12 C 359/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. Janem Havlíčkem, Ph.D. sídlem Masarykovo náměstí 110/64, 586 01 Jihlava o zaplacení částky 1 175 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 175 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 294,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře soudní poplatek ve výši 58 750 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně jako oddělený insolvenční správce pro veškeré úkony související s vymáháním pohledávek dlužníka , právnická osoba, (IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , dále jen „dlužník“) se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 1 175 000 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností z kupní smlouvy, uzavřené mezi žalovaným a dlužníkem dne , datum, . Předmětem kupní smlouvy byl prodej vozidla Ford Tourneo Custom, YNFA, VIN: , VIN kód, (dále jen „předmětné vozidlo“), přičemž dle čl. IV. kupní smlouvy činila cena vozidla 1 175 000 Kč a kupující ji měl uhradit v hotovosti před podpisem smlouvy; dle čl. V. smlouvy vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny a předání vozidla. Žalobkyně tvrdí, že k zaplacení uvedené kupní ceny nikdy nedošlo a dlužník předmětné vozidlo nadále vedl jako svůj majetek v účetnictví. Po prohlášení konkurzu na majetek dlužníka byl žalovaný žalobkyní vyzván dopisem ze dne , datum, k doložení, že kupní cenu zaplatil, či k jejímu zaplacení ve stanovené lhůtě. Na tuto výzvu reagoval žalovaný e-mailem, v němž uvedl, že prodejem vozidla mu měl být dlužníkem uhrazen dluh ve výši 1 000 000 Kč, za společnost , právnická osoba, (nyní , právnická osoba, ., IČO , IČO, ). Doklad o převzetí dluhu společnosti , právnická osoba, . dlužníkem či dohoda mezi žalovaným a dlužníkem nebyla žalovaným předložena, v účetní dokumentaci dlužníka není evidován ani závazek vůči společnosti , právnická osoba, (který by odůvodňoval převzetí jejího závazku vůči žalovanému), ani závazek vůči žalovanému (který by měl být uhrazen prostřednictvím převodu vozidla).

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, neboť je vlastníkem předmětného vozidla, když kupní cenu zaplatil v hotovosti před podpisem kupní smlouvy. Dále uvedl, že celý proces prodeje a koupě vozidla řešil s žalovaným za dlužníka , jméno FO, , který tuto společnost zastupoval. Původní dohoda byla taková, že žalovanému bude kupní cena vozidla započtena na jeho pohledávku za společností , jméno FO, k čemuž však nakonec nedošlo a kupní cena byla žalovaným uhrazena v hotovosti. Na základě uzavřené kupní smlouvy, úhrady kupní ceny a předání vozidla žalovanému byla ke dni , datum, provedena změna vlastníka předmětného vozidla v registru vozidel. Žalovaný zdůrazňuje, že neodpovídá za to, jakým způsobem je vedeno účetnictví dlužníka jako prodávajícího, který zjevně nejednal s péčí řádného hospodáře, když v účetnictví neeviduje prodej předmětného vozidla a uhrazenou kupní cenu, přičemž toto jednání nemůže jít k tíži žalovaného.

3. V reakci na vyjádření žalovaného k žalobě pak žalobkyně uvedla, že žalovaný si ohledně způsobu úhrady ceny za vozidlo protiřečí, přičemž je třeba zdůraznit, že úhrada částky převyšující milion korun převyšuje limit pro platby v hotovosti dle zák. č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Pokud jde o osobu , jméno FO, , tato osoba není v obchodním rejstříku uvedena ani jako jednatel, ani jako prokurista dlužníka, není tedy zřejmé, z jakého titulu měl za dlužníka ve věci převodu vozidla jednat, když kupní smlouva je za dlužníka podepsána jednatelem , jméno FO, .

4. V koncentrační lhůtě pak žalovaný doplnil své vyjádření v tom smyslu, že úhradu kupní ceny řešil , jméno FO, , obchodní partner a tichý společník , jméno FO, . Kupní cena byla žalovaným uhrazena v hotovosti v pěti splátkách po 200 000 Kč a v jedné splátce ve výši 175 000 Kč, a to v květnu a červnu 2019 v Praze k rukám , jméno FO, . K předání kupní ceny mezi , jméno FO, a , jméno FO, , jednatelem dlužníka, pak bylo řešeno v rámci vzájemných obchodních vztahů mezi nimi a jejich společnostmi, přičemž k jejich konečnému vypořádání došlo dohodou o narovnání ze dne , datum, . Žalovaný již nebyl účastníkem tohoto právního jednání.

5. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání, konkrétně tato:- žalovaný je v registru silničních vozidel veden jako vlastník vozidla,- dne , datum, byla mezi dlužníkem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejíž pravost není účastníky zpochybňována, dle které se žalovaný zavázal před podpisem smlouvy uhradit kupní cenu ve výši 1 175 500 Kč a dlužník se zavázal převést vlastnické právo k vozidlu.

6. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. MSPH , spisová značka, (č. l. 11 – 12) se podává, že tímto usnesením byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurz.

8. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. MSPH , spisová značka, (č. l. 9) se podává, že žalobkyně byla tímto usnesením ustanovena odděleným insolvenčním správcem pro veškeré úkony související s vymáháním případných pohledávek dlužníka za žalovaným.

9. Z vyrozumění o soupisu ze dne , datum, (č. l. 31) se podává, že žalovaný byl vyrozuměn o tom, že do majetkové podstaty dlužníka byl dne , datum, sepsán majetek, a to předmětné vozidlo, žalovaný byl poučen o jeho právu podat vylučovací žalobu ohledně vozidla.

10. Z kupní smlouvy ze dne , datum, (č. l. 5) soud zjistil, že smlouva byla sjednána dne , datum, mezi dlužníkem, zastoupeným jednatelem , jméno FO, , a žalovaným na předmětné vozidlo za kupní cenu ve výši 1 175 500 Kč včetně DPH. Dle čl. IV. bodu 2) kupní smlouvy cenu kupující zaplatí v hotovosti před podpisem této kupní smlouvy. Dle bodu V. kupní smlouvy vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny a předáním vozidla.

11. Z technického průkazu vozidla reg. zn. , SPZ, (č. l. 10) soud zjistil, že jako vlastník vozidla je veden od , datum, žalovaný.

12. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, (č. l. 30) se podává, že žalovaný je v registru veden jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla od , datum, .

13. Z dohody o narovnání (č. l. 63 - 67) se podává, že tuto dohodu uzavřelo celkem šest smluvních stran, a to společnost , právnická osoba, ., , jméno FO, , , jméno FO, , společnost , právnická osoba, ., společnost , právnická osoba, . a , jméno FO, , s datem ověření jejich podpisů ke dni , datum, . Dohoda o narovnání explicitně nepojednává o vozidle ale ani o dlužníkovi či žalovaném (dlužník ani žalovaný není smluvní stranou). V této dohodě mj. , jméno FO, tvrdí, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, poskytl , jméno FO, postupně částky v rozsahu 7 000 000 Kč, 500 000 Kč, přičemž tato zápůjčka byla následně nahrazena další smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, , na jejímž základě byla poskytnuta částka 5 000 000 Kč, přičemž bylo dohodnuto, že po kapitalizaci úroků vrátí , jméno FO, částku 24 907 860 Kč.

14. Z výzvy ze dne , datum, (č. l. 13) se podává, že žalovaný byl žalobkyní touto výzvou vyzván k zaplacení kupní ceny vozidla.

15. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, až , datum, (č. l. 4) se podává, že žalovaný v reakci na výzvu žalobkyně k zaplacení kupní ceny vozidla uvedl, že v roce 2018/2019 opakovaně půjčil peníze společnosti , právnická osoba, když chtěl peníze vrátit, bylo mu panem , jméno FO, sděleno, že společnost , právnická osoba, má dohodu s dlužníkem, na základě které mu dluh uhradí dlužník. Peníze mu byly vráceny ve formě automobilu.

16. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, , včetně dokladu o odeslání (č. l. 6 - 7) se podává, že žalobkyně žalovaného vyzvala formou předžalobní výzvy k zaplacení kupní ceny z titulu kupní smlouvy do , datum, .

17. Z odpovědi žalovaného na předžalobní výzvu (č. l. 8) se podává, že žalovaný v reakci na předžalobní výzvu žalobkyni sdělil, že vozidlo bylo uhrazeno v hotovosti oproti podpisu kupní smlouvy ze dne , datum, .

18. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, (č. l. 57) se podává, že , jméno FO, sdělil k dotazu žalobkyně, zda byl , jméno FO, oprávněn zastupovat dlužníka, že , jméno FO, byl partnerem v projektu , právnická osoba, a osoba za něj odpovědná. Jeho společnost , právnická osoba, měla podíl v projektu Libovka. , jméno FO, přímo nezastupoval dlužníka.

19. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento u dlužníka nevykonává a nikdy v minulosti nevykonával žádnou funkci, osobu , jméno FO, zná, byl s ním u vzniku dlužníka jako podnikatelského projektu v online businessu a IT. Dále uvedl, že s dlužníkem spolupracoval na základě nějaké formy ústního partnerství, dělal, co bylo potřeba, nebyl zaměstnancem, neměl smlouvu na IČO; práci, kterou udělal, vyfakturoval a dostal proplaceno nebo formou nějakých podílů v developerských projektech. Žalovaného svědek zná taky, začínal s ním před desítkami let podnikání v nemovitostech, zároveň svědek žalovaného přizval a byl součástí téměř všech jeho developerských projektů, také ho přizval i do , právnická osoba, , projekt rezidence , název, a další projekty. Spolupráce s dlužníkem i žalovaným již skončila. O tom, že probíhá toto řízení, svědka informoval žalovaný. Ať už to byl žalovaný, svědek nebo , jméno FO, , tak všichni měli nějaké majetky a ve chvíli, kdy někde na těch projektech chyběly finance, tak je tam doplňovali z vlastních kapitálů, finančních toků tam bylo značné množství. Řešili to formou zápůjček různých jednatelů, vkladů jednatelů a někdy si přerozdělili podíly a nějakou formou si to započetli a vedli nějakou evidenci, kdo komu do jakých společností dluží. , jméno FO, jednoho dne přišel a říkal, že by chtěl dodávku na rybaření nebo na nějaký camping, bavili se o tom, protože v té době kupovali asi 15 nebo 20 dodávek do , právnická osoba, na logistiku a protože v té době měl , jméno FO, pohledávku vůči , právnická osoba, , dnešnímu projektu , název, , nějakých milion korun, tak se domluvili s , jméno FO, , řekli dobře, koupíme jednu dodávku navíc a žalovaný si ji vezme za finance, které tam k tomu poskytl, což se přesně tak stalo. Žalovaný si ji u Fordu tenkrát navolil, přebíral si ji také on přímo u Fordu, ale koupila se na , právnická osoba, , běžel tam nějaký leasing, ten leasing se doplatil, potom žalovaný říkal, že by bylo fajn, aby si tu dodávku mohl převést na sebe. Dopodepsala se smlouva a žalovaný si přepsal dodávku na sebe. Ohledně podpisu kupní smlouvy to nebylo tak, že by se sešli všichni u jednoho stolu, bylo to tak, že se svědek bavil s , jméno FO, a říkal, že žalovaný si chce vozidlo převést na sebe, má to zaplacené, byl tam ten dluh, , jméno FO, to zadal , jméno FO, , což byl tehdejší finanční ředitel, ten připravil dokumenty, nechal je to nějakou formou podepsat. Podrobnosti k předmětné kupní smlouvě si svědek nepamatuje. Na otázku, zda svědek předával nějaké peníze ve vztahu k vozidlu, svědek odpověděl, že ve vztahu k vozidlu nikoliv, doplnil pak, že to neproběhlo tak, že tady jsou peníze v hotovosti a dej je , jméno FO, , takhle to nebylo. K dotazu soudu, zda svědkovi předal žalovaný v souvislosti s tímto vozem nějaké peníze, svědek uvedl, že v souvislosti s vozem asi ne, ale určitě hotovost mu v minulosti předával, nikdy si na to nedávali potvrzení, protože třeba na tom projektu se platily několikamilionové částky, které byly v hotovosti na různé zálohy, atd. a ty přijmáky vystavoval třeba někdo jiný. Když mu žalovaný předával peníze, neřekl mu vždy, k čemu mají sloužit, potom je jednou za měsíc vzali, donesli je do , právnická osoba, a tam to zaúčtovalo finanční oddělení. Svědek přijal od žalovaného hotovost tak patnáctkrát v hodnotě statisíců až nižších jednotek milionů.

20. Soud při jednání konaném dne , datum, žalovaného vyzval dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně skutečnosti, kdy, kde, kým, komu a za jakých okolností byla zaplacena kupní cena ve výši 1 175 500 Kč dle kupní smlouvy ze dne , datum, . Při tomto jednání soud rovněž účastníky poučil o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. Žalovaný požádal soud o lhůtu 14 dnů a soudem mu byla poskytnuta lhůta do , datum, ; v této lhůtě žalovaný navrhl jako důkaz toliko dohodu o narovnání ze dne , datum, , která byla soudem následně provedena. Posléze při jednání dne , datum, žalovaný navrhl provést výslech dalších svědků, a to finančního ředitele dlužníka , jméno FO, a jednatele , jméno FO, k osvětlení komplexu transakcí, zaúčtování plateb, k prokázání toho, jakým způsobem byly zaúčtovány hotovostní platby ze strany žalovaného. Žalovaný tak navrhl další důkazy až po uplynutí lhůty stanovené účastníkům soudem podle ust. § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností a navržení důkazů v rámci koncentrace řízení, a proto je na místě takový důkaz zamítnout. Skutečnost, že žalovaný v koncentrační lhůtě nenavrhl způsobilý důkaz, protože od svědka , jméno FO, zazněla řada informací, které žalovanému nebyly v plném rozsahu známy (tvrzení žalovaného) před koncentrací řízení, prolomení koncentrační lhůty neodůvodňuje. V daném případě se o žádnou ze zákonem taxativně stanovených výjimek prolamujících koncentraci řízení uvedených v ust. § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř. nejednalo.

21. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

22. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurz, usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, byla žalobkyně ustanovena odděleným insolvenčním správcem pro veškeré úkony související s vymáháním případných pohledávek dlužníka za žalovaným. Dne , datum, bylo do majetkové podstaty dlužníka sepsáno předmětné vozidlo.

23. Dne , datum, byla mezi dlužníkem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, dle které se žalovaný zavázal před podpisem smlouvy uhradit kupní cenu ve výši 1 175 500 Kč a dlužník se zavázal převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Žalovaný je veden v registru vozidel jako vlastník i provozovatel vozidla.

24. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

25. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalovaný uhradil dlužníkovi kupní cenu za předmětné vozidlo.

26. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

27. Ve věci byla mezi účastníky sporná „pouze“ ta skutečnost, zda žalovaný uhradil dlužníkovi sjednanou kupní cenu za předmětné vozidlo. Tvrzení žalovaného bylo postupně upravováno, když v korespondenci s žalobkyní uváděl, že společnosti , právnická osoba, poskytl prostředky ve výši 1 000 000 Kč, které byly vráceny ve formě vozidla, což poté dementuje v podání ze dne , datum, , když tvrdí, že se dohodli, že mu bude kupní cena vozidla započtena na jeho pohledávku za společností , právnická osoba, k čemuž však nakonec nedošlo a kupní cenu pak uhradil v hotovosti k rukám , jméno FO, . , jméno FO, toto tvrzení ve své svědecké výpovědi vyloučil, když mj. uvedl, že to neproběhlo tak, že tady jsou peníze v hotovosti a dej je , jméno FO, , žalovaný mu v minulosti předával asi patnáctkrát hotovost v hodnotě statisíců až nižších jednotek milionů, ve vztahu k vozu se tak asi nestalo. V rámci koncentrační lhůty pak žalovaný doplňuje svá tvrzení v tom smyslu, že předání kupní ceny mezi , jméno FO, a , jméno FO, , jednatelem společnosti dlužníka, pak bylo řešeno v rámci vzájemných obchodní vztahů mezi nimi a jejich společnostmi, přičemž k jejich konečnému vypořádání došlo dohodou o narovnání ze dne , datum, . V této dohodě není nicméně o vozidle žádná zmínka, smluvní stranou dohody jsou (mimo další subjekty) , jméno FO, a , jméno FO, , nikoliv osoba dlužníka. Z dohody ani jinak nelze dovodit, že kupní cena vozidla by byla mezi smluvními stranami jakkoliv vypořádána. Soud uzavírá, že žalovaný žádným způsobem neprokázal uhrazení kupní ceny , jméno FO, , tím méně dlužníkovi. Současně je třeba upozornit na to, že ve věci slyšený svědek , jméno FO, dlužil , jméno FO, částku 24 907 860 Kč, jak vyplývá z předložené dohody o narovnání, stejně tak zná již mnoho let žalovaného, který jej o předmětu jeho výslechu předem informoval. Ze všech těchto uvedených skutečností soud nepovažuje výpověď tohoto svědka za věrohodnou, přičemž se jednalo o jediný, žalovaným navrhovaný, přímý důkaz k prokázání skutečnosti, že kupní cenu zaplatil.

28. Soud tak dospěl k závěru, že v řízení žalobkyně prokázala, přičemž to ani nebylo mezi účastníky sporné, že kupní smlouva byla mezi dlužníkem a žalovaným uzavřena a že následně bylo předmětné vozidlo zapsáno na žalovaného v registru silničních vozidel (tento zápis má dle konstantní judikatury pouze evidenční funkci a nemá žádné právní následky v oblasti soukromého práva). Žalovaný tvrdil, že kupní cenu uhradil hotově ve splátkách. Žalovaný, ač právně zastoupen, navrhl další důkazy k prokázání svého tvrzení až po uplynutí lhůty stanovené účastníkům soudem podle ust. § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností a navržení důkazů v rámci koncentrace řízení, a proto soud tyto důkazy zamítl. Je třeba zdůraznit, že žalobci bylo soudem dříve, než nastala koncentrace řízení, poskytnuto ve vztahu ke spornému tvrzení poučení podle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a následně byly provedeny všechny důkazy navržené včas. Hodnocením provedených důkazů pak soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl důkazní břemeno, neboť se mu nepodařilo prokázat zaplacení kupní ceny předmětného vozidla, když žalovaný zůstal ve svých tvrzeních osamocen. Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo než žalobě co do výše požadované částky 1 175 000 Kč vyhovět. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného, tedy od uzavření předmětné kupní smlouvy (výrok I.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 294,60 Kč (výrok II.). Tyto náklady sestávají z paušální náhrady za šest úkonů služby (výzva k plnění, podání žaloby, 2x příprava účasti na jednání, 2x účast na jednání konaném dne , datum, a dne , datum, ) po 300 Kč, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., dále z náhrady cestovních výdajů ve výši 2 494,60 Kč, vynaložených v souvislosti s cestou zástupce ke dvěma jednáním soudu z Prahy do Kutné Hory a zpět (osobním automobilem zn. Škoda Octavia, při průměrné spotřebě 6,3 l na 100 km, ceně paliva 41,20 Kč/l a základní sazbě náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy).

30. Jelikož je ve věci úspěšná žalobkyně osvobozena od soudního poplatku, přechází dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (v platném znění), poplatková povinnost na žalovaného. Výše soudního poplatku činí dle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků 58 750 Kč, proto soud uložil žalovanému povinnost soudní poplatek za žalobu v této výši soudu zaplatit (výrok III.).

31. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).