11 C 366/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 77 164,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 77 164,56 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 1. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 23 431,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 77 164,56 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 4. 2021 z titulu regresní náhrady pojistitele vůči škůdci, když žalovaná způsobila dne 19. 5. 2019 v Polsku v obci [název obce] dopravní nehodu, přičemž jí řízené vozidlo tov. zn. Škoda Felicia, [registrační značka] bylo v době nehody pojištěno u žalobkyně dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o povinném ručení“). Žalobkyně jako pojistitel vyplatila v souvislosti s výše uvedenou dopravní nehodou částku 77 164,56 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.

3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciová společnost s předmětem podnikání mj. pojišťovací činnost podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

4. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 1. 11. 2018 uzavřené mezi žalobkyní jako pojistitelem a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované], [obec] (dále jen„ pojistná smlouva“) soud zjistil, že touto pojistnou smlouvou bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ povinné ručení“) pro vozidlo tov. zn. Škoda Felicia, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo Škoda“), jehož provozovatelem a vlastníkem byl [jméno] [příjmení].

5. Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 22. 1. 2021 pořízeném Okresní policií v [obci] pod č. j. R-076-60/21 soud zjistil, že dne 19. 5. 2019 došlo na křižovatce ulic [název ulice]. [jméno] [příjmení] a [název ulice] [příjmení] v obci [název obce] v Polské republice k dopravní nehodě, při které se čelně střetla vozidlo Škoda řízené žalovanou s vozidlem Peugeot, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo Peugeot“) řízené panem [příjmení] (událost dále jen jako„ dopravní nehoda“). Jako viník dopravní nehody byla označena řidička vozidla Škoda, tj. žalovaná, příčinou dopravní nehody bylo nesprávné otáčení vozidla Škoda, žalovaná navíc neměla v dané době řidičské oprávnění k řízení vozidla Škoda. Žalované byla za toto její protiprávní jednání uložena pokuta. Ve vozidle Škoda byl jako spolujezdec [jméno] [příjmení], [datum narození].

6. Z faktury [číslo] ze dne 23. 7. 2019 soud zjistil, že oprava vozidla Peugeot si vyžádala náklady ve výši 9 824 zlotých bez DPH a 12 083,62 zlotých s DPH.

7. Z faktury [číslo] soud zjistil, že náklady na zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy vozidla Peugeot činily 830,25 zlotých včetně DPH.

8. Z dopisu ze dne 14. 8. 2019 soud zjistil, že tímto dopisem informoval škodní zástupce žalobkyně opravce i vlastníka vozidla Peugeot, že byla přiznána náhrada škody ve výši 9 824 zlotých.

9. Z dopisu škodního zástupce žalobkyně adresovaného žalobkyni ze dne 14. 10. 2019 soud zjistil, že pojistný zprostředkovatel uplatnil po žalobkyni nárok na náhradu pojistného plnění ve prospěch vlastníka vozidla Peugeot ve výši 9 824 zlotých a dále nárok na úhradu svých nákladů ve výši 1 733,61 zlotých s tím, že další náklady dosáhly 830,25 zlotých.

10. Z dokladu o vyplacení pojistného plnění žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vyplatila v souvislosti s dopravní nehodou pojistné plnění v celkové výši 77 164,56 Kč, přičemž částka 5 629, 44 Kč a 69 519,50 Kč byla vyplacena škodnímu zástupci žalobkyně v Polsku a částka 154,23 Kč resp. 1 861,39 Kč byla vyplacena finančnímu úřadu na úhradu daně z přidané hodnoty za služby ze zahraničí.

11. Z dopisu ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně oznámila žalované, že způsobila dne 19. 5. 2019 dopravní nehodu, přičemž žalobkyně vyplatila v souvislosti s dopravní nehodou z pojistné smlouvy pojistné plnění ve výši 77 165 Kč. Žalobkyně zároveň informovala žalovanou, že je připravena uplatnit nejméně 50% z vyplaceného pojistného plnění po spolujezdci [jméno] [příjmení], pokud žalovaná poskytne žalobkyni jeho adresu a datum narození.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 3. 2021 a z dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dopisem svého právního zástupce ze dne 22. 3. 2021 žalovanou k úhradě částky 77 164,56 Kč a nákladů na právní zastoupení z titulu regresního nároku žalobkyně uplatněného v tomto řízení, a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Dopis byl odeslán na adresu žalované [část obce a číslo], [PSČ], [obec] – [část obce] a byl jí dne 24. 3. 2021 vhozen do poštovní schránky, lhůta k plnění tak uplynula dne 31. 3. 2021.

13. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalobkyně byla na základě pojistné smlouvy pojistitelem povinného ručení vozidla Škoda, jehož vlastníkem a provozovatel byl [jméno] [příjmení]. Žalovaná řídila dne 19. 5. 2019 vozidlo Škoda a způsobila dopravní nehodu, při které došlo k poškození vozidla Peugeot, přičemž v době dopravní nehody ještě nedovršila 18 let a nebyla držitelem řidičského oprávnění k vozidlu Škoda. Vlastník vozidla Peugeot uplatnil náhradu vzniklé škody po žalobkyni jako pojistiteli [jméno] [příjmení] a žalovaná z tohoto titulu vyplatila na pojistném plnění částku 77 164,56 Kč (včetně nákladů škodního zástupce žalobkyně a daňových povinností v souvislosti s přeshraniční platbou DPH). Tuto částku pak žalobkyně uplatnila po žalované.

14. Podle § 2 písm. f) zákona o povinném ručení se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje 15. Podle § 6 odst. 1 zákona o povinném ručení se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

16. Podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona o povinném ručení nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, 17. Podle § 6 odst. 5 zákona o povinném ručení musí být pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti uzavřena tak, aby toto pojištění na základě jediného pojistného platilo na území všech členských států a dalších států uvedených v seznamu států, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojistitel je povinen tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačit.

18. Podle § 9a odst. 1 zákona o povinném ručení ustanoví pojistitel se sídlem na území České republiky v každém jiném členském státě svého škodního zástupce 19. Podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona o povinném ručení má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku 20. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle § 2920 odst. 1 o. z. nezletilý, který dovršil třinácti let a nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu.

22. Podle § 2921 odst. 1 o. z. společně a nerozdílně se škůdcem, je-li jím nezletilý, který dovršil třinácti let, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.

23. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

24. Po právním posouzení celé věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Žalovaná řídila dne 19. 5. 2019, tj. ve věku 17 let, vozidlo Škoda a zavinila v obci [název obce] v Polsku dopravní nehodu, při které vznikla škoda na vozidle Peugeot. V době dopravní nehody žalovaná nedovršila 18 let a současně neměla řidičské oprávnění k řízení vozidla Škoda. Ač žalovaná způsobila porušením své právní povinnosti vznik škody, tuto škodu uhradila žalobkyně z titulu povinného ručení jakožto pojistitel vlastníka vozidla Škoda. Žalobkyně vyplatila na pojistném plnění na náhradu újmy vzniklé poškozenému při dopravní nehodě (včetně daňových povinností v souvislosti s přeshraniční platbou DPH) celkovou částku 77 164,56 Kč. Z § 2 písm. f) a § 6 odst. 1 zákona o povinném ručení vyplývá, že žalovaná je pojištěná osoba ve smyslu zákona o povinném ručení. Protože žalovaná řídila vozidlo Škoda v době dopravní nehody bez řidičského oprávnění, má žalobkyně podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona o povinném ručení vůči žalované regresní nárok až do výše žalobkyní vyplaceného pojistného plnění. Žalobkyní vyplacené pojistné plnění pak odpovídá částkám vynaloženým na náhradu škody vzniklé na vozidle Peugeot při dopravní nehodě a dalším nákladům (náklady na pronájem náhradního vozidla, náklady škodního zástupce žalobkyně, úhrada daňových povinností v ČR), tj. částce 77 164,56 Kč.

26. Soud dále posuzoval, zda žalovaná, která byla v době dopravní nehody ve věku 17 let, za vzniklou škodu skutečně odpovídá. Žalovaná v době dopravní nehody sice nenabyla plné svéprávnosti, avšak již dovršila 13 let. Žalovaná současně byla ve věku 17 let bezpečně schopna ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, když soud má za to, že každý nezletilý ve věku 17 let si musí být vědom toho, že při silničním provozu existuje nebezpečí srážky mezi vozidly a existují určitá pravidla silničního provozu, která mají mj. za cíl těmto střetům mezi vozidly zabránit a jejichž dodržování je proto při účasti na silničním provozu bezpodmínečně nutné. Stejně tak si musí být každý nezletilý ve věku 17 let vědom, že řídit motorové vozidlo je možné pouze s řidičským oprávněním, které získá po absolvování řidičského výcviku (mj. za účelem osvojení pravidel silničního provozu) podle zákona nejdříve po dovršení 18 let. Soud tak má za to, že žalovaná za způsobenou škodu dle § 2920 odst. 1 o. z. plně odpovídá a je tak v řízení pasivně legitimována. Jakkoli lze uvažovat o odpovědnosti za škodu i jiných osob (zejména spolujezdce [jméno] [příjmení]), ustanovení § 1872 odst. 1 o. z. dává žalobkyni možnost domáhat se celé škody po žalované. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni celou jí požadovanou částku 77 164,56 Kč.

27. Vedle toho vzniklo žalobkyni také právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně, přičemž žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením žalované částky marným uplynutím lhůty dle předžalobní výzvy ode dne 1. 4. 2021. Soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení právě od tohoto data.

28. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni dle § 142 odst. 1 o.s.ř. na nákladech řízení částku 23 431,94 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 087 Kč a nákladech na právní zastoupení ve výši 20 344,94 Kč. Ty se sestávající z odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) v sazbě 4 220 Kč za úkon dle § 7 a 8 AT (příprava a převzetí věci, sepis žalobního návrhu, zastupování při jednání), jednoho úkonu právních služeb dle § 11 odst. 2 AT (sepis předžalobní výzvy) v sazbě za úkon ve výši 2 110 Kč a čtyř režijních paušálů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 1 200 Kč, náhrady cestovného k jednání konaného dne 11. 1. 2022 spočívajících v náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 AT Praha – Kutná Hora a zpět ve výši 244 Kč (kalkulováno s cenou za zpáteční jízdenku Českých drah, a.s.), náhrady za zmeškaný čas za 6 půlhodin dle § 14 AT ve výši 600 Kč a 21% náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z částky 16 814 Kč ve výši 3 530,94 Kč. Soud dodává, že právní zástupce žalobkyně sice v rámci vyúčtování nákladů řízení uplatnil náklady na cestu k jednání osobním automobilem, avšak ani dodatečně soudu nedoložil technický průkaz vozidla. Soud proto na místo požadovaných a nedoložených nákladů na cestovné osobním automobilem přiznal náklady na cestovné hromadnou dopravu s tím, že cena místního přepravného je kryta režijním paušálem dle § 13 odst. 4 AT.