12 C 184/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení společného nájmu bytu

I. Právo nájmu k bytu číslo ve 2. podlaží o celkové výměře 98,77 m2, sestávajícího ze třech pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházejícího se v domě adresa, který je součástí pozemku parc. číslo v k. ú. obec, na adrese náměstí Národního odboje, obec, se žalované zrušuje.

II. Výlučným nájemcem bytu číslo ve 2. podlaží o celkové výměře 98,77 m2, sestávajícího ze třech pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházejícího se v domě adresa, který je součástí pozemku parc. číslo v k. ú. obec, na adrese náměstí Národního odboje, obec, se určuje žalobce; žalované se náhrada za ztrátu práva nájmu nepřiznává.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum domáhá proti žalované zrušení práva nájmu k bytu číslo ve 2. podlaží o celkové výměře 98,77 m2, sestávajícího ze třech pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházejícího se v domě adresa, který je součástí pozemku parc. číslo v k. ú. obec, na adrese náměstí Národního odboje, obec (dále jen„ předmětný byt“), což odůvodnil takto. Účastníci získali předmětný byt do užívání za trvání manželství, následně rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 2. 6. 2021, č. j. 5 C 195/2020-65, bylo jejich manželství rozvedeno, přičemž nájemní právo k předmětnému bytu nebylo mezi nimi nijak řešeno. Žalovaná opustila společnou domácnost, všechny věci si odvezla a nyní žije na Slovensku.

2. Žalovaná souhlasí se zrušením společného nájmu bytu, v bytě nežije, žít zde nechce a nemá zde žádné věci.

3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání, konkrétně že žalovaná byt číslo ve 2. podlaží, adresa na adrese nám. Národního odboje v obec neužívá, nemá zde žádné věci.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z listiny nájemní smlouva ze dne datum (č. l. 3 – 6) se podává, že Město Kutná Hora jako pronajímatel a žalobce s žalovanou jako nájemce na straně druhé sjednali dne datum nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem předmětného bytu.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 2. 6. 2021 č. j. 5 C 195/2020-65 (č. l. 7 - 8), který nabyl právní moci dne datum, se podává, že manželství žalobce s žalovanou bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem v Kutné Hoře a ke dni datum bylo rozvedeno; z manželství se děti nenarodily.

7. Z listiny nájemní smlouva ze dne datum (č. l. 36 - 44) se podává, že Město Kutná Hora jako pronajímatel a žalobce jako nájemce sjednali dne datum nájemní smlouvu, jejímž předmětem je nájem předmětného bytu.

8. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že manželství žalobce s žalovanou bylo uzavřeno v roce 2014, rozvedeno bylo minulý rok. Manželé se stali nájemci předmětného bytu před 5-6 lety. Nájemné a poplatky spojené s užíváním bytu hradí žalobce. Byt užívá žalobce a jeho přítelkyně s dcerou a dále jeho syn. Žalovaná se z bytu odstěhovala před 4 roky. Žalobce se s žalovanou nedohodl na tom, kdo bude byt po rozvodu užívat, neboť se žalovaná z předmětného bytu odstěhovala ještě před rozvodem.

9. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že manželství žalobce s žalovanou bylo uzavřeno v roce 2014, rozvedeno bylo minulý rok. Nájemní smlouva byla uzavřena před 6 lety, asi v roce 2016, tedy v době, kdy už byli žalovaná s žalobcem manželi. Nájemné a poplatky spojené s užíváním bytu hradí žalobce; žalovaná předmětný byt neužívá od listopadu 2019 a nemá zájem o jeho další užívání. Nedohodli se s žalobcem na tom, kdo bude předmětný byt po jejím odstěhování užívat, souhlasí s tím, aby předmětný byt nadále užíval žalobce.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

11. Žalobce s žalovanou uzavřeli v roce 2014 manželství a za jeho trvání pak s Městem Kutná Hora jako pronajímatelem sjednali nájemní smlouvu na pronájem předmětného bytu. Manželství bylo pravomocně ke dni datum rozvedeno; z manželství se děti nenarodily. Žalovaná se z předmětného bytu odstěhovala v roce 2019, neužívá jej a nemá tu žádné věci. Dne datum uzavřel žalobce s Městem Kutná Hora jako pronajímatelem nájemní smlouvu na předmětný byt.

12. Podle § 745 odst. 1 zákona č. 89/1964 Sb․, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.

13. Podle § 768 odst. 1 o. z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.

14. Soud dospěl k závěru, že účastníkům vzniklo za trvání manželství právo společného nájmu bytu dle ust. § 745 odst. 1 o. z. Po rozvodu manželství mezi nimi nedošlo k dohodě o tom, kdo bude dále v předmětném bytě bydlet jako výlučný nájemce ve smyslu § 768 odst. 1 o. z., jsou tedy dány předpoklady pro rozhodnutí soudu. Při rozhodování o tom, kterému z účastníků má být právo nájmu zrušeno, přihlédl soud k tomu, že byt užívá výlučně žalobce, hradí nájem, poplatky a veškeré další náklady spojené s bytem a současně se oba účastníci shodli na tom, že nájemcem předmětného bytu má být nadále žalobce, přičemž žalovaná nemá o byt zájem. Soud proto zrušil právo nájmu k bytu žalované (výrok I.) a rovněž rozhodl o tom, že výlučným nájemcem je žalobce s tím, že žalovaná nemá právo na náhradu za ztrátu práva nájmu, neboť pro její přiznání nebyl za daných skutkových okolností žádný důvod (výrok II.).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Přestože žalobce byl v řízení úspěšný, práva na náhradu nákladů řízení se vůči žalované vzdal. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, protože po vyhlášení rozsudku se odvolání oba účastníci vzdali.