11 C 90/2020

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Danielem Mikou sídlem Navrátilova 675/3, 110 00 Praha 1 proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. Terezou Klečkovou sídlem Rubešova 55, 280 02 Kolín o zaplacení 633 742 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 34 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% od 1. 1. 2020 do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se co do částky 155 753 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% od 1. 1. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 443 489 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% od 1. 1. 2020 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 82 982 Kč 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 633 742 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od 1. 1. 2020 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že jako zhotovitelka uzavřela s žalovanou jako objednatelnou dne 6. 6. 2017 smlouvu o dílo, na základě které měla žalobkyně zhotovit novostavbu rodinného domu v [obec] (dále jen„ dům“) za cenu 2 600 000 včetně DPH. Cena za dílo měla být placena prostřednictvím dílčích záloh, na kterých žalovaná žalobkyni uhradila celkem 660 000 Kč, žalovaná však nezaplatila další zálohovou fakturu a žalobkyně přerušila práce na dokončení díla. Žalovaná si pak k dokončení díla objednala jiného zhotovitele. Žalobkyně zhotovila část díla, jehož cena byla smluvními stranami sjednána na částku 1 293 742 Kč. Žalovaná částka pak představuje rozdíl mezi zhotovenou částí díla a zaplacenými zálohami. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od 1. 1. 2020, s tím, že tento den již musela být žalovaná v prodlení s platbou za zhotovenou část díla.

2. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně provedla pouze část jí nárokovaných prací a za tyto práce dostala zaplaceno, žalovaná jí tedy ničeho nedluží. Rozpočet nebyl součástí smlouvy o dílo, žalovaná uhradila žalobkyni dohodnuté zálohy, poté však žalobkyně bezdůvodně přerušila práce na dokončení díla. V lednu 2018 žalobkyně práce obnovila a dne 6. 2. 2018 proběhl na stavbě kontrolní den, na kterém žalovaná zjistila, že se žalobkyně odchýlila od projektové dokumentace. V rozporu s projektovou dokumentací byla zhotovena taková konstrukce střechy, která neumožňovala umístění podkrovní místnosti, a dekor oken byl pouze z vnější strany, zevnitř byla okna bílá. K podpisu zápisu z kontrolního dne a k němu přiloženému rozpočtu byla žalovaná donucena, měla v ten den horečku. Žalobkyni bylo známo, že stavba je financována z hypotéčního úvěru a finanční prostředky banka uvolňovala na základě posouzení svého znalce. Žalobkyně přestala s žalovanou komunikovat, žalovaná proto dokončila stavbu s jiným stavitelem, od žalobkyně dům nikdy nepřevzala.

3. Pro přehlednost odůvodnění rozsudku soud na tomto místě uvádí jednotlivé dílčí položky díla včetně jejich ceny, tak, jak byly žalovány, a na tyto číslované dílčí položky a jejich cenu bude ve zbytku odůvodnění rozsudku odkazovat, ať už půjde o skutková zjištění soudu nebo právní hodnocení skutkového stavu. Žalobkyně po žalované uplatňovala následující dílčí položky díla: 1-13) zemní práce v ceně 96 374 Kč 14-17) základy v ceně 266 830 Kč 18-20) Vnitřní kanalizace v ceně 26 655 Kč 21-26) Odvětrání půdního vzduchu v ceně 34 500 Kč 27-33) Izolace proti vodě v ceně 76 800 Kč 34-41) svislé konstrukce v ceně 218 923 Kč 48) střešní krytina celkem dle rozpočtu 264 000 Kč, žalobkyně provedla práce toliko v ceně 109 760 Kč, a to a) folie kontaktní a montáž v ceně 2 534 Kč b) latě v ceně 24 572 Kč c) doprava latí a folie v ceně 3 811 Kč d) montáž latí v ceně 18 810 Kč e) spojovací materiál v ceně 8 645 Kč f) klempířské prvky v ceně 16 154 Kč g) montáž klempířských prvků v ceně 8 100 Kč h) příprava dohledů v ceně 4 326 Kč 49) okna a venkovní dveře včetně parapetů v ceně 131 500 Kč 50) elektro + bleskosvod v ceně 115 000 Kč, přičemž žalobkyně tvrdila, že provedla pouze dílčí část, konkrétně pokládku zemních pásků, spojky, průchody a nátěr proti korozi v ceně 12 000 Kč 51) vodoinstalace v ceně 38 500 Kč, přičemž žalobkyně tvrdila, že provedla pouze dílčí část, konkrétně průchody, pokládka hadice a práce v ceně 3 700 Kč 52) kanalizace v ceně 26 400 Kč 53) manipulace s pomocným lešením pro zdění a fasády v ceně 10 000 Kč, přičemž žalobkyně tvrdila, že provedla pouze dílčí část, konkrétně závoz lešení pro obvodové zdi, vnitřní příčky, obezdívky a betonáž věnců, montáž a demontáž v ceně 9 000 Kč 54) pumpamix cena dle smlouvy 8 000 Kč 55) doprava pracovníků cena dle smlouvy 15 000 Kč 56) zpevněné plochy ze zámkové dlažby v ceně 89 250 Kč, přičemž žalobkyně tvrdila, že provedla pouze dílčí část 57) přesun materiálu po staveništi v ceně 4 500 Kč.

4. Žalobkyně vzala podanou žalobu částečně zpět co do částky 34 500 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky, s tím, že se jedná o část jí požadované ceny oken pod položkou 49). Žalovaná s tímto zpětvzetím žaloby souhlasila, soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Při vyhlášení rozsudku se soud dopustil chyby v psaní a počtech, když byl tento výrok vyhlášen tak, že se zastavuje pouze co do jistiny (ač bylo vzato zpět i co do úroku z prodlení), o opravě tohoto výroku vydal soud v souladu s § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu usnesení, které současně zapracoval do písemného znění rozsudku.

5. V průběhu řízení učinili strany nesporným, že dne 6. 6. 2017 žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dílo, jejichž předmětem byla výstavba domu (dále jen„ smlouva o dílo“). Součástí smlouvy o dílo byla projektová dokumentace. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. 170800003 splatnou dne 6. 6. 2017 na částku 200 000 Kč a fakturu č. 170800006 ze dne 18. 7. 2017 na částku 460 000 Kč a žalovaná tyto faktury uhradila. Strany dále učinily nesporným, že rozpočet nebyl součástí smlouvy o dílo a byl žalovanou podepsán až dne 8. 2. 2018. Strany učinily nesporným, že žalobkyně pro žalovanou provedla dle smlouvy o dílo základy a zemní práce ze 100 % (položky 1-17 dle odst. 3 rozsudku), ze 100 % svislé konstrukce (položky 34-41), vodorovné konstrukce ze 75 % (položky 42-47), žalobkyně pro žalovanou provedla práce, pokud jde o střešní krytinu, fólie a latě. Z vnitřní kanalizace provedla 20% (položka 52) a z povrchů podlah 10 %.

6. V průběhu řízení učinili účastníci rovněž nesporným, že ke dni podání žaloby již mezi nimi neexistoval smluvní vztah, kdy konkludentně došlo ke zrušení smlouvy, což si soud po skutkové stránce vykládá tak, že účastníci neučinili žádné faktické kroky směřující k formálnímu ukončení smlouvy (jednání, uzavření písemné nebo ústní dohody, odstoupení apod.).

7. Ze smlouvy o dílo ze dne 6. 6. 2017 soud zjistil, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalovanou stavbu domu za cenu 2 600 000 Kč včetně DPH. Dílo mělo být zhotoveno do 30. 4. 2018 s tím, že k jeho předání mělo dojít do dvou dnů od zhotovení. Žalobkyni byla předána projektová dokumentace k domu. Pro případ vad díla si strany sjednaly, že ke kontrole provedení díla dojde při předání díla. Pokud nebude dílo odpovídat smlouvě a rozpočtu, a žalovaná odmítne dílo oprávněně převzít a vrátí jej žalobkyni k přepracování, je žalobkyně povinna bezplatně odstranit vady díla. Pokud vady ani po přepracování nebudou odstraněny nebo je nebude možné vůbec odstranit, nemá žalovaná povinnost dílo převzít a zaplatit zbylou část ceny díla (viz čl. 6 smlouvy o dílo). Pro případ odstoupení od smlouvy ze strany žalované se tato zavázala žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 10% z celkové ceny díla a uhradit veškeré již zhotovené části díla (viz čl. 5 smlouvy o dílo).

8. Ze zálohové faktury č. 170800003 ze dne 6. 6. 2017 na částku 200 000 Kč bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila tuto fakturu žalované s tím, že se jedná o zálohu na výstavbu základové desky domu.

9. Ze zálohové faktury č. 170800006 ze dne 18. 6. 2017 na částku 460 000 Kč soud zjistil, že žalobkyně vystavila tuto fakturu žalované s tím, že se jedná o zálohu na výstavbu hrubé stavby domu včetně střešního pláště.

10. Ze zápisu z kontrolního dne ze dne 6. 2. 2018 bylo prokázáno, že se jedná o zápis z kontrolního dne na stavbě domu podepsaný žalobkyní a žalovanou, kde je mj. uvedeno, že materiál a barevné provedení střešní krytiny bude Bramac Mocca Metalic, detail provedení střešní vazníkové konstrukce bude upřesněn na základě schůzky s projektantem, což dohaduje žalovaná jako objednatel, a dále je zde vyjádřen souhlas s dekorem oken zlatý dub, k provedení přístřešků, sklonu a krytiny je uvedeno, že současné řešení nevyhovuje a bylo odkázáno na následnou dohodu s projektantem (stejně jako konstrukce střechy). Zápis dále obsahuje prohlášení, že žalovaná souhlasí s provedením prací, ty jsou provedeny dle jejího zadání, v souladu se smlouvou o dílo a požadavky žalované. Ta pak vzhledem k neaktuální a nepřesné projektové dokumentaci upřesní žalobkyni potřebné informace k výstavbě zápisem na dalším kontrolním dni.

11. Ze zálohové faktury č. 180800006 ze dne 7. 2. 2018 na částku 600 000 Kč soud zjistil, že žalobkyně vystavila tuto fakturu žalované s tím, že se jedná o zálohu na výstavbu hrubé stavby domu.

12. Z nedatovaného soupisu položek soud zjistil, že tento soupis včetně uvedených cen odpovídá číslovaným položkám dle žaloby uvedeným v odstavci 3 tohoto rozsudku (nikoli podpoložkám bodu 48 označených v odst. 3 písmeny).

13. Z fotografií na č. l. 32-34 soud zjistil, že je zde vyobrazena hrubá stavba blíže neoznačené budovy a list papíru obsahující pravděpodobně rozměry určité plochy a počet kusů (zřejmě se jedná o okna a dveře).

14. Z listiny nadepsané jako výzva k součinnosti ze dne 25. 6. 2018 a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně touto listinou vyzvala žalovanou k úhradě nespecifikované dlužné částky s tím, že žalovanou poskytnuté zálohy jsou nižší, než dosud vynaložené náklady na výstavbu a tato listina byla odeslána poštou na adresu žalované dne 26. 6. 2018.

15. Z výzvy k úhradě ze dne 28. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím dopisu svého právního zástupce ze dne 28. 8. 2019 žalovanou k úhradě částky 614 482 Kč představující dluh za práce na domě dle smlouvy o dílo, a to do 4. 9. 2019.

16. Z výzvy k úhradě ze dne 16. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím dopisu svého právního zástupce ze dne 16. 12. 2019 žalovanou k úhradě částky 614 482 Kč představující dluh za práce na domě dle smlouvy o dílo, a to do 31. 12. 2019.

17. Ze sdělení Finančního úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště v [obec] ze dne 13. 5. 2020 soud zjistil, že finanční úřad nemůže poskytnout soudu informaci o tom, zda byly faktury žalobkyně č. 170800003, 170800006 a 180800006 obsaženy v kontrolních hlášeních žalobkyně, neboť finanční úřad nebyl v této věci zproštěn mlčenlivosti.

18. Z listiny rozpočet stavby soud zjistil, že obsahuje položkový rozpočet stavby domu, přičemž položky včetně cen (byť ne číslování od č. 50) odpovídají číslovaným položkám dle žaloby uvedeným v odstavci 3 tohoto rozsudku (nikoli podpoložkám bodu 48 označených v odst. 3 písmeny), přičemž tato listina obsahuje i další položky, které nejsou předmětem žaloby. Na listině je podpis žalované s doložkou převzala a souhlasí 6. 2. 2018 a dále podpis žalobkyně.

19. Z e-mailu ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že žalobkyně rezervovala v e-shopu [anonymizována tři slova] okna a vchodové dveře v dekoru zlatý dub v ceně 38 000 Kč včetně DPH, přičemž počet objednaných kusů a jejich rozměry částečně odpovídají údajům uvedeným na listu papíru dle fotografické dokumentace (viz odst. 12 tohoto rozsudku).

20. Z projektové dokumentace, technické zprávy ze srpna 2016 a průvodní a souhrnné technické zprávy ze srpna 2016, vše vypracováno [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že na pozemku, na kterém se nachází dům, byla projektována studna, přičemž investorem byla žalovaná.

21. Ze sdělení [stát. instituce], odboru životního prostředí, ze dne 30. 5. 2017 soud zjistil, že rozhodnutí o povolení stavby vrtané studny na pozemku, na kterém se nachází dům, bylo vydáno dne 9. 5. 2017 a nabylo právní moci dne 30. 5. 2017.

22. Z kontrolního hlášení žalobkyně za měsíc červen 2017 podaného dne 24. 6. 2020 určeného správci daně soud nezjistil žádné pro věc významné skutečnosti.

23. Z interního dokladu žalobkyně [číslo] ze dne 6. 6. 2017 soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila částku 200 000 Kč dle zálohové faktury č. 170800003 ze dne 6. 6. 2017.

24. Z cenové nabídky [číslo] [rok] ze dne 15. 11. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] – [právnická osoba] učinila žalobkyni cenovou nabídku na dodávku a montáž vazníků střechy domu za cenu 152 260 Kč včetně DPH.

25. Z e-mailu ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že žalobkyně objednala z e-shopu [anonymizována tři slova] dvě okna v dekoru zlatý dub za cenu 11 100 Kč včetně DPH.

26. Z SMS zprávy ze dne 22. 5. 2018 od neuvedeného odesílatele určené žalované soud zjistil, že žalovaná byla touto zprávou informována, že montují okna (patrně na domě).

27. Z požárně bezpečnostního řešení z března 2017 zhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], statického výpočtu ke střeše domu vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], projektové dokumentace střechy domu zhotovené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a z technické zprávy a situace stavby zhotovenými týmž projektantem soud zjistil, že k domu byla v březnu 2017 vyhotovena výše uvedenými projektanty projektová dokumentace.

28. Z rozhodnutí [stát. instituce] jako stavebního úřadu (dále jen„ stavební úřad“) ze dne 20. 10. 2016 soud zjistil, že bylo vydáno stavební povolení na stavbu domu.

29. Ze záznamu do stavebního spisu učiněného stavebním úřadem [stát. instituce] (dále jen„ stavební úřad“) dne 26. 4. 2017 soud zjistil, že stavební úřad schválil změnu stavby před dokončením, když namísto původní dřevostavby mělo být opláštění domu vybudováno ze zdiva Ytong.

30. Z objednávky ze dne 12. 6. 2017 soud zjistil, že žalobkyně objednala u [jméno] [příjmení] zemní práce pro zpevněné plochy okolo domu, přičemž mělo být dodáno 50 tun štěrku v ceně 29 856 Kč, provedeno 10 hodin zemních prací za 6 800 Kč a provedeno zhutnění podkladů kufru v ceně 120 Kč/m2 v celkové ceně 10 200 Kč.

31. Z dodacího listu [číslo] [rok] ze dne 4. 5. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dodal na objednávku žalobkyně na stavbu domu materiál na stavbu střechy včetně dopravy za cenu 95 000 Kč (střešní folie, latě, spojovací materiál, klempířské prvky).

32. Z fotografií na č. l. 164 – 171 soud zjistil, že je na těchto fotografiích zachycena rozestavěná stavba domu ve fázi hrubé stavby, kdy je patrné, že byla dokončena hrubá stavba, konstrukce střechy včetně latí pro položení tašek, jsou osazena okna a minimálně jedny ze dvou dveří.

33. Ze zprávy banky ze dne 8. 3. 2021 a z bankou přiložených fotografií na č. l. 209 - 226 soud zjistil, že banka pořídila fotodokumentaci domu, přičemž na nedatovaných fotografiích je zachycena stavba domu ve fázi hrubé stavby, kdy je patrné, že byla dokončena hrubá stavba, konstrukce střechy včetně latí pro položení tašek, jsou osazena okna. Jedná se o typově shodný dům jako na fotografiích na č. l. 164 – 171. Další fotografie jsou datovány 16. 11. 2018 a zachycují tutéž stavbu, avšak již omítnutou a se střešními taškami.

34. Z nedatovaného inzerátu na prodej domu soud zjistil, že dům byl nabízen k prodeji jako dokončená novostavba za cenu 5 990 000 Kč, inzerována jsou plastová okna, z fotografií domu je pak mj. patrné, že dům je osazen okny, která jsou z vnějšku v barvě dřeva a z vnitřku bílá.

35. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 6. 2018 vypracovaného pro [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] vypracovával pro banku ohodnocení stavby domu jako jejich odhadce (přičemž byl v té době zapsán i do seznamu soudních znalců), posuzoval již projekt na místě stavby tak byl několikrát. Posuzoval rozestavěnost stavby, přičemž svůj posudek vtělil do zprávy pro banku a opatřil fotodokumentaci. K fotografiím na č. l. 167 – 171 [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že on tyto fotografie nepořizoval, nicméně nerozporoval, že se jednalo o fotografie domu. [anonymizováno] [příjmení] potvrdil, že v domě byla osazena okna, ale žalovaná měla k jejich provedení výhrady s tím, že bude provedena jejich výměna, [anonymizováno] [příjmení] je proto do svého hodnocení nezahrnul. Stavba domu nevykazovala žádné zjevné vady ani se nevymykala z běžných standardů. [anonymizováno] [příjmení] rozestavěnost stavby ohodnotil tak, že základy stavby a zemní práce byly provedeny ze 100%, svislé konstrukce ze 100%, vodorovné konstrukce ze 75%, konstrukce střechy ze 100%, povrchy podlah z 10%, vnitřní kanalizace z 20%, zbytek stavby z 0% (včetně oken), přičemž stanovil obvyklou cenu stavby bez pozemku na částku 1 217 475 Kč. [anonymizováno] [příjmení] hodnotil procentuální dokončenost stavebních prvků, avšak pouze vizuálně, nikoli dle položek rozpočtu nebo dle dokumentace jako stavební deník apod. Pro posouzení [anonymizováno] [příjmení] byla důležitá hodnota nemovitosti (vzhledem k požadavkům banky), nikoli již tolik to, zda byla namísto vazníkové konstrukce střechy provedena trámová nebo byla okna namísto trojskel opatřena dvojskly. K samotným stavebním pracím [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že pod základovou deskou musí být provedeny zemní práce, podkladové vrstvy štěrkové, betonová vrstva a do toho se zalévají ležaté rozvody, dále se pod základovou desku pokládají zemní pásky pro bleskosvod. Pokud je prováděno odvětrání půdního vzduchu, musí být toto již pod základovou deskou. Hydroizolace se nedělá pod základovou desku, ale pod nosné stěny a příčky. Pokud [anonymizováno] [příjmení] hodnotil rozestavěnost vnitřní kanalizace 20 % tak v tu dobu byla v domě ležatá kanalizace, ale nebyly zde ostatní vnitřní rozvody. Pokud hodnotil vodorovné konstrukce 75 % tak tím mínil, že zde byla hotová nosná konstrukce stropu, zbývajících 25 % by byly podhledy a zateplení. Pod položku krytina střech hodnocenou 0% rozestavěnosti nespadají klempířské prvky a latě. Jestliže je na místě střecha, musí být na místě i dřevěné vazníky. [anonymizováno] [příjmení] dále uvedl, že při stavbě domu byl zcela určitě použit beton, přičemž se domníval, že byl použit i pumpamix, když beton nebyl míchán přímo na stavbě.

36. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl přítomen v průběhu stavby domu jako zednický mistr, když se dělala základová deska a hrubá vyzdívka, byl na místě denně. Když přišel poprvé na stavbu, již byly zasypané rýhy na základ stavby. Za jeho účasti byly provedeny všechny práce pod základovou deskou, základová deska, dále se prováděly vyzdívky z cihel, obvodové zdivo, věnec, střecha a okna. Svědek byl seznámen s projektovou dokumentací, do stavebního deníku však nic nezapisoval, to si řešil svědek [příjmení]. Důvodem k ukončení stavby měl být nedostatek financí na straně žalované, to mu sdělil svědek [příjmení]. Svědek potvrdil, že se v domě dělala ležatá kanalizace, pro tu se dělal i výkop a následně zásyp potrubí pískem a vykopanou zeminou (položky 18-20 dle odst. 3 rozsudku), že byly provedeny veškeré práce týkající se odvětrání půdního vzduchu (položky 21-26), byly v základové desce. Svědek dále uvedl, že nebyl přímo u provedení prací pod položkami 27-33 (izolace proti vodě), avšak materiál na tyto práce se na stavbě nacházel a svědek ví, že tyto práce byly dělány. Svědek vypověděl, že byl přímo u prací pod položkami 42-47 (vodorovné konstrukce). K položce 48 (střešní krytina) svědek potvrdil umístění kontaktní folie a montáž (48 písm. a), umístění a montáž latí (48 písm. c) a d), použití spojovacího materiálu (48 písm. e) a klempířských prvků včetně montáže (48 písm. f) a g). K položce 49 (okna, dveře) svědek uvedl, že do domu byla umístěna okna. K položce 50 (elektro, bleskosvod) svědek vypověděl, že byla provedena pokládka zemních pásků, spojky, průchody a nátěr proti korozi. K položce 51 (vodoinstalace) byly provedeny průchody pod základním pasem, dodávka a pokládka PE hadice pro přívod vody. Svědek dodal, že pokud je hotová základová deska, tak stavebně technické prvky, které mají být umístěny pod základovou deskou, nejdou dodatečně umístit bez rozbití základové desky. K položce 52 (kanalizace) svědek uvedl, že pod základovou deskou provedena byla, o provedení kanalizace v domě neví. K položce 53 (lešení) svědek vypověděl, že zde bylo umístěno, lešení je třeba vždy při výstavbě přes 1 metr výšky. Svědek dále uvedl, že byl použit pumpamix na betonování věnce (položka 54). K položce 55 (doprava pracovníků) svědek uvedl, že dopravu zedníků si řešil svědek [příjmení] sám, svědek si své náklady na dopravu na místo stavby účtoval. K položce 57 (přesun materiálu po staveništi) svědek vypověděl, že materiál se po stavbě přesouval.

37. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je přítelem žalobkyně, mají spolu dítě a byl to on, kdo stavbu domu fakticky řídil. Kontaktovala jej svědkyně [příjmení] s tím, že žalobkyně (její kamarádka) by potřebovala vystavět dům. Došlo k uzavření smlouvy o dílo s žalobkyní, u toho byl přítomen svědek, svědkyně [příjmení] a žalovaná, žalobkyně smlouvu podepisovala doma. Dle svědka byl součástí smlouvy již od počátku rozpočet. Zadání stavby bylo jiné než projektová dokumentace. Žalovaná chtěla především postavit dům co nejlevněji. Původně byl ve stavebně technické dokumentaci zakreslen srub, následně došlo ke změně na zděný dům. Šlo o to, aby se co nejméně změnil charakter stavby, tedy rozměry stavby, výplně otvorů, pouze se zrušilo patro a trámová konstrukce se změnila na vazníkovou konstrukci. Stavba neprobíhala podle odsouhlasené stavebně technické dokumentace, ale žalovaná všechny změny odsouhlasila. Valnou většinu věcí kolem stavby řešila za žalobkyni svědkyně [příjmení], té také předával zálohové faktury. Svědek provedl (resp. jeho spolupracovníci a dodavatelé) terénní úpravy a vybudoval základovou desku, poté byla zaplacena záloha cca 200 000 Kč. Následně pokračovala hrubá stavba, žalovaná získala finanční prostředky z hypotéčního úvěru a uhradila svědkovi dalších cca 460 000 Kč. Třetí zálohovou fakturu vystavil svědek cca půl roku po zahájení stavby po kontrolním dni, protože se žalovanou nebyla dobrá komunikace. Poté tuto třetí fakturu zrušil, neboť bylo zřejmé, že ji žalovaná nezaplatí a měl by ji zahrnutou v účetnictví. Ke kontrolnímu dni 6. 2. 2018, při kterém byl pořízen zápis, svědek uvedl, že s žalovanou řešili, jakou střešní krytinu použít, upozorňoval, že spád nad terasou je malý a bude potřeba použít jiná střešní krytina. Žalovaná projevila nesouhlas s vazníky. Chtěla mít otevřený prostor obývacího pokoje až do trámů, ale již předtím to svědek řešil s dodavatelem vazníků, že toto není reálné udělat. Se žalovanou se dohodli, že konstrukce střechy zůstane zachována. Při výstavbě domu byla provedena hrubá stavba, klempířské prvky, vodorovné konstrukce a střecha bez střešní krytiny. Svědek telefonicky kontaktoval žalovanou, avšak neúspěšně, žalovaná nekomunikovala, a proto došlo k ukončení stavební činnosti. Než svědek ukončil stavební činnost tak chtěl se žalovanou sepsat zápis v tom smyslu, že svědek bude ve stavbě pokračovat, pokud se mu žalovaná zaváže uhradit dlužné finanční prostředky, avšak žalovaná toto podepsat odmítla. Stavbu opustil v květnu nebo červnu 2018 po montáži oken, poté zasílal ještě nějakou korespondenci, která zůstala bez odpovědi. Svědek docházel na stavbu pravidelně, byl rovněž přítomen na veškerých kontrolních dnech a to i na těch, kde nebyl proveden zápis. Otázky stavby osobně řešil s žalovanou nebo se svědkyní [příjmení]. Svědek potvrdil, že se v domě dělala ležatá kanalizace a práce s ní související (položky 18 - 20), tyto položky se musí udělat před základovou deskou, bylo dokončeno odvětrání půdního vzduchu (položky 21 – 26), izolace proti vodě (27 – 33) a vodorovné konstrukce (42 - 47). K položce 48 (střešní krytina) svědek uvedl, že bylo provedeno umístění kontaktní folie a montáž (48 písm. a), umístění a montáž latí (48 písm. c) a d), použití spojovacího materiálu (48 písm. e) a cca 80- 90% klempířských prvků včetně montáže (48 písm. f) a g). K položce 49 (okna, dveře) svědek uvedl, že do domu byla umístěna okna a dveře, parapety umístěny nebyly. Žalovaná si objednala okna v dekoru zlatý dub, svědek je v tomto dekoru objednal, ale žalovaná měla problém s tím, že okna mají z venku dekor zlatý dub, ale uvnitř jsou bílá. S tímto žalovaná byla nespokojená, na což reagoval svědek tím, že pokud objedná okna v dekoru zlatý dub, tak jsou dodána takto, pokud by měl být tento dekor i vevnitř, jednalo by se o nadstandard. K položce 50 (elektro, bleskosvod) svědek potvrdil, že byla provedena pokládka zemních pásků, průchody a nátěr proti korozi. K položce 51 (vodoinstalace) byly provedeny průchody pod základním pasem, dodávka a pokládka PE hadice pro přívod vody včetně práce. K položce 52 (kanalizace) svědek uvedl, že byla provedena kanalizace pod základovou deskou – hlavní páteřní rozvody, avšak nebyly provedeny instalační rozvody. K položce 53 (lešení) svědek vypověděl, že bylo použito na věnce a osazení překladů, nevybavuje si přesně částky, ale lešení by již potřeba nebylo, zbytek práce by udělali z„ koz“. Svědek dále uvedl, že byl použit pumpamix na betonování věnce (položka 54), žalobkyně nemá vlastní, objednává se spolu s betonem. K položce 55 (doprava pracovníků) se vyjádřil tak, že doprava pracovníků byla splněna cca ze 40 – 50%. K položce 56 (zpevněné plochy) svědek uvedl, že bylo provedeno podloží pod zámkovou dlažbu ze zadní části terasy a u vstupu do domu. K položce 57 (přesun materiálu po staveništi) svědek vypověděl, že největší přesuny materiálu již byly provedeny, odhadl, že zbývalo cca 20%.

38. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně doporučila žalované svědka [příjmení] jako stavitele, neboť prováděl stavební práce i pro ni a byla s ním v tu dobu spokojena. Později se partner svědkyně se svědkem [příjmení] soudil ohledně výše zmíněných stavebních prací. V době, kdy byl svědek [příjmení] osloven, již byla stavební dokumentace schválena stavebním úřadem. Žalovaná potřebovala, aby výstavba proběhla rychle, svědek [příjmení] toto po seznámení se stavební dokumentací přislíbil s tím, že stavbu je schopen realizovat s bankou přislíbenými finančními prostředky a v bankou stanoveném termínu. Při podpisu smlouvy o dílo byla žalovaná, svědkyně a svědek [příjmení]. Ke smlouvě o dílo byl přiložený rozpočet, se kterým žalovaná souhlasila. Svědkyně nikdy žalobkyni neviděla. Stavbu financovala žalovaná tak, že prvních 200 000 Kč měla žalovaná na účtu a dala je svědku [příjmení] před nebo těsně po vylití základové desky. Další finanční prostředky žalovaná hradila svědku [příjmení] z hypotéčního úvěru, který byl částečně čerpán vždy poté, co si banka ověřila provedení etapy stavby. Následně svědek [příjmení] odešel ze stavby, pauza trvala několik měsíců, poté sdělil, že objednal krovy, ale na stavbu byly přivezeny vazníky. V podkroví domu však byla plánována jedna místnost a úložný prostor, obývací pokoj pak měl být otevřený až ke krovu. Situaci projednali se svědkem [příjmení], ten řekl, že to nebude problém a vyřeže jednu místnost, ovšem statik to nedovolil. Svědek [příjmení] sdělil, že toto podcenil, ale nebude s tím nic dělat, protože by to bylo nákladné. Zvoleným řešením se snížila užitná hodnota domu. Žalovaná měla v tu dobu chřipku, nebylo jí dobře. Svědkyně uvedla, že žalovaná nebyla v době podpisu nesvéprávná, ale byla nešťastná z průběhu stavby. Poté, co svědkyně ze stavby odešla, jí žalovaná volala, že jí dal svědek [příjmení] podepsat dokumenty, mezi nimiž byl navýšený rozpočet. Následně svědek [příjmení] sdělil, že je ve ztrátě a ve stavbě pokračovat nebude. V době schůzky byla stavba domu dokončena až po věnce, byla zde příprava na střešní konstrukci. Následně svědek [příjmení] na stavbu dodal okna. Žalovaná však chtěla okna dekor zlatý dub zevnitř i zvenku, byla však dodána v dekoru jen zvenku, uvnitř byla okna bílá. Svědek [příjmení] k tomu sdělil, že je omezený rozpočet a toto provedení je levnější. K ukončení činnosti svědka [příjmení] na stavbě došlo tak, že svědek řekl, že je ve ztrátě a bez dalších finančních prostředků nebude ve stavbě pokračovat. Svědkyně dále výslovně uvedla, že žalovaná z vlastní iniciativy oproti stavební dokumentaci nic neměnila, vždy k tomu byla donucena průběhem výstavby. Svědkyně poté žalované pomohla sehnat jinou firmu, která stavbu dokončila. K žádnému předání stavby mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo. Žalovaná ponechala okna i střechu v tomto stavu, protože neměla finanční prostředky na to, aby si objednala nová okna nebo nechala předělat střechu.

39. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že žalovaná se rozhodla postavit dům a stavbu financovat z hypotéčního úvěru. Na doporučení svědkyně [příjmení] začala žalovaná jednat se svědkem [příjmení] a domluvila se s ním na stavbě domu. Žalovaná žalobkyni nikdy neviděla ani s ní nikdy nemluvila, vždy jednala se svědkem [příjmení], ten přivezl od žalobkyně již podepsanou smlouvu o dílo. Součástí smlouvy nebyl rozpočet, žalovaná pouze svědku [příjmení] sdělila, kolik má na stavbu peněz, na což svědek [příjmení] reagoval tak, že je to v pořádku. Nebyl sjednán ani harmonogram plateb. Žalovaná se záležitostmi okolo stavby domu pomáhala svědkyně [příjmení]. Se svědkem [příjmení] se zpočátku spolupráce probíhala dobře, svědek [příjmení] rychle dokončil základovou desku. Poté žádal po žalované finanční prostředky, ta je zaplatila a začaly problémy, když se se svědkem [příjmení] neshodla na provedení protiradonové ochrany, když dle názoru žalované byla na místo ní umístěna pouze nekvalitní lepenka, avšak svědek [příjmení] uvedl, že to takto stačí. Poté co byla vyhotovena základová deska, docházelo k časovým prodlevám s jednotlivými pracemi, svědek [příjmení] žalované někdy ani nezvedl telefon. Největší problém nastal se střechou, kdy dle projektu měla konstrukce střechy umožnit případnou půdní vestavbu, ale svědek [příjmení] zhotovil vazníkovou konstrukci střechy tuto vestavbu neumožňující. Žalovaná namítala, že to takto nechce, protože do budoucna plánuje v podkroví vestavbu. Dala svědkovi [příjmení] peníze na krovy, ale on udělal vazníky, které jsou levnější, a cena zůstala stejná. Žalovaná s tímto postupem nesouhlasila, svědek [příjmení] proto oslovil projektanty, kteří mu sdělili, že jediná možnost nápravy je sundat vazníky a udělat konstrukci střechy znovu. Na to svědek [příjmení] reagoval tak, že nabídl, že střechu předělá, ale chtěl uhradit náklady. Ohledně konstrukce střechy proběhl dne 6. 2. 2018 kontrolní den, kdy žalovanou kontaktoval svědek [příjmení], že je třeba, aby se žalovaná dostavila na stavbu. Žalovaná zpočátku nechtěla, měla vysoké horečky, ale na místo se dostavila. Na kontrolním dni se upřesňovaly záležitosti okolo střechy a oken, žalovaná zápis podepsala, svědek [příjmení] si poté řekl o další peníze. Další problém vznikl s okny, kdy žalovaná chtěla hnědá okna z obou stran, avšak svědek [příjmení] dodal okna hnědá pouze z venkovní strany, navíc se nejednalo o slíbená trojskla, ale dvojskla. Na to reagoval svědek [příjmení] tak, že trojsklo nemá význam. Spory mezi žalovanou a svědkem [příjmení] tím vygradovaly, svědek [příjmení] odmítl ve stavbě pokračovat (dle žalované měl použít výraz, že už na to„ s*re“) s tím, že si má žalovaná sehnat jinou stavební firmu a svědkovi zaplatit dlužné peníze. Žalovaná svědkovi [příjmení] ještě několikrát volala, k domluvě však nedošlo. K písemné korespondenci nedošlo. Žalovaná ještě nějakou dobu vyčkávala a poté oslovila jinou stavební firmu. Žádná ze smluvních stran neodstoupila od smlouvy, a to ani později. Žalovaná uvedla, že chtěla stavbu provést dle původního projektu, výslovně uvedla, že„ z její strany v průběhu výstavby žádná změna nebyla iniciována“. V době, kdy žalobkyně (resp. svědek [příjmení]) stavbu opustila, byla dokončena základová deska, hrubá stavba, střešní konstrukce bez střešní krytiny a okapu, naopak nebyla osazena všechna okna. Nová stavební firma žalované sdělila, že je špatně provedena základová deska, je popraskaný beton a musí se to předělat. Konstrukci střechy žalovaná neměnila, neboť na to neměla peníze, ze stejného důvodu již ani neměnila okna. Žalovaná poté dům prodala, chtěla jej prodat za 5 560 000 Kč, avšak prodala jej za cenu o 500 000 Kč nižší. Důvodem snížení ceny bylo to, že nebyla řádně provedena protiradonová ochrana a že okna měla na místo trojskel dvojskla. Základovou desku žalovaná nereklamovala, neboť se to dozvěděla až od nové stavební firmy a svědek [příjmení] již na stavbě nebyl. Žádnou z výše zmíněných vad žalovaná žalobkyni nevytkla písemně.

40. Soud neprovedl důkazy dalším posudkem banky a znaleckým posudkem k určení ceny provedených prací, neboť by byly k rozhodnutí ve věci nadbytečné, když není rozhodováno o ceně obvyklé domu nebo prací a soud má za dostatečně zjištěné, jaké práce byly na stavbě provedeny.

41. Na základě takto provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 6. 6. 2017 smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala provést dílo – stavbu domu za cenu 2 600 000 Kč včetně DPH. Žalobkyni byla současně předána projektová dokumentace. Součástí smlouvy o dílo nebyl v době jejího podpisu položkový rozpočet v písemné podobě (byť svědek [příjmení] a svědkyně [příjmení] uvádějí, že rozpočet součástí smlouvy byl, z písemného znění smlouvy nic takového nevyplývá, žalobkyně toto ani netvrdila). Za žalobkyni fakticky jednal partner žalobkyně svědek [příjmení], který celou stavbu realizoval a vedl veškerá jednání. Žalovaná uhradila žalobkyni jako zálohu celkovou částku 660 000 Kč (což vyplývá z nesporných tvrzení účastníků), více uhrazeno nebylo. Stavba probíhala s přestávkami, přičemž došlo k odchýlení od projektu. Komunikace mezi účastníky probíhala s níže uvedenou výjimkou ústně, nebyly prováděny zápisy o postupu výstavby, změnách projektu apod. Způsob výstavby byl takový, že se stavělo nikoli přesně dle projektu, ale že byla volena řešení spíše podle toho, na co dostačovaly finanční prostředky. Mezi účastníky vznikl spor nejprve o provedení odvětrání půdního vzduchu (protiradonová ochrana), poté o konstrukci střechy a nakonec a dekor oken. Dne 6. 2. 2018 proběhl kontrolní den, z něhož byl pořízen zápis. V tomto zápise žalovaná podepsala, že souhlasí s provedením prací, které jsou provedeny dle jejího zadání. Zápis obsahoval i záznam o tom, že detail provedení vazníkové konstrukce bude upřesněn po dohodě žalované s projektantem a že žalovaná žádá okna v dekoru zlatý dub. Stejného dne žalovaná podepsala položkový rozpočet s doložkou, že s ním souhlasí. V květnu roku 2018 byla na stavbu instalována okna a dveře, přičemž mezi žalovanou a svědkem [příjmení] vznikl spor o to, zda má být dekor z obou stran nebo jen ze strany vnější. Tento spor vyústil v konflikt mezi žalovanou a svědkem [příjmení], který odmítl pokračovat ve stavbě a chtěl zaplatit za provedené práce s tím, že si má žalovaná najít jinou stavební firmu, poté spolu obě strany přestaly komunikovat. Nedošlo ani k předání a převzetí stavby ve stavu, kdy žalobkyně stavbu opustila. Žádná ze stran neodstoupila od smlouvy a žalovaná po žalobkyni nepožadovala odstranění podle ní vadných částí stavby. Na místo žalobkyně nastoupila nová stavební firma, která stavbu domu dokončila, přičemž se neměnila ani střecha, ani okna. Dům byl následně prodán. Žalobkyně v roce 2019 vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce dvěma dopisy k úhradě žalované částky, a to do 4. 9. 2019 resp. 31. 12. 2019, avšak bezúspěšně.

42. Pokud jde o práce, které byly na stavbě provedeny žalobkyní do okamžiku, kdy svědek [příjmení] opustil stavbu, dospěl soud k závěru, že byly zcela dokončeny zemní práce a základy (položky 1-11 a 12-17 rozpočtu, což vyplývá z nesporných tvrzení účastníků. Dále byla provedena ležatá kanalizace (položky 18-20), což vyplývá z výslechu svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Bylo zcela provedeno odvětrání půdního vzduchu (21-26) a izolace proti vodě (27-33), což vyplývá z výslechů svědků [příjmení] a [příjmení]. Svislé konstrukce (34-41) byly rovněž provedeny zcela, což vyplývá z nesporných tvrzení účastníků. Soud má rovněž za prokázáno, že byly zcela provedeny vodorovné konstrukce (42-47), což učinili účastníci nesporným ze 75%, avšak z výslechu svědků [příjmení] a [příjmení] (a ostatně i z výslechu svědkyně [příjmení] a účastnického výslechu žalované) vyplývá, že byly provedeny kompletně, svědek [příjmení] pak výslovně uvedl, že v jeho posudku pro banku (který byl základem pro nesporná tvrzení účastníků) je 75% základní konstrukce, zbylých 25% pak podhledy a zateplení. Ty však jsou v rozpočtu stavby pod samostatnými položkami (viz položky 50 a násl. rozpočtu ze dne 6. 2. 2018 – odst. 18 rozsudku). V případě položky 48 (střešní krytina) má soud za prokázané, že byly provedeny podpoložky a) až e) zcela a f) a g) z 80%, což má za prokázané z výslechů svědků [příjmení] a [příjmení]. V případě položky 49 (výplně otvorů) má soud za prokázané, že byla dodána okna v dekoru zlatý dub a dveře, nebyly provedeny parapety. U položky 50 má soud za prokázané, že byla provedena pouze dílčí část, a to pokládka zemních pásků, spojky, průchody a nátěr proti korozi. V případě položky 51 má soud za prokázané, že byla provedena opět pouze dílčí část, a to průchody pod základním pasem, dodávka a pokládka PE hadice pro přívod vody včetně práce. Vše má soud za prokázané z výslechů svědků [příjmení] a [příjmení], v případě dveří i z fotografií a v případě oken navíc i z výslechu svědka [příjmení], svědkyně [příjmení] a žalované, kdy všichni shodně vypovídají, že okna dodána byla, ale v jiném dekoru. V případě položky 52 (kanalizace) má soud z nesporných tvrzení účastníků za prokázané, že byla provedena z 20%, zbytek nikoli, v tomto směru vypovídají i svědci [příjmení] a [příjmení] (pod základovou deskou ano, jinak ne). V případě položky 53 (manipulace s lešením) má soud za prokázané, že lešení na stavbě použito bylo, ale z provedených důkazů nevyplynulo, zda byla nutnost jej po odchodu svědka [příjmení] ze stavby ještě použít či nikoli. Z žalobních tvrzení však vyplývá, že ano, žalováno bylo pouze 90% z položky rozpočtu. V případě položky 54 (pumpamix) má soud za prokázáno jeho použití z výslechu svědků [příjmení] a [příjmení] a podpůrně i z výslechu svědka [příjmení], když je evidentní, že betonováno bylo a svědci shodně uvádí, že beton nebyl vyráběn přímo na stavbě. V případě položky 55 (doprava pracovníků) má soud za prokázané, že pracovníci dopravováni byli (svědci [anonymizováno], [příjmení]), z výslechu svědka [příjmení] pak má soud za prokázané, že doprava pracovníků byla splněna z 40% (soud bral za prokázanou spodní hranici odhadu svědka). V případě zpevněných ploch (položka 56) má soud z výslechu svědka [příjmení] za prokázané, že bylo provedeno podloží pod zámkovou dlažbu ze zadní části terasy a u vstupu do domu. V případě položky 57 (přesun materiálu po staveništi) má soud za prokázané z výslechu svědka [příjmení] i [příjmení], že k přesunu materiálu po stavbě docházelo (ostatně byla postavena hrubá stavba), přičemž svědek [příjmení] odhadl, že tato položka byla naplněna z 80% a soud z tohoto odhadu vycházel.

43. Soud ohledně prací, které byly provedeny, vycházel především z výpovědí svědku [příjmení] a [příjmení], která byla podpořena výpovědí svědka [příjmení]. Soud si je vědom, že svědek [příjmení] je fakticky v pozici žalobce a rozhodně nekriticky nepřijímá jeho výpověď, avšak má za to, že pokud je jeho výpověď podpořena i výpovědí svědka [příjmení], který není na výsledku sporu přímo hmotně zainteresován, není důvod oběma těmto výpovědím nevěřit. Věrohodnost výpovědi svědka [příjmení] potvrzuje i to, že zcela nekopírovala žalobu a provedení některých prací uváděl v menším rozsahu, než bylo žalováno.

44. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

45. Podle § 2615 o.z. má dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

46. Podle § 2106 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

47. Podle § 2107 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

48. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

49. Podle § 2999 odst. 2 o.z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

50. Podle § 1981 o.z. je stranám na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

51. Podle § 546 o.z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

52. Podle § 1734 o.z. nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.

53. Podle § 1740 o.z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

54. Podle § 1901 o.z. je stranám na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

55. Po právní stránce soud věc hodnotí tak, že mezi účastníky byla dne 6. 6. 2017 uzavřena smlouva o dílo, přičemž součástí smlouvy byla i projektová dokumentace. Tato smlouva byla v průběhu výstavby měněna dohodou stran. Za žalobkyni po celou dobu jednal svědek [příjmení] a je zcela nepochybné, že právní jednání jím učiněné žalobkyni zavazovalo a mělo účinky vůči žalované. Dne 6. 2. 2018 strany podepsaly položkový rozpočet, který se tak stal součástí smlouvy, když se jednalo o změnu závazku ve smyslu § 1901 o.z. Žalovaná se tak zavázala zaplatit za dílo (stavbu domu) částky dle položkového rozpočtu. Jakkoli žalovaná zdůrazňovala, že tento rozpočet a zápis podepsala v horečce, z provedeného dokazování nevyplynulo nic o tom, že by žalované nebyla v daný okamžik schopna právně jednat (viz výslech svědkyně [příjmení], která na místě zpočátku rovněž byla). Právní jednání žalované tak bylo platné a mělo právní účinky.

56. Po konfliktu mezi žalovanou a svědkem [příjmení] ohledně oken odmítl svědek [příjmení] pokračovat ve stavbě, žádal doplacení ceny za dosud provedené dílo a navrhl žalované, ať stavbu dokončí jiná stavební firma. Soud nepochybuje o tom, že padla i slova uvedená žalovanou, tj. že na stavbu svědek už„ s*re“. Poté komunikace mezi oběma stranami ustala a žalovaná oslovila jinou stavební firmu. Toto jednání stran hodnotí soud jako nabídku (viz § 1734 o.z.) na zánik závazku dohodou (§ 1981 o.z.) ze strany žalobkyně jednající svědkem [příjmení], přičemž z okolností případu (následná nekomunikace stran) je zřejmé že tato nabídka neměla trvání jen v době, kdy byla vyslovena, ale platila dlouhodobě. Žalovaná tuto dohodu konkludentně akceptovala (viz § 1740 o.z.), když si na dokončení stavby objednala jinou stavební firmu, ač mohla učinit jiné kroky (např. trvat na splnění závazku, uplatnit práva z odpovědnosti za vady, uplatnit právo dle § 2593 o.z. apod.). Toto jednání žalované tak nevzbuzuje pochybnost, že jejím úmyslem bylo nepokračovat ve smlouvě s žalobkyní (ostatně účastníci učinili nesporným, že smlouva zanikla). Vzhledem k tomu, že žalobkyně po žalované požadovala zaplacení ceny díla (viz výpověď svědka [příjmení] o tom, že je ve ztrátě a že chce zaplatit), nemá soud za to, že by součástí dohody o zániku závazku bylo i ujednání o tom, že si strany již nic nebudou hradit, jak argumentuje žalovaná. Shoda mezi účastnicemi byla pouze v tom směru, že nechtějí ve smlouvě pokračovat. Soud rovněž nemá za to, že by smlouva o dílo zanikla odstoupením, neboť žádná ze stran takový projev vůle neučinila, v průběhu řízení ani toto nebylo tvrzeno, naopak strany odstoupení od smlouvy vyloučily. Soud rovněž není přesvědčen o tom, že by závazek zanikl pro nemožnost plnění na straně žalobkyně, jak argumentovala žalovaná, neboť na obou stranách byla vůle v plnění závazku nepokračovat. Z tohoto důvodu je žalovanou citované rozhodnutí dovolacího soudu 23 Cdo 4092/2007 nepřiléhavé, neboť v jím řešeném případě nedostal zhotovitel možnost odstranit vady díla, zatímco v tomto případě byla zřejmé vůle obou stran nepokračovat v plnění závazku. Soud dále doplňuje, že nedošlo k předání a převzetí stavby domu v rozpracovaném stavu a nebyl o tom proveden zápis. V případě, že byl závazek zrušen, mají strany dle § 2993 o.z. právo na vrácení toho, co plnily, přičemž v případě úplatného plnění má žalobkyně dle § 2999 o.z. nárok na plnění ve výši sjednané ceny, nikoli ve výši ceny obvyklé apod. Soud proto při posuzování oprávněnosti žaloby posuzoval, zda práce dle jednotlivých položek rozpočtu byly provedeny a dle tohoto rozpočtu přiznal žalobkyni cenu za tyto položky.

57. Na základě tohoto právního hodnocení soud přiznal žalobkyni částku 443 489 Kč, ve zbytku žalobu zamítl. K této částce soud dospěl tak, že považoval za oprávněný požadavek žalobkyně na zaplacení práce v celkovém rozsahu 1 103 489 Kč (v podrobnostech viz níže) a od této částky odečetl zaplacenou zálohu 660 000 Kč. Soud přiznal částku 96 374 Kč za zemní práce (nesporné položky 1-11), 266 830 Kč za základy (nesporné položky 12-17), 26 655 Kč za ležatou kanalizaci (18-20, prokázáno), 34 500 Kč za odvětrání půdního vzduchu (21-26, prokázáno), 76 800 Kč za izolaci proti vodě (27-33, prokázáno), 218 923 Kč za svislé konstrukce (34-41, nesporné), 213 800 Kč za vodorovné konstrukce (42-47, z 75% nesporné, zbytek prokázáno, k položce 47 viz níže), 49 727 Kč za střešní krytinu (48 podpoložky a) až d), nesporné), 97 000 Kč za výplně otvorů (49, prokázáno), 5 280 Kč za kanalizaci (z 20% v nesporném rozsahu), 8 000 Kč pumpamix (54, prokázáno), 6 000 Kč za dopravu pracovníků (55, prokázáno) a 3 600 Kč za dopravu pracovníků (57, prokázáno).

58. K položce 47, tj. dodávce dřevěných vazníků, soud dodává, že ač nebylo mezi stranami sporné, že tato část díla byla provedena, žalovaná namítala, že konstrukce střechy byla provedena v rozporu se smlouvou, a žalobkyni za ni nenáleží odměna. V řízení sice bylo prokázáno, že původní projekt i záměr žalované byl jiný, avšak v zápise ze dne 6. 2. 2018 je uvedeno, že práce jsou provedeny bez výhrad dle zadání žalované, přičemž je současné řešení nevyhovující a nové bude upřesněno na základě dohody s projektantem. Z tohoto zápisu tak vyplývá, že konstrukce střechy byla provedena se souhlasem žalované, avšak s jiným výsledkem, než žalovaná zamýšlela a případná změna bude změnou smlouvy, nikoli odstraněním vady. To je sice v rozporu s výpovědí svědkyně [příjmení] a žalované, ale odpovídá to výpovědi svědka [příjmení]. V průběhu řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná během výstavby nebo po odchodu svědka [příjmení] po žalobkyni uplatnila práva z titulu odpovědnosti za vady, naopak změnu konstrukce střechy akceptovala a dům poté prodala i s žalobkyní dodanou konstrukcí, ač měla možnost domáhat se odstranění vad. Soud se proto přiklonil k výkladu vyplývajícího ze zápisu ze dne 6. 2. 2018 a rozhodl se plnění za položku 47 přiznat.

59. K položce 49, tj. výplni otvorů, soud dodává, že dle této položky rozpočtu měla být dodána okna, dveře a parapety v ceně 131 500 Kč. Žalobkyně poté vzala žalobu částečně zpět a požadovala pouze 97 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že byla dodána okna a dveře, parapety dodány nebyly. Mezi stranami vznikl spor, zda požadavek na dekor oken zlatý dub znamená, že okna budou mít tento dekor pouze zvenčí, nebo i zevnitř (dodáno s dekorem pouze zvenčí, běžně jsou nabízena okna v dekoru z jedné nebo dvou stran). Zde má soud za prokázané, že žalovaná namítala, že si přála dekor z obou stran a následný spor byl zřejmě onou„ poslední kapkou“ a důvodem odchodu svědka [příjmení] ze stavby. V řízení však nebylo prokázáno, že by tato námitka žalované měla odpovídající vyústění v podobě uplatnění práva z odpovědnosti za vady dle § 2107 o.z. (jako nepodstatné porušení smlouvy, tj. sleva z ceny díla nebo odstranění vady). Soud navíc upozorňuje na to, že ve smlouvě byla cena 131 500 Kč za tuto položku uvedena pouze jako odhad, pokud by tedy žalobkyně dodala okna v dekoru z obou stran, měla by zároveň možnost požadovat vyšší cenu. V řízení bylo naopak prokázáno, že dům byl posléze prodán i s žalobkyní dodanými okny a žalovaná po žalobkyni nikdy neuplatnila práva z odpovědnosti za vady. Tvrzení žalované se pak vždy omezila na konstatování, že nebyla dodána okna, která chtěla, a proto za ně nebude platit. Soud proto uzavírá, že žalovaná dosud řádně neuplatnila právo z odpovědnosti za vady a nezabýval se námitkou, zda o vadu jde či nikoli Soud dále doplňuje, že ač nebylo prokázáno, že by byla splněna celá položka (tj. včetně parapetů), požadovala žalobkyně nakonec nikoli 131 500 Kč, ale toliko 97 000 Kč. Vzhledem k rozsahu zpětvzetí soud akceptuje, že částka, o kterou byla žaloba vzata zpět, bezpečně přesahuje část ceny za parapety, neboť zcela dominantní část této položky představuje osazení a montáž oken (na rozdíl od položek uvedených níže). Soud se proto rozhodl žalobkyni přiznat plnění za položku 49 po zpětvzetí žaloby.

60. Soud naopak žalobkyni nepřiznal spornou část položky 48 (střešní krytina), položku 50 (elektro a bleskosvod), položku 51 (vodoinstalace), neprokázanou část položky 52 (kanalizace), položku 53 (manipulace s lešením), neprokázanou část položky 55 (doprava pracovníků) položku 56 (zpevněné plochy) a neprokázanou část položky 57 (přesun materiálu po staveništi). V případě neprokázaných částí položek soud nepřiznal žalobkyni jí požadované částky z toho důvodu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně provedla práce v rozsahu, v jakém tvrdila. V případě položek 48 (ve sporné části), 50, 51, 53 a 56 nepřiznal soud žalobkyni jí požadované částky z toho důvodu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní k těmto položkám. Tyto položky byly žalovány s tím, že sama žalobkyně tvrdila, že tyto položky nebyly splněny v celém rozsahu, ale pouze v žalobkyní uvedené části za žalobkyní uvedenou cenu. Tato cena však neměla oporu ve smlouvě o dílo, když si strany ujednaly cenu pouze za celou položku, nikoli za její dílčí část. Soud žalobkyni poučil, aby k těmto položkám dotvrdila, proč dílčí práce požaduje právě takovou cenu, na což žalobkyně reagovala doplněním tvrzení ohledně své cenové kalkulace (tj. jaké náklady žalobkyně vynaložila, popř. jakým mechanismem dospěla k ceně včetně své marže) a důkazům směřující k vyčíslení nákladů nebo ocenění těchto prací. To však soud nemohl akceptovat, neboť pokud soud vycházel z toho, že rozhoduje o ceně dle smlouvy, musí mít přiznané plnění ve smlouvě oporu. Soud by dle této logiky považoval za dostatečné tvrzení, že z položky X byly provedeny pouze dílčí část Y představující např. 50% položky X a pak by rozhodoval o tom, zda bylo takové tvrzení prokázáno. Žalobkyně však tvrdí, že z položky X byly provedeny pouze dílčí část Y za cenu Z vycházející z jakéhosi výpočtu žalobkyně nemajícího oporu ve smlouvě nebo vycházejícího z ceny obvyklé. Taková tvrzení nemohl soud považovat za dostatečná, neboť by bylo v rozporu s vnitřní logikou právního hodnocení věci soudem, aby na základě takových tvrzení rozhodoval o přiznání žalobkyní požadovaného nároku. Ač byla žalobkyně poučena o nutnosti doplnit svá žalobní tvrzení výše naznačeným způsobem, neučinila tak. Soud proto žalobkyni odměnu za tyto položky nepřiznal jakkoli bylo prokázáno, že určité práce na výše uvedených položkách provedeny byly.

61. Žalovaná se neuhrazením ceny za provedenou část díla dostala do prodlení, když za počátek prodlení žalované soud považuje den následující po marném uplynutí lhůty k plnění dle výzvy žalobkyně ze dne 28. 8. 2019, tj. 5. 9. 2019, neboť nemá za prokázané, že by žalobkyně požadovala po žalované zaplacení ceny díla již v dřívější době. Žalobkyni tak vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10 % ročně z přiznané částky 443 489 Kč od 5. 9. 2019. Žalobkyně však úroky z prodlení požadovala až od 1. 1. 2020, soud jí jej proto přiznal právě od tohoto data.

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci. Řízení bylo z části zastaveno vinou žalobkyně ve smyslu § 146 odst. 2 o.s.ř., v této části řízení lze proto pro účely náhrady nákladů řízení považovat žalobkyni rovněž za neúspěšnou. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 70% (z požadovaných 633 742 Kč přiznáno 443 489 Kč), má proto nárok na 40% nákladů řízení.

63. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 25 350 Kč a odměna advokáta určená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dle § 8 odst. 1 AT činí tarifní hodnota 633 742 Kč, sazba za jeden úkon právní služby dle § 7 AT pak částku 10 860 Kč. Soud doplňuje, že v obecné rovině se dochází ke změně předmětu žaloby (a tím i změně tarifní hodnoty) nikoli v okamžiku dispozice žalobce s předmětem řízení, ale až v okamžiku, kdy soud o takovéto změně rozhodne. V řízení učinil právní zástupce žalobkyně celkem 12,5 úkonu právních služeb (příprava a převzetí zastoupení, sepis prosté předžalobní výzvy, sepis žalobního návrhu, zastupování při jednání dne 23. 6. 2020, sepis vyjádření dne 7. 8. 2020, sepis vyjádření dne 22. 2. 2021, zastupování při jednání dne 23. 3. 2021, 4. 5. 2021, 3. 6. 2021, 3. 8. 2021, sepis vyjádření dne 18. 8. 2021, zastupování při jednání dne 21. 9. 2021 a 19. 10. 2021) za něž mu náleží odměna ve výši 135 750 Kč a 13 režijních paušálů po 300 Kč (celkem 3 900 Kč) dle § 13 odst. 4 AT. Soud oproti tomu nepřiznal právnímu zástupci žalobkyně odměnu za jím vyúčtované úkony další porada s klientem dne 24. 6. 2020 (nebylo soudu doloženo ani její konání, ani to, že přesáhla jednu hodinu) a vyjádření ze dne 28. 1. 2021 (není vyjádřením ve věci samé, jde o pouhé sdělení soudu ohledně výslechu svědka).

64. Právnímu zástupci žalobkyně rovněž náleží náhrada hotových výdajů advokáta spočívajících v náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT na trase Praha – Kutná Hora a zpět k jednáním dne 23. 6. 2020 (vzdálenost 2x 75 km, použité vozidlo tov. zn. Renault Megane, spotřeba paliva dle TP 6,9 l /100 km benzinu 95 okt., cena paliva dle vyhlášky 358/2019 Sb. 32 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky 358/2019 Sb. 4,20 Kč) ve výši 961 Kč a dále při jednáních ve dnech 23. 3. 2021, 4. 5. 2021, 3. 6. 2021, 3. 8. 2021, 21. 9. 2021 a 19. 10. 2021 (vzdálenost 2x 75 km, použité vozidlo tov. zn. Renault Megane, spotřeba paliva dle TP 6,9 l /100 km benzinu 95 okt., cena paliva dle dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 27,80 Kč, náhrada za opotřebení vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 4,40 Kč/km) ve výši 948 Kč za jednu cestu tam a zpět, celkem 6 649 Kč, a náhradu za promeškaný čas dle § 14 AT za 6 započatých půlhodin na jednu cestu tam i zpět v celkové výši 4 200 Kč.

65. K celkové částce 150 499 Kč (135 750+3 900+6 649+4 200) náleží právnímu zástupci žalobkyně rovněž 21% DPH, jehož je plátcem, a to ve výši 31 605 Kč.

66. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí 207 454 Kč (25 350+150 499+31 605), z čehož 40% činí 82 982 Kč a právě tuto částku soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal.