12 C 287/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 18 767 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 767 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 767 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře soudní poplatek ve výši 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 767 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že poskytla v období od [datum] do [datum] jako poskytovatel lékařských služeb žalovanému zdravotní péči, přičemž žalovaný neměl v tomto období platné pojištění a je tak povinen dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZZS“) hradit náklady na poskytnutou péči. Náklady na zdravotní péči byly žalobkyní vyčísleny ve faktuře č․ [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum], a byly stanoveny jako součin hodnoty bodů a počtu bodů vyhlášky č. 134/1998 Sb. Žalovaný nicméně z vyfakturovaného plnění neuhradil ničeho. Následně proto žalobkyně žalovaného předžalobní upomínkou vyzvala ke splnění vzniknuvšího dluhu; žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, byl soud nucen se v prvé řadě zabývat otázkou své mezinárodní příslušnosti. Česká republika má s Ukrajinou uzavřenou Smlouvu o právní pomoci v občanských věcech (zveřejněná pod sdělením Ministerstva zahraničních věcí [číslo] Sb. m. s.). Na základě čl. 48 odst. 2, 5 této smlouvy soud dospěl k závěru, že ve věci jsou příslušné české soudy a právní poměry účastníků se řídí českým právem. Protože se nepodařilo přes rozsáhlé pátrání soudu zjistit, kde se žalovaný zdržuje, pak soud pokračoval podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalovaného v řízení opatrovníkem advokáta.

4. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil tak, že ze strany poskytovatele zdravotních služeb nebyly splněny povinnosti dle § 45 ZZS, neboť žalovanému nebyly sděleny potřebné informace k tomu, aby mohl zvážit možná řešení a jejich následky.

5. Ke stanovisku opatrovníka žalovaného uvedla žalobkyně, že dne [datum] byl žalovaný přivezen do zdravotnického zařízení žalobkyně rychlou zdravotnickou pomocí, přičemž se prokázal kartičkou pojištěnce [číslo] proto nebylo nutné jej informovat o ceně poskytovaných služeb. Teprve později bylo zjištěno, že pojištění žalovaného nebylo platné. Do situace se žalovaný dostal vlastním zaviněním, neboť si nezajistil platné zdravotní pojištění a zdravotníky navíc uvedl v omyl, když předložil neplatný průkaz zdravotní pojišťovny.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Žalovaný byl dne [datum] do Fakultní nemocnice v Motole přivezen RZP, kterou si zavolal pro obtíže (zjištěno z lékařských zpráv). Fakturou [číslo] žalobkyně náklady hospitalizace žalovaného v období od [datum] do [datum] vyúčtovala poskytnuté úkony zdravotní služby částkou 18 767 Kč, přičemž jako datum splatnosti uvedené částky určila datum [datum] (zjištěno z přehledu o faktuře a přílohy). Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn, od [datum] měl neplatné pojištění (zjištěno z ověření platnosti pojištění ke dni [datum], [datum]). K zaplacení nárokovaného plnění byl žalovaný upomínán v jeho jazyce, kdy mu byl dne [datum] zaslán dopis s upozorněním, že nebude-li dluh uhrazen do [datum], bude přistoupeno k soudnímu vymáhání (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu). <i>8. Podle § 2636 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen “o. z.”) (1) smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. (2) Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.</i> <i>9. Podle § 2637 o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. [příjmení] o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.</i> <i>10. Podle § 2638 odst. 1 o. z. poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.</i> <i>11. Podle § 3029 odst. 2 o. z. nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva.</i> <i>12. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 13 odst. 1 č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZVZP“) ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud (a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, (b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, (c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování.</i> <i>15. Podle § 28 odst. 3 písm. f) ZZS pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje.</i> <i>16. Podle § 41 odst. 1 písm. c) ZZS, pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.</i> <i>17. Podle § 45 odst. 2 písm. a) a b) ZZS poskytovatel je povinen (a) informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, (b) zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacient; to neplatí pro poskytovatele lékárenské péče.</i> 18. S ohledem na zjištěné skutkové závěry soud vyhodnotil nárok uplatněný žalobkyní jako důvodný. V této souvislosti vzal soud v úvahu, že projednávaný nárok je třeba posuzovat jak v rovině práva veřejného, tak i soukromého. Co se týče soukromoprávní roviny projednávaného nároku, vzal soud v úvahu, že se žalovanému s jeho souhlasem a po poskytnutí poučení ve smyslu § 2638 odst. 1 o. z. ve spojení s § 45 odst. 2 písm. a) a b) ZZS, dostalo lékařské péče specifikované shora. Žalovaný s poskytnutím lékařské péče a souvisejících služeb souhlasil s vědomím skutečnosti, že od [datum] v systému veřejného zdravotního pojištění již není v České republice účasten, přesto se vědomě prokazoval t. č. neplatným průkazem zdravotního pojištěn. Z titulu sjednané smlouvy o péči o zdraví se tak žalovaný vědomě zavázal náklady poskytnuté lékařské péče a hospitalizace uhradit z vlastních prostředků, neboť ve smyslu § 13 odst. 1 ZVZP a contrario ve spojení s § 2636 odst. 2 o. z. vědomě nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Přičemž výši nákladů lékařské péče a související hospitalizace žalobkyně legitimně vypočetla ve výši 18 767 Kč, žalovaný toto k datu splatnosti neuhradil, v důsledku čehož se ve smyslu § 1968 o. z. ocitnul v prodlení, a žalobkyně tudíž předmětný nárok vůči žalovanému oprávněně, ve smyslu § 1969 o. z., uplatnila cestou soudního řízení. [příjmení] to soud konstatuje, že žalobkyni právo na zaplacení nárokovaného plnění svědčí bez ohledu na sjednání příslušné smlouvy o péči o zdraví, neboť je založeno přímo ze zákona, konkrétně z § 41 odst. 1 písm. c) ZZS ve spojení s § 3029 odst. 2 o. z., kdy je v dané věci plnění za poskytnuté lékařské úkony vymáháno vůči osobě, která ačkoli ve smyslu § 13 odst. 1 ZVZP a contrario nebyla účastna v systému veřejného zdravotního pojištění, navzdory sdělenému poučení, poskytnutí lékařské péče a hospitalizaci neodmítla, respektive sama si zavolala RZZ (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2487/2012 ze dne 27. 11. 2014).

19. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, byl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, sestávající z paušální náhrady za tři úkony právní služby (výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum]) po 300 Kč učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyni bylo usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum], č. J. EPR [číslo], přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v plném rozsahu, musel soud postupovat podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a žalovanému uložit povinnost uhradit České republice na účet zdejšího soudu nezaplacený soudní poplatek za podanou žalobu. S ohledem na výsledek řízení neměl žalovaný právo na náhradu nákladů řízení a ani nebyl od placení soudních poplatků osvobozen, a to věcně ani osobně dle § 11 zákona o soudních poplatcích. Na žalovaného se tedy pro jeho neúspěch ve věci přenesla poplatková povinnost v plném rozsahu, a je povinen soudní poplatek uhradit. Žalovanému proto bylo podle výsledku soudního řízení uloženo, aby uhradil soudní poplatek podle položky 2 bodu 1. písm. b) Sazebníku dle přílohy [číslo] zákona o soudních poplatcích, tedy 800 Kč.

22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).