11 C 59/2026
č. j. 11 C 59/2026-28
V PLATNOSTIOkresní soud v Kutné Hoře rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč. Soud se opřel o § 2991 odst. 1 a 2 o. z., podle něhož je povinen vydat bezdůvodně obohatený majetkový prospěch. Žaloba nebyla založena na smlouvě o úvěru, ale na nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč podle § 142 odst. 2 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Adamem Vrbeckým sídlem Opletalova 1603/57, 110 00 Praha 1 - Nové Město proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 8 000 Kč
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8 000 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa(dále jen „právní předchůdce“), poskytl žalované dne 11.6.2024 na její účet částku 8 000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru hodnota. Pohledávku vyplývající ze smlouvy následně původní věřitel postoupil na společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, která tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně zhodnotila, že původním věřitelem nebyla v souladu s příslušnými ustanoveními zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, kdy na základě této skutečnosti dopěla žalobkyně k závěru, že smlouva je z daného důvodu neplatná. S ohledem na neplatnost Smlouvy se však žalovaná bezdůvodně obohatila na původním věřiteli, resp. na žalobkyni, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je z tohoto důvodu povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč. Žalovaná na pohledávku nic neuhradila. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.
2. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli usnesením zdejšího soudu ze dne 25.3.2026 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Z podepsaného dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru včetně obchodních podmínek, předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě, zprávy banky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 11. 6. 2024 na její bankovní účet částku ve výši 8 000 Kč, a že se žalovaná zavázala uhradit dlužnou částku do 11. 7. 2024.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 má soud za prokázané, že dne 20. 9. 2024 byla mezi původním věřitelem a společností právnická osoba, IČO hodnota uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovanou.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2024 a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že dne 23. 9. 2024 byla mezi společností právnická osoba, IČO hodnota a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovanou.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
14. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 11.6.2024 částku 8 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná na pohledávku žalobkyně nic neuhradila. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dlužnou částku i přes výzvu žalobkyně neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dluhu, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
15. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.
16. Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyně se domáhala úhrady dluhu po žalované z titulu bezdůvodného obohacení, nikoliv z titulu smlouvy o úvěru. Soud proto žalobu neposuzoval ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Náhrada nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
18. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.