11 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 168 303,55 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 737 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 20 737 Kč ve výši 8,25% od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 352 576,04 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 352 576,04 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 131 778 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře na nákladech státu částku 1 468 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře na nákladech státu částku 85 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 168 303,55 Kč, smluvní pokuty ve výši 205 009,49 Kč a úroku z prodlení z částky 373 313,04 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení z titulu dlužného nájemného, smluvní pokuty a dalších plnění související s dluhem žalovaného vůči žalobkyni z nájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2019, jejímž předmětem byl pronájem prostorů restaurace na adrese [obec a číslo]. Žalobkyně se konkrétně domáhala zaplacení částky 1 342,55 Kč jako dlužného nájemného za období od 1. 3. 2019 do 5. 2. 2020 (když oproti dluhu na nájemném ve výši 122 896,55 Kč započetla částku 121 554 Kč vynaloženou žalovaným na rekonstrukci předmětu nájmu), smluvní pokutu za nezaplacené nájemné ve výši 205 009,49 Kč, zaplacení škody na vyměněné vložce zámku ve výši 1 166 Kč, zaplacení objednaných zednických prací ve výši 135 315 Kč, zaplacení částky 4 112 Kč za užívání popelnic, zaplacení ukládky odpadů ve výši 2 923 Kč, zaplacení částky 7 425 Kč na úpravy okolí restaurace, zaplacení nedoplatku spotřebované energie ve výši 14 820 Kč a náklady na vývoz fekálií ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně začala od 20. 8. 2019 provádět rekonstrukci fasády domu, kde se nacházely pronajaté prostory restaurace, v důsledku čehož došlo k omezení provozu a snížení tržeb. Žalovaný proto uplatnil slevu na nájemném ve výši 80% za období od 20. 8. 2019 do 30. 11. 2019. Žalovaný dále uplatnil slevu na nájemném ve výši 100% od 1. 12. 2019 do 5. 2. 2020 z důvodu nezpůsobilosti předmětu nájmu k užívání pro vadnou elektroinstalaci. Zbylou část nájemného ve výši 67 277 Kč žalovaný započetl proti své pohledávce za žalobkyní ve výši 121 554 Kč za rekonstrukci předmětu nájmu. Nárok na zaplacení smluvní pokuty za nezaplacené nájemné pak žalobkyni nemohl vzniknout v plné výši, neboť žalovaný důvodně uplatnil slevu na nájmu, vůči zbytku nároku na smluvní pokutu žalovaný ve svém vyjádření ze dne 25. 5. 2021 započetl zbytek své pohledávky za žalobkyní za rekonstrukci předmětu nájmu. K nároku na zaplacení částky 1 166 Kč žalovaný namítal, že dne 2. 2. 2020 došlo k výměně zámků v objektu restaurace, žalovaný tam měl své věci, a proto byl nucen zámky vyměnit. Při tom mu vznikla škoda ve výši 6 040 Kč, kterou vůči tomuto nároku žalobkyně započetl. Žalovaný dále popřel, že by si objednal jakékoli zednické práce v hodnotě 135 315 Kč a objednal úpravu okolí restaurace v ceně 7 425 Kč. Pokud jde o částky 4 112 Kč za užívání popelnic, 2 923 Kč na kontejner, nedoplatku na el. Energii ve výši 14 820 Kč a nákladů na vývoz fekálií ve výši 1 200 Kč, namítal žalovaný, že tyto služby měl objednány a řádně za ně svým dodavatelům hradil.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně dne 28. 2. 2019 uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem prostorů restaurace s barem a obložením stěn, kuchyně – 2 místnosti, sklep pod kuchyní, sklad potravin, salónek, šatna personálu, WC personál, venkovní betonová plocha předzahrádky, 1 polovina plochy skladu palivového dřeva) na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ nájemní smlouva“ a„ pronajaté prostory“ a celá budova jako„ budova sokolovny“), kdy pronajaté prostory byly nájemní smlouvou označené jako prostory sloužící k podnikání (provozování restaurace). Nájemní smlouva stanovila žalovanému povinnost platit měsíční nájemné ve výši 11 000 Kč vždy k 15. dni v daném měsíci. Účastníci dále učinili nesporným, že žalobkyně prováděla v průběhu nájemního vztahu opravu fasády budovy [č. p.], sporná však zůstala doba trvání oprav.

4. Z nákresu dispozice budovy sokolovny soud zjistil, že prostory restaurace a zázemí jsou situovány v přední části budovy sokolovny, za prostorami restaurace je velký sál a přísálí a za sálem se nachází WC a šatny.

5. Z předávacího protokolu ze dne 14. 2. 2019 sepsaného žalobkyní a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že téhož dne předal [jméno] [příjmení] žalobkyni ([jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) pronajaté prostory s určitými závadami (např. vlhké a opadané zdivo v prostoru salónku), stav elektroměru [číslo] byl zaznamenán jako T1 207070 kWh, T2 82485 kWh, stav elektroměru žalobkyně [číslo] byl zaznamenán jako 66565 kWh. Jímky měly být vyvezeny 15. 2. 2019.

6. Z usnesení [stát. instituce], Odboru práva a veřejných zakázek, ze dne 18. 5. 2020, [číslo jednací], R 289/20 soud zjistil, že správní orgán tímto usnesením odložil věc přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že měla dne 1. 2. 2020 vyměnit bezpečností vložku zámku u pronajatých prostor a neinformovala o tom žalovaného. Důvodem odložení věci bylo, že se jedná o občanskoprávní spor účastníků.

7. Z usnesení [stát. instituce], Odboru práva a veřejných zakázek, ze dne 18. 5. 2020, [číslo jednací], R 199/20 soud zjistil, že správní orgán tímto usnesením odložil věc přestupku proti majetku, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že měl dne 4. 2. 2020 vyměnit bezpečnostní vložku zámku u pronajatých prostor za jinou a způsobit tak žalobkyni škodu ve výši 2 500 Kč. Důvodem odložení věci bylo, že se jedná o občanskoprávní spor účastníků.

8. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne 10. 2. 2020, [číslo jednací] soud zjistil, že téhož dne byl policejním orgánem vyslechnut [jméno] [příjmení], který uvedl, že je starosta [územní celek] a stará se i o žalobkyni. Žalovaný dluží žalobkyni na nájemném za pronajaté prostory, proto předseda kontrolní komise žalobkyně [jméno] [příjmení] dne 1. 2. 2020 vyměnil zámky u pronajatých prostor.

9. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne 1. 3. 2020, [číslo jednací] soud zjistil, že téhož dne byl policejním orgánem vyslechnut žalovaný, který uvedl, že od 1. 3. 2019 provozoval v pronajatých prostorách restauraci. Dne 2. 2. 2020 žalovaný zjistil, že u pronajatých prostor byly vyměněny zámky, proto dne je 4. 2. 2020 rovněž vyměnil, manželka žalovaného si vzala přístroj EET a nové klíče od restaurace žalovaný předal zástupci žalobkyně.

10. Z nedatované faktury [číslo] 2020 vydané společností [právnická osoba] soud zjistil, že žalovanému bylo za zámečnické pohotovostní služby naúčtováno 6 040 Kč.

11. Z předávacího listu ze dne 4. 2. 2020 soud zjistil, že téhož dne předala [jméno] [příjmení] paní [příjmení] klíče od pronajatých prostor.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 25. 5. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], má jako předmět podnikání zapsáno mj. provádění staveb a jejím jediným společníkem a jednatelem je paní [jméno] [příjmení].

13. Z výpisu ze spolkového rejstříku ze dne 25. 5. 2021 resp. ze dne 12. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně je pobočný spolek České obce sokolské, starostou žalobkyně je [jméno] [příjmení], jednatelkou [jméno] [příjmení], hospodářem [jméno] [příjmení] (což jsou členové výboru – statutárního orgánu) a členem kontrolní komise je [jméno] [příjmení].

14. Z výpisu ze spolkového rejstříku ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil, že starostou spolku SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů [obec] je [jméno] [příjmení].

15. Ze zápisu z valné hromady žalobkyně ze dne 5. 4. 2019 soud zjistil, že se tato valná hromada konala v budově sokolovny. Během valné hromady byla přednesena zpráva o činnosti žalobkyně. Bylo konstatováno, že je zvažována oprava celkové fasády budovy sokolovny. V únoru 2019 byla ukončena nájemní smlouva na pronajaté prostory s panem [příjmení] a uzavřená nová s žalovaným. Žalovaný se v souladu s nájemní smlouvou zavázal na vlastní náklady provést většinovou rekonstrukci pronajatých prostor i navazujících vnitřních i venkovních prostor. Zápis podepsali členové výboru, zápis naopak není podepsán žalovaným nebo jeho manželkou [jméno] [příjmení].

16. Z výstupu z kalkulačky systému ASPI soud zjistil, že žalobkyně vypočetla smluvní pokutu 205 009,49 Kč požadovanou po žalovaném tak, že účtovala vždy 0,5% denně z dlužného nájemného počínaje 16. dne daného měsíce (od 15. 3. 2019 do 15. 2. 2019, nájemné 11 000 Kč měsíčně), poté účtovala smluvní pokutu ve výši 0,5% denně z částky 121 000 Kč od 16. 2. 2020 do 14. 7. 2020 a poté účtovala smluvní pokutu ve výši 0,5% denně z částky 1 342,55 Kč od 15. 7. 2020 do 25. 2. 2021.

17. Ze sms zprávy ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného k předání pronajatých prostor.

18. Z nájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně touto smlouvou pronajala žalovanému pronajaté prostory od 1. 3. 2019 do 1. 3. 2029. Nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně mělo být hrazeno vždy k 15. dni v měsíci, pro případ prodlení s placením nájemného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z dlužné částky denně. Povinností nájemce bylo zajistit a uhradit mj. náklady na dodávku elektrické energie a vody, odvoz s odvádění odpadních vod včetně čištění jímek a odvoz komunálního odpadu. Povinností pronajímatele bylo rovněž předložit nájemci vyúčtování služeb (komunální odpad) a povinností nájemce bylo toto vyúčtování uhradit. Povinností nájemce bylo dále dle čl. V písm. f) nájemní smlouvy zajišťovat a hradit náklady po dobu nájmu a to mj. financování stavebních oprav a údržby způsobené nájemce, s tím, že stavební úpravy nebo jiné podstatné změny v pronajatém prostoru může nájemce provádět výhradně s předchozím písemným souhlasem pronajímatele a to na své náklady bez nároku na náhradu. Dále bylo povinností nájemce udržovat pořádek vnějších prostorů v okolí (sekání trávy, úklid listí apod.). Z čl. VII nájemní smlouvy vyplynulo, že náklady na odběr elektrické energie a vody uhradí nájemce přímo distributorům dle skutečného odběru, služby (komunální odpad) je pronajímatel povinen nájemci vyúčtovat. Z čl. VIII. nájemní smlouvy pak vyplynulo, že nájemce je při ukončení nájemního vztahu povinen pronajaté prostory předat ve stavu uvedeném v předávacím protokolu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání.

19. Z účtenky ze dne 7. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku 1 200 Kč za vývoz fekálií z budovy sokolovny.

20. Z nedatovaného zápisu soud zjistil, že byla pořízena fotodokumentace měřičů a zaslána na email, a že jímky budou vyvezeny do 15. 6. 2020. Zápis je podepsán svědky [příjmení], [příjmení] a opatřen dalšími třemi nečitelnými podpisy.

21. Z fotodokumentace na č. l. 12 až 16 soud zjistil, že je zde zachycen měřič [číslo] [číslo] se stavem 218011, elektroměr [číslo] se stavem T1 0219839 kWh a T2 0088246 a dále elektroměr [číslo] se stavem 068845 kWh.

22. Z ručně psané listiny obsahující poznámky o výpočtu ceny spotřebované elektřiny soud zjistil, že je zde proveden výpočet ceny spotřebované elektřiny za zúčtovací období v roce 2019 (rozdíl ve stavu elektroměru vynásoben cenou 6,50 Kč, celkem 6 090,50 Kč) a výpočet ceny spotřebované elektřiny v roce 2020 (rozdíl ve stavu elektroměru vynásoben částkou 6,50 Kč, celkem 8 729,50 Kč). Celková částka činila 14 820 Kč.

23. Z účtenky ze dne 8. 2. 2020 soud zjistil, že za částku 1 166 Kč byly zakoupeny tři visací zámky a vložka.

24. Z faktury [číslo] 2019 soud zjistil, že dne 22. 7. 2019 fakturoval [jméno] [příjmení] žalobkyni částku 14 850 Kč za provedení oprav a vyklizovacích prací ve vztahu k budově sokolovny.

25. Z přejímky č. [číslo] a z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně uhradila dne 10. 7. 2019 částku 2 923 Kč za odvoz odpadu.

26. Z faktury [číslo] 2019 ze dne 29. 3. 2019 a příjmového pokladního doklad [číslo] [anonymizováno] [rok] ze dne 29. 3. 2019 a dále z faktury [číslo] [rok] ze dne 8. 10. 2019 a příjmového pokladního dokladu [číslo] [anonymizováno] [rok] ze dne 17. 10. 2019 soud zjistil, že odběratel označený jako Sokolovna na adrese [obec a číslo] uhradil za odvoz komunálního odpadu v roce 2019 částku 4 486 Kč.

27. Z faktury [číslo] ze dne 16. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyni byl vystaven účet za elektřinu v budově sokolovny za období od 9. 8. 2018 do 12. 8. 2019 ve výši 16 010,91 Kč, přičemž dne 1. 1. 2019 byl u elektroměru [číslo] naměřen počáteční stav 66 002, je zde dopsáno číslo 66 565 a jako konečný stav je k 12. 8. 2019 uvedeno číslo 67 502. Za toto období bylo spotřebováno 2 473 kWh elektrické energie za cenu 16 010,91 Kč, což činí přibližně 6,50 Kč/kWh.

28. Z faktury [číslo] ze dne 20. 2. 2020 soud zjistil, že touto fakturou fakturovala [právnická osoba] s.r.o. žalobkyni částku 135 315 Kč přičemž v označení dodávky je uvedeno, že jsou fakturovány zednické práce v pronajatých prostorách na základě objednávky manželů [příjmení]. Z výpisu z účtu žalobkyně pak soud zjistil, že žalobkyně tuto fakturu uhradila dne 30. 3. 2020.

29. Z nabídky [číslo] [příjmení] [příjmení] ze dne 20. 2. 2019 soud zjistil, že dodavatel oken spol. [právnická osoba] učinila panu [příjmení] nabídku na dodání oken a dveří pro pronajaté prostory v celkové ceně 139 335 Kč.

30. Ze zálohové faktury č. Z19409 ze dne 22. 2. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. fakturovala žalovanému za výrobu a dodávku otvorových výplní zálohu ve výši 50 000 Kč.

31. Z faktury [číslo] ze dne 26. 3. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. fakturovala žalovanému za dodávku parapetů částku 4 534 Kč.

32. Z faktury [číslo] ze dne 26. 3. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. fakturovala žalovanému za výrobu a montáž otvorových výplní částku 46 711 Kč s tím, že již byla zaplacena záloha ve výši 50 000 Kč. Uskutečnění zdanitelného plnění je datováno 26. 3. 2019.

33. Ze smlouvy o odstranění odpadu [číslo] ze dne 1. 4. 2019 a jejího dodatku [číslo] ze dne 1. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne 1. 4. 2019 smlouvu se [právnická osoba] s.r.o., na základě které se tato společnost zavázala odvážet od 1. 4. 2019 biologický odpad a od 1. 5. 2019 komunální odpad z adresy budovy sokolovny.

34. Z faktury [číslo] ze dne 23. 5. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. fakturovala žalovanému částku 4 154 Kč za svoz komunálního odpadu v období od 1. 5. 2019 do 31. 12. 2019.

35. Ze smlouvy o odstranění odpadu [číslo] ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 1. 4. 2019 smlouvu se [právnická osoba] s.r.o., na základě které se tato společnost zavázala odvážet od 1. 4. 2019 komunální odpad z adresy budovy sokolovny.

36. Z faktury č. [číslo] [číslo] [rok] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] fakturovala žalovanému dne 14. 10. 2019 částku 4 477 Kč za likvidaci odpadní vody.

37. Z platebního kalendáře ze dne 17. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný měl předepsány zálohy za odběr elektrické energie na místě spotřeby na adrese budovy sokolovny.

38. Z faktury [číslo] ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že distributor elektřiny fakturoval žalovanému částku 30 776,30 Kč (z čehož 14 439 Kč nekryto zálohami) za odběr elektřiny za období od 13. 8. 2019 do 30. 4. 2020 na adrese budovy sokolovny.

39. Z oznámení o provedených pracích ze dne 19. 3. 2020 soud zjistil, že k tomuto datu provedl distributor elektřiny přerušení odběru elektřiny z důvodu neplacení na odběrném místě [adresa] (tj. budova sokolovny), přičemž jako zákazník byl označen žalovaný.

40. Z dopisu ze dne 28. 1. 2020 soud zjistil, že tímto dopisem oznámil právní zástupce žalobkyně žalovanému, že žalovaný žalobkyni dluží za nájem, služby a objednané práce týkající se pronajatých prostor nejméně částku 141 439 Kč a žalobkyně proto uplatnila zadržovací právo k movitým věcem nacházejícím se v pronajatých prostorách blíže označených v tomto dopisu. Žalovaný byl dále vyzván k předání předmětu nájmu žalobkyni.

41. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne 5. 2. 2020 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaný tímto dopisem vypověděl nájem pronajatých prostor z důvodů dle § 2227 a 2232 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tj. bez výpovědní doby, a to z důvodu závadné elektroinstalace, rekonstrukce fasády pronajímatelem od 20. 8. 2019 a z důvodu výměny zámků na předmětu pronájmu dne 2. 2. 2020. Žalovaný současně uplatnil slevu na nájemném ve výši 80% za období od 20. 8. 2019 do 30. 11. 2019 (rekonstrukce a z ní vyplývající omezení tržeb) a slevu na nájemném ve výši 100% od 1. 12. 2019 do 5. 2. 2020 z důvodu nezpůsobilosti předmětu nájmu k užívání pro vadnou elektroinstalaci.

42. Z dopisu právního zástupce žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 5. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke skončení nájmu a k protokolárnímu předání předmětu nájmu.

43. Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne 12. 2. 2020 adresovanému právnímu zástupci žalobkyně a z výpisu z informačního systému datových schránek soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobkyni k vydání movitých věcí, ke kterým uplatnila zadržovací právo a k jednání ohledně řešení vzájemných nároků a že tento dopis byl odeslán datovou zprávou.

44. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 2. 2020 adresovanému právnímu zástupci žalovaného z výpisu z informačního systému datových schránek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného ve výši 121 000 Kč (březen 2019 až leden 2020) a dále uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5% z dlužné částky denně a že tento dopis byl odeslán datovou zprávou.

45. Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne 26. 2. 2020 adresovanému právnímu zástupci žalobkyně a z výpisu z informačního systému datových schránek soud zjistil, že žalovaný uplatnil vůči žalobkyni nárok na náhradu za zhodnocení budovy sokolovny a vyzval žalobkyni k jednání ohledně řešení vzájemných nároků a že tento dopis byl odeslán datovou zprávou.

46. Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne 10. 7. 2020 adresovanému právnímu zástupci žalobkyně a z výpisu z informačního systému datových schránek soud zjistil, že žalovaný shrnul svůj aktuální postoj k celé věci a navrhl smírné řešení a že tento dopis byl odeslán datovou zprávou. Současně žalovaný započetl proti pohledávce žalobkyně na zaplacení nájemného ve výši 67 277 Kč své pohledávky za žalobkyní, mj. pohledávku za zhodnocení budovy sokolovny formou výměny oken a zabudování parapetů ve výši 121 554 Kč.

47. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 7. 2020 adresovanému právnímu zástupci žalovaného a z výpisu z informačního systému datových schránek soud zjistil, že žalobkyně neuznala pohledávky žalovaného za žalobkyní a naopak trvala na úhradě jí vyčíslených pohledávek za žalovaným, navrhl smírné řešení a že tento dopis byl odeslán datovou zprávou.

48. Z dopisů právních zástupců účastníků ze dne 14. 12. 2020 a 14. 1. 2021 a z výpisu z informačního systému datových schránek soud zjistil, že účastníci si vzájemně prezentovali své představy řešení otázky zadržovaných věcí a vývozu jímky a že tyto dopisy byly odeslány datovými zprávami.

49. Z listiny nazvané filtr výpisu tržeb soud zjistil, že se jedná o výstup z elektronické evidence, ze které vyplývá, že tržby restaurace v pronajatých prostorách činily od března do prosince 2019 chronologicky cca 11 000 Kč (počet tržeb 48), 123 000 Kč (452), 149 000 Kč (458), 180 000 Kč (600), 257 000 Kč (731), 247 000 Kč (606), 102 000 Kč (258), 96 000 Kč (323), 73 000 Kč (218) a 22 000 Kč (72).

50. Ze zápisu o provedení kontroly elektroinstalace ze dne 4. 2. 2020 soud zjistil, že dle tohoto zápisu provedli dne 4. 2. 2020 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za přítomnosti žalovaného a Policie ČR měření a fyzickou kontrolu elektroinstalace v pronajatých prostorách. Kontrolou bylo zjištěno, že elektroinstalace neodpovídá současným normám, vykazuje známky neodborných zásahů a hrozí vznik požáru. Proto bylo doporučeno odpojení elektroinstalace od přívodního vedení a systematická rekonstrukce všech elektrických rozvodů v objektu.

51. Z prohlášení k zápisu o provedení kontroly elektroinstalace ze dne 21. 5. 2020 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v tomto zápisu uvedl, že se dne 4. 2. 2020 nezúčastnil kontroly elektroinstalace v pronajatých prostorách.

52. Z revizních zpráv ze dne 30. 6. 2004 a 20. 12. 2020 soud zjistil, že v těchto dnech proběhla v pronajatých prostorách revize elektrického zařízení s tím, že bylo shledáno, že je elektroinstalace schopna bezpečného provozu.

53. Z emailové korespondence mezi svědkem [příjmení] a svědkyní [příjmení] soud zjistil, že svědkyně [příjmení] požádala dne 14. 6. 2019 svědka [příjmení] o zálohu 45 000 Kč na svatební hostinu, ten toto akceptoval.

54. Z výpisu z účtu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný uhradil svědkyni [příjmení] dne 19. 6. 2019 částku 45 000 Kč jako zálohu na svatbu.

55. Z fotografií na č. l. 117 až 120 soud zjistil, že je zde zachycen dům s nápisem na štítě Restaurace [název] [anonymizováno] a Sokolovna [název] [anonymizováno], na štítu je lešení, restaurace je otevřena a probíhají práce na fasádě.

56. Z fotografií na č. l. 137 až 144 soud zjistil, že je zde vyobrazena blíže neurčená elektroinstalace, dům s nápisem na štítě Restaurace [název] [anonymizováno] a Sokolovna [název] [anonymizováno] s a bez lešení, poškozená vložka zámku, vybagrovaný prostor vedle neznámé stavby a povrch stolu.

57. Z nedatované fotografie listiny na č. l. 145 soud zjistil, že obsahuje nedatovaný rukou psaný způsob vypořádání vzájemných pohledávek mezi žalobkyní, [jméno] ([příjmení]) a manželkou žalovaného.

58. Z fotografií na č. l. 151 až 153 soud zjistil, že jsou zde vyobrazena zamřížovaná okna a blíže neurčená elektroinstalace.

59. Z fotografie kalendáře na č. l. 164 až 166 soud zjistil, že v tomto kalendáři je na sobotu 13. 7. zapsána svatba a na sobotu 16. 3. zábava.

60. Z čestných prohlášení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jedná o listiny podepsané výše jmenovanými obsahující popis událostí týkající se sporu účastníků s dovětkem, že podepsaný je připraven popsané skutečnosti dosvědčit u soudu.

61. Z demontážního listu [číslo] ze dne 11. 10. 2019 soud zjistil, že půjčitelem [právnická osoba] byly z pronajatých prostor demontovány dva kusy zařízení nazvané ÍČKO PU (F11).

62. Z nedatované listiny nazvané vyúčtování materiálu a prací soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. odhadla náklady na stavbu nazvanou Restaurace [název] [anonymizováno] [obec] celkovou částkou 111 830 Kč bez DPH, z toho částka 66 750 Kč na odpracované hodiny (445x150) a zbylá částka 40 580 Kč na materiál.

63. Z fotografií na č. l. 193 až 202 soud zjistil, že je zde vyobrazen dům s nápisem na štítě Restaurace [název] [anonymizováno] a Sokolovna [název] [anonymizováno], poškozená vložka zámku, blíže neurčená elektroinstalace, lednice a mrazák, blíže neurčené umyvadlo a stavební odpad poblíž kontejneru.

64. Z fotografií na č. l. 227 až 240 soud zjistil, že je zde vyobrazena poškozená vložka zámku, dům s nápisem na štítě Restaurace [název] [anonymizováno] a Sokolovna [název] [anonymizováno] a jeho okolí, interiér blíže neoznačených prostor s uskladněnými zásobami, tlakové lahve napojené patrně na rozvod plynu v interiéru budovy, detail oken, interiér restaurace a odpad.

65. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je zástupce Sboru dobrovolných hasičů [obec]. Sbor pořádal v budově sokolovny v březnu 2019 Josefovskou zábavu. Svědek získal souhlas s konání zábavy od starosty žalobkyně svědka [příjmení], zábavy pořádané hasiči zde byly v minulosti pravidelně pořádány. Vše ostatní řešil se svědkyní [příjmení]. Za pronájem budovy sokolovny nic neplatili, topení si zajišťovali sami, a to dřevem, které si přivezli, a vlastním plynovým topidlem. Při zábavě užívali prostor sálu, restaurace, WC, chodbu. Sál si sami připravili i uklidili, v sále byla mj. umístěna lednice. Od svědkyně [příjmení] měli zajištěno jídlo a pití a zapůjčeny židle a stoly. Dle domluvy měly jít veškeré náklady i výdělek za svědkyní [příjmení], platby za spotřebovanou elektřinu na osvětlení se neřešily. Takto to fungovalo i za předchozího nájemce restaurace.

66. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek měl v budově sokolovny dne 13. 7. 2019 svatební hostinu. Svědek získal souhlas k použití budovy sokolovny od starosty žalobkyně pana [příjmení] s tím, že si má vše domluvit se svědkyní [příjmení], s tou se následně domlouval na podrobnostech. Vše se domlouvalo cca 2 až 3 měsíce dopředu, cca 2 až 3 týdny před svatbou svědek platil svědkyni [příjmení] zálohu cca 40 000 Kč. Žalovaný s manželkou zajišťovali veškeré občerstvení na svatební hostinu, přípravu prostor i následný úklid. Žádná dohoda ohledně placení elektřiny uzavřena nebyla. Při akci byla využita restaurace, sál, přísálí, prostor nad sálem, toalety, naopak nebyly využity šatny vedle toalet. Elektrická energie byla využita na osvětlení a pohon grilu, v sále se netopilo. Svatby se účastnilo cca 70 – 80 hostů. Za nájem neplatil žalobkyni nic, jediné platby svědek zasílal svědkyni [příjmení], a to zálohu a doplatek cca 35 000 Kč.

67. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], nevlastní dcery žalovaného soud zjistil, že svědkyně chodila na počátku nájemního vztahu do pronajatých prostor denně, a to během prázdnin na celý den, v době školního vyučování po škole. Předmětem nájmu byla restaurace, skládek a toalety, svědkyně nepotvrdila nic o tom, že by žalovaný užíval další prostory. Pokud jde o kontejnery, odpady a jímky, pak svědkyně uvedla, že její matka svědkyně [příjmení] si platila kontejner. Ohledně rekonstrukce pronajatých prostor svědkyně uvedla, že její matka chtěla pronajaté prostory vymalovat, dát je„ do kupy“,„ udělat kuchyň“, ale žádné větší stavební práce dělat nechtěla. K oknům a parapetům svědkyně uvedla, že ví, že ona byla psána na žalovaného z důvodu odpočtu DPH, žalovaný je platil. Svědkyně uvedla, že byla přítomna rozhovoru mezi svědkem [příjmení] a svědkyní [příjmení], který se odehrál v pronajatých prostorách na počátku pronájmu. Bylo dohodnuto, že náklady na okna a parapety uhradí žalovaný a ty mu pak budou odečteny z nájmu. Žalovaný tomuto rozhovoru přítomen nebyl. Svědkyně oproti tomu nebyla přítomna žádnému rozhovoru mezi svědkem [příjmení] a žalovaným na toto téma. Dále uvedla, že v pronajatých prostorách docházelo k výpadkům elektrického proudu, proto svědkyně [příjmení] zajistila vlastního elektrikáře, který předělal rozvody v kuchyni a poté buď rozvodovou skříň nebo jističe. Pokud jde o hasičskou zábavu, tak za pronájem bylo hrazeno žalobkyni, žalovaný dostal zaplaceno za jídlo a pití, přípravu sálu si zajišťovali hasiči. Pokud jde o svatbu, tak tam se na přípravě sálu podílel žalovaný (resp. jeho rodina, zaměstnanci). V době rekonstrukce fasády budovy sokolovny (od srpna do podzimu) byla svědkyně přítomna v restauraci denně, dále se měla bourat příčka v kuchyni. Na budovu sokolovny bylo osazeno lešení, oprava probíhala i v provozní době restaurace. Nejdříve se předělávala fasáda z boku budovy sokolovny, zde byla umístěna zahrádka. V důsledku stavebních prací se objevil problém s prachem a nečistotou na stolech a došlo k poklesu tržeb. Tyto práce měl iniciovat pan [příjmení], o financování se nehovořilo. Stavební práce rovněž řešil pan [příjmení], do budovy sokolovny docházel denně. Až následně měl pan [příjmení] přijít s tím, že chce uhradit materiál a stavební práce, přímo u toho svědkyně nebyla, slyšela to doma od žalovaného a své matky.

68. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl předchozí nájemce pronajatých prostor, kde provozoval asi 15 let restauraci. Za dobu pronájmu neměl problémy s elektroinstalací, pouze při zapnutí více spotřebičů najednou spadly pojistky. Revize elektřiny probíhaly pravidelně. Za dobu nájmu užíval cca 2x ročně sál k pořádání akcí, vždy si opatřil souhlas svědka [příjmení].

69. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], soud zjistil, že svědkyně pracovala v restauraci cca od poloviny července 2019 do cca poloviny září 2019, z 90 % jen o víkendech. Okolo 10. – 15. 8. svědkyně poprvé viděla na budově sokolovny lešení, cca po týdnu se začalo s opravou fasády, lešení tam bylo docela dlouho. Rovněž se v sále měnil kotel. Po půlce září svědkyně okolo budovy sokolovny jezdila, dělaly se okolní úpravy, byl přistaven kontejner. Práce na fasádě se provozu restaurace dotýkaly, byl tam prach, hluk, každý den se muselo uklízet na zahrádce, došlo k úbytku zákazníků. K elektroinstalaci svědkyně uvedla, že s ní byly problémy, opakovaně vypadávaly jističe a musel se nahazovat venkovní. Další problém byl se septikem a zápachem z něj, jednou dokonce obsah přetékal do pole. Vyvážení septiku zařizovala svědkyně [příjmení]

70. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně pracovala v restauraci od 1. 4. 2019 do 31. 7. 2019 a poté v brigádně v období září až prosinec 2019 jako pomocná síla v kuchyni. V druhém období se na budově sokolovny rekonstruovala fasáda. Restaurace v tu dobu byla otevřená, k úbytku zákazníků došlo. Rovněž se dělala nová dlažba v kotelně. Svědkyně nezaznamenala žádné problémy s elektroinstalací.

71. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je zaměstnancem [právnická osoba] s.r.o. a pomáhal při rekonstrukci pronajatých prostor od února 2019 do března 2019 a v létě 2019 se účastnil opravy fasády budovy sokolovny. V pronajatých prostorách se dělaly sádrokartonářské, omítkářské a zednické práce, začišťovací práce po elektrikářích (předělání elektřiny domlouvala svědkyně [příjmení]), začišťovací práce po výměně oken a štukování. Na místě byl i kontejner na stavební odpad, suť se odnášela do něj. Svědkyně [příjmení] říkala svědku [příjmení], co by chtěla, aby se tam udělalo a ten to následně řekl svědkovi a jeho spolupracovníkům. Svědek dále slyšel, jak svědek [příjmení] řekl žalovanému a jeho manželce, že za stavební úpravy by měl hradit žalovaný s manželkou, reakci druhé strany však svědek nezaznamenal. [příjmení] však bylo za tyto práce fakturováno, svědek neví. V sále budovy sokolovny bylo uskladněno hodně věcí, byly to věci z restaurace, stoly, židle, hrnce, avšak svědek nebyl schopen uvést, kdo konkrétně je tam uskladnil, domníval se však, že jde o věci žalovaného a jeho manželky. Oprava fasády pak trvala asi 14 dní, dále se dělalo začišťování kolem a úprava terénu (rovněž asi 14 dní). Objednavatele prací svědek nezná, ale byl placen svědkem [příjmení]. Úpravu terénu požadovala svědkyně [příjmení], kdo měl chtít opravu fasády svědek nevěděl. Svědek nezaznamenal žádné stížnosti provozovatele restaurace ohledně opravy fasády. K omezení provozu restaurace během opravy fasády nedošlo, pokud se dělaly práce okolo vchodu do pronajatých prostor, dělaly se mimo otevírací dobu. Svědek rovněž navštěvoval pronajaté prostory jako host restaurace, po dobu jeho návštěv v restauraci nezaznamenal problémy s elektřinou.

72. Z výslechu [jméno] [příjmení], hospodáře žalobkyně, soud zjistil, že svědek má v rámci žalobkyně na starost údržbu budovy sokolovny. Žalobkyně dlouhodobě pronajímá pronajaté prostory a ze získaných finančních prostředků žalobkyně financuje opravy a provoz budovy sokolovny. Po předchozím nájemci svědku [příjmení] projevila zájem o provozování restaurace svědkyně [příjmení], došlo k uzavření nájemní smlouvy, svědkyně [příjmení] si pronajaté prostory rekonstruovala, v současné době stále dluží na nájemném a za práce na pronajatých prostorách. Konkrétně se mělo jednat o podhledy, výměnu oken a něco s elektřinou. To se řešilo i na valné hromadě žalobkyně 5. 4. 2019, které se svědek účastnil, avšak nevzpomněl si na podrobnosti ohledně financování. Oprava fasády budovy sokolovny proběhla v létě roku 2019.

73. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že do roku 2018 měl pronajaté prostory v nájmu svědek [příjmení] [jméno] provozování restaurace projevili zájem manželé [celé jméno žalovaného], uzavřela se proto nájemní smlouva. V době předání pronajatých prostor, byly tyto plně funkční, pouze bylo potřeba je vymalovat. Pak nějakou dobu měli [celé jméno žalovaného] restauraci pronajatou, poté sdělili, že s provozem restaurace končí. Svědek uvedl, že věděl o problémech s vyklizením pronajatých prostor a o dluhu za stavební úpravy požadované jedním z manželů [příjmení] a dluhu na nájemném nebo na energiích. O požadovaných stavebních úpravách svědek uvedl, že žalobkyně neměla důvod tyto stavební úpravy činit, o tom, že k tomu došlo na podnět manželů [příjmení]„ se mluvilo“ v obci. Rovněž proběhla výměna oken a parapetů a měnily se vstupní dveře. Svědek se účastnil valné hromady žalobkyně konané dne 5. 4. 2019, zde se řešilo to, že restauraci má pronajatou nový nájemce, bylo zde řečeno, že veškeré úpravy pronajatých prostor (úpravy interiérů, výmalba a podhledy) budou prováděny na náklady provozovatele. Nebyla zde řešena žádná kompenzace pro žalovaného za tyto úpravy. Stavební úpravy dělala buď firma svědka [příjmení], nebo svědek [příjmení] jako fyzická osoba. Svědek upřesnil, že žalobkyně se o budovu sokolovny stará, nicméně jím uváděné úpravy vnímal jako„ kosmetické“, nikoli zásadní. Svědek dále uvedl, že se opravovala fasáda budovy sokolovny a udržovalo okolí, ale nic bližšího k tomu neuvedl. V době nájmu pronajatých prostor se v budově sokolovny konala svatba, které se svědek zúčastnil, svědek uvedl, že jídlo a občerstvení zajišťovala svědkyně [příjmení]. Užití budovy sokolovny mimo pronajaté prostory (sál) pro takové akce obecně povoluje žalobkyně.

74. Z výslechu [jméno] [příjmení], jednatelky žalobkyně, soud zjistil, že svědkyně byla u jednání o nájmu pronajatých prostor mezi účastníky. Svědkyně [příjmení] chtěla v pronajatých prostorách dělat různé stavební úpravy, byla však upozorněna, že náklady půjdou za ní, k čemuž se vyjádřila tak, že to není problém. Žalovaný uváděl, že chce, aby restauraci provozovala jeho manželka svědkyně [příjmení], ta také vystupovala jako nájemce. Při jednání na začátku nájemního vztahu za účasti žalovaného, jeho manželky, svědkyně a svědka [příjmení] bylo domluveno, že veškeré stavební úpravy budou hradit žalovaný s manželkou. Manželka žalovaného s tím souhlasila, žalovaný se nevyjadřoval. V pronajatých prostorách se dělaly stavební úpravy, předělávaly se kuchyň a lokál, měnily se rozvody elektřiny (zásahy do elektroinstalace na fotografii na č. l. 196 označila svědkyně za dílo žalovaného), došlo i k úpravě venkovních prostor (bagrování). U budovy sokolovny byl kontejner na stavební materiál. Se svědkyní [příjmení] to řešil svědek [příjmení]. Stavební práce uvnitř budovy prováděla firma [právnická osoba] což je společnost svědka [příjmení]. U jednání mezi svědkem [příjmení] a svědkyní [příjmení] svědkyně nebyla, rovněž nevěděla, kdo a co objednával (předpokládala, že svědkyně [příjmení]) nebo na koho byly vystaveny faktury. Na valné hromadě žalobkyně se mj. domlouvalo, že se budou předělávat okna a bylo domluveno, že to bude financovat žalovaný. Manželka žalovaného na valné hromadě obsluhovala a souhlasila s tím, podrobnosti řešil svědek [příjmení]. Na valné hromadě se rovněž projednávala oprava fasády budovy sokolovny, manželka žalovaného vůči tomu nic nenamítala. Manželka žalovaného zápis z valné hromady nepodepsala. Svědkyni byl předložen zápis z valné hromady založený do spisu, svědkyně potvrdila, že je autentický. Budova sokolovny nebyla žalobkyní nijak využívána. Žalovaný s manželkou však užívali kromě pronajatých prostor i další části budovy sokolovny tak, že měli uskladněné věci v předsálí, využívali šatny a měli zde někde mrazáky (svědkyně v tomto odkázala na fotografii na č. l. 198). Žalovaný s manželkou užívali i sál, a to při hasičské zábavě a svatbě svědka [příjmení]. Povolení pro takové akce vydával za žalobkyni svědek [příjmení], domlouvá si je nájemce restaurace, protože on má z nich profit. Obecně platí, že elektřinu hradí pořadatel akce, což bylo domluveno i s žalovaným. Ke sporům mezi účastníky začalo docházet z toho důvodu, že si svědkyně [příjmení] neplnila své povinnosti, nevyvážela jímky, byly problémy s odpadem apod. V nájemní smlouvě bylo, že nájemce má pravidelně vyvážet jímky s odpadem, k tomuto ale nedocházelo, jímky byly předány plné a musela je nechat vyvézt žalobkyně. Dle svědkyně byly rovněž problémy s popelnicí, svědkyně [příjmení] měla u pronajatých prostor svoji popelnici, ale používala i popelnice žalobkyně (které si hradila žalobkyně sama). Dle svědkyně byla domluva s žalovaným, že okolí pronajatých prostor musí být upravené, avšak nebylo. Okolí pronajatých prostor proto upravoval svědek [příjmení]. O dluhu žalovaného na nájemném se svědkyně dozvěděla až v létě od svědka [příjmení], který má na starosti hospodaření žalobkyně. Před skončením nájmu svědkyně [příjmení] vyměnila zámek a poškodila dveře u pronajatých prostor, poté přivezla svědkyni obálku s klíči. Opravu zámku a kování zajišťovala žalobkyně. Po skončení nájmu došlo k odpojení od elektřiny, byl s ní problém.

75. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], člena kontrolní komise žalobkyně, soud zjistil, že po konci předchozího nájemce svědka [příjmení] provozoval žalovaný (resp. svědkyně [příjmení]) restauraci v pronajatých prostorech, a to od března do prosince 2019. Před začátkem nájmu proběhla schůzka, na které byli svědci [příjmení], [příjmení], svědek s manželkou a žalovaný s manželkou. Na této schůzce došlo k předání restaurace od původního nájemce, kde byly sepsány stavy elektřiny, vody. Byl sepsán předávací protokol a ze strany žalobkyně bylo sděleno, že žalobkyně nemá zájem o žádné stavební úpravy v restauraci. Svědkyně [příjmení] sdělila, že si prostory upraví podle svého a že restaurace je na tak dobrém místě, že si na stavební úpravy vydělá. Stavební úpravy dělala společnost svědka [právnická osoba] Té to uhradila žalobkyně, o dohodě mezi účastníky žalovaný nevěděl. Přemísťovala se světla a dělaly se stropní podhledy, sádrokartony, předělávala se instalace odpadů, elektroinstalace a dělaly se i úpravy podlah. K elektroinstalaci svědek uvedl, že ta byla v dobrém stavu, předělávala se na popud svědkyně [příjmení], svědek neví o tom, že by to žalobkyně povolila. Vysekané díry do elektroinstalace byly zaplněny a omítka začištěna v rámci rekonstrukce pronajatých prostor na začátku nájmu. Rovněž se upravovala okna i parapety, svědek byl osobně u jejich zaměření, ohledně dohody o jejich financování však svědek nebyl ani si nevzpomněl, že by se toto řešilo na valné hromadě žalobkyně konané na začátku dubna 2019. Později se předělávala i fasáda budovy sokolovny, a to z toho důvodu, že se manželce žalovaného nelíbil její vzhled. To, že se bude předělávat fasáda, se projednávalo na valné hromadě. Vzhledem k tomu, že budova sokolovny patří žalobkyni, bylo dohodnuto, že to bude dělat a financovat žalobkyně. Valné hromady se manželka žalovaného zúčastnila, svědek byl pořizovatelem zápisu, avšak nevěděl, zda svědkyně [příjmení] zápis podepsala. Žádné stížnosti žalovaného na to, že by oprava fasády bránila provozu restaurace v době oprav, nezaznamenal, dozvěděl se o nich až po skončení nájmu. Výměnu oken a parapetů žalobkyně domlouvala se svědkyní [příjmení] před 16. 3. 2019. U domluvy svědek přímo nebyl, neřešilo se to ani na valné hromadě, řešil to pan [příjmení]. Svědek uvedl, že žalovaný kromě pronajatých prostor užíval i šatny na záchody, kde měl umístěné mrazáky, které byly napojené na elektřinu žalobkyně. Ty svědek viděl až při pořizování soupisu v souvislosti se skončením nájmu. Žalovaný dále pod dobu nájmu užíval po dobu nájmu asi třetinu sálu, měl zde uložené věci po stavebních pracích jako barvy, úklidové prostředky, zbytky stavebního materiálu apod. Okolí pronajatých prostor (vně budovy sokolovny) měl udržovat žalovaný, avšak toto nečinil, musela jej proto udržovat žalobkyně. Ohledně kontejnerů svědek uvedl, že zde byly nějaké kontejnery na odpad v době, kdy docházelo k rekonstrukci, dával se do nich odpad z rekonstrukce. Dle svědka bylo dohodnuto, že poplatky za kontejnery budou účastníci platit na půl. Popelnice celou dobu hradila žalobkyně, i když je neužívala, přesto byly celou dobu plné. Pronajaté prostory žalobkyně žalovanému předala s prázdnými jímkami na septik a byly jí předány s plnými jímkami. Před koncem nájmu žalovaný přestal s žalobkyní komunikovat, pouze ji odkázal na svého právního zástupce. Poté došlo k výměně zámků v restauraci, která však v tu dobu již nebyla provozována a ani neměla ani být provozována do budoucna. Následně manželka žalovaného neoprávněně vnikla do restaurace, nechala opět vyměnit zámky, přičemž došlo k poškození kování dveří. Po dobu trvání nájmu žalovaného se v budově sokolovny konaly dvě větší akce a to hasičská zábava a svatba svědka [příjmení]. Svědku [příjmení] jako bývalému sokolovi nebyl účtován nájem, občerstvení a pití na akci zajišťovala manželka žalovaného. Hasiči platili pronájem prostoru, o elektřině řeč nebyla, v minulosti byla taková praxe, že elektřinu hradí provozovatel restaurace. Svědek však nevěděl, zda o takové praxi věděl žalovaný.

76. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalovaného, soud zjistil, že žalovaný si po domluvě se svědkyní pronajal prostory s tím, že restauraci bude fakticky provozovat svědkyně. S žalobkyní jednala svědkyně jako zástupkyně žalovaného a s jeho vědomím. Pronajaté prostory si byli s manželem prohlédnout 14. 2. 2019, nájem začal v březnu 2019. Před tím zde s žalovaným uklízeli a upravovali interiér. Svědkyně měla informace od předchozího nájemce, že v pronajatých prostorách docházelo často k výpadku elektřiny. Pokud jde o převzetí restaurace tak smlouvu podepisovali dne 28. 2. 2019, klíče dostali v průběhu února 2019. Předání probíhalo na základě smlouvy a rovněž byl podepsán předávací protokol, kdy svědkyně a zástupci žalobkyně prošli pronajaté prostory. Při tom se bavili o tom, že by svědkyně chtěla restauraci prosvětlit, o dalších stavebních úpravách se v tuto chvíli nebavili. Svědkyně si zajistila pomoc elektrikáře [příjmení], který udělal nový provizorní rozvaděč, rovněž udělal nové rozvody elektřiny po celé restauraci. Svědkyně si rovněž zajistila malíře a dále instalatéra kvůli úpravám v souvislosti s plněním hygienických norem v souvislosti s provozováním restaurace, když pronajaté prostory jim v původním stavu neodpovídaly. Problém byl také v tom, že v kuchyni byla popraskaná dlažba, svědek [příjmení] tedy vylil podlahu, protože má stavební firmu. Svědkyně koupila nové dlaždice, v jedné místnosti se položila celá nová dlažba, v přípravně a umývárně se vyměnily jen popraskané dlaždice. Řemeslníka, který pokládal dlažbu, sehnal pan [příjmení], platila jej svědkyně. Dále pan [příjmení] rozhodl, že ve dvou místnostech se udělají sádrokartonové stropy, aby se snížil prostor pro vytápění. To probíhalo mezi koncem února 2019 a 16. 3. 2019 (termín hasičské zábavy). Sádrokarton se dodělával ještě potom, protože restaurace oficiálně otevírala až 2. 4. 2019. Sádrokartonové stropy se dělaly v restauraci a na menším sálu. Svědkyně ani žalovaný si neobjednávali žádné stavební práce na úpravu vnitřku restaurace jako sádrokartony. Uvnitř pronajatých prostor prováděl stavební úpravy svědek [příjmení] se třemi zedníky, svědek [příjmení] byl přítomen skoro pořád. Poté, co byly udělané nové rozvody elektřiny, takto začišťoval zedník zjednaný svědkyní. Dohoda o tom, že by veškeré stavební úpravy v restauraci byly na náklady žalovaného, nebyla, pouze že žalovaný udělá elektřinu a vodu. To žalovanému ani svědkyni nesdělili ani svědkové [příjmení], [příjmení] a [příjmení], kterého svědkyně dle příjmení nezná. Protože v pronajatých prostorách byla špatná okna, dohodli se žalovaný se svědkyní a svědky [příjmení] a [příjmení] na výměně oken. [obec] bylo potřeba vyměnit rychle, protože 16. 3. 2019 měla být v budově sokolovny hasičská zábava. Svědek [příjmení] zaúkoloval zaměstnance svědkyně, aby vytloukli stará okna, následně okna zaměřil zástupce [právnická osoba]. Při zaměření oken byl na místě pán ze spol. [společnost], dále svědkyně, její dcera, svědci [příjmení] a [příjmení]. Svědek [příjmení] nebo svědek [příjmení] přišli s tím, zda by objednávku nebylo možné vystavit na žalovaného, protože ten je plátce DPH a žalobkyně by tedy za okna ušetřila. Svědkyně to telefonovala žalovanému, který s tímto souhlasil, proto se dohodli, že objednávka oken bude vystavena na žalovaného. Okna byla nainstalována 10. – 12. 3. 2019 nebo ještě dopoledne 16. 3. 2019, ale v době hasičské zábavy byla již nainstalována. Za okna zaplatil žalovaný. Při výrobě oken se zapomnělo na parapety, ty se vyráběly později a rovněž je hradil žalovaný. Dohoda byla taková, že se částka, kterou hradil žalovaný za okna, odečte z nájmu. Na valnou hromadu 5. 4. 2019 šla svědkyně především kvůli vyřešení situace s okny, kdy žalovaný za toto již částečně zaplatil, jiné stavební úpravy kromě fasády se tam neřešily. Bylo jí zde řečeno, že částky, které uhradili za okna, budou postupně odečítány z nájmu. Druhá varianta byla, že žalobkyně zaplatí okna, žalovaný bude platit nájem a žalobkyně nechá udělat novou fasádu, až našetří z peněz za nájem. Konečná dohoda odpovídala první variantě. Před uzavřením nájemní smlouvy svědek [příjmení] říkal, že by žalobkyně chtěla dělat novou fasádu, ale neuvedl konkrétní termín. Na valné hromadě žalobkyně dne 5. 4. 2019 to bylo svědkyni znovu oznámeno, znovu bez termínu. Dne 21. 8. 2019 svědkyně přijela do pronajatých prostor a na budově sokolovny bylo lešení. Z venku se na budově dělala fasáda, škrábalo se, sundávala se informační tabule a reklamní tabule, název restaurace, pak se začala dělat nová fasáda. Nová fasáda se dělala někdy do listopadu 2019. Když se dělala fasáda, tak cca 14 dní v létě byla všechna okna zadělána igelity, což byl problém, protože bylo teplo, takže v restauraci bylo velké horko. Zahrádka byla neustále od prachu, proto zákazníci ani na zahrádce nemohli sedět. Dělníci se chodili mýt na pánské toalety, proto se toalety musely dvakrát denně uklízet. Když se na dva dny shodilo lešení, tak se zastavovali zákazníci, zda je otevřeno. Předtím, když bylo na budově lešení, tak se někteří domnívali, že ani restaurace není otevřená. Došlo rovněž k poklesu tržeb. Když svědkyně restauraci otevírala v dubnu, tak měla větší tržby než v září, kdy je houbařská sezóna. Situaci svědkyně řešila se svědkem [příjmení], který svědkyni ujistil, že to budou dělat tak, aby to neomezovalo provoz restaurace. Svědkyně poté v reakci na rekonstrukci restauraci otevírala většinou jenom od čtvrtka do neděle, ale i přesto se se stávalo, že v tyto dny zde byli pracovníci od žalobkyně a byl zde prach atp. Žalovaný užíval prostory uvedené v nájemní smlouvě. Sál byl užíván během svatby svědka [příjmení] a hasičské zábavy, ale to zajišťovala žalobkyně (svědek [příjmení] to označil za svatební dar pro svědka [příjmení]), svědkyně zajistila pouze jídlo a pití. Za svatbu si dle dohody se svědkem [příjmení] účtovala pouze za jídlo a pití tak, mohlo to být dohromady okolo 70 000 Kč. Před hasičskou zábavou se svědkyně dohodla s vedoucím hasičů, že zajistí jídlo a pití, nic jiného neřešila. Vytápění si řešili hasiči sami, přivezli nějaké přístroje, ale zda byly zapojeny do elektřiny, svědkyně nevěděla. V souvislosti s těmito akcemi svědkyně neřešila nájem sálu, předpokládala, že si to řeší žalobkyně sama. Asi na měsíc po dohodě se svědkem [příjmení] měli mrazák umístěný v jiné místnosti, než která byla předmětem nájmu. Svědkyně do šaten nechodila, a neví, zda byly šatny využívány jejími zaměstnanci. Toalety byly uvedené v nájemní smlouvě. V budově sokolovny jsou pánské toalety, dámské toalety a je zde ještě další toaleta s umyvadlem. Tuto další toaletu svědkyně neužívala a nevěděla, zda ji užíval někdo jiný. Pokud jde o odpad, normy pro provozování restaurace vyžadují nádobu na biologický odpad, svědkyně proto uzavřela smlouvu se [právnická osoba], která tam umístila nádobu na biologický odpad a kontejner. Žalobkyně pak měla postavené dvě popelnice. Tyto popelnice žalovaný nevyužíval. Pokud jde o odpad z kuchyně a toalet, tak zde byly dvě jímky. Na začátku nájemního vztahu byly jímky prázdné. V průběhu nájemního vztahu vyvážení jímek zajišťovala svědkyně. Restaurace byla po skončení od ledna do léta 2020 mimo provoz. Na schůzce v létě 2020 po svědkyni a žalovaném žalobkyně chtěla, aby nechali vyvézt jímky, svědkyně s tímto souhlasila, žalovaný ne, takže to neuhradili. Protože manžel říkal, že již do toho nebudou„ strkat“ další peníze, neboť pronajaté prostory nebyly od ledna užívány. Pokud jde o elektřinu, tak v budově sokolovny byly dva elektroměry, jeden byl na žalovaného, druhý na žalobkyni. Žalovaný měl uzavřenou smlouvu se [právnická osoba], vše je uhrazené. Pokud jde o okolí budovy sokolovny, tak zde byly dvě túje, které svědkyně zrušila a zřídila si bylinkovou zahrádku. Žádné výhrady k okolí restaurace s žalovaným neměli, nic upravit nechtěli. Stačilo tam posekat trávu, což dělala svědkyně. Naposledy svědkyně restauraci provozovala 23. 12. 2019. V lednu tam ještě byla, pak na přelomu ledna a února 2020 svědkyně chtěla z pronajatých prostor vyzvednout nějaké věci a zjistila, že jsou vyměněné zámky. Do pronajatých prostor se se žalovaným dostala za účasti policie a zámečníka, jeden zámek nechala vyměnit a při zásahu zámečník lehce poškrábal kování z venkovní strany. Potom svědkyně odvezla klíče svědkyni [příjmení] a nechala si od ní převzetí klíčů podepsat. Následně jim přišel dopis od právního zástupce žalobkyně ohledně uplatnění zadržovacího práva. K fotografii na č. l. 198 svědkyně uvedla, že tam jsou mrazáky, který byly umístěny ve skladovacím prostoru, který byl předmětem nájmu. K listině na č. l. 145 pak svědkyně uvedla, že s touto listinou přišel žalovaný s tím, že ji sepisoval svědek [příjmení] a má zde být uvedený nájem, co bylo hrazeno a dále ponížený nájem.

77. Z výslechu [jméno] [příjmení], starosty žalobce, soud zjistil, že si žalovaný od žalobkyně pronajal prostory po předchozím nájemci svědku [příjmení]. Pronajaté prostory byly plně funkční, žalovaný s manželkou si však chtěli pronajaté prostory předělat, provést rekonstrukci. Při předání od svědka [příjmení] byli přítomni žalovaný s manželkou, paní [příjmení], svědek [příjmení], svědkyně [příjmení], možná i svědek [příjmení]. Řešilo se, že si žalovaný pronajaté prostory převezme od svědka [příjmení] a že všechny náklady za rekonstrukce půjdou za ním. Restauraci v pronajatých prostorech měla provozovat manželka žalovaného, ta za něj i jednala ohledně nájmu. K předání pronajatých prostor došlo protokolárně na počátku nájmu, byly uvedeny stavy elektroměrů, stav vodoměru byl nulový. Manželé [celé jméno žalovaného] při předání prostor uvedli, že si udělají kompletní rekonstrukci. V okolí restaurace měl žalovaný pronajatá parkovací místa, terasu, prostor před restaurací, kde jsou přístupové cesty a domeček, kde měl další skladovací prostory pro dřevo atp. Sál nebyl předmětem nájmu. Žalovaný ho částečně užíval, byly tam odložené stoly, malovaly se zde nějaké billboardy. Šatny i toalety jsou předmětem nájmu, ale energie v těchto místnostech je na elektroměr žalobkyně, na což byl žalovaný upozorněn. Za dobu nájmu žalovaného proběhly v budově sokolovny dvě mimořádné akce, a to hasičská zábava a svatba pana [příjmení], konání těchto akcí umožnila žalobkyně, ale zajišťoval je žalovaný. Se svědkyní [příjmení] bylo dohodnuto, že za tyto akce bude elektřinu hradit ona. Zisky z těchto akcí měl žalovaný. Žalovaný nevěděl, kolik bude stát rekonstrukce pronajatých prostor, ale byl upozorňován na to, že to půjde na jeho náklady. Svědek nezaznamenal, že by vůči tomu žalovaný nebo jeho manželka cokoli namítali. Předělávala elektroinstalace, dlažby, omítky, okna. Svědek je rovněž i zaměstnancem [právnická osoba] s.r.o. Jednatelkou je jeho manželka, on je oprávněn za tuto společnost jednat. To, že bude tyto stavební práce dělat [právnická osoba] s.r.o. bylo po dohodě se žalovaným. Když žalovaný s manželkou požadovali rekonstrukci pronajatých prostor, tak jednali se svědkem a požadovali to po něm jako po zástupci [právnická osoba] s.r.o. Faktura na rekonstrukční práce byla vystavena na žalobkyni z toho důvodu, že se žalovaným nebyla žádná komunikace a fakturu bylo potřeba uhradit. Žalobkyně fakturu uhradila. K výměně oken a parapetů došlo na žádost žalovaného. Svědek [příjmení] se obrátil na stejnou společnost, která již předtím vyměňovala okna na toaletách. Objednávka se dělala po dohodě se žalovaným na něj. Výměnu oken a parapetů měl hradit žalovaný, žádná dohoda o tom, že mu to bude kompenzováno na nájemném, nebyla. Až při tom, když se svědek sešel s právníky, bylo dohodnuto, že to bude započítáno na dlužné nájemné. Pokud žalovaný namítá, že byl omezený v podnikání z důvodu rekonstrukce fasády, takto svědek popírá, probíhaly zde týden přípravy a na konci září byla rekonstrukce fasády dokončena. V průběhu prací na fasádě byla restaurace otevřená. Lešení bylo pouze na přední části u vstupu, kdy ale vstup nebyl omezen, dle názoru svědka nebyli hosté nijak omezeni. Ke konci roku 2019 žalovaný oznámil, že s nájmem bude končit, pak vznikly problémy s tím, kdo co bude hradit. Žalovaný s manželkou přestali s žalobkyní komunikovat, na radu právního zástupce žalobkyně zadržela věci žalovaného. To proběhlo tak, že žalobkyně vyměnila u pronajatých prostor zámek, při tom poškodila dveře, štítek i zámek samotný. Do práce poté volala svědkovi policie, že se na ně obrátila svědkyně [příjmení] s tím, že se nemůže dostat do pronajatých, protože došlo k výměně zámků. Následně svědkyně [příjmení] rovněž vyměnila zámek, protože se do pronajatých prostor chtěla dostat s revizním technikem (elektřina). Nové klíče dala svědkyni [příjmení], to však svědek [příjmení] nevěděl a spolu se svědkem [příjmení] opětovně vyměnil zámek. Svědek věděl, že v době, kdy došlo k výměně zámků, nájemní vztah trval. V době nájmu rovněž probíhaly úpravy okolí pronajatých prostor, rovněž se do kontejneru ukládala suť, která byla ze stavebních prací z interiéru restaurace, vyřezávaly se křoviny před restaurací a sekaly se další vnější prostory. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje polovinu částky za kontejner. Žalovaný dluží na nájemném, když na nájmu neuhradil vůbec nic, dále je zde dluh za stavební práce v částce 111 000 Kč bez DPH. Žalovaný rovněž užíval popelnice žalobkyně, žalobkyně rovněž za žalovaného hradila odvoz jímek, dále má žalovaný dluh za spotřebu elektrické energie protože mrazáky žalovaného byly v šatnách a dále zaměstnanci a zákazníci žalovaného používali toalety. Tyto prostory jsou napojeny na elektroměr žalobkyně, zástupci žalobkyně si opisovali stavy elektroměru, když žalovaný prostory opouštěl. Svědek dále uvedl, že je autorem soupisu na č. l. 145, k sepsání došlo na konci nájemního vztahu, kdy se žalovaný svědka dotázal, jaké jsou vzájemné pohledávky, svědek toto sepsal a předal listinu žalovanému, ten s ním od té doby nekomunikoval.

78. Na základě takto provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalovaný projevil zájem o provozování restaurace v budově sokolovny a dne 14. 2. 2019 byl spolu s manželkou a zástupci žalobkyně přítomen při předání pronajatých prostor předchozím nájemcem svědkem [příjmení] žalobkyni, kde byl sepsán i stav elektroměrů. Účastníci spolu poté dne 28. 2. 2019 uzavřeli po předchozí dohodě a prohlídce nájemní smlouvu, na základě které žalobkyně pronajala žalovanému pronajaté prostory za nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně. Při předání prostor 14. 2. 2019 manželka žalovaného vyslovila určité požadavky ohledně úprav pronajatých prostor, přičemž v pronajatých prostorách začaly probíhat stavební práce. Část prací si objednala manželka žalovaného a jí najatí řemeslníci tyto práce provedly (elektřina, instalatérské práce). Další část stavebních prací prováděla [právnická osoba] s.r.o., za kterou v této věci jednal starosta žalobkyně svědek [příjmení]. Mezi účastníky nedošlo k písemné dohodě o tom, kdo bude hradit jaké práce, částka 135 315 Kč byla v březnu 2020 fakturována žalobkyni a ta také tuto částku nakonec zaplatila. Zápis z valné hromady žalobkyně konstatující dohodu o tom, že stavební práce hradí žalovaný, soud nepovažuje za přímý důkaz, neboť tento zápis nepodepsala na místě přítomná manželka žalovaného (a výpovědi manželky žalovaného a ostatních svědků se ohledně toho, co bylo dohodnuto, zásadně liší). Soud současně nemá za prokázané, že by k takové dohodě došlo ústně. Soud však současně má za prokázané, že byly ze strany [právnická osoba] s.r.o. provedeny stavební práce odůvodňující fakturaci ve výši 135 315 Kč. Konečně má soud za prokázané, že došlo k instalaci nových oken a parapetů, přičemž žalovaný jako plátce DPH za to zaplatil [právnická osoba] 101 245 Kč. K instalaci nových oken došlo v březnu 2019, na faktuře je jako datum uskutečnění zdanitelného plnění uvedeno 26. 3. 2019.

79. Soud při absenci jakýchkoli písemných smluv mezi účastníky musel vycházet toliko ze svědeckých výpovědí manželky žalovaného (částečně podporovanou výpovědí její dcery svědkyně [příjmení]) a výpovědí svědků [příjmení] (částečně podporovaných výslechy svědků manželů [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]). Fakticky se jedná o výslechy osob přímo hmotně zainteresovaných na sporu (manželka žalovaného a jeho nevlastní dcera) oproti výslechu členů statutárního orgánu popř. funkcionářů) žalobkyně. Dle verze žalobkyně byl žalovaný upozorněn, že veškeré stavební práce jdou na jeho náklady, dle verze žalovaného žalovaný uhradil část stavebních úprav a zbytek (oněch 135 315 Kč) byl proveden z iniciativy svědka [příjmení]. Z provedeného dokazování vyplývá, že svědek [příjmení] a manželka žalovaného byli v průběhu rekonstrukce pronajatých prostor na místě v podstatě denně a docházelo k operativní vzájemné komunikaci ohledně rekonstrukce, navíc dle výpovědi ostatních funkcionářů žalobkyně vyplývá, že o finanční záležitosti žalobkyně se staral svědek [příjmení]. V případě tohoto svědka soud navíc nepřehlédl, že svědek [příjmení] je zaměstnanec [právnická osoba] s.r.o. (vlastníkem je jeho manželka), která přímo prováděla stavební práce a dostala za ně zaplaceno od žalobkyně. Jinými slovy, oba klíčoví svědci [příjmení] a [příjmení] jsou přímo hmotně zainteresováni na sporu, každý vypovídá něco jiného a jejich výpovědi nejsou podporovány žádnými listinnými důkazy (kromě listin sepsaných jednou ze stran sporu a nepodepsaných druhou stranou). Soud proto nemůže dospět k jednoznačnému závěru o tom, kdo si objednal jaké stavební práce a kdo se zavázal k jejich úhradě a jakou formou. Soud dále poznamenává, že žalovaný po celou dobu nájemního nehradil jakékoli nájemné a nebyl o něj žalobkyní minimálně do konce roku 2019 jakkoli upomínán. K aktivitě žalobkyně (včetně požadavku na zaplacení stavebních prací) došlo až po oznámení žalovaného, že již nemá zájem o další trvání nájmu. Z toho lze alespoň podpůrně dovozovat, že mezi účastníky existovaly dohody ohledně toho, že žalobkyně ponese alespoň část nákladů na rekonstrukci pronajatých prostor.

80. Budova sokolovny tvoří půdorysně obdélník, přičemž přibližně přední třetinu tvoří prostory restaurace (bez WC). Dále je umístěn sál se zázemím (přísálí a nářaďovna), z druhé strany sálu jsou pak umístěny WC a šatny. Pronajaté prostory tvoří nejen prostory restaurace, ale i WC a část šaten. Prostory restaurace jsou osazeny jedním elektroměrem (na žalovaného), ostatní prostory jsou osazeny druhým elektroměrem ([číslo] na žalobkyni), přičemž každý z účastníků hradil za svůj elektroměr. Žalovaný v době trvání nájmu užíval nejen pronajaté prostory, ale minimálně část ostatních prostor budovy sokolovny, a to zejména část sálu k uskladnění věcí. Zákazníci restaurace používali WC, žalovaný pak měl minimálně po určitou dobu v části mimo prostory restaurace umístěny mrazáky s potravinami. Během doby nájmu žalobkyně budovu sokolovny neužívala (např. ke spolkovým činnostem apod.), s výjimkou hasičské zábavy a svatby svědka [příjmení] budovu sokolovny užíval výlučně žalovaný. Ohledně hasičské zábavy a svatby svědka [příjmení] soud dospěl k závěru, že bylo dlouhodobou praxí, že provozovatel s pomocí pořadatele akce zajišťuje sál (po souhlasu žalobkyně s pořádáním takové akce) a náklady na takovou akci i zisky z ní pak jdou za provozovatelem restaurace a že minimálně svědkyně [příjmení] o takové praxi věděla a byla s ní srozuměna. Soud v tomto případě vycházel z výpovědi svědka [příjmení], [příjmení], neboť jejich výpovědi bylo podpořeny výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], kteří nemají zájem na výsledku sporu (na rozdíl od situace, kdy stojí výpověď svědka [příjmení] a ostatních funkcionářů žalobkyně oproti výpovědi svědkyně [příjmení]). Soud navíc podpůrně uvádí, že takové akce představují pro provozovatele restaurace významné tržby (viz např. přehled tržeb založený žalovaným) a soudu se jeví jako nepravděpodobné, že by se svědkyně [příjmení] jakožto podnikatel provozující restauraci o podmínky takových akcí nezajímala.

81. Soud má za prokázané, že žalobkyně hradila v roce 2019 za odvoz popelnic (komunálního odpadu) z budovy sokolovny částku 4 486 Kč. Soud má rovněž za prokázané, že před převzetím předmětu nájmu žalovaným činil stav elektroměru žalobkyně ([číslo]) 66 565 kWh, bezprostředně po skončení nájmu pak činil 68 845 kWh (rozdíl 2 280 kWh).

82. Soud má dále za prokázané, že dne 10. 7. 2019 žalobkyně uhradila částku 2 923 Kč za odvoz odpadu. Dne 22. 7. 2019 fakturoval [jméno] [příjmení] žalobkyni částku 14 850 Kč za provedení oprav a vyklizovacích prací ve vztahu k budově sokolovny a že před tímto datem probíhaly určité úpravy okolí budovy sokolovny. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že se žalobkyně se žalovanou dne 14. 2. 2019 dohodli, jaké konkrétní práce budou provedeny, kdo je provede a že žalovaný bude hradit náklady na tyto práce včetně nákladů na kontejner, ač byla řádně poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ohledně nutnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení.

83. Soud má dále za prokázané, že dne 21. 8. 2019 začala žalobkyně s rekonstrukcí fasády na budově sokolovny, přičemž tato rekonstrukce trvala minimálně jeden měsíc (dle svědka [příjmení] do konce září, dle svědka [příjmení] 4 týdny). O rekonstrukci fasády věděl žalovaný dopředu, avšak nebylo mu oznámeno konkrétní datum. Během rekonstrukce fasády došlo k úbytku zákazníků a s vysokou pravděpodobností i tržeb (kromě výpovědí svědkyň [příjmení] a [příjmení] viz zejména výpovědi svědkyň [příjmení] a [příjmení]), kolem budovy sokolovny bylo lešení a minimálně a zahrádce restaurace byla zvýšená prašnost.

84. Soud má dále za prokázané, že koncem ledna 2020 zástupci žalobkyně vyměnily zámky pronajatých prostor s úmyslem uplatnit zadržovací právo vůči movitým věcem žalovaného v pronajatých prostorách. Na to reagoval žalovaný tím, že pronajaté prostory otevřel s pomocí zámečníka, vyměnil zámky a klíče předal žalobkyni (svědkyni [příjmení]), na což vynaložil částku 6 040 Kč a poškodil při tom kování dveří. Žalobkyně následně zámky vyměnila a opravila kování dveří, na což vynaložila částku 1 166 Kč.

85. Soud má konečně za prokázané, že před začátkem nájmu byly jímky na odpadní vodu v pronajatých prostorách vyvezeny (viz předávací protokol ze dne 14. 2. 2019), po skončení nájmu k tomu však nedošlo (viz nedatovaný zápis po skončení nájmu obsahující závazek vyvézt jímky do 15. 6. 2020 a výpověď svědkyně [příjmení], ze které vyplývá, že tento zápis podepsala buď ona, nebo žalovaný a k vyvezení jímek se tak žalovaný zavázal) soud má rovněž za prokázané, že žalobkyně vynaložila na vyvezení fekálií z jímek po skončení nájmu částku 1 200 Kč.

86. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle druhého odstavce se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

87. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

88. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle druhého odstavce se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

89. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

90. Dle § 2205 písm. c) o. z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

91. Dle § 2207 odst. 1 o. z. po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce.

92. Dle § 2208 odst. 1 o. z. oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.

93. Dle § 2210 o. z. ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věci. Dle druhého odstavce téhož ustanovení trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu.

94. Dle § 2303 o. z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

95. Podle § 2234 o. z. má pronajímatel právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní.

96. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

97. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

98. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Žalobkyní požadovanou částku lze rozdělit do několika samostatných nároků. Soud pro přehlednost a srozumitelnost rozsudku jednotlivé nároky žalobkyně označuje stejně, jako byly označeny v žalobě a dle přehledu níže na ně bude dále odkazovat. Jedná se o tyto nároky: Nájemné za období od 1. 3. 2019 do 5. 2. 2020 ve výši po zápočtu 1 342,55 Kč Smluvní pokuta 205 009,49 Kč Poškozený zámek 1 166 Kč Objednané zednické práce 135 315 Kč Platby za popelnice 4 112 Kč Kontejner 2 923 Kč Náklady na úpravy okolí restaurace 7 425 Kč Nedoplatek za elektřinu 14 820 Kč Náklady na vývoz fekálií 1 200 Kč.

99. Pokud jde o dlužné nájemné, z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaný po dobu trvání nájmu neuhradil na nájemném ničeho, nájemné od 1. 3. 2019 do 5. 2. 2020 proto činí 122 896,55 Kč. Sám žalobce však uznal započtení částky 121 554 Kč za výměnu oken a parapetů hrazené žalovaným a na nájemném požadoval toliko částku 1 342,55 Kč. Žalovaný v rámci své procesní obrany uplatnil slevu na nájmu ve výši 80% z nájemného pod dobu opravy fasády budovy sokolovny od 21. 8. 2019 do 30. 11. 2019. Z provedeného dokazování vyplynulo, že fasáda budovy sokolovny skutečně byla opravována od 21. 8. 2019 (byť opravy mohly trvat max. jeden měsíc, nikoli až do konce listopadu) a v souvislosti s ní došlo k omezení provozu restaurace (zakrytá okna, prach na zahrádce) vysoce pravděpodobně i k určitému poklesu tržeb. Soud považuje provádění opravy fasády budovy, v níž je provozována restaurace na konci léta (zakrytí oken, hluk, zvýšená prašnost na venkovní zahrádce) za typický příklad toho, kdy je sice nájemce dle § 2210 o. z. povinen strpět opravu věci, avšak oprava věci ztěžuje její užívání nad míru obvyklou. Žalovaný proto po právu uplatnil slevu na nájemném, přičemž dle názoru soudu její výše bezpečně přesahuje žalovanou částku 1 342,55 Kč (což je přibližně 12% měsíčního nájemného). Soud naopak nemůže přisvědčit žalovanému, že mu vznikl nárok na slevu na nájemném z důvodu vadné elektroinstalace. V řízení bylo prokázáno, že to byl i žalovaný, kdo prováděl změny v elektroinstalaci, v řízení naopak nebylo prokázáno, že by v pronajatých prostorách docházelo k pravidelným a významným výpadkům elektrického proudu narušujícím provoz restaurace v pronajatých prostorách. Sám žalovaný pak svůj nárok na slevu z nájemného opírá o revizní zprávu z 4. 2. 2020, kde byly zjištěny závažné nedostatky na elektroinstalaci. Ust. § 2208 odst. 1 o. z. stanoví podmínky slevy na nájemném v případě vady věci, a to řádné a včasné oznámení vady, neodstranění vady pronajímatelem bez zbytečného odkladu a nemožnost věc užívat bez obtíží. Žalovaný však netvrdil ani neprokazoval, že by od 1. 12. 2019 (od té doby uplatňuje slevu na nájemném z tohoto důvodu) věděl o tom, že pronajaté prostory není možné z důvodu závažných vad na elektroinstalaci řádně užívat (ostatně restaurace byla v provozu do 23. 12. 2019) a pronajaté prostory užíval bez omezení. Jím tvrzenou vadu na elektroinstalaci zjistil až ex post, navíc nájem skončil dne 5. 2. 2020, nelze tedy dospět k závěru, že žalobkyně vadu bez zbytečného odkladu neodstranila. Slevu na nájemném proto nelze už z tohoto důvodu uplatnit. Soud se tak nemusel zabývat tím, kdo z účastníků zasáhl do elektroinstalace a zda vadu způsobila žalobkyně či žalovaný. Z výše uvedených důvodů proto soud nárok žalobkyně co do částky 1 342,55 Kč zamítl.

100. Pokud jde o žalobkyní uplatněnou smluvní pokutu ve výši 205 009,49 Kč vypočtenou jako 0,5% denně z dlužného nájemného denně (viz čl. VII. písm. b) nájemní smlouvy) soud poukazuje na to, že sama žalobkyně v podané žalobě uvedla, že souhlasí se zápočtem částky 121 554 Kč uhrazené žalovaným za okna a parapety [právnická osoba] oproti dlužnému nájemnému ve výši 122 896,55 Kč ke dni doručení zápočtu žalovaného dne 14. 7. 2020. Z ust. § 1982 a 1987 o. z. vyplývá, že účinky započtení nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení, tj. v okamžiku, kdy je bylo možné uplatnit u soudu, nikoli k okamžiku doručení zápočtu jak dovozuje žalobkyně. Žalobkyně mohla svůj nárok na dlužné nájemné uplatnit vždy první den prodlení žalovaného s jeho placením, tj. k 16. dni příslušného měsíce. Žalobkyně současně žalovanému započetla částku 121 254 Kč, která je svou povahou bezdůvodným obohacením žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z., kdy žalobkyně získala majetkový prospěch bez právního důvodu (žalovaný za ni zaplatil rekonstrukci oken). Z provedeného dokazování vyplynulo, že okna a parapety byly osazeny nejpozději dne 26. 3. 2019 (datum uskutečnění zdanitelného plnění na fakturách), od následujícího dne se tak žalobkyně bezdůvodně obohatila na úkor žalovaného. Žalovaný tak mohl být v prodlení s placením nájemného ve výši 11 000 Kč za měsíc březen 2019 od 16. 3. 2019 do 26. 3. 2019 a za toto období mu vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 11 000 Kč, tj. 605 Kč. Následně došlo k započtení částky 121 254 Kč oproti nájemnému za měsíc březen a každému dalšímu nájemnému až do vyčerpání celé částky 121 254 Kč. Jestliže soud ve vztahu k nájemnému dovodil, že žalovanému vzniklo právo na slevu na nájemném ve výši minimálně 1 342,55 Kč, lze uzavřít, že započtením došlo k úhradě veškerého dlužného nájemného a nárok žalobkyně na smluvní pokutu vznikl pouze v rozsahu 605 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal na smluvní pokutě právě tuto částku, ve zbytku tohoto dílčího nároku žalobu zamítl.

101. Ohledně nároku žalobkyně na výměnu a opravu poškozeného zámku má soud za to, že tento nárok žalobkyně není po právu. K poškození zámku žalovaným došlo dne 4. 2. 2020, tedy v době trvání nájemního vztahu, a poté, co žalobkyně vstoupila do pronajatých prostor za účelem výkonu zadržovacího práva a vyměnila zámky tak, aby do pronajatých prostor neměl žalovaný přístup. Jakkoli ust. § 2234 o. z. dává žalobkyni právo na úhradu pohledávky z nájmu zadržet movité věci žalovaného v pronajatých prostorách, neznamená to, že žalobkyně je oprávněna omezit žalovaného v přístupu do pronajatých prostor výměnou zámku. Takový postup žalobkyně byl jednoznačně v rozporu s ust. § § 2205 písm. c) o. z. Trestněprávní judikatura dokonce dovodila, že„ neplacení nájemného za užívání pronajatého nebytového prostoru nájemcem neopravňuje pronajímatele, aby znemožnil nájemci užívání tohoto prostoru např. tím, že mu zabránil ve vstupu do něj uzamčením dveří, nebo jiným způsobem, pokud nájemní vztah nadále trval. Jestliže tak pronajímatel přesto učinil, naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 tr. zákoníku. V takovém případě nemůže odůvodnit beztrestnost pronajímatele ani jeho poukaz na využití zástavního práva podle ustanovení § 672 odst. 1 občanského zákoníku, neboť to se vztahuje jen na věci umístěné v pronajatém prostoru, nikoliv na tento předmět nájmu samotný.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012 č. j. 7 Tdo 115/2012-22), přičemž soud má za to, že závěry tohoto rozhodnutí obstojí i dle aktuální právní úpravy. S ohledem na zásadu, že nikdo nemůže těžit ze svého protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.) má soud za to, že pokud žalovaný dne 4. 2. 2020 vyměnil zámky u pronajatých prostor a následně odevzdal klíče žalobkyni, jednal po právu. Žalobkyně pak znovu vyměnila zámky u pronajatých prostor a opravila poškozené kování, na což vynaložila částku 1 166 Kč. Vzhledem ke svému předchozímu protiprávnímu postupu se žalobkyně nemůže domáhat náhrady za opětovnou výměnu zámků (když měla k dispozici klíče) a za opravu poškozeného kování. Žalovaný navíc oprávněně namítal možný zápočet částky 6 040 Kč, které vynaložil na zpřístupnění předmětu nájmu dne 4. 2. 2020 (když výměna zámků žalobkyní byla protiprávní). Soud proto žalobu co do částku 1 166 Kč zamítl.

102. Ohledně nároku žalobkyně na objednané zednické práce v ceně 135 315 Kč vychází soud z toho, že žalobkyně ač řádně poučena podle § 118a o.s.ř. sice prokázala, že v pronajatých prostorách byly provedeny [právnická osoba] s.r.o. stavební práce a že za tyto práce zaplatila částku 135 315 Kč, avšak nebylo prokázáno, že ke stavebním pracím došlo z podnětu žalovaného a by se žalovaný zavázal tyto stavební práce uhradit. V čl. V. písm. f) nájemní smlouvy je uvedeno, že„ nájemce je povinen zajišťovat a hradit náklady po dobu nájmu, a to mj. financování stavebních oprav a údržby způsobené nájemcem“ a dále je uvedeno, že„ stavební úpravy nebo jiné podstatné změny může nájemce provádět výhradně s předchozím písemným souhlasem pronajímatele, a to na své náklady“. První citovanou část soud vykládá tak, že nájemce je povinen zaplatit údržbu a opravy (tj. to co způsobil – rozbité okno, poškozená zeď apod.) a na projednávanou věc se nevztahuje. K druhé citované části pak soud znovu poukazuje na to, že svědek [příjmení] vystupoval v době rekonstrukce jednak v roli zástupce žalobkyně a také v roli osoby přímo provádějící stavební úpravy, v pronajatých prostorách se pravidelně pohyboval a dohlížel na stavební práce. Nelze proto určit, co si účastníci (ústy svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení]) mezi sebou dohodli ohledně toho, kdo chce jaké úpravy a kdo je bude hradit. Soud vycházel z toho, že stavební práce byly fakturovány žalobkyni, která je uhradila, naopak neexistuje právní titul, na základě kterého by byl k úhradě této částky povinen žalovaný. Soud proto žalobu co do částky 135 315 Kč zamítl.

103. Ohledně nároku žalobkyně na platby za popelnice ve výši 4 112 Kč soud vychází z toho, že žalovaný se v čl. VII nájemní smlouvy zavázal zaplatit vyúčtování za odvoz komunálního odpadu. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že si žalovaný objednal svoz bioodpadu (od 4/ 2019) a komunálního odpadu (5/ 2019) sám. Výpočet nákladů na komunální odpad žalobkyně (roční náklady 4 486 Kč ponížené o jeden měsíc) odpovídají době trvání nájmu, soud proto žalobkyni částku 4 112 Kč přiznal.

104. Ohledně nároku žalobkyně na náklady na kontejner ve výši 2 923 Kč a poloviny nákladů na úpravy okolí restaurace ve výši 7 425 Kč soud vychází z toho, že žalobkyně neprokázala, že by dne 14. 2. 2019 byla mezi účastníky uzavřena dohoda, na základě které by se žalovaný zavázal hradit náklady na kontejner a polovinu nákladů na úpravu okolí restaurace, přičemž toto nelze dovodit ani z čl. V písm. f) nájemní smlouvy (závazek nájemce udržovat pořádek vnějších prostor). Soud žalobu co do částek 2 923 Kč a 7 425 Kč zamítl.

105. Ohledně nároku žalobkyně na platbu za elektřinu ve výši 14 820 Kč soud vychází z toho, že žalovaný měl sice vlastní elektroměr a vlastního dodavatele elektřiny, ale tento elektroměr zachycoval spotřebu elektrické energie pouze v prostorách restaurace, což je užší pojem, než pronajaté prostory. Z dispozic budovy sokolovny vyplývá, že zákazníci žalovaného užívali WC vedle sálu, což byla sice součást pronajatých prostor, avšak spotřeba elektřiny zde šla na elektroměr žalobkyně. Lze navíc předpokládat, že v pokročilou denní dobu nechodili zákazníci nebo personál žalovaného přes sál na WC (a do šaten) po tmě, ale v sále se svítilo. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalovaný přinejmenším po určitou dobu zapojen mrazák mimo prostory restaurace, spotřebovával tedy elektrickou energii žalobkyně. Žalovaný byl ostatně jediným uživatelem budovy sokolovny v době nájmu, je tedy zřejmé, že spotřeba elektrické energie v budově sokolovny jde za ním. K obraně žalovaného, že pořadatelem hasičské zábavy a svatby svědka [příjmení] nebyl on, ale žalobkyně, soud uvádí, že z provedeného dokazování vyplynulo, že pro pořádání takových akcí platilo, že zisk i náklady z této akce jdou za provozovatelem restaurace. Jakkoli článek VII. písm. d) nájemní smlouvy počítá s tím, že žalovaný bude náklady na odběr elektrické energie hradit přímo distributorům dle skutečného odběru, k jeho naplnění fakticky nedošlo, ač žalovaný elektrickou energii spotřebovával a žalobkyně ji hradila. Žalovaný se proto bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Jakkoli nebylo provedeno mimořádné vyúčtování elektrické energie pro tento elektroměr po dobu nájmu, z vyúčtování elektřiny za období od 9. 8. 2018 do 12. 8. 2019 lze dovodit, že cena za kWh elektrické energie činila 6,50 Kč/kWh, což při spotřebě 2 280 kWh činí právě částku 14 820 Kč. Tuto částku pak také žalobkyně po žalovaném uplatnila během jednání mezi stranami před podáním žaloby. Soud proto žalobkyni tuto částku přiznal.

106. Ohledně nároku žalobkyně na částku 1 200 Kč za vývoz fekálií soud vychází z toho, že žalovaný přebíral pronajaté prostory s vyvezenými jímkami a předával je s jímkami plnými, k jejich vyvezení se navíc po skončení nájmu zavázal. Jestliže toto neučinil a vyvezení objednala a uhradila žalobkyně za cenu 1 200 Kč, pak má vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. ve výši právě 1 200 Kč. Soud dodává, že úhrada za vyvezení fekálií je fixní, je proto lhostejno, jak byly jímky naplněny, důležité je, že byly předány prázdné a odevzdány nevyvezené.

107. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud žalobkyni přiznal celkovou částku 20 737 Kč (605 Kč smluvní pokuta, 4 112 Kč platby za popelnice, 14 280 Kč elektřina a 1 200 Kč náklady na vývoz fekálií). Žalovaný se včasným neuhrazením této částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Úroky z prodlení soud přiznal dle požadavku žalobkyně od 1. 8. 2020, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty k plnění dle výzvy žalobkyně ze dne 21. 7. 2020 doručené dne 24. 7. 2020. Co do částky 352 576,04 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 352 576,04 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení pak soud žalobu zamítl.

108. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když převážně úspěšný žalovaný měl ve věci úspěch z cca 94,5% naopak byl neúspěšný z cca 5,5% (přiznáno pouze 20 737 Kč z žalovaných 373 313,04 Kč), náleží mu proto 89% nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného tvoří odměna advokáta určená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dle § 8 odst. 1 AT činí tarifní hodnota 373 313,04 Kč, sazba za jeden úkon právní služby dle § 7 AT pak částku 9 820 Kč. V řízení učinil právní zástupce žalovaného celkem 11 úkonů právních služeb, a to příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 26. 5. 2021, zastupování při jednání dne 13. 7. 2021, 23. 9. 2021 (3 úkony), 18. 11. 2021 (2 úkony), 6. 1. 2022, 8. 2. 2022 a sepis závěrečného návrhu dne 24. 2. 2022. Za tyto úkony mu náleží odměna ve výši 108 020 Kč a 11 režijních paušálů po 300 Kč (celkem 3 300 Kč) dle § 13 odst. 4 AT. Soud zástupci žalovaného nepřiznal jím požadovanou odměnu za sepis reakce na předžalobní výzvu (jde o náklady na právní zastoupení před soudním řízením, nikoli soudního řízení) doplnění vyjádření k žalobě ze dne 5. 8. 2021 (když skutečnosti tam uvedené mohly a měly být součástí vyjádření k žalobě) a dále za sepis závěrečného návrhu soud přiznal odměnu toliko za jeden úkon právní služby (když dle § 11 odst. 1 písm. d) AT při písemném podání ve věci samé nelze přiznat časovou odměnu). Právnímu zástupci žalovaného rovněž náleží náhrada hotových výdajů advokáta spočívajících v náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT na trase Příbram – Kutná Hora a zpět k jednání dne 13. 7. 2021 (vzdálenost 2x120 km, použité vozidlo tov. zn. BMW X5, spotřeba paliva dle TP 6,13 l nafty /100 km, cena paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 27,20 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 4,40 Kč/km) ve výši 1 456 Kč, náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT na trase Příbram – Kutná Hora a zpět k jednáním dne 23. 9. 2021, 18. 11. 2021, (vzdálenost 2x120 km, použité vozidlo tov. zn. BMW 540i, spotřeba paliva dle TP 6,8 l benzinu 95 okt ./100 km, cena paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 33,80 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 4,40 Kč/km) ve výši 1 608 Kč za jednu cestu tam a zpět, celkem 3 216 Kč, a v náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT na trase Příbram – Kutná Hora a zpět k jednáním dne 6. 1. 2022 a 8. 2. 2022 (vzdálenost 2x120 km, použité vozidlo tov. zn. BMW 540i, spotřeba paliva dle TP 6,8 l benzinu 95 okt ./100 km, cena paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. 37,10 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. 4,70 Kč/km) ve výši 1 733 Kč za jednu cestu tam a zpět, celkem 3 466 Kč. Právnímu zástupci žalovaného rovněž náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT za 6 započatých půlhodin na jednu cestu k jednání a zpět v celkové výši 3 000 Kč. K celkové částce 122 368 Kč (108 020+3 300+1 456+3 126+3 466+3 000) náleží právnímu zástupci žalobkyně rovněž 21 % DPH, jehož je plátcem, a to ve výši 25 697 Kč. Výše nákladů řízení žalovaného tak činí 148 065 Kč, z čehož 89% činí 131 778 Kč, a právě tuto částku soud žalovanému na náhradě nákladů řízení přiznal.

109. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně by měla hradit 94,5% nákladů státu a žalovaný 5,5% Náklady státu činily celkem 1 553 Kč, z čehož částku 428 Kč činilo svědečné pro svědkyni [příjmení] a částku 1 125 Kč svědečné pro svědkyni [příjmení]. Soud proto uložil žalobkyni uhradit na nákladech státu částku 1 468 Kč a žalovanému částku 85 Kč.