11 C 365/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaný není dědicem

I. Určuje se, že [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém [datum], naposledy bytem [adresa žalobce].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku 29 830 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou ze dne 1. 12. 2021 domáhali určení, že žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém [datum] (dále jen„ zůstavitel“). Žalobci uvedli, že jsou po shora uvedeném zůstaviteli dědici ze zákona, a to tak, že žalobce č. 1 byl strýcem a žalobce č. 2 bratrancem zemřelého. Žalobci dále uvedli, že v průběhu dědického řízení po zůstaviteli, vedeném JUDr. [jméno] [příjmení], soudním komisařem, pod sp. zn. Nd 105 /2011, 11 D 152/2021, došlo k předložení závěti ze dne 4. 10. 2017, dle které by měl být ustanoven výlučným dědicem zůstavitele žalovaný. Žalobci již v průběhu citovaného dědického řízení namítali, že zůstavitel žádnou závěť za života nesepsal, a že předložená listina nebyla sepsána ani podepsána zůstavitelem. Dle mínění žalobců je zřejmé, že zůstavitel nesepsal předmětnou závěť svou rukou, neboť je zde na první pohled patrná odlišnost v písmu textu závěti a jejího podpisu. Žalobci současně konstatovali, že v době vzniku závěti nebyl zůstavitel pro duševní nemoc schopen činit některé občanskoprávní úkony, o čemž svědčí i řízení o omezení svéprávnosti zůstavitele vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. Nc 5315 2017, zahájené dne 28. 4. 2017. Zůstavitel byl ve shora uvedeném řízení rozsudkem ze dne 10. 1. 2018, č. j. Nc 5315/2017-41, mimo jiné omezen na svéprávnosti pro případ pořízení pro případ smrti v hodnotě převyšující 2 000 Kč. Žalobci tudíž pokládají závěť sepsanou dne 4. 10. 2017 za neplatnou, neboť zůstavitel v té době již prokazatelně trpěl duševní nemocí a neschopností činit právní úkony. Nadto žalobci uvedli, že zůstavitel s rodiči žalovaného již v minulosti vedl spor o vyklizení nemovité věci, kde byla mimo jiné zmíněna závěť zůstavitele, a to jako uzavřená pod nátlakem. Žalobci pro shora uvedené navrhovali vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém [datum].

2. Žalovaný s podanou žalobu nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí s odkazem na pravost předmětné listiny (závěti), což odůvodnil následujícím způsobem: žalovaný uvedl, že sic zůstavitele závěť psát neviděl, zná však jeho písmo, a zůstavitel mu závěť osobně předal s tím, že„ bude rád, když to po něm bude mít někdo, kdo mu občas s něčím pomohl“. Žalovaný uvedl, že zůstavitele často navštěvoval jak za účelem výpomoci, tak společného trávení volného času, když se zůstavitelem měli i mnohé společné přátele. Žalovaný dále uvedl, že zůstavitel neměl k žalobcům kladný vztah, když s nimi neudržoval žádné styky a jeho jediným blízkým byl tak žalovaný. Žalovaný konstatoval, že o vztahu žalobců a zůstavitele svědčí i skutečnost, že ve shora citovaném řízení o omezení svéprávnosti žalobce byl opatrovníkem zůstavitele jmenován Městys [obec], nikoliv jeden z žalobců. Žalovaný uzavřel, že posuzovat duševní stav zůstavitele pouze na základě skutečnosti, že v čase pořízení pro případ smrti bylo vedeno řízení o omezení svéprávnosti zůstavitele, nezakládá neplatnosti projevu vůle zůstavitele. Žalobci by měli dle žalovaného prokázat běžný způsob života zůstavitele, jak svému jednání rozuměl, či nikoliv, jaký byl jeho zdravotní stav v době sepisu závěti, a znalec následně ustanovený soudem posoudit, jestli tyto poznatky o životě zůstavitele ve spojení s jeho duševním stavem, svědčí o schopnosti či neschopnosti projevit vůli v pořízení pro případ smrti. Žalovaný současně konstatoval, že na základě jeho přímluvy zůstavitel svolil s nastěhováním rodičů žalovaného do domu zůstavitele, kde takto žili asi 4 roky, žalobu na vyklizení poté podával nikoliv zůstavitel, ale jeho veřejný opatrovník.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Ze spisu Okresního soudu v Kutné Hoře, vedeného JUDr. [jméno] [příjmení], soudním komisařem, sp. zn. 11 D 152/2021, bylo zjištěno, že po smrti zůstavitele pana [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zemřelého dne [datum], probíhalo dědické řízení u shora uvedeného notáře, jako soudního komisaře, kdy v průběhu řízení žalovaný předložil závěť, na základě, které by měl být ustanoven výlučným dědicem zůstavitele, a žalobci, jež toto sporovali, byli odkázáni na podání žaloby ve smyslu ust. § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

5. Z kopie úmrtního listu zapsaného v knize úmrtí matričního úřadu Kutná Hora, svazek 15, ročník 2021, strana 249, pořadové [číslo] vystaveného dne [datum], soud zjistil, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřel dne [datum].

6. Z opisu závěti ze dne 4. 10. 2017, pořízeného dne 17. 3. 2021 JUDr. [jméno] [příjmení], notářem v Kutné Hoře, soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] [datum narození], zemřelý dne [datum], odkázal veškerý svůj majetek žalovanému [ žalovanému], [datum narození], bytem [adresa žalovaného].

7. Z protokolu Okresního soudu v Kutné Hoře sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], soudním komisařem, ze dne 29. 9. 2019, č. j. 11 D 152/2021-69, Nd 105/2021, soud zjistil, že dne 17. 3. 2021 předložil žalovaný soudnímu komisaři listinu ze dne 4. 10. 2017, o které tvrdil, že je závětí zůstavitele. Listina byla pravděpodobně sepsána vlastní rukou zůstavitele, který v ní odkázal veškerý svůj majetek žalovanému. Žalobce č. 1 a žalobce č. 2, jako zákonní dědicové v šesté dědické třídě, a žalovaný, jako závětní dědic, dědictví po zůstaviteli neodmítli, a následně uplatili výhradu soupisu pozůstalosti. V rámci jednání o pozůstalosti žalobce č. 1 uvedl, že závěť zůstavitele neuznává za pravou a platnou, když v době jejího sepisu již probíhalo řízení u Okresního soudu v Kutné Hoře o omezení svéprávnosti zůstavitele. Nadto si žalobce č. 1 nebyl vědom existence jakéhokoliv pořízení pro případ smrti zůstavitele, tím spíše ve prospěch žalovaného, když zůstavitel a rodiče žalovaného neměli, dle tvrzení sousedů, vřelý vztah. Žalobce č. 2 závěť zůstavitele taktéž za pravou a platnou neuznal, což odůvodnil duševním stavem zůstavitele a odkazem na odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 10. 1. 2018, kde zůstavitel zmínil nátlak na sepis závěti. Žalovaný naopak opakovaně platnost a pravost závěti zůstavitele uznal a uvedl, že i když jejímu sepisu nebyl přítomen, tal dle jeho názoru byla sepsána rukou zůstavitele.

8. Z usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 6. 10. 2021, č. j. 11 D 152/2021-72, Nd 105/2021, soud zjistil, že s ohledem na nemožnost dosažení konsensu stran platnosti a pravosti závěti zůstavitele, bylo žalobci č. 1 a žalobci č. 2 uloženo podání žaloby proti závětnímu dědici, tj. žalovanému, ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení, a to pod sankcí neúspěchu v dědickém sporu.

9. Z usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 28. 4. 2017, č. j. Nc 5315/2017-5, 3 P a Nc 86/2017, bylo zjištěno, že dnem 28. 4. 2017 bylo zahájeno řízení o opatrovnictví [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], které bylo současně spojeno s řízením o svéprávnosti. Opatrovníkem posuzovaného byl jmenován Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, se sídlem [adresa žalovaného]. Znalcem z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie byl ustanoven MUDr. [jméno] [příjmení], bytem [adresa].

10. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], ustanoveného znalce, bytem [adresa], bylo zjištěno, že posuzovaný [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], trpí duševní poruchou, která je trvalá a neléčitelná – lehkou mentální retardací, která ovlivňuje jeho schopnost právně jednat. S poruchou rozumových schopností je spjata snadná ovlivnitelnost a důvěřivost. Ustanovený znalec konstatoval, že posuzovaný je schopen samostatně nakládat s finančními prostředky a jměním jen do omezené výše, za vhodnou částku považuje znalec 2 000 Kč měsíčně. Posuzovaný taktéž není schopen pořizovat pro případ smrti nad navrhovanou částku a jednat v pracovněprávních vztazích.

11. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 10. 1. 2018, č. j. Nc 5315/2017-41, 3 P a Nc 86/2017, 3 P a Nc 88/2017, bylo zjištěno, že posuzovaný [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], byl na dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku omezen na svéprávnosti, a opatrovníkem mu byl jmenován Městys [obec], sídlem [adresa ]. Omezení na svéprávností se mimo jiné týkalo majetkoprávního jednání a dispozic s finančními prostředky, jejichž hodnota převyšuje 2 000 Kč a pořízení pro případ smrti v hodnotě převyšující 2 000 Kč.

12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 285/2018, především z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 13. 12. 2018, č. j. 7 C 285/2018-46, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2019, č. j. 30 Co 71/2019-86, bylo zjištěno, že panu [celé jméno žalovaného], [datum narození], a paní [jméno] [příjmení], [datum narození], tj. rodičům žalovaného, byla uložena povinnost vyklidit nemovitost pana [jméno] [celé jméno žalobce] („ zůstavitele“), [datum narození], když bylo zjištěno, že smlouva o pronájmu uzavřená mezi rodiči žalovaného a zůstavitelem je neplatná, neboť zůstavitel v době jejího uzavření nebyl pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], souseda zůstavitele, soud zjistil, že svědek se se zůstavitelem znal od mládí a ví, že zůstavitel, jeho matka i bratr, měli problém s alkoholem, který se postupně stupňoval, přičemž zůstavitel a jeho bratr pili hodně, často byli bez práce, a po smrti matky neměli příliš dobrý vztah. V domě, kde zůstavitel žil byly dvě bytové jednotky, kdy ovšem v jedné části, tam kde přebýval zůstavitel, se nedalo topit. Ohledně vztahu zůstavitele a rodičů žalovaného svědek uvedl, že vyjma občasného uvaření kávy, se o zůstavitele nikterak nestarali. Do domu zůstavitele se dostali přes pana [příjmení], kterému otec žalovaného dělal přidavače, s tím, že zůstavitel posléze oslovil svědka s žádostí o pomoc s jejich odstěhováním, což si při následné konfrontaci za účasti Policie ČR rozmyslel. Svědek konstatoval, že dle jeho mínění zůstavitel již před omezením na svéprávnosti nebyl schopen rozeznávat realitu a byl snadno ovlivnitelný. Když svědek zůstaviteli vypomáhal se zařizováním sociálních dávek, zmínily úřednice sociálního odboru možnost přezkumu duševního stavu zůstavitele, následkem čehož svědek tuto záležitost konzultoval se starostkou Městyse [obec], která podala podnět na zahájení řízení o omezení svéprávnosti. Svědek dále uvedl, že rodiče žalovaného se v minulosti snažili získat dům zůstavitele, když mu za nemovitost nabízeli nejprve 100 000 Kč, poté 50 000 Kč a nakonec neurčité měsíční splátky. Ohledně vztahu zůstavitele a žalobců svědek vypověděl, že oba žalobce zná a ví, že o zůstavitele se staral otec žalobce č. 2, vypomáhal mu, a také žádal svědka, aby na zůstavitele dohlédnul.

14. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobce], starostky Městyse [obec], soud zjistil, že Městys [obec] podal podnět na zahájení řízení o omezení svéprávnosti zůstavitele a poté mu byl ustanoven opatrovníkem. Svědkyně zůstavitele znala celý život, neboť pochází ze stejné obce a konstatovala, že zůstavitel byl celoživotně závislý na alkoholu, byl jednodušší – nebyl schopen rozpoznat smysl úředních záležitostí popř. napsat souvislou větu a pochopit její význam, nebyl schopen vzdělání, dělal jen pomocné práce. Ohledně žalovaného a jeho rodiny uvedla, že žalovaného osobně nezná, ale je si jistá, že se se zůstavitelem nepřátelil, neboť se jí o tom zůstavitel nikdy nezmínil, naopak se jí svěřil s bujarými oslavami, které se u něj v domě konali, a se snahou rodiny žalovaného získat dům zůstavitele již za jeho života. Zůstavitel za svědkyní pravidelně docházel shora uvedené konzultovat a zmínil se také o nabídce odkupu domu s tím, že se o něj rodina žalovaného doživotně postará, a uhradí veškeré exekuce vedené na zůstavitele, což mu svědkyně nedoporučila. Nadto po ustanovení obce opatrovníkem zůstavitele bylo zjištěno, že na zůstavitele žádné exekuce vedeny nejsou.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], kamaráda žalovaného, soud zjistil, že svědek se se žalovaným přátelí zhruba 8-10 let, přičemž se spolu s jeho rodinou často navštěvují. Svědek znal také zůstavitele a uvedl, že žalovaný a zůstavitel byli přátelé, měli pěkný vztah. Při společných návštěvách s žalovaným zůstaviteli vypomáhali, např. mu měnili tašky na střeše, či dovedli do domu teplou vodu. Svědek dále uvedl, že zůstavitel žalovanému slíbil odkup jeho domu s tím, že by tam zůstavitel mohl dožít. O zůstavitele se dle tvrzení svědka starali rodiče žalovaného, svědek viděl, jak mu v jeho přítomnosti dávají jídlo, o nikom jiném naopak nikdy neslyšel; dalo by se říci, že žalovaný a jeho rodina se zůstaviteli snažili nahradit jeho biologickou rodinu. Zůstavitele naposledy viděl při příležitosti zabíjačky, nejspíše v roce 2020. Na svědka zůstavitel působil jako prostý člověk, vzdělaný, nikdy ho neviděl ve vyloženě podnapilém stavu.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], soud zjistil, že svědek vyrůstal spolu se žalovaným v dětském domově, před 12 lety opět obnovili kontakt a od té doby se pravidelně cca 2x týdně stýkají. Dále svědek vypověděl, že zůstavitele znal zhruba 10 let, přičemž do jeho bydliště jezdil asi dvakrát do měsíce. V jeho domě krom zůstavitele žili také rodiče žalovaného, ale každý měl svou oddělenou část, a dle pohledu svědka, spolu měli dobrý vztah, když matka žalovaného se o zůstavitele před jeho smrtí starala. Svědek jezdil za rodiči žalovaného a zůstavitelem pravidelně, neboť žalovaného a jeho rodiče zná od mala, jinak je sám, což měl se zůstavitelem společné, proto si rozuměli. Zůstavitel byl dle jeho názoru dobrý člověk s vlastními názory, ale těžce závislý na alkoholu, následkem čehož zanedbával i osobní hygienu. Svědek konstatoval, že nikdo z rodiny zůstavitele zůstaviteli nepomáhal, ani tam nikdy neviděl nikoho cizího. Oslav, které se u zůstavitele konali, se účastnil i sám zůstavitel. Ohledně navádění k výpovědi svědek uvedl, že ví, že má říkat pravdu, nikdo ho nenaváděl.

17. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalovaného na vyhotovení znaleckého posudku z oboru psychiatrie za účelem posouzení způsobilosti zůstavitele pořídit pro případ smrti, a to zejména s ohledem na existenci znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], ze dne 18. 11. 2017, který byl podkladem pro řízení o omezení svéprávnosti zůstavitele, a kde byla současně posuzována jeho schopnost vstupovat do majetkoprávních a finančních vztahů vč. schopnosti pořizovat pro případ smrti.

18. Soud dále zamítl výslech svědků [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], bytem [adresa], když s ohledem na provedené výslechy a prokázaný stav řízení, shledal jejich výslech za nadbytečný a nehospodárný.

19. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

20. Dle ust. § 168 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.

21. Dle ust. § 170 odst. 1 z. ř. s., v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

22. Dle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Dle ust. § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

25. Dle ust. § 1525 o. z. nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528.

26. Dle ust. § 1528 odst. 1 o. z. kdo byl na ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen formou veřejné listiny.

27. Po zhodnocení provedených důkazů v souladu s ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud ke zjištění následujícího skutkového stavu:

28. Soud v prvé řadě uvádí, že žaloba podaná ve smyslu § 170 odst. 1 z. ř. s. není určovací žalobou ve smyslu § 80 o. s. ř., nýbrž jde o žalobu o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu. Taková žaloba proto nemůže být zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a žalobce není povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti o takovém právním zájmu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 30 Cdo 940/2004). Soud proto nezkoumal existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

29. Současně soud konstatuje, že žalobce uplatnil svůj nárok u soudu ve lhůtě k tomu určené. Usnesení zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2021, č. j. 11 D 152/2021-72, Nd 105/2021, jímž byl žalobce odkázán k podání této žaloby ve lhůtě do dvou měsíců od právní moci, nabylo právní moci dne 28. 10. 2021. Žalobci podali k věcně a místně příslušnému soudu žalobu dne 1. 12. 2021.

30. Po zhodnocení všech předložených důkazů soud vyšel ze situace, že listina označená žalovaným jako závěť, je neplatná, neboť zůstavitel v době jejího vzniku nebyl pro duševní poruchu, která nebyla jen přechodná, schopen právně jednat. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] zpracovaného ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. P 23/2018, vyplynulo, že zůstavitel v době vzniku závěti trpěl duševní poruchou, konkrétně lehkou mentální retardací, která nebyla jen přechodná, ale trvalá a neléčitelná. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že zůstavitel nebyl schopen posoudit následky sepisu závěti, což ostatně dokládá i skutečnost, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 1. 2018, č. j. Nc 5315/2017-41, 3 P a Nc 86/2017, 3 P a Nc 88/2017, byl zůstavitel omezen na svéprávnosti, mimo jiné pro případ pořízení pro případ smrti v hodnotě převyšující 2 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že ze shora citovaného znaleckého posudku, jakožto i výpovědi svědků vyplynulo, že zůstavitelova duševní porucha trvala delší časové období, nebyla jen přechodná, nelže než uzavřít, že listina označená jako závěť, jež měla být sepsána zůstavitelem v říjnu roku 2017 je absolutně neplatná.

31. Soud své závěry dále opírá o ust. § 1525 a. n. o. z., kdy osoba, která není plně svéprávná, nemůže pořídit pro případ smrti, a pokud by se o to pokusila jinak než veřejnou listinou, je takové jednání absolutně neplatné (srov. ust. § 581 o. z.). Soud v souladu s ust. § 588 a § 580 odst. 1 o. z. přihlédne k neplatnosti takového právního jednání i bez návrhu, neboť odporuje zákonu tak, jak to účel a smysl zákona dle ust. § 581 a ust. § 1525 o. z. vyžaduje za účelem ochrany slabších osob.

32. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a určil, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém [datum], naposledy bytem [adresa žalobce].

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 830 Kč. Náhrada nákladů řízení spočívá v odměně advokáta za 2x 5 úkonů právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”), ve spojení s ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 2 500 Kč za úkon poníženo o 20%, náhradě hotových výdajů dle ust. § 13 advokátního tarifu ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne 7. 2. 2022, účast na jednání soudu dne 3. 3. 2022 a 21. 4. 2022) ve výši 10x 300 Kč, zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a 21 % z částky 23 000 Kč, tjn. DPH ve výši 4 830 Kč.