12 C 42/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Bc. Aleny Šorčíkové a přísedících Dagmary Mašinové a Bc. Josefa Sovy, DiS. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Janem Novákem sídlem Havlíčkovo náměstí 512/16, 284 01 Kutná Hora – Vnitřní Město proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Janem Olejníčkem sídlem Na Příkopě 853/12, 110 00 Praha 1 - Nové Město o určení neplatnosti skončení pracovního poměru

I. Žaloba, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobkyni žalovaným dne 20. 9. 2023, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 21 432,05 Kč k rukám zástupce žalovaného advokáta JUDr. Jana Olejníčka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 1. 2024 domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která jí byla dána žalovaným dne 20. 9. 2023, což odůvodnila následovně. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 11. 10. 2011 na pozici lékaře na dobu neurčitou s místem výkonu v , adresa, , konkrétně vykonávala činnost lékařky při rychlé záchranné službě, přičemž se dne 21. 4. 2023 omylem nedostavila k výkonu své směny na stanoviště záchranné služby na pokoj, ve kterém si lékaři předávají po předchozí domluvě službu. Stalo se tak proto, že si žalobkyně omylem do diáře zapsala svoji službu na jiný den a dne 21. 4. 2023 pak vzala dopolední službu u jiného zaměstnavatele v nemocnici v , adresa, . Náhradu za její absenci se podařilo zajistit nejpozději do jedné hodiny, současně je třeba zdůraznit, že bylo pochybením střídajícího lékaře, kterého měla žalobkyně ve službě střídat, že své pracoviště opustil, aniž by počkal na příchod žalobkyně nebo její náhrady; o tomto pochybení byl sepsán zápis, který žalobkyně dne 16. 5. 2023 převzala. Dne 28. 7. 2023 pak došlo k druhému pochybení v podobě pozdního příchodu žalobkyně na službu o 5 minut, kdy se žalobkyně dostavila do areálu žalovaného v 7:00 hodin, zaparkovala své vozidlo a na pokoj v budově stanoviště záchranné služby přišla se zpožděním pár minut, neboť došlo k dopravním komplikacím v , adresa, v důsledku objížďky; v cca 7:03 až 7:05 žalobkyně dorazila do pokoje, kde si předala službu s , tituly před jménem, , jméno FO, . O tomto pochybení byl sepsán zápis, který žalobkyně odmítla podepsat, když údaje o časové prodlevě jejího nástupu na směnu byly nesprávné. Dne 20. 9. 2023 žalobkyně odmítla převzít výpověď dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., přičemž důvodem skončení pracovního poměru žalobkyně jsou její dva pozdní příchody do zaměstnání. Žalobkyně má za to, že aby mohl být po právu ukončen její pracovní poměr, pak by ze strany zaměstnavatele musela být prokázána minimálně soustavnost v porušování pracovní kázně, když jednotlivé prohřešky by jí měly být řádně vytčeny, tomu tak ale není, neboť výpověď je postavena na dvou časově vzdálených epizodách, přičemž dle judikatury je třeba, aby došlo k porušení stanovených povinností zaměstnancem alespoň třikrát. Ze všeho uvedeného žalobkyně dovozuje, že nebyla splněna podmínka soustavnosti porušování pracovní kázně, a proto není výpověď ze dne 20. 9. 2023 platná.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, což odůvodnil tím, že žalobkyně porušovala své povinnosti dlouhodobě a opakovaně, přičemž se jednalo nejenom o četné pozdní příchody žalobkyně na pracoviště, ale také o nepřijatelné pozdní výjezdy záchranné služby způsobené žalobkyní, což s ohledem na zvláštní povahu činnosti žalovaného mohlo mít fatální následky. Žalobkyně pracovala u žalovaného v nerovnoměrně rozvržené pracovní době v nepřetržitém režimu buď od 7.00 hodin do 19.00 hodin, nebo od 19.00 hodin do 7.00 hodin a opakovaně se dopouštěla pozdních příchodů na pracoviště žalovaného po celou dobu trvání jejího pracovního poměru, jen v roce 2023 došlo k jejímu pozdnímu příchodu dne 17. 1., 7. 2., 14. 2., 21. 3., 28. 3., 9. 5., 30. 5., 2. 6., 16. 6., 24. 6., 27. 6., 1. 7., 18. 7., 25. 7., 28. 7., 30. 7., 19. 8., 13. 9. a dne 19. 9., přičemž se žalobkyně ani v jednom případě předem neomluvila a o svém zpoždění nikoho neinformovala. Žalovaný eviduje příchody a odchody svých zaměstnanců prostřednictvím elektronického informačního systému , název, ), kdy zaměstnaný lékař je povinen ihned po příchodu na pracoviště provést evidenci do tohoto systému na dvou k tomu určených PC, případně tak za něj učiní určený zaměstnanec žalovaného.

3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudních jednání, konkrétně tato:- žalobkyně byla povinna být dne 21. 4. 2023 na pracovišti od 7:00 hod., přičemž do zaměstnání nenastoupila.- žalobkyně obdržela osobně dne 20. 9. 2023 od žalovaného výpověď z pracovního poměru, kterou odmítla převzít a podepsat.- žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 11. 10. 2011 a následujících dodatků na dobu neurčitou, na pozici lékaře, s místem výkonu Středočeský kraj.- žalobkyně pracovala u žalovaného v nerovnoměrně rozvržené pracovní době v nepřetržitém režimu od 7:00 hod do 19:00 hod. nebo od 19:00 hod. do 7:00 hod s pracovním úvazkem 0,8.- žalobkyně dne 28. 7. 2023 měla nastoupit na pracoviště v čase 7:00 hodin, přičemž se na pracoviště dostavila s několika minutovým zpožděním.- žalobkyně žalovaného dne 28. 7. 2023 předem neinformovala o tom, že se opozdí.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z pracovní smlouvy ze dne 11. 10. 2011 (č. l. 6) se podává, že žalobkyně pracovala u žalovaného od 1. 11. 2011 na pozici lékaře, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

6. Ze změny pracovní smlouvy ze dne 29. 12. 2014 (č. l. 67) se podává, že s účinností od 1. 1. 2015 byl pracovní poměr žalobkyně u žalovaného změněn na pracovní úvazek 0,80 v nepřetržitém pracovním režimu.

7. Z pracovní náplně pro funkci lékaře výjezdové skupiny (č. l. 68) se podává, že žalobkyně dne 31. 10. 2011 převzala náplň práce, v rámci které byla seznámena mj. s povinností řídit se při výkonu funkce zákoníkem práce, pracovněprávními předpisy i předpisy souvisejícími s výkonem povolání, dále organizačním řádem a platnými vnitřními normami organizace; dále byla žalobkyně poučena o povinnosti sledovat pravidelně intranet a seznamovat se s novými nařízeními ředitele, náměstků, primáře a případně vedoucího stanoviště, pokud je jmenován.

8. Z nařízení ředitele , hodnota, s datem účinnosti 15. 11. 2010 (č. l. 32 - 39) se podává, že zaměstnavatel , právnická osoba, vydal pracovní řád, závazný pro všechny zaměstnance, kteří jsou dle § 6 písm. c) povinni evidovat svůj příchod a odchod z pracoviště v knize docházky nebo v informačním systému , název, , dále jsou povinni dle § 6 písm. o) nastupovat do zaměstnání a odcházet dle rozpisu směn na určeném místě výkonu práce, kdy změnu v obsazení směny musí povolit přímý nadřízený, a dle § 6 písm. q) setrvat na svém pracovišti až do předání práce nastupující směně, popřípadě do dalšího rozhodnutí vedoucího směny (týká se zaměstnanců pracujících v nepřetržitém provozu). Dále se v § 9 uvádí, že je každý zaměstnanec povinen být na začátku pracovní doby na určeném pracovišti a odcházet z něho po skončení pracovní doby; dle § 14 bod 1. se za zvlášť hrubé porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů zaměstnavatelem považuje neomluvené zameškání pracovní směny nebo její části.

9. Z všeobecného standardu přednemocniční neodkladné péče , právnická osoba, . (č. l. 50 – 51) se podává, že tento standard je platný od 15. 2. 2023 do 29. 2. 2024 a dle bodu 2.2 se posádky střídají dle rozpisu směn, posádka se nahlásí do elektronického informačního systému. Na výjezd vyjíždí posádka, která je nahlášena do informačního systému a kompletně vybavena. Během střídání směn nesmí dojít k prodloužení aktivačního času.

10. Z tabulky pozdních příchodů , jméno FO, na pracoviště v roce 2023 (č. l. 31) se podává, že se sama žalobkyně zapsala do systému dne 17. 1. 2023 v čase 8:01:16, dne 14. 2. 2023 v čase 7:09:34 a dne 28. 3. 2023 v čase 7:08:25; v období od 17. 1. 2023 do 19. 9. 2023 byla žalobkyně do systému zapsána se zpožděním celkem v 19 případech.

11. Ze zápisu z projednání porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k vykonávané práci (č. l. 7) se podává, že byl žalovaným sepsán zápis, ve kterém je žalobkyně jako zaměstnanec upozorněna na skutečnost, že z její strany došlo k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů ve vztahu k vykonávané práci, když dne 21. 4. 2023 v 7 hod na výjezdovém stanovišti , adresa, zjistila staniční sestra , jméno FO, , že se žalobkyně nedostavila na ranní směnu, informovala okamžitě primáře a ten posléze , žalovanou, a , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že lékař z noční směny , tituly před jménem, , jméno FO, již na základně nebyl v domnění, že je nastupující lékařka , žalobkyně, již přítomna. , tituly před jménem, , jméno FO, byl ihned kontaktován k návratu na základnu do vyřešení záskoku a , žalobkyně, taktéž, přičemž uvedla, že pozměnila den a na službu již nemůže nastoupit. V 8:00 se na denní službu dostavila náhradní lékařka. Žalobkyně jako zaměstnanec tedy nesplnila své pracovní povinnosti z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti, přičemž její nepřítomnost nebyla způsobena žádnou zákonnou překážkou, jedná se proto o neomluvené zmeškání práce. Zaměstnanec tak porušil § 301 zákoníku práce, pracovní náplň lékaře , žalované, , vnitřní řád organizace a zákon č. 372/2011 Sb. Dále se v zápise uvádí, že vzhledem k závažnosti porušení povinností bude , tituly před jménem, , jméno FO, předáno upozornění na porušení povinností (vytýkací dopis) a dále že byl dnes zaměstnanec upozorněn, že v případě dalšího porušení, Anonymizováno, povinností s ním bude rozvázán pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Zápis byl dne 16. 5. 2023 podepsán žalobkyní, dne 10. 5. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, , dne 15. 5. 2023 , jméno FO, a dne 9. 5. 2023 vedoucí zaměstnaneckého oddělení , název, , tituly před jménem, , jméno FO, .

12. Ze zápisu z projednání porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k vykonávané práci (č. l. 8) se podává, že byl žalovaným sepsán zápis, ve kterém je žalobkyně jako zaměstnanec upozorněna na skutečnost, že z její strany došlo k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů ve vztahu k vykonávané práci, když dne 28. 7. 2023 v 7:03 hod na výjezdovém stanovišti , adresa, obdržel vedoucí lékař , tituly před jménem, , jméno FO, informaci, že se žalobkyně nedostavila na ranní směnu, do které nastoupila až v 7:08 (začátek plánované směny je v 7:00). Ze strany , tituly před jménem, , jméno FO, se jedná o opakované epizody pozdních příchodů a střídání předchozí směny, na které je svým přímý nadřízeným upozorňována. Zaměstnanec tak porušil § 33 odst. 1 písm. b) a § 81 odst. 3 zákoníku práce a pozdní příchod na pracoviště je zaměstnavatelem pokládán za méně závažné porušení pracovních povinností. Zápis byl dne 17. 8. 2023 podepsán , tituly před jménem, , jméno FO, , dne 22. 8. 2023 , tituly před jménem, , adresa, a dne 9. 8. 2023 vedoucí zaměstnaneckého oddělení , žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, ; podpis žalobkyně na zápisu chybí. Dále je ručně opraveno, že , žalobkyně, nastoupila až 7.05 hodin, pod opravou je podepsán , jméno FO, .

13. Z uzavírky silnic (č. l. 73) se podává, že v období od 24. 7. do 22. 12. 2023 bude probíhat uzavírka místních komunikací – , adresa, .

14. Z listiny ve věci projednání výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (č. l. 69) se podává, že dne 7. 9. 2023 projednal , právnická osoba, , zastoupený předsedou , tituly před jménem, , jméno FO, , výpověď z pracovního poměru , tituly před jménem, , jméno FO, bez připomínek; jako důvod výpovědi se uvádí porušení povinností zaměstnancem, vyplývajících z právních předpisů a vztahujících se k vykonávané práci závažným způsobem, a to nedostavení se na směnu dne 21. 4. 2023 a opakovaný pozdní příchod dne 28. 7. 2023.

15. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 20. 9. 2023 (č. l. 9) se podává, že , žalobkyně, ., zastoupená ředitelem , jméno FO, , sdělila , jméno FO, , že s ní rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci, kterých se dopustila dne 21. 4. 2023 tím, že se bez omluvy nedostavila na ranní směnu dle rozpisu směn; dále pak tím, že se dne 28. 7. 2023 nedostavila včas na plánovanou ranní směnu dle rozpisu směn, přičemž se jednalo o opakovaný pozdní příchod. Dále se uvádí, že tato jednání a možnost rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele byla s žalobkyní projednána, o čemž byly sepsány podrobné zápisy, což žalobkyně stvrdila podpisem dne 16. 5. 2023 a 5. 9. 2023; tímto jednáním žalobkyně závažně porušila své povinnosti, přičemž byla v posledních 6 měsících upozorněna na možnost výpovědi. Rozvázání pracovního poměru výpovědí bylo projednáno s odborovou organizací dne 7. 9. 2023. Výpověď není žalobkyní podepsána, níže se uvádí, že byla doručena dne 20. 9. 2023, když žalobkyně výpověď odmítla převzít, což stvrdili podpisem svědci: , jméno FO, a , jméno FO, .

16. Z oznámení o neplatnosti výpovědi ze dne 18. 10. 2023, včetně dokladu o odeslání (č. l. 10 – 11) se podává, že dne 18. 10. 2023 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému oznámení o tom, že výpověď z pracovního poměru je neplatná, neboť důvod výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce není naplněn, když nebyla prokázána soustavnost v porušování pracovní kázně, neboť výpověď je postavena na dvou časově vzdálených epizodách.

17. Z dopisu ze dne 13. 11. 2023, včetně dokladu o odeslání (č. l. 12) se podává, že zástupce žalobkyně urgoval u žalovaného odpověď na svůj přípis ze dne 18. 10. 2023.

18. Z dopisu žalovaného ze dne 16. 11. 2023 (č. l. 13) se podává, že žalovaný nepovažuje výpověď z pracovního poměru žalobkyně ze dne 20. 9. 2023 za neplatnou, neboť byl naplněn zákonný důvod dle § 52 písm. g) zákoníku práce.

19. Z výslechu svědka , jméno FO, (č. l. 55 – 60) se podává, že ten pracuje u žalovaného více než dvacet let a byl z pozice vedoucího lékaře nadřízeným žalobkyně. Žalobkyně opakované přicházela na střídání směny pozdě, asi dvakrát nebo třikrát ji na to ústně upozorňoval a stěžovali si i kolegové; byl to její zvyk, že chodila pozdě do práce. Následně to řešili oficiálně vytýkacími dopisy, ty byly připraveny na formuláři v , adresa, a svědek k nim poskytoval emailem podklady. Žalobkyně byla na , adresa, , Anonymizováno, převelena z , adresa, , kde se také dopouštěla pozdních příchodů. Žádné jiné výhrady k žalobkyni neměl, pouze k těm pozdním příchodům, ty se ale stávaly téměř permanentně v rozmezí od 3 do 10 minut. Komplikace to způsobovalo kolegovi, který žalobkyni střídal a který po službě na záchrance zpravidla cestuje na další pracoviště a má tak zpoždění k další službě. Současně, pokud službu končící lékař chytne těsně před 7 hodinou výjezd a žalobkyně přijde pozdě, tak on musí odjet na výjezd. Svědek byl přítomen předávání výpovědi žalobkyni, předem se domluvil s náměstkem pro , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, , že za žalobkyní zajedou do služby, kde jí to oznámili a předali ji druhou výtku; žalobkyně reagovala tak, že to není pravda, že přišla jen později. To, zda žalobkyně výpověď podepsala, si již nevzpomněl. Ve vztahu k příchodu zaměstnanců na pracoviště svědek uvedl, že na začátku každé směny se nastupující lékař nejprve nahlásí u lékaře, kterého střídá, k předání směny dojde tak, že nastupující lékař vyhledá lékaře, převezme od něj opioidy, služební telefon a tablet; k předání může dojít na parkovišti, na schodišti, když se vrací z výjezdu, tak i mezi dveřmi apod. Současně mají povinnost přihlásit se do systému , název, , proto zpravidla poprosí sestru, která u počítače sedí, aby dotyčného zapsala, tímto zápisem pak automaticky do osobního i služebního mobilu přichází výzva k výjezdu; takových počítačů mají v , adresa, dva. Je povinností ohlásit se v 7:00 hodin dotyčnému, kterého střídá, i se přihlásit do systému , název, . Pokud je lékař v době střídání směny na výjezdu, pak musí nastupující lékař počkat, než se z výjezdu vrátí a teprve poté se do systému nahlásit; v takovém případě pak není nic vytýkáno. K dotazu, zda by mohlo být do systému zapsáno zpoždění, přestože tam dotyčná osoba je, svědek uvedl, že je to pouze v případě pozdních výjezdů, kdy se nastupující nemůže přihlásit, neboť v ostatních případech je to do minuty, buď se to nahlásí předtím, než si věci předají, nebo lehce potom. Předávání směny je založeno na osobní bázi, na kolegiálních vztazích. K listině na č. l. 8 pak svědek uvedl, že ručně dodatečně upravil čas zpoždění žalobkyně na 7:05 minut, neboť žalobkyně protestoval, že to nebylo v 7:08 hodin, proto se svědek podíval do mobilního telefonu, v kolik hodin mu , tituly před jménem, , jméno FO, telefonoval a sděloval mu, že žalobkyně přišla opět pozdě, a na tento čas to dodatečně opravil.

20. Z výslechu svědka , jméno FO, (č. l. 84 - 87) se podává, že ten u žalované pracuje asi 30 let jako výjezdový lékař a současně je předsedou odborů, žalobkyně byla jeho kolegyní a na výjezdové stanoviště v , adresa, přišla asi v květnu 2022 z výjezdového stanoviště v , adresa, . Zjistil, že žalobkyně chodí pravidelně pozdě, v roce 2023 se s ní potkal desetkrát, přičemž ani jednou nepřišla na pracoviště včas. Dne 2. 6. 2023 spolu měli konflikt, když žalobkyně přijela na parkoviště v 7:05 a k předání služby došlo v 7:

15. Čekal na ni a vysvětlil jí, že takhle to dál nejde, že to není fér ani k zaměstnancům ani k pacientům a že když se to bude opakovat, že to nahlásí na dispečink; stěžoval si náměstkovi , tituly před jménem, , jméno FO, a primáři , tituly před jménem, , jméno FO, . Od té doby si na to dával pozor. Znovu se to stalo 16. 6. 2023, kdy přijela na parkoviště v 7:06, on pak odcházel z práce v 7:25, protože si vyměňovali názory; nahlásil to pak primáři , jméno FO, . Znovu to pak hlásil primáři dne 22. 8. 2023. Žalobkyně se ani jednou neomluvila, nezavolala, že se zpozdí, přičemž na záchrance se potřebují na sebe spolehnout. Uvedl, že když je po 24 hodinové službě, tak už na pracovišti nemá co dělat, co kdyby se mu stal pracovní úraz, nebo byl výjezd, je tam přesčas, který si nemůže vykázat. Dne 7. 9. 2023 pak odbory projednávaly výpověď a to bez připomínek; i ve výpovědní době přišla žalobkyně dne 22. 9. a 10. 11, když se s ní svědek střídal ve službě, znovu pozdě. K dotazu soudu pak potvrdil, že i dne 28. 7. 2023 přišla žalobkyně pozdě, více podrobností si už nevybavil. K dotazu na 21. 4. 2023 pak svědek uvedl, že žalobkyně na pracoviště vůbec nepřišla, měla ho střídat ve službě, on sám odešel z pracoviště v domnění, že je žalobkyně na pracovišti, myslel si, že ji vidí v šatně, nechal jí věci k předání na pokoji a odjel; pak mu vola , jméno FO, , že žalobkyně do práce vůbec nepřišla. K dotazu, zda žalobkyně způsobila pozdní výjezd, pak uvedl, že ví o tom, že jej způsobila na bývalém pracovišti v , adresa, , v , adresa, nikoli. Ve vztahu k evidování docházky u žalovaného svědek uvedl, že mají program , název, v počítači a každý zaměstnanec by se měl po příchodu do práce zaevidovat, na pracovišti musejí být v 7:00 hodin u denní směny a do 19:00 hodin u noční směny. Připustil, že se může stát, že je zaměstnanec na pracovišti a když zapomene, zapíše se do systému později. Na pracovišti mají za tím účelem minimálně jeden počítač, ale systém , název, mají také v rámci intranetu, takže pokud má někdo vlastní počítač či notebook, může se zapsat na svém zařízení. Ke střídání služeb svědek uvedl, že pokud vidí, že je po něm nastupující lékař připraven plnit své úkoly, přijde k němu, předá mu mobil, tablet, vysílačku, v tu chvíli je služba předána a může odejít z pracoviště; děje se tak na pokoji, vyloučil, že by on směnu předával na parkovišti. K dotazu zástupce žalobkyně pak svědek uvedl, že pokud by byl v 7:01 hodin výjezd, nastupující lékař by tam už byl, ale ještě se v systému nezaevidoval, pak to přijde na služební mobil a do vysílačky směnu končícího lékaře, zpravidla se pak spolu domluví a předají si službu a jede nastupující lékař; pokud není nastupující lékař připraven, musí jet ten, co je připravený.

21. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

22. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 11. 10. 2011 a následujících dodatků na dobu neurčitou na pozici lékaře s místem výkonu Středočeský kraj, a to v nerovnoměrně rozvržené pracovní době v nepřetržitém režimu od 7:00 hod do 19:00 hod. nebo od 19:00 hod. do 7:00 hod s pracovním úvazkem 0,8. Dne 31. 10. 2011 žalobkyně převzala pracovní náplň pro funkci lékaře výjezdové skupiny, v rámci které byla seznámena mj. s povinností řídit se organizačním řádem a platnými vnitřními normami organizace; dále byla žalobkyně poučena o povinnosti sledovat pravidelně intranet a seznamovat se s novými nařízeními ředitele, náměstků, primáře a případně vedoucího stanoviště, pokud je jmenován. Pro všechny zaměstnance žalovaného je závazný pracovní řád, dle kterého je každý zaměstnanec povinen být na začátku pracovní doby na určeném pracovišti a odcházet z něho po skončení pracovní doby s tím, že se za zvlášť hrubé porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů zaměstnavatelem považuje neomluvené zameškání pracovní směny nebo její části; zaměstnanci pracující v nepřetržitém provozu jsou pak povinni setrvat na svém pracovišti až do předání práce nastupující směně. Z všeobecného standardu přednemocniční neodkladné péče žalovaného pak vyplývá povinnost posádek střídat se dle rozpisu směn s tím, že posádka se nahlásí do elektronického informačního systému, přičemž na výjezd vyjíždí posádka, která je nahlášena do informačního systému a kompletně vybavena. Výkon práce na jednotlivé směně končí u výjezdových lékařů tím, že předají nastupujícímu lékaři služební telefon, tablet, vysílačku a léky, nastupující lékař je povinen přihlásit se do systému , název, a převzít od končícího lékaře uvedené věci, které si lékaři zpravidla předávají na pokoji, ale také na parkovišti, na schodišti či mezi dveřmi. Do systému , název, se nastupující výjezdový lékař může zapsat i se zpožděním, přestože je na pracovišti včas, pokud je lékař v době střídání směny na výjezdu, pak musí nastupující lékař počkat, než se z výjezdu vrátí službu končící kolega a teprve poté se do systému nahlásit. Pokud se na směnu nastupující lékař nezaevidoval do systému, pak případný výjezd bude nahlášen na mobil a do vysílačky lékaři končícímu směnu, je-li nastupující lékař připraven, předají si službu předáním věcí a na výjezd jede již nastupující lékař. Pokud připraven není, musí jet ten, který službu zatím nepředal.

23. Žalobkyně byla povinna být dne 21. 4. 2023 na pracovišti od 7:00 hod., přičemž do zaměstnání nenastoupila. Dne 16. 5. 2023 podepsala žalobkyně zápis, ve kterém byla upozorněna na možnost výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce za porušení pracovní povinnosti, spočívající v neomluveném zmeškání práce, konkrétně za to, že se dne 21. 4. 2023 v 7 hod nedostavila na výjezdové stanoviště , adresa, na ranní směnu. Žalobkyně opakovaně přišla pozdě k převzetí věcí od služby končícího lékaře, vyjma uvedeného 21. 4. 2023, kdy nenastoupila do práce, se tak stalo minimálně dne 2. 6. 2023, dne 16. 6. 2023, dne 28. 7. 2023, dne 22. 8. 2023 a dále také dne 22. 9. 2023, dne 10. 11. 2023, když se střídala s , tituly před jménem, , adresa, . Žalobkyně se ani jednou neomluvila, neinformovala, že se zpozdí. Ústně jí to několikrát vytýkal její nadřízený , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, si na pozdní příchody žalobkyně stěžoval. Dne 17. 8. 2023 byl podepsán , tituly před jménem, , jméno FO, , dne 22. 8. 2023 , tituly před jménem, , adresa, a dne 9. 8. 2023 vedoucí zaměstnaneckého oddělení , žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, zápis, ve kterém se uvádí, že došlo ze strany žalobkyně k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů ve vztahu k vykonávané práci, když dne 28. 7. 2023 nastoupila v 7:08 na ranní směnu namísto 7:00; podpis žalobkyně na zápisu chybí; ručně je , tituly před jménem, , jméno FO, opraveno, že , žalobkyně, nastoupila v 7.05 hodin, který to opravil na protest žalobkyně podle času uvedeného v mobilním telefonu, kdy mu volal , tituly před jménem, , jméno FO, , že žalobkyně přišla pozdě.

24. Dne 7. 9. 2023 projednala bez připomínek odborová organizace působící u žalovaného výpověď z pracovního poměru žalobkyně z důvodu porušení povinností zaměstnancem, vyplývajících z právních předpisů a vztahujících se k vykonávané práci závažným způsobem, a to nedostavení se na směnu dne 21. 4. 2023 a opakovaný pozdní příchod dne 28. 7. 2023. Dne 20. 9. 2023 žalobkyně obdržela od žalovaného, konkrétně od náměstka pro , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, a vedoucího lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , výpověď z pracovního poměru, kterou odmítla převzít a podepsat. Ve výpovědi se uvádí, že je s žalobkyní rozvazován pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci, kterých se dopustila dne 21. 4. 2023 tím, že se bez omluvy nedostavila na ranní směnu dle rozpisu směn; dále pak tím, že se dne 28. 7. 2023 nedostavila včas na plánovanou ranní směnu dle rozpisu směn, přičemž se jednalo o opakovaný pozdní příchod.

25. Dne 18. 10. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o tom, že trvá na svém dalším zaměstnávání.

26. Ačkoli byly v řízení provedeny další důkazy (listiny na č. l. 42 – 49, 74 – 75), soud z nich nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti, ve vztahu k zápisům z elektronického systému žalovaného , název, na č. l. 42 – 44 pak soud doplňuje, že z těchto listin nebylo možné zjistit, proč je u žalobkyně v každý jednotlivý pracovní den uvedeno vícero záznamů, namísto jednoho času příchodu a jednoho času odchodu, přičemž ani sám žalovaný či slyšení svědci jako zaměstnanci žalovaného toto nevěděli. Dále soud pro nadbytečnost zamítl další navrhované důkazy (zprávu , právnická osoba, , adresa, k uzavírce , adresa, v době od 24. 7. 2023 do 28. 7. 2023 a dále svědeckou výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl žalovaným navržen k prokázání okolností, za nichž žalobkyně započala práci v , adresa, , v neposlední řadě pak účastnickou výpověď žalobkyně, která byla navržena žalobkyní k prokázání způsobu a běžné praxe při předávání směn u žalovaného), neboť skutkový stav byl pro rozhodnutí soudu již náležitě zjištěn.

27. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

28. Vzhledem k době, kdy došlo k právnímu jednání směřujícímu k rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného, které je předmětem tohoto řízení, je třeba projednávanou věc i v současnosti posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2023 (dále jen „zákoník práce“).

29. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákoníku práce, výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.

30. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.

31. Podle ustanovení § 50 odst. 4 zákoníku práce, dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

32. Podle § 51 odst. 1, 2 zákoníku práce, byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.

33. Podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

34. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

35. Podle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.

36. Podle § 81 odst. 3 zákoníku práce zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.

37. Podle § 348 odst. 1 zákoníku práce se za výkon práce považuje doba a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, b) dovolené, c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.

38. Podle § 348 odst. 3 zákoníku práce zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.

39. Soud v prvé řadě posuzoval, zda byla dodržena lhůta k podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 72 zákoníku práce, a dospěl k závěru, že ano, neboť žalovaný předal žalobkyni výpověď dne 20. 9. 2023, výpovědní doba tak měla uplynout dne 30. 11. 2023, přičemž žaloba byla u zdejšího soudu podána dne 23. 1. 2024, tedy žalobkyně tak učinila včas. Současně soud dospěl k závěru, že byly taktéž dodrženy formální náležitosti výpovědi ve smyslu § 50 zákoníku práce, neboť výpověď byla žalobkyni dána žalovaným písemně a na straně zaměstnavatele byla podepsána ředitelem žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve výpovědi odkazované ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce představuje jediný výpovědní důvod spočívající v porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, přičemž žalobkyně byla přímo v textu výpovědi seznámena s tím, že se tímto porušením rozumí skutečnost, že se dne 21. 4. 2023 bez omluvy nedostavila na ranní směnu a dále že se dne 28. 7. 2023 nedostavila včas na ranní směnu, přičemž se jednalo o opakovaný pozdní příchod, lze výpověď pokládat za dostatečně určitou, kdy uplatněný výpovědní důvod nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.

40. Na základě shora uvedeného přistoupil soud k posouzení, zda byly ve věci naplněny hmotněprávní předpoklady pro podání platné výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce.

41. V obecné rovině je na místě uvést, že ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce je charakterizováno tím, že zaměstnanec poruší povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru (srov. § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce) a spočívá v plnění povinností, které jsou stanoveny právními předpisy (zejména ustanoveními § 301 a § 302 až 304 zákoníku práce), pracovním řádem nebo jiným vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovní povinnosti ze strany zaměstnance zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity.

42. Zákoník práce rozlišuje – jak vyplývá z ustanovení § 52 písm. g) a § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce – mezi porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, závažným porušením pracovní povinnosti a méně závažným porušením pracovní povinnosti. Nižší stupeň intenzity porušení pracovní povinnosti, než je méně závažné porušení, zákoník práce neupravuje; každé porušení pracovní povinnosti, které nedosahuje intenzity porušení zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní povinnosti, je proto vždy méně závažným porušením pracovní povinnosti. Méně závažná porušení pracovní povinnosti jsou podle ustanovení § 52 písm. g) části věty za středníkem zákoníku práce důvodem k výpovědi z pracovního poměru jen tehdy, jde-li o soustavné zaviněné porušování zaměstnancových povinností vztahujících se k jím vykonávané práci a byl-li zaměstnanec v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní povinnosti méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy „méně závažné porušení pracovní povinnosti“, „závažné porušení pracovní povinnosti“ a „porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní povinnosti. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovních povinností k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovních povinností, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovních povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (srov. 21 Cdo 1467/2014).

43. O soustavné méně závažné porušování pracovní povinnosti se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost (srov. 6 Cdo 1/92). O soustavné porušování pracovní povinnosti z hlediska přiměřené časové souvislosti jde tehdy, navazuje-li jedno porušení pracovní povinnosti na druhé (další) tak (v takovém časovém intervalu), že lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení pracovní povinnosti (srov. 21 Cdo 3019/2000).

44. V dané věci bylo prokázáno, že žalobkyně pracovala u žalovaného jako výjezdový lékař již od roku 2011 s místem výkonu práce v , adresa, a v souladu s pracovním řádem žalovaného byla povinna se v závislosti na typu směny dostavit na své pracoviště v 7:00 hod nebo v 19:00 hod., přičemž dne 21. 4. 2023 neomluveně zameškala práci, když si směnu nezapsala do diáře a do zaměstnání vůbec nenastoupila, stalo se tak tedy zaviněně (minimálně z nedbalosti), což v řízení nijak nerozporovala. Dále bylo v řízení také prokázáno, že žalobkyně nejméně ve čtyřech dalších případech, a to 2. 6. 2023, 16. 6. 2023, 28. 7. 2023, 22. 8. 2023 nebyla na počátku směny na svém pracovišti, když střídala svého kolegu s několika minutovým zpožděním. Je třeba zdůraznit, že povinnost zaměstnance být včas na svém pracovišti znamená, že je zaměstnanec se začátkem pracovní doby již připraven k výkonu práce, tedy v dané věci zcela jistě nepostačovalo, pokud by žalobkyně vjela vozem do areálu na parkoviště žalovaného, jak se snažila v řízení tvrdit, nýbrž bylo třeba, aby si převzala od kolegy, kterého měla ve službě střídat, služební telefon, tablet, vysílačku a léky, zapsala se do systému , název, a byla připravena k případnému výjezdu. Zaměstnavatel byl oprávněn po žalobkyni požadovat, aby vykonala všechny úkony nezbytné před výkonem práce (například převléknutí se z civilního do pracovního oblečení, převzetím si věci, kontrolou výjezdového vozu apod.) ještě před vlastním začátkem směny, tedy před 7., případně 19. hodinou. Ačkoli bylo v řízení zjištěno, že se zaměstnanci žalovaného do systému , název, mohou zapsat se zpožděním, byť jsou na pracovišti již přítomni, vycházel soud, co se týče uvedených čtyř případů zpoždění především ze svědeckých výpovědí, ze kterých vyplynul jednoznačný závěr, že se žalobkyně v těchto případech a společně s tomu předcházejícím případem neomluveného zameškání práce dne 21. 4. 2023 celkem v pěti případech dopustila porušení svých pracovních povinností, stalo se tak tedy v počtu potřebném k naplnění znaku soustavnosti s tím, že mezi jednotlivými porušeními pracovní kázně existuje časová souvislost, když se odehrály v období čtyř na sebe navazujících měsíců.

45. Byť nebylo rozhodnutí žalovaného jako zaměstnavatele o nepřítomnosti žalobkyně v práci, které žalovaný považoval za neomluvené zameškání práce, projednáno s odborovou organizací dle § 348 odst. 3 zákoníku práce, není to samo o sobě pro soud důvodem pro vyslovení neplatnosti žalobkyní napadené výpovědi, neboť soud je oprávněn posoudit si správnost tohoto závěru žalovaného sám. Soud při úvahách o tomto vyšel z toho, že povinnost dodržovat pracovní kázeň patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru a spočívá v plnění povinností, které jsou stanoveny právními předpisy. Žalobkyně jako lékař výjezdové skupiny vykonává zcela specifickou činnost, která vyžaduje nejenom její odbornost, ale také s ohledem na povinnosti uložené například zákonem č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, dle kterého jsou členové výjezdové skupiny mj. povinni splnit pokyn operátora zdravotnického operačního střediska do 2 minut, jsou na ni kladeny vysoké nároky právě na rozhodnost či rychlou reakci na takto udělené pokyny a tedy okamžitou připravenost plnit své pracovní úkoly, a to více než v jakémkoliv jiném zaměstnání. S ohledem na fatálnost případných pochybení v tomto oboru je proto nutné považovat opožděné příchody žalobkyně na pracoviště, byť v řádu několika minut, za jednání, které dosahuje intenzity, které lze podřadit minimálně pod méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

46. V řízení bylo navíc zjištěno, že se žalobkyně ani v jednom z 5 shora uvedených případů předem neomluvila, neupozornila svého zaměstnavatele, případně kolegu, kterého měla ve službě střídat, že se opozdí, naopak svá jednání bagatelizovala, když tvrdila, že již byla na parkovišti, nebo se snažila upozornit na porušení pracovních povinností ze strany jejího kolegy , tituly před jménem, , jméno FO, apod. Ve vztahu ke svému zpoždění dne 28. 7. 2023 se žalobkyně v řízení snažila vysvětlit důvody tohoto zpoždění tak, že se pro ni neočekávaně ocitla v situaci, kdy musela pro uzavírku silnic jet do práce jinou než pravidelnou cestou, k této její argumentaci je třeba uvést, že byť je to situace, která se může stát, žalobkyně ani pro tentokrát zaměstnavatele nekontaktovala a předem jej na své zpoždění neupozornila, tedy svůj přístup nezměnila a to ani po té, co již byla dne 16. 5. 2023 zaměstnavatelem upozorněna na možnost výpovědi. Ve všech případech došlo ze strany žalobkyně k porušení pracovních povinností zaviněně (alespoň z nedbalosti).

47. K platnosti výpovědi dle § 52 písm. g) zákoníku práce zákon vyžaduje písemné upozornění zaměstnance na možnost výpovědi tak, aby zaměstnanec věděl o následcích, jaké mohou nastat v případě jeho dalšího porušení pracovní povinnosti. V dané věci bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila svým podpisem dne 16. 5. 2023 převzetí zápisu, ve kterém jej žalovaný upozornil pro její neomluvené zmeškání práce dne 21. 4. 2023 na to, že porušila své pracovní povinnosti a že v případě dalšího porušení povinností s ní bude rozvázán pracovní poměr dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Byť se v zápise uvádí, že bude žalobkyni předán vytýkací dopis, přičemž žádný takový vytýkací dopis nebyl v řízení prokázán, dospěl soud k závěru, že povahu tohoto dopisu naplňuje vlastní zápis, když písemné upozornění na možnost výpovědi není pracovněprávním, ale tzv. faktickým jednáním, a v tomto případě je v zápise žalobkyně písemně upozorňována zaměstnavatelem na možnost výpovědi, přičemž byl žalobkyni doručen do vlastních rukou, což sama v žalobě potvrzuje. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně v následujících 6 měsících znovu dopustila porušení svých pracovních povinností, a to v dalších 4 případech, přistoupil žalovaný k výpovědi dle § 52 písm. g) zákoníku práce, přičemž tuto výpověď z pracovního poměru danou žalobkyni také předem projednal v souladu s § 61 odst. 1 zákoníku práce s odborovou organizací. Ze všech shora uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně svým jednáním naplnila zákonný důvod k výpovědi z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, a výpověď z tohoto důvodu jí žalovanou daná je tudíž platná.

48. Ve vztahu k argumentaci žalobkyně, že vlastní výpověď odkazuje pouze na její dva pozdní příchody do zaměstnání a už z tohoto důvodu je neplatná, soud pro úplnost uvádí, že byť z ustálené judikatury vyplývá, že skutkové vylíčení důvodu použitého v písemné výpovědi nemůže zaměstnavatel dodatečně měnit a současně ani soud pak nemůže přihlížet k takovým okolnostem, kterými zaměstnavatel výpověď neodůvodnil, dospěl soud v této věci k tomu, že žalovaný ve výpovědi žalobkyni vytknul její neomluvené zameškání práce dne 21. 4. 2023 a dále její pozdní příchod dne 28. 7. 202 s tím, že se jednalo o opakovaný pozdní příchod, tedy dostatečným způsobem nevyvolávajícím žádné pochybnosti vymezil důvody, pro které byl s žalobkyní pracovní poměr rozvázán, tedy neomluvené absence žalobkyně na pracovišti. Je třeba zdůraznit, že skutečnosti, které byly důvodem pro výpověď, není třeba rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost či nesrozumitelnost projevu vůle je výpověď neplatná jen tehdy, kdyby se nadalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla výpověď dána.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 432,05 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 2x vyjádření ze dne 27. 2. 2024, 23. 5. 2024, 2x účast na jednání soudu dne 10. 5. 2024, 13. 6. 2024), včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle §13 odst. 4 a. t. Soud dále přiznal žalovanému náhradu cestovních výdajů 2 x po 1 456,22 Kč, vynaložených v souvislosti s cestou zástupce ke 2 jednáním soudu ze sídla advokáta v Praze do Kutné Hory a zpět (při ujetých 176 km osobním automobilem zn. SUBARU B6, při průměrné spotřebě 7,00 l na 100 km, ceně benzinu 38,2 Kč/l a základní sazbě náhrady 5,60 Kč za 1 km jízdy), z náhrady za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v celkové částce 800 Kč podle § 14 a. t. (cesta zástupce žalovaného ke 2 jednáním u soudu) a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši 17 712,44 Kč částkou 3 719,62 Kč, neboť zástupce žalovaného je plátcem DPH. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalovanému náhradu za náklady spojené se sepisem podání ze dne 26. 4. 2024, když tyto náklady neměl za účelně vynaložené, neboť podání nebylo soudem žádáno a současně jím byl odstraňován deficit tvrzení, které měly a mohly být uvedeny již v předchozím vyjádření k žalobě ze dne 27. 2. 2024.

50. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.