12 C 382/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 200,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 200,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 717,35 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 200,35 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. jméno příjmení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 1 200,35 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za dodávky plynu poskytovaných žalovanému žalobkyní jako dodavatelem poslední instance.

3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání; žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky.

4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. právnická osoba jako původní dodavatel (IČO,„ původní dodavatel“) zemního plynu na odběrné místo obec a číslo, PSČ obec pozbyla oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn na toto odběrné místo. Od datum se tak dodávka zemního plynu pro odběrné místo dostala do režimu dodavatele poslední instance a tímto dodavatelem se stala žalobkyně, což bylo žalovanému dopisem ze dne datum oznámeno. Za fakturační období od datum do datum žalovaný spotřeboval celkem 79,24 m3 plynu v ceně 2 717,35 Kč, kterou žalobkyně žalovanému dne datum vyúčtovala fakturou variabilní symbol, se splatností dne datum. Žalovaný na tuto pohledávku dne datum uhradil částku ve výši 1 517 Kč, více na pohledávku neuhradil.

6. Po právní stránce věc posoudil následovně:

7. Podle § 12a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“) je dodavatel poslední instance povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

9. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Původní dodavatel zemního plynu pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn na odběrné místo, tedy dle § 12a odst. 2 písm. a) e. z., tímto ze zákona spadá dodávka zemního plynu pro odběrné místo do režimu dodavatele poslední instance. Na základě režimu dodavatele poslední instance dodávala žalobkyně žalovanému plyn, žalovaný měl povinnost za odebraný plyn a za služby s jeho poskytováním související zaplatit. Žalobkyně prokázala, že svému závazku dostála a žalovanému na sjednané odběrné místo plyn dodala. Cenu žalobkyně řádně vyúčtovala, naopak žalovaný svou povinnost nesplnil, když cenu za odebraný plyn v celkové výši 1 200,35 Kč včas neuhradil.

10. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.

11. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.

13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.