalobkyni přístup do těchto nemovitostí, příjmy z pronájmů, které žalobkyně odhadla na cca 35 000 Kč měsíčně, si pak žalovaný ponechával výlučně pro svou potřebu.

34. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný se o nemovitosti v SJM účastníků celý život staral, investoval do nich finanční prostředky. S ohledem na svůj zdravotní stav se o ně nyní již tolik nestará, spíše je udržuje a dělá drobné úpravy. Žalovaný žije na chalupě po rodičích, která je v jeho osobním vlastnictví. Chtěl by si upravit rodinný dům [ulice] tak, aby zde mohl žít přes zimu. Žalovaný má zdravotní obtíže úměrné svému věku, má vývod, za léky dá měsíčně asi 300 Kč. Žalovaný nemá žádný majetek vyšší hodnoty kromě nemovitostí v SJM účastníků a chalupy s pozemkem po rodičích v Michalovicích. Žalovaný dále má ve svém výlučném vlastnictví zemědělské pozemky v katastrálním území Červené Janovice, má z nich příjem cca 40 000 Kč ročně. Náklady na bydlení v Michalovicích činí cca 15 000 Kč ročně, žalovaný očekává jejich nárůst na cca 20 000 Kč ročně. Žalovaný má dále příjmy z nájmu provozoven ve výši dle nájemních smluv předložených soudu, na nemovitosti v SJM účastníků hradí pojistní, daň z nemovitosti a daň z příjmů dle dokladů, které žalovaný založil do spisu. Jiné příjmy kromě důchodu nemá.

35. Z protokolu o výslechu žalobkyně v řízení o rozvodu manželství účastníků vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 9 C 397/2021 soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasila s návrhem na rozvod manželství s tím, že má žalovaného stále ráda. Žalobkyně je v domově seniorů již 9 let, žalovaný ji navštívil během prvního roku pobytu dvakrát, od té doby tam nebyl, telefonují si cca 1x za 2 měsíce, převážně z iniciativy žalobkyně. Ta rovněž uvedla, že ji žalovaný fyzicky napadal, psychicky týral ji i jejich dcery a vnoučata. Dle názoru žalobkyně má žalovaný psychické problémy a měl by se léčit, poté by se jeho stav zlepšil.

36. Soud neprovedl důkazy znaleckými posudky k vyšetření duševního stavu účastníků, neboť provedení těchto důkazů se soudu jeví jako nadbytečné. Ohledně rozhodnutí o přiznání výživného a jeho výši nemá duševní stav účastníků žádný vliv, pokud jde o omezení schopností žalobkyně právně jednat (jak naznačoval žalovaný), pak soud nenabyl během jednání ve věci samé žádné podezření, že by žalobkyně byla v tomto směru jakkoli omezena. Při dožádaném výslechu byly její odpovědi na kladené otázky logické a přiléhavé. Stejně tak musí soud uzavřít, pokud jde o žalovaného.

37. Na základě takto provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Účastníci jsou manželé, avšak cca od roku 2013 žijí odděleně, žalobkyně žije v domově pro seniory ve [obec], žalovaný na své chalupě v Michalovicích Zdravotní stav žalobkyně je nepříznivý, nedokáže se o sebe sama postarat. Zdravotní stav žalovaného je s ohledem na jeho věk dobrý, žalovaný se dokáže sám o sebe postarat. Účastníci se spolu osobně nestýkají, probíhá občasný telefonický kontakt mezi nimi. Do SJM účastníků patří mj. rodinný dům [ulice], dům [ulice] a dům [ulice], ovocný sad a garáž. V domě [ulice] jsou dva nebytové prostory pronajaty, je zde provozováno kadeřnictví a prodejna pečiva. Žalovaný zamezil žalobkyni přístup k nemovitostem v SJM účastníků, do těchto nemovitostí stejně tak nemají přístup děti účastníků a jejich rodiny. Žalovaný o nemovitosti v SJM účastníků pečuje a hradí náklady přinejmenším na dodávku energií a jejich základní údržbu. Žalobkyně má příjem pouze ze starobního důchodu ve výši 13 448 Kč, náklady na pobyt v domově seniorů činí aktuálně 13 050 Kč. Od října žalovaný hradí žalobkyni částku 10 000 Kč měsíčně, jiné příjmy žalobkyně nemá. Dříve, než jí žalovaný začal zasílat částku 10 000 Kč, byla finanční situace žalobkyně velmi špatná, finančně i jinak ji podporovaly její dcery. Pokud by byl jediný příjem žalobkyně ze starobního důchodu, zbývala by jí po zaplacení nákladů na pobyt v domově důchodců částka 392 Kč na měsíc. Žalovaný pobírá starobní důchod ve výši 15 000 Kč a dále má příjmy z nájmů pozemků ve svém osobním vlastnictví ve výši 40 000 Kč ročně a z nemovitostí v SJM účastníků ve výši cca 314 000 Kč ročně před zdaněním (tj. cca 26 000 Kč měsíčně). Soud zde vycházel z daňového přiznání žalovaného pro rok 2021, ze skutečnosti, že žalovaný doložil, že platí účetnické služby a z toho, že neuplatnil výdajový paušál, pak soud dovodil, že výdaje žalovaného uplatněné v daňovém přiznání odpovídají skutečným výdajům žalovaného na nemovitosti v SJM účastníků. Soud dále vychází z toho, že pokud žalovaný dle svých vlastních tvrzení dlouhodobě (a soud nepochybuje, že úspěšně podnikal), jistě uplatnil v daňovém přiznání veškeré náklady spojené s nemovitostmi v SJM účastníků, které uplatnit mohl. Dle názoru soudu je tímto vyvráceno tvrzení žalovaného, že by náklady na údržbu nemovitostí v SJM účastníků byly tak vysoké, že fakticky není dosahován žádný zisk.

38. Podle § 690 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

39. Podle § 697 odst. 1 o. z. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

40. Podle § 697 odst. 2 o. z. pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

41. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

42. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

43. Z takto zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry: Účastníci jsou manželé a jejich manželství i nadále trvá, mají proto dle § 697 odst. 1 o. z. vzájemnou vyživovací povinnost v takovém rozsahu, aby jejich hmotná úroveň zůstala v zásadě stejná. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že účastníci žijí odděleně, jejich vzájemné vztahy nejsou dobré a probíhá řízení o rozvodu manželství. Účastníci pobírají zhruba srovnatelný starobní důchod 13 448 Kč ku 15 000 Kč), žalobkyně je však nucena vynakládat částku 13 050 Kč na pobyt v domově seniorů, zbývá jí tak měsíčně 392 Kč na její další potřeby. Žalovaný si pro sebe ponechává příjem z nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví (cca 40 000 Kč ročně) i z nemovitostí v SJM účastníků (cca 314 000 Kč ročně). Žalobkyně se sice nijak nepodílí na nákladech na nemovitosti v SJM účastníků nebo na jejich údržbě, není toho však fyzicky schopna a žalovaný jí navíc zamezil přístup k těmto nemovitostem. Ten rovněž nemají ani dcery účastníků a jejich rodiny, přičemž obě dcery deklarovaly ochotu podílet se na údržbě předmětných nemovitostí. Žalovaný pak žalobkyni nepodporuje ani finančně, ani např. osobní péčí, sám žalovaný žije v domě v Michalovicích, který je v jeho osobním vlastnictví a dále má možnost užívat k bydlení rodinný dům [ulice]. Soud uzavírá, že příjmy žalobkyně fakticky postačují pouze na úhradu pobytu v domově důchodců, zatímco žalovaný má kromě důchodu možnost výlučně užívat nemovitosti v SJM účastníků a navíc z nich získává nemalý příjem. Za této situace považuje soud hmotnou úroveň účastníků za natolik rozdílnou, že bez jakýchkoli pochybností odůvodňuje stanovení vyživovací povinnosti žalovanému.

44. Za přiměřenou výši výživného pro žalobkyni dle kritérií uvedených v § 913 o. z. považuje soud částku 13 000 Kč měsíčně, když výnosy z nemovitostí v SJM účastníků činí přibližně 26 000 Kč měsíčně. Soud neopomenul, že do SJM účastník patří i příjmy z nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalovaného (40 000 Kč ročně), dospěl ale k závěru, že je nutné rovněž zohlednit i skutečnost, že žalovaný vynakládá energii a úsilí na správu nemovitostí v SJM účastníků, čehož žalobkyně není objektivně schopna (byť žalovaný žalobkyni ani nedal možnost, aby se na údržbě podílela, a to i prostřednictvím dětí účastníků). Vyživovací povinnost stanovil soud žalovanému od 6. 10. 2021, tj. ode dne podání žalobního návrhu. Ve zbytku návrhu (tj. v částce 7 000 Kč měsíčně) soud návrh žalobkyně zamítl.

45. Vzhledem k tomu, že žalovaný plnil vyživovací povinnost vůči žalobkyni od 6. 10. 2021 do 31. 7. 2022 v rozsahu 10 000 Kč měsíčně, vznikl mu za toto období dluh na výživném ve výši 27 483, 871 Kč, což představuje nedoplatek na výživném za měsíce listopad 2021 až červenec 2022 (tj. 3 000*9) a poměrnou část měsíce října 2021 (10 483, 871 Kč za 25 dní, zaplaceno 10 000 Kč). Soud uložil žalovanému zaplatit tento nedoplatek do 31. 12. 2022, což při příjmech žalovaného představuje přiměřenou dobu k jeho zaplacení.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), tj. podle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně se domáhala přiznání výživného ve výši 20 000 Kč měsíčně, přiznáno jí však bylo toliko ve výši 13 000 Kč měsíčně. Lze tak říci, že žalobkyně byla úspěšná ze 65% a neúspěšná ze 35%, náleží jí proto 30% nákladů řízení.

47. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta určená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dle § 8 odst. 2 písm. b) AT činí tarifní hodnota pětinásobek požadovaného ročního plnění, tj. částku 1 200 000 Kč (20 000*12*5), sazba za jeden úkon právní služby dle § 7 AT pak částku 13 100 Kč. V řízení učinila právní zástupkyně žalobkyně celkem 7 úkonů právních služeb (příprava a převzetí zastoupení, sepis žalobního návrhu dne 6. 10. 2021 včetně návrhu na vydání předběžného opatření, zastupování při jednáních dne 18. 1. 2022, 22. 3. 2022, 28. 4. 2022 a 27. 7. 2022 a účast při dožádaném výslechu žalobkyně dne 16. 6. 2022), za něž jí náleží odměna ve výši 91 700 Kč a 7 režijních paušálů po 300 Kč (celkem 2 100 Kč) dle § 13 odst. 4 AT, celkem 93 800 Kč. Soud oproti tomu nepřiznal žalobkyni odměnu advokáta za požadovaný úkon sepsání kvalifikované předžalobní výzvy, když takový úkon nebyl doložen a podání návrhu na vydání předběžného opatření, když tento návrh byl součástí žalobního návrhu.

48. Právní zástupkyni žalobkyně rovněž náleží náhrada hotových výdajů advokáta spočívajících v náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT na trase Praha – Kutná Hora a zpět k jednáním ve dnech 18. 1. 2022, 22. 3. 2022, 28. 4. 2022 (vzdálenost 2x70 km, použité vozidlo tov. zn. Škoda Roomster, spotřeba paliva dle TP 7,5 l benzinu 95 oktanů /100 km, cena paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do 13. 5. 2022 37,10 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. 4,70 Kč/km) ve výši 1 047,50 Kč za jednu cestu tam a zpět, v náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT na trase Praha – Kutná Hora a zpět k jednání dne 27. 7. 2022 (vzdálenost 2x70 km, použité vozidlo tov. zn. Škoda Roomster, spotřeba paliva dle TP 7,5 l benzinu 95 oktanů [číslo] km, cena paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném po 13. 5. 2022 44,50 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. 4,70 Kč/km) ve výši 1 125,30 Kč a v náhradě cestovních výdajů na trase Praha – Světlá nad Sázavou a zpět k dožádanému výslechu dne 16. 6. 2022 (vzdálenost 2x110 km, použité vozidlo tov. zn. Škoda Roomster, spotřeba paliva dle TP 7,5 l benzinu 95 oktanů /100 km, cena paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném po 13. 5. 2022 44,50 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. 4,70 Kč/km) ve výši 1 768,30 Kč. Celková náhrada cestovních výdajů tak činí částku 6 036,10 Kč (1047 1125 1768). Právní zástupkyni žalobkyně rovněž náleží náhrada advokáta za promeškaný čas dle § 14 AT ve výši 3 000 Kč (6 zameškaných půlhodin na 1 jednání resp. dožádaný výslech po 100 Kč).

49. Celková náhrada nákladů na právní zastoupení žalobkyně tak činí částku 102 836,1 Kč (93 800 + 6 036,10 + 3 000), 30% z této částky pak činí 30 850,83 Kč a právě tuto částku soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal.

50. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci. Náklady státu spočívaly ve svědečném ve výši 212,58 Kč. Protože žalovaný byl v řízení neúspěšný z 65% a žalobkyně z 35%, uložil soud ve výrocích V. a VI. tohoto rozsudku každému z účastníků zaplacení nákladů státu právě v tomto poměru (133, 177 Kč žalovaný, 78, 403 Kč žalobkyně), a to na účet Okresního soudu v Kutné Hoře do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

51. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od soudních poplatků, uložil soud zaplacení soudních poplatků v tomto řízení žalovanému. Základ soudního poplatku činí dle § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. pětinásobek požadovaného ročního plnění, tj. částku 1 200 000 Kč (20 000*12*5), výše soudního poplatku pak činí dle položky 7 Sazebníku soudních poplatků 1% ze základu, tj. 12 000 Kč. Poměrná část připadající na žalovaného, tj. 65% pak činí 7 800 Kč, a právě tuto částku uložil soud žalovanému zaplatit na soudním poplatku.