12 C 128/2023

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobce: jméno FO , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Najmanem sídlem Karolíny Světlé 150, 280 00 Kolín I proti žalované: jméno FO , narozená datum bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Hoblem sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 2, 286 01 Čáslav o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky, a to každý podílu ve výši id. ½, pozemku parc. č. , číslo, , zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , územní celek, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a k. ú. , adresa, na LV č. , číslo, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 694,41 Kč k rukám jeho zástupce advokáta JUDr. Tomáše Najmana, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 3. 2023 domáhá určení svého vlastnického práva k pozemku parc. č. , číslo, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , územní celek, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a k. ú. , adresa, na LV č. , číslo, (dále jen „předmětný pozemek“), což odůvodnil následovně. Žalovaná uzavřela jako kupující s prodávajícími , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kupní smlouvu týkající se předmětného pozemku, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 24. 9. 2012, přičemž žalovaná tuto smlouvu uzavřela jako kupující sama, byť v té době byla v manželství s žalobcem, a předmětný pozemek byl v katastru nemovitostí zapsán do vlastnictví pouze žalované, nikoliv obou manželů. Žalovaná nepoužila k zakoupení předmětného pozemku finanční prostředky ze svého odděleného majetku a na koupi vynaložila částku 283 800 Kč mající původ ve společném jmění manželů. Žalobce dále konstatoval, že rozvodem manželství žalobce a žalované zaniklo jejich společné jmění manželů, ve lhůtě 3 let od jeho zániku nebyl předmětný pozemek mezi účastníky vypořádán dohodou a nebyl v této lhůtě ani učiněn předmětem soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“), které probíhá u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , spisová značka, . Podle žalobce došlo mezi žalobcem a žalovanou uplynutím 3 let od zániku SJM ke vzniku podílového spoluvlastnictví předmětného pozemku, a to ke dni 5. 9. 2022.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ač připouští, že zakoupila předmětný pozemek v době, kdy byli s žalobcem manželé, byla tato smlouva uzavřena poté, kdy jako manželé prodali nemovitost, konkrétně byt v , územní celek, na adrese , adresa, za cenu 1 300 000 Kč a tuto kupní cenu si mezi sebe rozdělili rovným dílem. Žalovaná obdržela polovinu kupní ceny od žalobce v hotovosti, vložila částku 600 000 Kč na svůj účet č. , č. účtu, a z tohoto účtu pak dne 21. 9. 2012 hradila na účet notářské úschovy částku 283 800 Kč jako kupní cenu předmětného pozemku. Jako manželé účastníci nevedli společnou domácnost od roku 2012, každý hospodařil sám se svými penězi a žalobce přispíval žalované na chod domácnosti, když ke konci manželství již vůbec. Žalovaná uvedla, že z výpovědi žalobce ve věci zdejšího soudu, sp. zn. , sp. zn., , vyplývá, že i žalobce potvrdil, že si peníze za prodej předmětného pozemku rozdělili mezi sebou na polovinu. Žalovaná předmětný pozemek nezahrnula do žaloby o vypořádání SJM, jelikož jej považovala za svůj výlučný majetek. K uvedenému by tak soud měl přihlédnout a žalobu pro rozpor s dobrými mravy zamítnout, neboť žalobce se o nabytí pozemku nijak nezasloužil, neobhospodařoval jej. Manželé si kupní cenu z prodeje bytu rozdělili rovným dílem a každý si ji užil dle svého. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5348/2016 poukázala na to, že by bylo nemravné, aby žalobce těžil ze svého nepoctivého jednání.

3. Žalobce na vyjádření žalované reagoval replikou, ve které zdůraznil, že žalovanou nebyly předloženy žádné důkazy, které by nasvědčovaly závěru o výlučném vlastnictví předmětného pozemku žalovanou, nadto žalovaná sama připustila, že kdyby předmětný pozemek učinila předmětem vypořádání zaniklého SJM, uplatnila by jistě disparitu podílů; žalovanou podaná žaloba na vypořádání SJM však tento předmětný pozemek nezahrnovala.

4. Soud předně posuzoval, zda je ve věci dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalobce k předmětnému pozemku, neboť podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb․, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, přičemž dospěl k závěru, že ano. Pokud by se žalobcem tvrzené skutečnosti podařilo prokázat, pak by se žalobce za splnění všech okolností stal účinností kupní smlouvy (s právními účinky vkladu ke dni 24. 9. 2012) vlastníkem předmětného pozemku v režimu SJM a posléze uplynutím tří let od zániku SJM ze zákona jeho podílovým spoluvlastníkem spolu se žalovanou, avšak žalovaná by byla nadále zapsána jako výlučná vlastnice předmětného pozemku v katastru nemovitostí. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu obecně shledává naléhavý právní zájem na určení vlastnických či spoluvlastnických poměrů tam, kde prostřednictvím vydaného rozhodnutí má dojít k odstranění neshody mezi stavem skutečným a stavem evidovaným v katastru nemovitostí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2006, sp. zn. 30 Cdo 3159/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2639/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4641/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 22 Cdo 4036/2013). Na věc dopadá přiměřeně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3234/2018, kde Nejvyšší soud uzavřel, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z (bývalých) manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného SJM, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném SJM. Pokud v průběhu řízení nastanou účinky zákonné domněnky vypořádání, bude třeba žalobu změnit na určení, že věc je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Na takovém určení má žalobce naléhavý právní zájem. Za té situace tedy žalobci na určení jeho vlastnického práva svědčí naléhavý právní zájem.

5. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 o. s. ř. za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání dne 30. 8. 2023, konkrétně tato:- Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , st. instituce, a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 13. 8. 2019, č. j. , č. j., , který nabyl právní moci dne 4. 9. 2019.- K vypořádání SJM dohodou mezi účastníky nedošlo.- Žalovaná podala u Okresního soudu v Kutné Hoře dne 2. 9. 2022 návrh na vypořádání společného jmění manželů, součástí návrhu nebylo vypořádání nemovitosti – pozemku parc. č. , číslo, , zapsaného na LV č. , číslo, pro obec a k. ú. , adresa, ; vypořádání této nemovitosti bylo žalovaným navrženo dne 14. 10. 2022 s tím, že řízení o vypořádání SJM není dosud skončeno.- Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , číslo, , zapsaného na LV č. , číslo, pro obec a k. ú. , adresa, , s právními účinky vkladu dnem 24. 9. 2012.- Dne 9. 6. 2012 byla mezi žalovanou jako kupující a , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, jako prodávajícími uzavřena kupní smlouva, jejíž pravost není účastníky zpochybňována; jednání o uzavření kupní smlouvy se žalobce neúčastnil.- Účastníci prodali kupní smlouvou ze dne 7. 12. 2011 bytovou jednotku č. , číslo, na adrese , adresa, , která byla ve společném jmění manželů, za kupní cenu ve výši 1 300 000 Kč.

6. Soud dále dospěl dokazováním k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Z vkladového (pokladního) dokladu vystaveného , právnická osoba, soud zjistil, že dne 18. 1. 2012 byla vložena třetí osobou na účet č. , číslo, pod názvem , žalované, částka 600 000 Kč. Na listině chyběl podpis podle podpisového vzoru.

8. Z příkazu k úhradě vystaveného , právnická osoba, soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, byla dne 21. 9. 2012 poukázána částka 283 800 Kč na účet č. , č. účtu, . Na listině nebyl podpis příkazce, ale rukou psané jméno , žalované, a adresa , adresa, .

9. Z dopisu žalobce právnímu zástupci žalované ze dne 10. 3. 2023, z návrhu na rozvod manželství účastníků a protokolu o jednání dne 6. 8. 2019 z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. , sp. zn., , soud nezjistil pro rozhodnutí podstatné informace. Dále soud neprovedl žalovanou navrhované důkazy, a to důkaz svědeckou výpovědí , jméno FO, a výslechem účastníků k prokázání skutečnosti, že se žalobce neúčastnil jednání o kupní smlouvě na předmětný pozemek, neboť skutkový stav byl soudem již náležitě zjištěn a současně žalovaná strana na provedení důkazů již netrvala.

10. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

11. Žalobce a žalovaná byli od 27. 8. 1983 do 4. 9. 2019 manželé se společným jměním manželů (bez jeho modifikace). Po jejich rozvodu nedošlo k vypořádání zaniklého SJM dohodou. Za trvání manželství žalobce a žalovaná prodali kupní smlouvou ze dne 7. 12. 2011 bytovou jednotku č. , číslo, na adrese , adresa, , která byla ve společném jmění manželů, za kupní cenu ve výši 1 300 000 Kč. Žalovaná disponovala z tohoto prodeje částkou minimálně ve výši 600 000 Kč, kterou vložila na bankovní účet vedený na její jméno, a z těchto prostředků následně hradila kupní cenu (což nebylo mezi účastníky sporné), když dne 9. 6. 2012 žalovaná samostatně jako kupující a , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, společně jako prodávající uzavřeli kupní smlouvu na předmětný pozemek, přičemž jednání o uzavření kupní smlouvy se žalobce neúčastnil. Žalobkyně byla v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník předmětného pozemku, s právními účinky vkladu ke dni 24. 9. 2012. Žalovaná podala u Okresního soudu v Kutné Hoře dne 2. 9. 2022 návrh na vypořádání společného jmění manželů, věc je vedena pod sp. zn. , spisová značka, a ke dni rozhodování v nynější věci o návrhu na vypořádání SJM nebylo rozhodnuto. Součástí návrhu nebylo vypořádání práv a povinností vztahujících se k předmětnému pozemku, přičemž takové vypořádání bylo navrženo žalovaným až dne 14. 10. 2022.

12. Soud přistoupil k právnímu posouzení věci.

13. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. Podle § 143 odst. 1) písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“, v rozhodném znění), společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

15. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

16. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, žea) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

17. Na základě výše uvedené právní úpravy společného jmění manželů dospěl soud k závěru, že pokud žalobce a žalovaná za trvání manželství prodali kupní smlouvou ze dne 7. 12. 2011 bytovou jednotku č. , číslo, na adrese , adresa, , která byla ve společném jmění manželů, tak získané plnění za prodej bytu ve výši 1 300 000 Kč též tvořilo SJM. Na tomto závěru nic nemění praktické nakládání s těmito prostředky formou (fyzického) rozdělení hotovosti mezi manžely na polovinu (k samostatnému užívání). Právní režim těchto prostředků se tím nezměnil. Z toho vyplývá, že pokud žalovaná za jí ovládanou část finančních prostředků koupila (byť samostatně) předmětný pozemek, uplatní se stále smysl § 143 odst. 1) písm. a) a § 144 obč. zák., tj. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. Výjimky z tohoto pravidla v tomto ustanovení dále uvedená se neuplatní, když nebyly ani tvrzeny, natož prokazovány. Soud tedy činí závěr, že předmětný pozemek byl až do zániku SJM rozvodem součástí takového společného jmění manželů.

18. Protože manželství žalobce a žalované skončilo ke dni 4. 9. 2019, na věc dále dopadá ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, uveřejněný pod číslem 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že při vypořádání společného jmění manželů vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb.). SJM žalobce a žalované zaniklo ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu jejich manželství. Ze skutkových zjištění potom plyne, že ve lhůtě tří let ve smyslu § 741 o. z. nedošlo ani k dohodě mezi manžely o vypořádání zaniklého SJM, ale ani k včasnému podání návrhu na vypořádání předmětného pozemku rozhodnutím soudu (manželka podávající návrh na vypořádání zaniklého SJM neučinila předmětem takového soudního sporu předmětný pozemek), lhůta tří let tedy co do předmětného pozemku proběhla marně. Ve smyslu stejného ustanovení tedy nastala ze zákona nevyvratitelná domněnka, tj. platí, že věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou bývalých manželů. Soud tedy uzavírá, že předmětný pozemek je v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované, a to u každého ve výši podílu id. ½.

19. V dané věci nelze přihlédnout k námitce strany žalované na uplatnění dobrých mravů (s jejím odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5348/2016), neboť jednak nejde o skutkově podobnou věc, kdy v tamější věci šlo o dohodu bývalých manželů, která však nedospěla do fáze zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve tříleté lhůtě ve smyslu § 741 o. z., ale zejména v nynější věci jde o určení vlastnického práva jako takového, nikoliv o vypořádání nevyvratitelnou domněnkou (§ 741 o. z.) vzniklého podílového spoluvlastnictví, nadto v nynější věci ani neexistuje dohoda o vypořádání zaniklého SJM bývalých manželů. Za takovou dohodu nelze brát žalovanou poukazované praktické (samostatné) nakládání s finančními prostředky z prodeje bytu při existujícím SJM v roce 2012.

20. Konečně soud nepřisvědčil ani námitce promlčení vznesené zástupcem žalované, neboť předmětem tohoto soudního řízení je určení vlastnického práva k nemovité věci a dle § 614 o. z. se vlastnické právo nepromlčuje.

21. Pokud jde o námitku nastalé překážky věci zahájené, tedy, že u zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, byl již dříve podán návrh na vypořádání předmětného pozemku, tak soud konstatuje, že z nesporných tvrzení účastníků se výslovně podává, že vypořádání tohoto předmětného pozemku ve výše uvedené věci (sp. zn. , spisová značka, ) nebylo žalovanou v zákonné tříleté lhůtě ani navrženo k vypořádání (tam v pozici žalobkyně) a současně žalobcem (tam v pozici žalovaného) jeho vypořádání bylo navrženo až dne 14. 10. 2022, tj. zjevně po zákonné tříleté lhůtě. Je třeba zdůraznit, že v řízení o vypořádání SJM lze vypořádat pouze to, co bylo procesně relevantním způsobem učiněno předmětem vypořádání ve tříleté lhůtě od zániku SJM, což se v dané věci ve vztahu k předmětnému pozemku nestalo. Současně je ve věci sp. zn. , spisová značka, žádáno vypořádání předmětného pozemku, nikoliv určení vlastnictví nynějšího žalobce, přičemž nelze zaměňovat žalobu na vypořádání SJM se žalobou na určení, že věc tvoří součást SJM, resp. je v podílovém spoluvlastnictví účastníků, když se jedná o rozdílná řízení s jiným předmětem. Tedy ze všech uvedených důvodů má soud za to, že je námitka litispendence nedůvodná, neboť opačný postup by byl za takto objasněného skutkového stavu (stojícím na shodě účastníků o stavu věci) formalistický, nesloužící spravedlivému a včasnému uspořádání práv a povinností účastníků, kteří jsou týmiž a jedinými účastníky v obou věcech týkajících se jejich majetkových vztahů s původem v jejich bývalém manželství.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 694,41 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.; celkem 10 200 Kč, v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 8. 2023 náhrada 494,41 Kč za 28 ujetých km v částce 294,41 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 12,9 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal zástupci žalobce odměnu za jeden z advokátem vyúčtovaných úkonů právní služby, a to za repliku k vyjádření žalované na č. l. 40, neboť v obsahu právního úkonu nebyly obsaženy žádné nové skutečnosti (šlo toliko o polemiku s žalovanou – rozvinutí předešlých úvah uvedených v žalobě), jež by měly odraz v probíhajícím řízení, replika nebyla soudem žádaná.

23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.