12 C 60/2023

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Bc. Aleny Kremlové a přísedících Dagmary Mašinové a Ing. Věry Žáčkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ladislavem Koženým sídlem Sladkovského 13, 280 00 Kolín IV proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Tejnorou sídlem Janáčkovo nábřeží 57, 150 00 Praha 5 – Malá strana o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně k žalovanému okamžitým zrušením, předaným žalobkyni dne 14. 12. 2022, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 948,84 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Ladislava Koženého, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8. 2. 2023 domáhá určení neplatnosti rozvázání jejího pracovního poměru okamžitým zrušením, které jí bylo žalovaným předáno dne 14. 12. 2022, což odůvodnila následovně. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 4. 2015 s tím, že na základě výsledků šetření Oblastního inspektorátu práce pro , Anonymizováno, kraj přepracoval žalovaný pracovní smlouvu tak, aby vyhovovala všem zákonným požadavkům a dohodl se s žalobkyní na uzavření nové pracovní smlouvy tak, že pracovní poměr založený smlouvou ze dne 1. 4. 2015 ukončí dohodou ke dni 28. 2. 2017. Dne 20. 2. 2017 pak účastníci uzavřeli novou pracovní smlouvu, v rámci které byl dohodnut nástup do práce dne 1. 3. 2017, druh práce číšnice, místo výkonu herna-bar , Anonymizováno, , , adresa, . Dne 30. 5. 2022 žalovaný s žalobkyní uzavřel také dohodu o provedení práce – výpomoc v provozně bar , Anonymizováno, jako provozní provozovny na dobu určitou od 1. 6. 2022 do 31. 12. 2022. Žalobkyně tedy pro žalovaného vykonávala práci provozní a číšnice až do 8. 12. 2022, kdy jí byl žalovaným zamezen přístup do provozovny, a dne 14. 12. 2022 pak předal žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, které žalobkyně odmítla převzít. V okamžitém zrušení pracovního poměru je uvedeno, že je podáno Hernou , Anonymizováno, , , Jméno žalovaného, , , adresa, , IČ , IČO žalovaného, , zatímco v pracovní smlouvě je zaměstnavatel označen jako , Jméno žalovaného, , sídlem , adresa, ; dále byť je toto okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyni předáváno dne 14. 12. 2022, uvádí se v něm, že byl zaměstnavatel nucen řešit celou situaci neprodleně a zamezil žalobkyni přístup do provozovny ke dni 8. 12. 2022. Žalobkyně také namítá, že je jako důvod rozvázání pracovního poměru uvedeno to, že dne 5. 5. 2022 neodevzdala tržbu za měsíc duben 2022, přičemž podepsala prohlášení o zpronevěře svěřených prostředků ve výši 130 907 K a v souvislosti s tím také podepsala notářský zápis, ve kterém se zavázala dluh splácet ve splátkách, porušení těchto povinností však dle § 58 odst. 1 zákoníku práce nemůže být ke dni 14. 12. 2022 důvodem k okamžitému zrušení jejího pracovního poměru. V neposlední řadě se v okamžitém zrušení pracovního poměru uvádí, že dne 1. 12. 2022 byla žalobkyně domluvena se zaměstnavatelem na předání dokladů, faktur a přehled tržeb za měsíc listopad 2022, přičemž žalobkyně zaměstnavateli sdělila, že nevyšla o částku 45 000 Kč a že to vyřeší osobní půjčkou s tím, že peníze tak bude mít k dispozici až 5. 12. 2022, takovýto důvod okamžitého zrušení pracovního poměru je ale neurčitý, navíc žalobkyně popírá, že by porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem. Žalobkyně má naopak za to, že se žalovaný dopustil omylu, když si neuvědomil, že žalobkyně pro něho vykonává 2 druhy práce na základě dvou smluv a pokud by se žalobkyně dopustila porušení uvedených povinností, jednalo by se o porušení povinností při výkonu práce provozní dle dohody o provedení práce a nemohl tak s ní být z uvedených důvodů zrušen pracovní poměr uzavřený na základě pracovní smlouvy na práci číšnice. Proto žalobkyně žalovanému sdělila, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a trvá na svém dalším zaměstnávání, a ze stejných důvodů pak podává tuto žalobu na neplatnost rozvázání jejího pracovního poměru. Dále v koncentrační lhůtě žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že s žalovaným neuzavřela dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, není tak možné automaticky požadovat zaplacení údajné ztráty po žalobkyni, když nebyla provedena inventura zboží a peněz za situace, kdy k pokladně a zboží měli v době, kdy žalobkyně nebyla v práci, přístup další osoby. V neposlední řadě pak ve vztahu k dluhu, který v minulosti uznala, uvedla, že žalovaný sbíral v provozovně lístky od výherních automatů, vyplácel výhry a v roce 2022 neměl peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč na vyplacení, tak mu je dala žalobkyně z pokladny, kam je žalovaný pak nevrátil, část dluhu ve výši 35 000 Kč tvoří dluh , jméno FO, z léta 2022 a zbytek je dluhem , jméno FO, .

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí, navrhuje její zamítnutí a k žalobkyní vytýkaným důvodům neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru uvádí následující. Je nesporné, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného bez přerušení trval od 1. 4. 2015 do 14. 12. 2022, není ale pravdou, že by žalobkyně odmítla převzít okamžité zrušení pracovního, nýbrž tuto písemnost převzala a vyslovila s textem listiny svůj nesouhlas, když ke svému podpisu připojila „přečetla nesouhlasím“. V záhlaví okamžitého zrušení pracovního poměru byl žalovaný správně označen svým jménem a IČO s místem podnikání , adresa, , současně ve vztahu k absenci data v listině okamžitého zrušení má za to, že je námitka nedůvodná, když se přímo v textu uvádí den okamžitého zrušení a současně žalobkyně svým podpisem označila datum převzetí dne 14. 12. 2022. Ve vztahu ke zpronevěře tržby za měsíc duben 2022 uvádí, že se nejednalo o důvod rozvázání pracovního poměru, nýbrž tím žalovaný poukazoval na dlouhodobě se opakující problémy s pracovní kázní žalobkyně na úseku nakládání s majetkem zaměstnavatele, když i dosavadní postoj zaměstnance k plnění pracovních úkolů má v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu vliv na posuzování intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru bylo nepředání tržby včetně dokladů a přehledů za listopad 2022 v předem domluvený den 1. 12. 2022 s odůvodněním, že žalobkyně přehledy nemá, doklady a tržbu má doma, ale chybí 45 tis. Kč, které si půjčí až 5.

12. Žalovaný poté, co mu žalobkyně dne 8. 12. 2022 oznámila, že si z důvodů problémů s podporou na pracáku rozmyslela ukončení pracovního poměru dohodou, zamezil žalobkyni z obav o svůj majetek přístup do provozovny a dne 14. 12. 2022 jí doručil napadené okamžité zrušení. Žalovaný má za to, že důvod, pro který okamžitě rušil pracovní poměr žalobkyně, byl v předmětné listině popsán nezaměnitelně s jiným, jednalo se navíc o opětující jednání žalobkyně a současně nepředání měsíční tržby s podklady naplnilo intenzitu, v níž se musel chránit okamžitým zrušením pracovního poměru žalobkyně. Ve vztahu k pracovní náplni žalobkyně žalovaný při jednání soudu dne 6. 12. 2023 doplnil, že pracovní náplň žalobkyně na pozici provozní byla odlišná od pozice číšnice, jednalo se o administrativní činnost, tržby však žalobkyně přebírala ještě před uzavřením dohody o provedení práce, jednalo se tedy o pracovní náplň číšnice. Dále v koncentrační lhůtě žalovaný doplnil svá tvrzení tak, že inkasování a předávání tržby patří běžně k náplni práce barmanky/číšnice a bylo to součástí náplně práce žalobkyně od samého počátku její práce u žalovaného; toto vyplývá i z notářského zápisu ze dne 17. 5. 2022, kdy žalobkyně uznala dluh z titulu zpronevěry svěřených prostředků za měsíc duben 2022, přičemž dohoda o provedení práce byla uzavřena až dne 30. 5. 2022. Dohodu o provedení práce sjednal žalovaný s žalobkyní na základě její žádosti, neboť ta měla zájem o přivýdělek, tyto práce žalobkyně do té doby nevykonávala, měla o nich pouze povědomí s ohledem na dobu práce pro žalovaného. Náplní práce provozní bylo zařizování administrativních činností, které jsou s vedením provozovny spojeny a které do té doby vyřizoval žalovaný (jednání s úřady, objednávky zboží, kontrola docházky, úklid v provozovně), práce barmanky/číšnice se odbývala v samotném baru mezi hosty, zatímco provozní pracovala v kanceláři. Pracovní náplní číšnice byla obsluha a kontrola baru, odpovědnost za množství spotřebovaných lihovin a piva (tzv. zrcadlo) v rámci inventury, servis hostů, inkasování plateb za spotřebované nápoje a drobné občerstvení, evidence plateb. K odpovědnosti žalobkyně za svěřené finanční prostředky pak žalovaný odkazuje na pracovní smlouvu, v rámci které sjednali účastníci jako nedílnou součást smlouvy dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Pokud žalobkyně dne 1. 12. 2022 nepředala žalovanému tržbu, zavinila, že o tři dny později zloděj z tržby v provozovně odcizil nejenom tržbu za poslední tři dny, a namítá-li žalobkyně, že žalovaný neprovedl inventuru, pak se dovolává vlastního nesplnění pracovních povinností ve svůj prospěch.

3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudních jednání, konkrétně tato:- žalobkyně pracovala u žalovaného nepřetržitě od 1. 4. 2015 na pracovní pozici číšnice a od 1. 6. 2022 souběžně vykonávala práci provozní provozovny na základě dohody o provedení práce ze dne 30. 5. 2022.- dne 14. 12. 2022 žalobkyně obdržela osobně od žalovaného okamžité zrušení pracovního poměru na pozici číšnice.- dne 1. 12. 2022 byla žalobkyně povinna předat žalovanému dokumenty a tržbu za měsíc listopad 2022, přičemž tak neučinila a oznámila žalovanému schodek v tržbách ve výši 45 000 Kč.- žalovaný osobně obdržel dopis od zástupce žalobkyně ze dne 25. 1. 2023.- pracovní náplní žalobkyně na pozici číšnice byla obsluha baru, servis hostů, inkasování plateb za spotřebované zboží, zrcadlo.- mzda žalobkyně u žalované z pracovního poměru číšnice činila 14 418 Kč měsíčně čistého, z dohody o provedení práce provozní činila 8 415 Kč čistého měsíčně.- žalobkyně byla povinna za každý měsíc předat žalovanému faktury za odběr piva a nealkoholických nápojů a měsíční výkazy tržeb na základě pravidelných výkazů prodejů v termínu, který zaměstnavatel každý měsíc určil.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z dohody o ukončení pracovního poměru ze dne 20. 2. 2017 (č. l. 8) se podává, že se uvedeného dne žalovaný jako zaměstnavatel dohodl s žalobkyní jako zaměstnankyní na uzavření nové pracovní smlouvy s tím, že pracovní poměr mezi nimi založený pracovní smlouvou ze dne 1. 4. 2015 ukončí dohodou ke dni 28. 2. 2017.

6. Z pracovní smlouvy ze dne 20. 2. 2017 (č. l. 9 - 10) se podává, že žalobkyně pracovala u žalovaného od 1. 3. 2017 na dobu neurčitou jako číšnice s místem výkonu práce herna-bar , Anonymizováno, na adrese , adresa, ; žalovaný je označen jménem, příjmením, sídlem a IČO , IČO žalovaného, . V pracovní smlouvě se dále uvádí, že změnit její obsah lze pouze, dohodnou-li se na tom zaměstnavatel a zaměstnanec s tím, že změna musí být provedena písemně; nedílnou součástí této smlouvy je dohoda o hmotné odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování.

7. Z uznání dluhu ze dne 12. 5. 2022 (č. l. 50) se podává, že žalobkyně svým podpisem uznala, že při pracovní směně od 1. 4. 2022 do 30. 4. v herně , Anonymizováno, zpronevěřila částku 130 907 Kč, což uznala co do důvodu i výše a zavázala se ji žalovanému uhradit v plné výši, přičemž na listině chybí datum, do kdy tak má učinit nejpozději.

8. Z notářského zápisu , Anonymizováno, (č. l. 51) se podává, že dne 17. 5. 2022 byl notářem , tituly před jménem, , adresa, sepsán notářský zápis o uznání peněžitého dluhu, ve kterém žalobkyně uznala svůj dluh ve výši 130 907 Kč vůči žalovanému z důvodu škody způsobené žalobkyní neodevzdáním tržby v provozovně , Anonymizováno, na adrese , adresa, za měsíc duben roku 2022, přičemž se jej zavázala splatit v celkem 8 měsíčních splátkách.

9. Z dohody o provedení práce ze dne 30. 5. 2022 (č. l. 11 - 12) se podává, že se žalobkyně s žalovaným dohodli na tom, že žalobkyně provede pro žalovaného práce jako provozní provozovny bar , Anonymizováno, ; dohoda byla uzavřena na dobu určitou od 1. 6. 2022 do 31. 12. 2022, odměna činila 9 900 Kč měsíčně.

10. Z písemného upozornění na možnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 17. 10. 2022 (č. l. 52) se podává, že žalobkyně dne 21. 10. 2022 převzala upozornění žalovaného na možnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 1. 4. 2015 dle § 52 písm. g) zákoníku práce, ve kterém se uvádí, že při posledním vyúčtování za měsíc září 2022 ji žalovaný upozorňoval na vykazování minimálně o jednu třetinu menšího prodeje piva, než spočítal kontrolou kamerového systému, současně je vytýkáno, že žalobkyně objednává zboží na faktury, které nejsou vedeny na provozovnu s identifikačním číslem, čímž znemožňuje provádět kontrolu prodeje dodaného zboží.

11. Z okamžitého zrušení pracovního poměru (č. l. 13 – 14, dále originál viz přílohová obálka) se podává, že , Jméno žalovaného, , IČO , IČO žalovaného, , s místem podnikání , adresa, , sdělil , Jméno žalobkyně, , že s ní okamžitě ruší dle § 55 /1b zákoníku práce pracovní poměr, který vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 4. 2015 s následujícím odůvodněním. Dne 5. 5. 2022 neodevzdala žalobkyně tržbu za měsíc duben 2022 a podepsala prohlášení o zpronevěře svěřených prostředků ve výši 130 907 Kč, v souvislosti s tím byl uzavřen dne 17. 5. 2022 notářský zápis, ve kterém se žalobkyně zavázala dluh splácet ve splátkách. , tituly před jménem, , jméno FO, na základě pověření zaměstnavatele pak zjistila, že žalobkyně nedělá přehled tržeb při změně směny tzv. denní zrcadlo a namísto toho vykazuje přehled prodeje jednou za měsíc, dále zjistila, že dochází k poškozování spotřebitele dle § 253 tr. zák. s tím, že žalobkyně byla na uvedené chyby upozorněna, přesto k nápravě nedošlo. Zástupkyně dospěla k názoru, že v provozovně dochází ke krácení tržeb, proto byla žalobkyně upozorněna na možnost výpovědi z pracovního poměru, což převzala dne 21. 10. 2022. Dne 1. 12. 2022 byla žalobkyně se zaměstnavatelem domluvena, že mu předá doklady, faktury, přehled tržeb za měsíc listopad 2022, zaměstnavateli ale sdělila, že nevyšla o částku 45 000 Kč a že tento schodek vyřeší osobní půjčkou, peníze bude mít k dispozici až 5. 12. 2022 a je možné, že se do práce v souvislosti se zajištěním půjčky dostaví o něco později. Dne 5. 12. 2022 v 11.30 hodin volala žalobkyně zaměstnavatel, že provozovna byla vykradena a mimo jinou způsobenou škodu byla odcizena i celá tržba za měsíc listopad 2022 včetně všech dokladů a faktur. Dále se uvádí, že žalobkyně při převzetí písemného upozornění na možnost výpovědi sdělila, že o další setrvání v pracovním poměru nemá zájem a koncem roku 2022 skončí, zástupkyní zaměstnavatele proto byla připravena dohoda o ukončení pracovního poměru ke konci roku 2022, kterou žalobkyně dne 8. 12. 2022 nepodepsala. Zaměstnavatel řešil situaci neprodleně tím, že žalobkyni zamezil přístup do provozovny ke dni 8. 12. 2022. Z uvedených důvodů ruší s žalobkyní pracovní poměr okamžitě, pracovní poměr skončí ke dni 14. 12. 2022. Za zaměstnavatele , Jméno žalovaného, listina obsahuje podpis a dále razítko Herna , Anonymizováno, , , Jméno žalovaného, , , adresa, , IČO , IČO žalovaného, , u jména žalované je obsaženo, že převzala dne 14. 12. 2022, ručně dopsáno „nesouhlasím“ a podpis.

12. Z kopie okamžitého zrušení pracovního poměru, předloženého žalovaným (č. l. 49) se vyjma skutečností uvedených pod shora popsaným bodem 8. podává, že je u jména žalované obsaženo, že převzala dne a ručně dopsáno „14. 12., přečetla nesouhlasím, podpis a převzala kopii“.

13. Z potvrzení o zaměstnání ze dne 15. 12. 2022 a z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne 19. 12. 2022 (č. l. 15 - 16) se podává, že žalovaný jako zaměstnavatel uvedl, že pracovní poměr žalobkyně trval od 1. 4. 2015 do 14. 12. 2022.

14. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za kalendářní měsíce 6-7, 9-10 roku 2022 (č. l. 17) se podává, že žalovaný jako plátce daně dne 15. 12. 2022 potvrdil příjem žalobkyně za uvedené 4 kalendářní měsíce ve výši 39 600 Kč.

15. Z dopisu zástupce žalobkyně ve věci okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 25. 1. 2023 (č. l. 22 – 23) se podává, že zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné a že žalobkyně trvá na tom, aby ji žalovaný nadále zaměstnával, neboť v opačném případě bude nucena se neplatnosti dovolávat u soudu.

16. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, kraje, Územní odbor , adresa, , ze dne 4. 2. 2023, č. j. , Anonymizováno, (č. l. 115), se podává, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinů krádeže a poškození cizí věci, kterých se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 5. 12. 2022 v době od 02:09 hodin do 11:40 hodin vnikl nezabezpečenou dírou v zadní části plechové stěny do budovy herny , Anonymizováno, , přeštípl řetěz jistící pojistkovou skříň a shodil jističe elektřiny, čímž vyřadil z provozu zabezpečovací systém budovy a následně v herně mj. odcizil nezjištěný obnos peněz z vypáčeného herního fotbálku a z vypáčených herních šipek a dále finanční hotovost ve výši 102 000 Kč z vypáčené kasy, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stihání. Z odůvodnění se podává, že dne 5. 12. 2022 v 11:49 hodin oznámila , Jméno žalobkyně, vloupání do herny a na místo byla vyslána výjezdová skupina Policie ČR OOP , adresa, .

17. Z vyjádření poškozeného ke způsobené škodě ze dne 30. 1. 2023 (č. l. 116) se podává, že zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, poškozeného , Jméno žalovaného, mj. sdělila Policii ČR, že zároveň s tržbou, kterou měla zaměstnankyně , Jméno žalobkyně, předat následující den, zmizely všechny faktury a zrcadlo jako přehled prodeje za měsíc listopad s tím, že poškozený je nucen spolehnout se na částky uvedené , Jméno žalobkyně, ve výši 102 000 Kč.

18. Z přehledu mezd zaměstnance za rok 2022 (č. l. 141 – 144) se podává, že žalobkyně měla v roce 2022 čistý měsíční příjem ve výši 14 418 Kč z pracovního poměru a odměnu 8 415 Kč z dohody o provedení práce.

19. Z výslechu svědkyně , jméno FO, (č. l. 148 – 151) se podává, že je matkou žalobkyně a sama u žalovaného pracovala jako servírka od roku 2020 do listopadu 2022 souběžně s žalobkyní, se kterou se ve směnách střídala; v listopadu 2022 přestala u žalovaného pracovat, dohodli se na tom ústně. Během směny svědkyně běžně dělala objednávky, dostala faktury za přivezené pivo, nebo platila v hotovosti, vše se dávalo do šuplíku do červeného notýsku. Při změně směny si pak žalobkyně spočítala peníze a vzala si faktury. Když se žalobkyně střídala se svědkyní, tak dělala zrcadla po dvou, třech dnech, jak bylo potřeba, když tam pracoval někdo cizí, tak to dělala každý den. V provozovně byla ještě herna, na kterou měl zvláštní kasírku, žalovaný jim dal 50 000 Kč do kasírky na hernu a 5 000 Kč do kasírky na bar, aby se mělo z čeho vracet a z čeho vyplácet výhry. Pokud někdo vyhrál, šla tam obsluha, ze stroje vyjel papír, na kterém byla uvedena částka výhry, která se pak musela výherci vyplatit. Žalovaný pak přijel, lístky si vzal a žalobkyni to v kanceláři proplatil. Jednou tam žalovaný přijel a nevyplatil jim 75 000 Kč zpátky, musely ty peníze vzít z kasy z baru. Žalobkyni pak dali podepsat směnku na 130 000 Kč. V září 2022 byla svědkyně na operaci, do provozovny nastoupili další lidé, kteří dělali za ni a nechali tam dluh; šlo o , jméno FO, a pak tam nastoupil také , jméno FO, . Začaly se ztrácet peníze, které pak při vyúčtování v listopadu a prosinci chyběly, šlo o částku 40 až 50 tis. Kč. Žalobkyně to řešila tak, že si od svědkyně půjčila peníze, odnesla je v noci společně s vyúčtováním a s fakturami do provozovny, šla domů a ráno už byl , Anonymizováno, vykradený. Svědkyně byla přítomna, když žalovaný s , jméno FO, předával začátkem měsíce prosince 2022 žalobkyni dohodu o ukončení jejího pracovního poměru, řekli jí, že chtěla v prosinci stejně končit a že oni už podnik otvírat po jeho vykradení ze 4. na 5. 12. znovu nebudou. Žalobkyně dohodu nepodepsala po té, co jí to doporučili na pracovním úřadě, kam dohodu se svědkyní předtím odnesly. Dne 14. 12. 2022 volala žalobkyni , jméno FO, , aby přišla. Sešli se v , Anonymizováno, , byla u toho žalobkyně se svědkyní, žalovaný se , jméno FO, a pak také , jméno FO, , který tam opravoval vrata. Předložili žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, na které žalobkyně předtím, než jej podepsala, připsala, že nesouhlasí. Svědkyně si z tohoto pořídila zvukovou nahrávku, žádný souhlas s nahráváním neměla. K dotazu soudu na vztah žalovaného k , jméno FO, svědkyně uvedla, že spolu žijí, jde o majetek , jméno FO, , který zdědila po rodičích, investovala do toho, radila, co se má, jezdila si pro faktury, pro věci.

20. Z výslechu svědkyně , jméno FO, (č. l. 166 - 170) se podává, že vlastní nemovitost č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici, kde se nachází provozovna , Anonymizováno, , přičemž žalovaný byl jejím partnerem téměř třicet let, nyní spolu již jen žijí a svědkyně pro něho v podnikání dělá vše, co je potřeba; od 1. 11. 2023 je provozovna , Anonymizováno, zavřená. Žalobkyně pracovala u žalovaného ještě před rokem 2014 na dohodu o provedení práce, po té odešla na mateřskou dovolenou předchozí zaměstnankyně, tak tam na základě pracovní smlouvy asi od května 2014 začala pracovat žalobkyně na pozici barman, číšník. Po nahlédnutí do pracovní smlouvy na č. l. 9 - 10 svědkyně uvedla, že se jedná asi o dopracovanou pracovní smlouvu s tím, že s žalobkyní byla uzavřena jediná pracovní smlouva z 1. 4. 2015. To, že pak byla uzavřena ještě další pracovní smlouva, nebyla potřeba. Až do listopadu 2022 pracovala žalobkyně v provozovně , Anonymizováno, společně se svou matkou a v létě 2022 tam pracoval , jméno FO, . Matka žalobkyně pracovala také jako servírka, měla proto vyplňovat denní zrcadlo a přebírat si věci ze skladu, ale protože šlo o matku žalobkyně, tak to s žalobkyní nedělaly; směny si měnily, jak se dohodly, do toho jim svědkyně nezasahovala. Žalobkyně byla také zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti na pozici provozní, potřebovala dostat půjčku, aby mohla zaplatit zboží, které na provozovně chybělo, tak sama žádala, aby s ní byla dohoda uzavřena; nepobírala za to žádnou mzdu, byla s žalovaným dohodnuta, že si za to bere každý měsíc 20 000 Kč, vykazovala to jako náklady na provoz a brala si to rovnou z pokladny. Za práci číšnice si žalobkyně brala z pokladny 1 000 Kč za den v závislosti na počtu dní v měsíci tedy 28 000 Kč až 31 000 Kč. Žalobkyně měla za úkol mj. kasírovat, objednávat pivo a jednou týdně volala žalovanému, co je potřeba dokoupit; běžně svědkyně nebo žalovaný žalobkyni zavolal, že si přijedou pro hotovost, žalobkyně si to pak napsala do notýsku. V době, kdy v , Anonymizováno, pracoval , Anonymizováno, a žalobkyně se střídala s dalšími číšníky, se dělala denní zrcadla a peníze se odevzdaly , Anonymizováno, . V květnu 2022 svědkyně zjistila, že zrcadla se nedělají každý den, k tomu jí žalobkyně řekla, že je tam sama, a proto to dělá jednou za měsíc. Žalovaný tam jezdil dvakrát týdně a žalobkyně mu měla předávat faktury, nedělala to ale a předávala mu to společně s měsíčním zrcadlem, tj. měsíčními výkazem jednou za měsíc. Žalobkyně měla někdy v roce 2014 sjednanou na zvláštní listině hmotnou odpovědnost, nebylo to v pracovní smlouvě. Tržba se zaznamenávala pouze v zrcadle, denní zrcadlo obsahuje zůstatek zboží z minulého dne, dopíše se kolik si ten, kdo do směny nastupuje, přinese zboží ze skladu, napíše se prodej a kolik toho zbývá. Od roku 2014, kdy tam žalobkyně pracovala, se nedělaly žádné inventury, ani ke konci roku. V provozovně byla kasír taška na 5 000 Kč na rozměňování a pak ještě jedna na automaty na vyplácení hráčů, ale ta se nějak rozplynula. Peníze žalobkyně dávala do šuplíku pod barem, klíče od toho šuplíku měla jen žalobkyně a její matka, svědkyně ani žalovaný je neměli. Žalobkyně již jednou neodevzdala žalovanému tržbu, řekla mu, že ji utratila na sázky přes internet, proto pak svědkyni podepsala, že peníze zpronevěřila a uzavřela notářský zápis; od okamžiku, kdy v provozovně skončila, přestala svůj dluh splácet. V říjnu 2022 zaslala svědkyně žalobkyni vytýkací dopis kvůli tomu, že žalobkyně poškozovala spotřebitele (tím měla na mysli, že zákazníkům točila stejné pivo bez ohledu na to, co bylo uvedeno na etiketě pípy) a nedělala denní zrcadla, měla to spočítané s výpovědí na konec roku. K dotazu, jak mohlo být žalobkyni vytýkáno, že vykazuje o třetinu méně piva, svědkyně uvedla, že shlédla kamerové záznamy z provozovny, zabírající pípy, za celý měsíc a spočítala, kolik piva žalobkyně natočila a porovnala to s výkazem o prodeji a tržbách. Dne 1. 12. 2022 byl žalovaný dohodnut s žalobkyní, že mu předá inventury, faktury, zrcadlo a peníze, žalobkyně mu ale řekla, že jí chybí 40 000 Kč, proto se s žalovaným dohodla, že si peníze půjčí a 5. 12. mu vše společně s doklady předá. 5. 12. ale žalovanému zavolala, že je prodejna vykradená, ale že ona už tam ty peníze odnesla. Žalobkyně udělala soupis toho, co na provozovně zbylo, a odhadla škodu na 160 000 Kč, tu pak také nahlásili na policii; nyní již inventura není možná, neví se, kolik se toho za listopad prodalo. K dotazu soudu, z jakého důvodu nebyly opět zkoumány kamerové záznamy za listopad 2022 ke zjištění případných ztrát, svědkyně uvedla, že je možné, že byl kamerový záznam zničen, že to neví. Po vykradení se pak svědkyně s žalovaným dohodla, že žalobkyni už klíče od provozovny nedají, svědkyně jí řekla, ať si vybírá dovolenou. Svědkyně předala žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, ta si to přečetla, napsala, že nesouhlasí, žalovaný to podepsal a oba účastníci dostali jedno vyhotovení.

21. Z výslechu svědka , jméno FO, (č. l. 190 - 196) se podává, že je bratrem žalobkyně, které příležitostně vypomáhal v práci asi tři měsíce; žádnou smlouvu, dohodu o hmotné odpovědnosti uzavřenou neměl. Dělal barmana, střídal se s žalobkyní i s jejich matkou, žalobkyně byla jeho nadřízeným a platila mu ze svého, přičemž ta dělala barmanku a také provozní po té, co tam jako provozní skončil , jméno FO, , je to minimálně 5 let zpátky, na to žalobkyně neměla žádnou smlouvu. Jako číšník musel kasírovat a vyplácet automaty, občas převzali třeba pivo, ale neměli na to peníze, tak museli zavolat žalobkyni nebo mamce, které když přijely, tak to doplatily. Svědek se vždy střídal se sestrou, předávali si peníze mezi sebou, inventury dělali vždy, když se měnili, třeba i dvakrát denně; psalo se to do červeného bloku, kde byl seznam všeho od nápojů po pochutiny. Vše si překontrolovali, nic se nepodepisovalo. Číšníci dávali faktury i bločky z automatů do hrnečku a žalobkyně s žalovaným to pak předávali do červeného bloku. Svědek sám vyplácel výherci z automatů 30 000 Kč z peněz, které mu žalobkyně nechala na směnu, a lístek z automatu si od výherce vzal a dal ho do hrnečku, lístek pak ale zmizel a výherce si přišel znovu pro 30 000 Kč, muselo se mu to vyplatit znovu. Bylo to z peněz žalobkyně. Hotovost byla ve dvou kasír taškách, v šuplíku, který byl na klíček, a pak byly peníze v kanceláři. Kdo měl směnu, dostal svazek klíčů, na kterém byly klíče od areálu, od automatů a také od tohoto šuplíku. Žalovaný si brával od žalobkyně peníze na nákup, bral si je z šuplíku nebo šel s žalobkyní dozadu, kde to společně řešili; svědek neviděl, že by o tom něco sepisovali. Když žalobkyni chyběly peníze, musela si půjčit a vyřešit to.

22. Z výslechu svědka , adresa, (č. l. 190 - 19) se podává, že je kamarádem žalobkyně, pro žalovaného pracoval asi pět měsíců v době, kdy byla , jméno FO, v nemocnici, jako číšník a obsluhoval hernu; když se vrátila , jméno FO, z nemocnice, střídal se s ní a s žalobkyní. Měl uzavřenou brigádnickou smlouvu, přivezl ji žalovaný, ale k podpisu mu to předávala žalobkyně, dohodu o hmotné odpovědnosti neuzavíral. Svědek obsluhoval hosty, vyplácel výhry z herny, když přivezli pivo, tak to složil, zaplatil to z peněz z kasy a do šuplíku dal fakturu, vybíral peníze od hostů. Žalobkyně dělala to samé a navíc k tomu objednávala piva, psala nákupy žalovanému. Žalovaný vyjma toho, že do provozovny vozil zboží, tam vůbec nebyl, celý podnik měla na starosti žalobkyně. Na počátku směny si svědek přepočítal stav kasír tašky a večer spočítal tržbu a v šuplíku nechal lísteček. Přehledem prodeje svědek rozuměl zrcadlo, kdy se před střídáním mělo zboží překontrolovat, to se ale nedělalo. Svědek nebyl ani u toho, že by se dělalo měsíční zrcadlo, stejně tak neví, že by se dělaly inventury. Hotovost byla v kasír tašce, která byla v šuplíku, kasír tašky byly dvě, v jedné byla tržba a v druhé startovné peníze na ten den. Když se vyplácela výhra z automatu, tak se to vzalo z té kasír tašky, kde bylo denní startovné, nebo se to vyplácelo z té druhé s tržbou, dal se tam pak lístek, aby se to mohlo dopočítat. Do kasír tašek měli přístup všichni, kdo tam pracovali. Žalovaný tam jednou za měsíc přijel a přebral si od žalobkyně peníze, svědek viděl jen párkrát, že žalovaný přijel s nákupem a pak šli s žalobkyní do kanceláře dozadu. Na podzim, než začal covid, tam svědek skončil, nějak to vyšumělo. Znovu tam začal pracovat v prosinci roku 2022, přebíral to po žalobkyni a udělala se celková inventura; bylo to po tom vykradení, kdy žalobkyně přišla do práce, zjistila, že byla provozovna vykradena, tak zavolala policii a potom s ní žalovaný ihned ukončil pracovní poměr. Po svědkovi tam nastoupila , jméno FO, , která mu řekla, že už nemá chodit. Provozovna byla opět vykradena a oni si mysleli, že to udělal on.

23. Z účastnické výpovědi žalobkyně (č. l. 212 – 221) se podává, že u žalovaného pracovala od roku 2014 jako barmanka a servírka na základě písemné pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti a asi tři roky před skončením pracovního poměru se stala provozní. K dotazu, zda s žalovaným uzavřela dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, žalobkyně uvedla, že si to nepamatuje. Od okamžiku, kdy k žalovanému nastoupila, vedl provozovnu provozní , jméno FO, , který skončil někdy v rozmezí let 2015 až 2018; tomu na konci každé směny číšníci odevzdávali tržbu a denní zrcadlo. Inventura se dělala každý den, pokud nějaké peníze chyběly, zaplatil to dotyčný číšník provoznímu , jméno FO, . Když odešel , jméno FO, , nabídl jí žalovaný, aby to po něm převzala a starala se o podnik jako provozní; dohodli se na tom spolu ústně s tím, že se ústně také dohodli na tom, že za to bude mít 20 000 Kč měsíčně ke stávající minimální mzdě. Jako barmanka obsluhovala, vyplácela automaty a poslední tři roky už jako provozní také dodávala zboží, fasovala, ukládala tržby. Zpočátku se žalobkyně střídala se dvěma číšníky a asi rok, dva před ukončením pracovního poměru už tam zůstala sama s mamkou a ještě jim vypomáhal , jméno FO, . V tomto období už byla také na provozovně pouze jedna kasírtaška, dávaly se dohromady peníze i za automaty, z automatů vyjížděly lístečky s částkou, to si pak žalobkyně psala na papír, nic se o tom nesepisovalo. Když pak žalovaný přijel, přepočítal si lístečky a vydal žalobkyni odpovídající částku. Z počátku se dělala zrcadla každý den, ale postupem času toho na žalobkyni bylo moc a měla za to, že je stačí dělat jednou za měsíc; takto to dělala asi půl roku před skončením svého pracovního poměru. Žalovanému to bylo jedno, pokud to souhlasilo a byla odvedena tržba. Na konci měsíce mu žalobkyně musela předat tržbu, doklady a zrcadlo. Pokud přivezli nějaké zboží, tak číšník, který měl službu, nechal v šuplíku fakturu pro žalobkyni. Když se muselo za zboží zaplatit, platil to číšník penězi z kasy. Pokud žalovaný chtěl nějaké peníze, tak to žalobkyni řekl a ta mu ji vydala, ničeho o tom nesepisovali, pouze žalobkyně si to poznamenala na kousek papírku ve svém notýsku a na konci měsíce pak udělala soupis faktur, tržeb plus vyplacené zálohy žalovanému a dopočítala částku pro žalovaného. Na konci směny se občas zjistilo, že v kasírtašce není tolik peněz, jak má být, příslušný číšník to musel zaplatit. V provozovně byl jeden obnos peněz, z kterého se vypláceli hosté plus hosté na herně na výplatě automatů, asi v dubnu 2022 vyhrál nějaký pán větší částku a peníze se musely vzít z kasy; když pak žalovaný přijel, měl jim jako vždycky na úkor lístků vyplatit peníze zpět, ale ten den žalobkyni a žalovaného něco vyrušilo, možná výpadek elektřiny, žalovaný zapomněl žalobkyni vyplatit 75 000 Kč a odjel. Když pak žalovaný znovu přijel a žalobkyně mu o tom řekla, tvrdil žalovaný, že se to nemohlo stát. Žalobkyně mu po diskuzi řekla, že to zaplatí. Řešilo se to asi týden a po nějaké době přišla , jméno FO, s tím, že sepíšou notářský zápis, nebo bude mít žalobkyně trestní oznámení. Zbývající peníze do celkových 130 907 Kč tvoří částka 35 000 Kč jako schodek, který vznikl při směně bratra žalobkyně, a zbytek byl schodek , jméno FO, . , jméno FO, řekla žalobkyni, že se ti lidé nedoženou, žalobkyně nechtěla přijít o práci a nechtěla na sebe mít podané trestní oznámení, tak to vzala na sebe. Kvůli tomuto dluhu si žalobkyně chtěla vzít úvěr, ale při té minimální mzdě to byl problém, a proto jí , jméno FO, sepsala dohodu o vykonávání provozní, fakticky všechno zůstalo stejné, stejně tak peníze zůstaly stejné. Asi v létě před ukončením pracovního poměru , jméno FO, upozorňovala žalobkyni na nízké tržby, osočila ji z toho, že ji okrádá na tržbách, začala žalobkyni sledovat. Na konci měsíce listopadu 2022 zjistila žalobkyně z měsíčního výkazu schodek asi 45 000 Kč, bylo to v době, kdy tam vyjma žalobkyně pracovala její matka a , jméno FO, , neměla koho osočit, buď to někdo vzal, nebo pochybil, tak volala nebo napsala smsku žalovanému, že jí chybí peníze. Byla to její chyba, kdyby dělala inventury častěji, tak by se na to přišlo dříve, proto to vzala na sebe a požádala žalovaného o čas, aby ty chybějící peníze sehnala; bylo to asi ve čtvrtek a ten souhlasil s tím, že jí do pondělí počká. Dohodli se na tom, že mu to předá všechno dohromady, faktury, výkazy i peníze. Žalobkyně si peníze půjčila od přítele své matky a na konci víkendu peníze i s fakturami připravila žalovanému do šuplíku na bar a podnik zavřela. Druhý den přišla do podniku a zjistila, že je podnik vykraden, oznámila to na policii a volala buď žalovanému, nebo , jméno FO, . Poté , jméno FO, kontaktovala žalobkyni, ať přijde do provozovny, a předala jí zrušení pracovního poměru, žalobkyně s tím šla na pracovní úřad, kde jí doporučili, aby to nepodepisovala, jinak přijde o nárok na odstupné, tak to nepodepsala. Vzápětí přišla , jméno FO, s druhou smlouvou. Na tuto schůzku šla už žalobkyně se svou matkou, , jméno FO, jí předala papír o ukončení pracovního poměru, žalobkyni se to nelíbilo, tak tam připsala, že nesouhlasí.

24. Z účastnické výpovědi žalovaného (č. l. 221 – 227) se podává, že si nepamatuje, kdy pro něho začala žalobkyně pracovat, je možné, že to bylo v roce 2014; po celou dobu měla základní mzdu a 10 % z tržby. Měla uzavřenou pracovní smlouvu a její náplň práce byla obsluha baru, měla kasírovat hosty a vyplácet výhry z automatů. K dotazu soudu, zda s žalobkyní uzavřel dohodu o svěřených hodnotách, uvedl, že se to uzavírá s pracovní smlouvou, že tam byla odpovědnost na 40 000 Kč a potom to zvýšil na 70 000 Kč; dále uvedl, že nevěděl, jestli to bylo uzavřeno písemně, vědělo se ale, že je tam 70 000 Kč na automaty a 5 000 Kč jako kasa na hospodu na vrácení. Asi v roce 2018 u žalovaného skončil provozní , jméno FO, , proto žalovaný žalobkyni poprosil, že on nemůže každý den z , Anonymizováno, dojíždět, aby se o hospodu a hernu staral, objednával pivo, faktury, staral se o peníze. Dohodl se proto s žalobkyní, že za 20 000 Kč měsíčně to bude dělat. K dotazu soudu na pracovní smlouvu z roku 2017 žalovaný uvedl, že to bylo kvůli nějakým nedostatkům, že se pracovní náplň žalobkyně nijak nezměnila, dělala to samé. Žalovaný po číšnících vždy vyžadoval denní zrcadla, když tam ale žalobkyně začala pracovat se svou matkou, tak mu říkala, že si s ní vzájemně věří a že se to denně dělat nemusí; žalovaný jim říkal, že to chápe, ať tedy nedělají denní zrcadla s tím, ať si ho pro kontrolu dělají třeba jednou za čtyři dny. Žalobkyně mu přestala odevzdávat denní zrcadla a odevzdávala mu zrcadlo za celý měsíc, žalovaný tedy dostal od žalobkyně souhrnné zrcadlo a peníze, před žalobkyní mu toto předával provozní , jméno FO, . Nic o tom nesepisovali, žádnou stvrzenku o převzetí peněz. Žalovaný jezdil do provozovny nejprve dvakrát a pak už jednou týdně. Přivezl nákup, o který ho žalobkyně v smsce požádala, psali si to do karet, vybral automaty, vzal si od žalobkyně lístečky z automatů, které si v kanceláři přepočítal a z připravených 200 000 Kč pak žalobkyni odpočítal peníze, které na výhry vydala. Objednávky dříve dělal , jméno FO, a po něm žalobkyně, když přivezli zboží, tak ten, kdo tam byl, to platil z tržby. K dotazu soudu, kdo odpovídal za případný schodek číšníka, žalovaný uvedl, že se tam o všechno starala žalobkyně a že by to chtěl po ní. Na jaře 2022 přišla žalobkyně s tím, že si potřebuje půjčit peníze a že jí s jejím platem nikdo nepůjčí, proto se dohodli na uzavření dohody o provedení práce provozní, fakticky se ale ničeho nezměnilo s tím, že její mzda byla minimální plus 20 000 Kč. Začátkem května 2022 žalovaný přijel do provozovny pro peníze za duben a žalobkyně mu řekla, že žádné nemá s tím, že mu to bude splácet. Následně pak za přítomnosti ještě , jméno FO, žalobkyně přiznala, že peníze prohrála v internetovém kasinu, tak se dohodli, že udělají notářský zápis o tom, že dluží peníze; šlo asi o 70 000 Kč. K dotazu soudu, kolik žalobkyně žalovanému dále dluží a z jakého důvodu, žalovaný uvedl, že toto neví, že šlo o nějaké předcházející dluhy, asi z tržeb; bylo to z dluhů, co tam udělali další lidé, co tam pracovali. Domlouvala se na tom , jméno FO, a žalobkyně. K dotazu soudu, proč za žalovaného jednala , jméno FO, , žalovaný uvedl, že ji tím pověřil, že s tím nechce mít nic společného, že na to nemá nervy. Žalovanému se nezdála tržba za srpen 2022 ve výši cca 140 000 Kč, proto za září a říjen 2022 začal počítat z kamerového záznamu vytočená piva, spočítal plus minus každé pivo a vyšlo mu to přes 6 000 vytočených piv, ale výkaz byl jenom necelých 3 000 piv. Když s tím pak žalobkyni konfrontoval za přítomnosti , jméno FO, , žalobkyně reagovala tak, že ke konci roku skončí. Žalobkyně si udělala v jeho hospodě svou hospodu, nakoupila pivo na faktury bez hlavičky a vytočila ho; žádné takové faktury sice neviděl, ale takto si vysvětluje rozdíl v tom, co viděl na kamerových záznamech a v tom, co mu žalobkyně předložila. Dále žalovaný v létě zjistil, že žalobkyně z celkem šesti píp točí vždy , adresa, . Žalovaný žalobkyni nepředával upozornění na možnost výpovědi s tím, že jej předávala , jméno FO, , co v upozornění bylo, nevěděl. Ve čtvrtek v prosinci 2022 přijel žalovaný do provozovny a žalobkyně mu řekla, že jí chybí 40 nebo 45 tis. Kč, řekla mu, že pojede v pondělí s otčímem do Polska, vyberou zde peníze a aby se nezlobil, že otevře o hodinu nebo dvě později. S tím žalovaný souhlasil, žalobkyně mu nic nepředala, žádné doklady ani peníze. V pondělí mu ale žalobkyně volala, že hospodu vykradli s tím, že byla ukradena celá tržba i doklady. K okamžitému zrušení pracovního poměru uvedl, že to podepsal a žalobkyně tam napsala, že nesouhlasí, proč s ní okamžitě rušil pracovní poměr, nevěděl s tím, že to měla zařídit , jméno FO, . O pořízení zvukového záznamu matkou žalobkyně nevěděl, nesouhlasil by s tím.

25. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

26. Žalobkyně pracovala u žalovaného nepřetržitě minimálně od roku 2014, když tato skutečnost vyplynula ze svědecké výpovědi , jméno FO, i z účastnických výpovědí, a to do 14. 12. 2022, kdy osobně od žalovaného převzala okamžité zrušení pracovního poměru. Dne 20. 2. 2017 se účastníci písemně dohodli, že ke dni 28. 2. 2017 ukončí pracovní poměr žalobkyně u žalovaného, založený pracovní smlouvou ze dne 1. 4. 2015, a téhož dne uzavřeli písemnou pracovní smlouvu, dle které žalobkyně pracovala u žalovaného od 1. 3. 2017 na dobu neurčitou jako číšnice s místem výkonu práce herna-bar , Anonymizováno, na adrese , adresa, . Výše mzdy nebyla v pracovní smlouvě ani v jiném písemném dokumentu upravena, dále se ve smlouvě uvádělo, že je její nedílnou součástí dohoda o hmotné odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování. Výše mzdy žalobkyně z pracovního poměru u žalovaného byla účastníky dohodnuta pouze ústně ve výši minimální mzdy a 10% z tržby, jak vyplývá z účastnických výpovědí. Byť se tento závěr liší od toho, co vypověděla svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že si žalobkyně za práci číšnice brala z pokladny 1 000 Kč za den v závislosti na počtu dní v měsíci, vyšel soudu z toho, co uvedli shodně oba účastníci pracovněprávního vztahu. Od okamžiku, kdy žalobkyně začala u žalovaného pracovat, vedl provozovnu , Anonymizováno, provozní , jméno FO, , který skončil asi v roce 2018. Žalovaný pak žalobkyni navrhl, aby to po dosavadním provozním , jméno FO, převzala, dohodli se na tom spolu ústně s tím, že se ústně také dohodli na tom, že za to bude mít 20 000 Kč měsíčně ke stávající mzdě. Žalobkyně, stejně tak ostatní číšníci byli povinni obsluhovat zákazníky baru, kasírovat hosty, vyplácet výhry z automatů a na konci směny provést inventuru zaznamenanou v denním výkaze tzv. zrcadle. Pouze žalobkyně pak byla povinna za každý měsíc předat žalovanému faktury za odběr piva a nealkoholických nápojů, měsíční výkazy tržeb na základě pravidelných výkazů prodejů a tržbu za celý měsíc v termínu, který zaměstnavatel každý měsíc určil. V období, kdy v provozovně pracoval jako provozní , jméno FO, , dělali číšníci denní přehledy a jemu každý den předávali tržbu. Asi dva roky před ukončením pracovního poměru žalobkyně už na provozovně pracovala pouze žalobkyně, její matka , jméno FO, , dále jako číšník asi posledních pět měsíců vypomáhal , adresa, a příležitostně bez písemné smlouvy také bratr žalobkyně , jméno FO, . Minimálně od května 2022 žádný z číšníků nedělal denní přehledy tržeb, žalobkyně žalovanému na konci měsíce vyhotovila celkový měsíční přehled, žalovaný věděl o tom, že v tomto období číšníci nedělají denní zrcadla, říkal jim, že je to pro jejich kontrolu, ale pokud na konci měsíce odpovídaly předávané peníze s měsíčním výkazem, neřešil to. Soud neuvěřil svědkům , jméno FO, a , jméno FO, v tom, že žalobkyně dělala denní přehledy každý den, případně každý den, když se střídala s někým cizím a obden pokud se střídala se svou matkou, neboť v rozporu s tím je další svědecká výpověď , adresa, , který byť byl číšníkem, tak nikdy nebyl u toho, že by se dělalo denní zrcadlo, nebo inventura, což je podpořeno i tím, co uvedla sama žalobkyně, tedy že minimálně posledního půl roku toho na ni bylo moc a že stačilo dělat přehled tržeb jednou měsíčně. Žalovaný jezdil do provozovny jednou až dvakrát týdně, přivezl nákup, o který ho žalobkyně telefonicky požádala, vybral automaty, vzal si od žalobkyně lístečky z automatů, které si pak v kanceláři přepočítal a z připravených 200 000 Kč žalobkyni odpočítal peníze, které na výhry vydala. Pokud žalovaný nebo jeho bývala životní partnerka , jméno FO, potřebovali, dohodli se s žalobkyní a ta jim vyplatila zálohu měsíční tržby, přičemž si výši vyplacené částky poznamenala na papír. Hotovost byla v kasírtašce a měli do ní přístup všichni, kdo pro žalovaného pracovali a byli na pracovišti, žádná jiná pokladna nebyla, žádný elektronický systém nebyl, pokud zákazník potřeboval, byl mu vystaven papírový doklad, jehož kopii pak zaměstnanec vyhodil, případně dal do červeného notýsku v šuplíku. Žalovaný žalobkyni směny neurčoval, jak bylo zjištěno například ze svědecké výpovědi , jméno FO, , ale taktéž z účastnických výpovědí, žalobkyně se střídala v práci dle potřeby se svou matkou a v době, kdy byla její matka na operaci, s , adresa, , žalobkyně sama si také dohodla výpomoc od svého bratra , jméno FO, , kterého platila ze svých příjmů, žádnou písemnou smlouvu bratr žalobkyně uzavřenu neměl.

27. Dne 12. 5. 2022 žalobkyně písemně uznala, že v pracovní směně od 1. 4. 2022 do 30. 4. v provozovně zpronevěřila částku 130 907 Kč a dne 17. 5. 2022 pak byl notářem , tituly před jménem, , adresa, sepsán notářský zápis o uznání peněžitého dluhu, ve kterém žalobkyně uznala svůj dluh ve výši 130 907 Kč vůči žalovanému z důvodu škody způsobené žalobkyní neodevzdáním tržby v provozovně za měsíc duben roku 2022, přičemž se jej zavázala splatit v měsíčních splátkách. Ze svědeckých výpovědí a účastnických výslechů soud zjistil, že za měsíc duben 2022 vznikl schodek v tržbách, kdy částka nad 70 000 Kč do 130 907 Kč byla navzdory utvrzení dluhu žalobkyní tvořena chybějící tržbou, vzniklou za směny ostatních číšníků, to vypověděla nejenom žalobkyně a její matka a bratr, ale připustil to sám žalovaný, když ve svém výslechu uvedl, že šlo o nějaké předcházející dluhy, co tam udělali další lidé, kteří tam pracovali; byl to ostatně sám žalovaný, který uvedl, že se v provozovně o všechno starala žalobkyně a že by chtěl případný schodek po ní. V řízení se nepodařilo zjistit, zda schodek ve výši 70 000 Kč byl způsoben tím, že žalovaný nevrátil žalobkyni vyplacenou výhru z automatu, jak tvrdila žalobkyně a její matka, což popíral žalovaný a majitelka objektu , jméno FO, , tato skutečnost však nebyla pro rozhodnutí soudu v této věci podstatná. Je na místě uvést, že ze svědeckých výpovědí, stejně tak z účastnických výpovědí bylo zjištěno, že v podniku nebyly minimálně od okamžiku, kdy odešel provozní , jméno FO, , vyhotovovány žádné písemné listiny o předání peněz obsahující podpisy předávajícího a přebírajícího, tedy například o tom, kolik si žalovaný nebo jeho bývalá partnerka , jméno FO, měsíčně vzali z tržeb na zálohách, kolik žalovaný žalobkyni vyplatil na automatech apod., byly činěny žalobkyní pouze jakési poznámky na papír, které následně po vyhotovení měsíčního přehledu vyhodila. Proti sobě tak stojí tvrzení žalobkyně a její matky o tom, že žalovaný žalobkyni nedoplatil vyplacenou výhru z automatu, proti tvrzení žalovaného a svědkyně , jméno FO, , které se měla žalobkyně svěřit s tím, že tyto peníze prohrála při internetovém sázení. Je třeba zdůraznit vztah svědkyně , jméno FO, k celé věci, která byla v minulosti životní partnerkou žalovaného, nadále s žalovaným žije a na jeho podnikání se od počátku velmi úzce podílí, poskytuje mu nemovitost, kde se provozovna nachází, a v posledních měsících před ukončením pracovního poměru žalobkyně si jezdila do podniku pro zálohy, vyhotovovala žalobkyni vytýkací dopis či žalobou napadené rozvázání pracovního poměru apod.

28. Dne 30. 5. 2022 účastníci uzavřeli písemnou dohodu o provedení práce žalobkyně u žalovaného jako provozní provozovny bar , Anonymizováno, s odměnou ve výši 9 900 Kč měsíčně, a to na dobu určitou od 1. 6. 2022 do 31. 12. 2022, přičemž se tak stalo na podnět žalobkyně, která potřebovala k žádosti o úvěr za účelem splácení svého dluhu u žalovaného doložit vyšší příjem, fakticky se ale v její náplni práce ničeho nezměnilo ani její dosavadní odměna za práci.

29. Dne 21. 10. 2022 převzala žalobkyně upozornění žalovaného na možnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 1. 4. 2015 dle § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu, že vykazovala minimálně o jednu třetinu menší prodej piva v měsíci září 2022, než odpovídal skutečnosti, současně bylo žalobkyni vytknuto, že objednává zboží na faktury, které nejsou vedeny na provozovnu s identifikačním číslem. Dne 1. 12. 2022 byla žalobkyně povinna předat žalovanému dokumenty a tržbu za měsíc listopad 2022, přičemž tak neučinila a oznámila žalovanému schodek v tržbách ve výši 45 000 Kč. Žalobkyně se s žalovaným telefonicky dohodla, že si chybějící peníze půjčí a vše mu společně i s doklady předá dne 5. 12. 2022, toho dne pak volala žalovanému, že je prodejna vykradena; současně oznámila na Policii ČR vloupání do herny , Anonymizováno, , kdy trestní věc podezření ze spáchání přečinů krádeže a poškození cizí věci byla následně policií odložena. Žalovaný se připojil s nárokem na náhradu škody, neboť mu zmizely všechny faktury a zrcadlo jako přehled prodeje za měsíc listopad s tím, že je nucen spolehnout se na částky uvedené žalobkyní ve výši 102 000 Kč. Dne 8. 12. 2022 se žalovaný pokusil ukončit pracovní poměr žalobkyně dohodou, což ona po konzultaci na úřadu práce odmítla. Byť žalobkyně při svém výslechu uvedla, že odevzdala žalovanému klíče od provozovny v den, kdy s ní byl okamžitě rušen pracovní poměr, dospěl soud ke skutkovému závěru, že se tak stalo již dne 8. 12. 2022, neboť ve vlastním zrušení je zmiňováno, že jí je od 8. 12. 2022 zamezen přístup do provozovny, což je v souladu i s tím, že za účelem předání okamžitého zrušení s ní , jméno FO, sjednávala telefonicky další schůzku a je tedy zřejmé, že žalobkyně v provozovně již nepracovala; současně je tento závěr v souladu s žalobním tvrzením.

30. Dne 14. 12. 2022 žalobkyně osobně od žalovaného převzala originál okamžitého zrušení pracovního poměru (který k výzvě soudu taktéž předložila, viz přílohová obálka), přičemž na listinu připsala, že s ukončením nesouhlasí, listina obsahuje podpisy obou účastníků. Ve vlastním rozvázání pracovního poměru je žalovaný označen svým jménem a příjmením, identifikačním číslem a místem podnikání, přičemž uvádí, že s žalobkyní ke dni 14. 12. 2022 okamžitě ruší pracovní poměr vzniklý dne 1. 4. 2015 a to dle § 55 /1b zákoníku práce; je odkazováno na den 5. 5. 2022, kdy žalobkyně neodevzdala tržbu za měsíc duben 2022, podepsala prohlášení o zpronevěře svěřených prostředků ve výši 130 907 Kč a následně také notářský zápis. Dále je žalobkyni sdělováno, že , tituly před jménem, , jméno FO, na základě pověření žalovaného zjistila, že nedělá denní přehled tržeb při změně směny a vykazuje přehled prodeje jednou za měsíc, současně je jí vytýkáno, že dochází k poškozování spotřebitele dle § 253 tr. zák. a ke krácení tržeb, přičemž již byla upozorněna na možnost výpovědi z pracovního poměru. Také se v listině uvádí, že dne 1. 12. 2022 byla žalobkyně se zaměstnavatelem domluvena, že mu předá doklady, faktury, přehled tržeb za měsíc listopad 2022, zaměstnavateli však sdělila, že nevyšla o částku 45 000 Kč a že tento schodek vyřeší osobní půjčkou, peníze bude mít k dispozici až 5. 12. 2022 a je možné, že se do práce v souvislosti se zajištěním půjčky dostaví o něco později. Dne 5. 12. 2022 v 11.30 hodin volala žalobkyně zaměstnavateli, že provozovna byla vykradena a mimo jinou způsobenou škodu byla odcizena i celá tržba za měsíc listopad 2022 včetně všech dokladů a faktur.

31. Dne 25. 1. 2023 žalovaný osobně obdržel dopis od zástupce žalobkyně oznámení o tom, že žalobkyně trvá na svém dalším zaměstnávání.

32. Soud pro nadbytečnost zamítl další navrhované důkazy, a to svědecké výpovědi , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , které byly žalobkyní navrženy k prokázání skutečností, jak bylo ve firmě hospodařeno, jak byly vypláceny mzdy a jakým způsobem museli zaměstnanci uznávat dluhy, v jakém věku ve firmě pracovali. Dále nebyla pro nadbytečnost vyžádána zpráva od ČSSZ k prokázání příjmů žalobkyně, neboť účastníci toto učinili nesporným a současně bylo zjištěno, že ústně byla mezi účastníky sjednána mzda vyšší, než bylo ve skutečnosti vykazováno. Taktéž nebyly vyžádány výpisy z účtu žalovaného, které žalobkyně navrhovala k prokázání tvrzení, že žalovaný nevrátil do kasy 75 000 Kč, neboť tato skutečnost nemohla být z výpisů z účtů zjištěna. Dále soud neprovedl důkazy navržené žalovaným při jednání soudu dne 12. 6. 2024, a to měsíční výkazy za měsíce září 2022, říjen 2022 a prosinec 2022, neboť to bylo pro právní závěry níže uvedené nadbytečné a současně byl tento návrh učiněn až po uplynutí lhůty stanovené účastníkům soudem podle ust. § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností a navržení důkazů v rámci koncentrace řízení, přičemž se nejednalo o žádnou ze zákonem taxativně stanovených výjimek prolamujících koncentraci řízení uvedených v ust. § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že v řízení nebyl proveden důkaz navrhovaný žalobkyní, a to zvukové nahrávky pořízené , jméno FO, , když bylo v řízení zjištěno, že zvukový záznam byl svědkyní pořízen bez vědomí nahrávaných osob, přičemž soud nahrávané osoby jako svědky, případně účastníky vyslechl. Byly tak upřednostněny důkazy, nezasahující do absolutních osobnostních práv dotčených osob (srov. 21 Cdo 1267/2018), současně z tvrzení žalobkyně nevyplynulo, že by byla audionahrávka navrhována ke zpochybnění důvodu skončení pracovního poměru žalobkyně, když mezi účastníky nebylo po skutkové stránce v tomto žádného sporu. V neposlední řadě pak soud konstatuje, že byť jsou účastnické výslechy podpůrným důkazem, soud byl nucen ke zjištění okolností vzniku pracovního poměru žalobkyně u žalovaného a jeho změn, tyto výslechy provést.

33. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

34. Vzhledem k době, kdy došlo k právnímu jednání směřujícímu k rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného, které je předmětem tohoto řízení, je třeba projednávanou věc i v současnosti posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 12. 2022 do 30. 6. 2023 (dále jen „zákoník práce“).

35. Podle ustanovení § 34 odst. 2 zákoníku práce, musí být pracovní smlouva uzavřena písemně.

36. Podle ustanovení § 40 odst. 1 věty prvé zákoníku práce, je možné obsah pracovního poměru změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně.

37. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

38. Podle ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce, pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

39. Podle ustanovení § 60 zákoníku práce, v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

40. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

41. Soud v prvé řadě posuzoval, zda byla dodržena lhůta k podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 72 zákoníku práce, a dospěl k závěru, že ano, neboť žalovaný předal žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru dne 14. 12. 2022 a v tento den měl tedy pracovní poměr žalobkyně skončit, přičemž žaloba byla u zdejšího soudu podána dne 8. 2. 2023, tedy žalobkyně tak učinila včas. Současně soud dospěl k závěru, že byly taktéž dodrženy formální náležitosti okamžitého zrušení pracovního poměru ve smyslu § 60 zákoníku práce, neboť písemné okamžité zrušení bylo žalobkyni dáno osobně žalovaným a ten jej také vlastnoručně podepsal; označení žalovaného nevzbuzuje pochybnosti o tom, kdo v napadené listině vystupuje jako zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že v okamžitém zrušení pracovního poměru odkazované ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce představuje jediný důvod spočívající ve zvlášť hrubém porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, přičemž žalobkyně byla přímo v textu výpovědi seznámena s tím, že se tímto porušením rozumí skutečnost, že dne 1. 12. 2022 nepředala žalovanému doklady, faktury, přehled tržeb za měsíc listopad 2022, lze okamžité zrušení pracovního poměru pokládat za dostatečně určité, kdy uplatněný důvod nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.

42. Na základě shora uvedeného přistoupil soud k posouzení, zda byly ve věci naplněny hmotněprávní předpoklady pro podání okamžitého zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

43. V obecné rovině je na místě připomenout, že dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru (srov. § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce) a spočívá v plnění povinností, které jsou stanoveny právními předpisy (zejména ustanoveními § 301 a § 302–304 zákoníku práce), pracovním řádem nebo jiným vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovní povinnosti zaměstnancem zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity. Zákoník práce rozlišuje – jak vyplývá z ustanovení § 52 písm. g) a § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce – mezi méně závažným porušením pracovní povinnosti, závažným porušením pracovní povinnosti a porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi z pracovního poměru (§ 55 odst. 1 písm. b), § 52 písm. g) část věty před středníkem zákoníku práce). Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní povinnosti méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy „méně závažné porušení pracovní povinnosti“, „závažné porušení pracovní povinnosti“ a „porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní povinnosti. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovních povinností k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovních povinností, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovních povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (srov. 21 Cdo 1467/2014).

44. Z nesporných tvrzení účastníků, ze svědecké výpovědi , jméno FO, i z účastnických výpovědí bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně byla v pracovněprávním vztahu s žalovaným již od roku 2014, kdy vykonávala osobně pro žalovaného jeho jménem a dle jeho pokynů za úplatu práci číšnice, o jaký typ tohoto vztahu se ale jednalo, zda byla dodržena písemná forma právního jednání, či zda byl případně pracovní poměr založen ústně či konkludentně sjednanou pracovní smlouvou, v řízení nebylo zjištěno. Byť žalovaný uvádí v celkem čtyřech písemných listinách (dohoda o ukončení pracovního poměru ze dne 20. 2. 2017, pracovní smlouva ze dne 20. 2. 2017, vytýkací dopis ze dne 17. 10. 2022, žalobou napadené rozvázání pracovního poměru), že pracovní poměr žalobkyně vznikl od 1. 4. 2015, což také následně vykazuje vůči orgánům státní správy jako datum, odkdy byla žalobkyně u něho zaměstnána, žádná písemná listina o vzniku pracovněprávního vztahu nebyla účastníky předložena. Soud pro níže popsané právní závěry proto vycházel z toho, že se účastníci dne 20. 2. 2017 dohodli na ukončení dosavadního pracovněprávního vztahu a písemně uzavřeli pracovní smlouvu, přičemž se dohodli na všech jejích podstatných náležitostech, když žalobkyně měla nastoupit dne 1. 3. 2017 a vykonávat práci číšnice v místě herny a baru na adrese , adresa, . Z účastnických výpovědí soud zjistil, že v průběhu trvání tohoto pracovního poměru došlo ke změně obsahu pracovního poměru žalobkyně, konkrétně její pracovní náplně, když po odchodu provozního , jméno FO, v roce 2018 se účastníci ústně dohodli na tom, že žalobkyně bude nadále ke stávající náplni vykonávat práci provozní, která spočívala především ve výběru denních tržeb od ostatních číšníků, ve výběru a ukládání faktur za příslušný kalendářní měsíc, ve vyhotovování měsíčních přehledů a předávání měsíční tržby žalovanému. Žalobkyně tuto další, novou náplň začala fakticky vykonávat a pobírala za to také odměnu, jejíž výše byla opět sjednána ústně v částce 20 000 Kč měsíčně. Účastníci tak jednali v rozporu s ustanovením § 564 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější podobě, tedy s ohledem na to, že § 34 odst. 2 zákoníku práce stanoví požadavek písemné formy pracovní smlouvy, pak i její změna měla být provedena písemně. Byť tedy nebylo pracovněprávní jednání učiněno písemně, ačkoli je pro něj zákonem (a současně také dohodou účastníků, jak vyplývá přímo z textu vlastní pracovní smlouvy) předepsána písemná forma, může být tento nedostatek dodatečně zhojen dle § 582 odst. 1 o. z., nebo s ohledem na zvláštní právní úpravu pro právní jednání, kterými vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, už samotnou skutečností, že žalobkyně práci provozní pro žalovaného začala vykonávat, tedy započetím s plněním se nedostatek písemné formy tohoto pracovněprávního jednání konvalidoval, což se v dané věci stalo. Bez ohledu na motivy, jež k tomu účastníky vedly, se žalovaný a žalobkyně dodatečně dne 30. 5. 2022 rozhodli uzavřít na práci žalobkyně jako provozní dohodu o provedení práce. Tato dohoda byla uzavřena písemně a v souladu s § 75 zákoníku práce obsahovala ujednání o práci provozní v provozovně baru na adrese , adresa, a dobu, na kterou byla uzavřena s tím, že měsíční odměna žalobkyně byla ve výši 9 900 Kč. Nelze přistoupit na argumentaci žalovaného v tom smyslu, že protože žalobkyně vyhotovovala měsíční výkazy a předávala žalovanému měsíčně celkové tržby ještě před uzavřením dohody o provedení práce, že se muselo jednat o pracovní náplň číšnice, neboť v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že tuto agendu v minulosti vykonával provozní , jméno FO, , zatímco číšníci měli za povinnost obsluhovat zákazníky baru, kasírovat hosty, vyplácet výhry z automatů a na konci směny provést inventuru zaznamenanou v denním výkaze a předat ji právě provoznímu. Tvrzení žalovaného, že do sjednání dohody o provedení práce žalobkyně práce provozní nevykonávala a tuto činnost zajišťoval sám žalovaný, soud shledal ryze účelovými, když jsou v rozporu i s tím, co sám žalovaný při svém výslechu uvedl, tedy že po odchodu dosavadního provozního se o podnik nemohl z , Anonymizováno, sám starat, a proto se s žalobkyní dohodl, že to pro něho za 20 000 Kč měsíčně bude dělat.

45. S ohledem na to, že důvodem rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného byla skutečnost, že mu žalobkyně nepředala tržby včetně dokladů a přehledů za listopad 2022 v předem domluvený termín, jak žalovaný sám tvrdí, když toto samo o sobě nebylo mezi účastníky sporné, dospěl soud k závěru, že se žalobkyně tímto jednáním nemohla dopustit porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci číšnice zvlášť hrubým způsobem, neboť se jednalo o povinnosti vyplývající jí z dohody o provedení práce provozní.

46. Právě v těchto situacích nabývá na významu povinnost účastníků uzavírat pracovní smlouvy či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr písemně, kdy podstatnou náležitostí písemné pracovní smlouvy je mj. druh práce (případně u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr sjednané práce), na který je zaměstnanec přijímán, což má zásadní význam, neboť je tím vymezováno, jakou práci je zaměstnanec povinen vykonávat a plnit tak jednu ze svých základních povinností vyplývajících z pracovního poměru (§ 35 odst. 1 písm. b) zákoníku práce). Zaměstnavatel může od zaměstnance vyžadovat jen takové pracovní úkony, které spadají do rámce druhu sjednané práce; odmítne-li zaměstnanec konat jiné pracovní výkony, nejde u něho o porušování pracovní kázně (srov. 6 Cz 36/80). Konat práce jiného druhu, než jaké byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech uvedených v ustanovení § 37 zákoníku práce, kdy je zaměstnavatel povinen, popřípadě oprávněn převést zaměstnance na jinou práci (srov. § 36 odst. 2 zák. práce). S ohledem na to, že žalovaný požadoval po žalobkyni předání měsíčních dokladů a tržby, což byl pracovní úkon spadající do práce provozní, přičemž žalobkyně svou povinnost nesplnila, mohla být tato skutečnost pouze a jenom důvodem ke zrušení právního vztahu účastníků založeného dohodou o provedení práce, a nikoli pracovního poměru žalobkyně.

47. Pro úplnost soud zkoumal taktéž skutečnost uvedenou v rozvazovacím úkonu, spočívající v tom, že žalobkyně nedělala přehled tržby při změně směny. Jak již bylo shora uvedeno, soud dospěl k závěru, že k základním povinnostem žalobkyně vyplývajícím z jejího pracovního poměru číšnice patřila povinnost vyhotovovat denní přehledy tržby tzv. zrcadla, v řízení však bylo prokázáno, že tuto svou povinnost žalobkyně minimálně od května roku 2022 neplnila, což žalovaný věděl v zásadě okamžitě, když mu žalobkyně přestala na konci měsíce odevzdávat tyto výkazy a předávala mu pouze měsíční přehledy. Nevyužil-li proto žalovaný svého práva ukončit pracovní poměr žalobkyně okamžitým zrušením ve lhůtě 2 měsíců, jeho právo v souladu s § 58 zákoníku práce zaniklo. Soud tak nebyl nucen hodnotit míru intenzity porušení povinnosti uložené žalobkyni. Odkazuje-li taktéž žalovaný v okamžitém zrušení pracovního poměru na skutečnost, že žalobkyně dne 5. 5. 2022 neodevzdala tržbu za měsíc duben 2022 a v souvislosti s tím následně svůj dluh formou notářského zápisu uznala, lze tuto skutečnost považovat pouze za okolnost zvyšující míru intenzity porušení pracovních povinností žalobkyně, neboť opět nebyla dodržena lhůta dle § 58 zákoníku práce.

48. Nad rámec shora uvedené je na místě po tak rozsáhlém dokazování ale také uvést, že zákoník práce již od okamžiku, kdy vstoupil v účinnost, stanovil povinnost písemné formy dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, ať již v samostatné listině, nebo v rámci písemné pracovní smlouvy. Tvrdí-li žalovaný, že sjednal s žalobkyní dohodu o její odpovědnosti za svěřené hodnoty v rámci pracovní smlouvy ze dne 20. 2. 2017, pak soud tomuto nemohl přisvědčit, neboť taková dohoda musí v souladu s § 252 zákoníku práce obsahovat jednoznačný závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, zatímco v dané věci obsahuje pracovní smlouva obsahuje toliko informaci, že je její součástí dohoda o hmotné odpovědnosti, tímto nemohou být naplněny zákonné náležitosti takové dohody a žalobkyně tedy neodpovídala za případný schodek na svěřených hodnotách a mohla tak za případnou škodu odpovídat jen z důvodu obecné povinnosti k náhradě škody za podmínek § 250 zákoníku práce. Současně je nutné v tomto kontextu upozornit na zákaz zaměstnavatele přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance.

49. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně k žalovanému okamžitým zrušením, předaným žalobkyni žalovaným dne 14. 12. 2022, je neplatné, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 948,84 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 5 x účast na jednání soudu dne 6. 12. 2023, 28. 2. 2024, 29. 4. 2024, 12. 6. 2024, 11. 9. 2024, závěrečný návrh) tak, jak byly zástupcem žalobkyně vyúčtovány, včetně 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle §13 odst. 4 a. t. Soud dále přiznal zástupci žalobkyně náhradu cestovních výdajů ve výši 206,21 Kč za cestu k jednání soudu dne 6. 12. 2023 ze sídla advokáta do Kutné Hory a zpět, v celkové délce 25 km osobním automobilem zn. Škoda Octavia při průměrné spotřebě 7,40 l na 100 km, ceně benzinu 41,2 Kč/l a základní sazbě náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy a dále náhradu cestovních výdajů 4 x po 210,66 Kč, vynaložených v souvislosti s cestou zástupce ke 4 jednáním soudu ze sídla advokáta do Kutné Hory a zpět v roce 2024 (při ujetých 25 km osobním automobilem zn. Škoda Octavia při průměrné spotřebě 7,40 l na 100 km, ceně benzinu 38,20 Kč/l a základní sazbě náhrady 5,60 Kč za 1 km jízdy), v neposlední řadě soud přiznal taktéž náhradu za ztrátu času k celkem 5 jednání soudu v trvání 5 × 30 minut v celkové částce 500 Kč podle § 14 a. t.

51. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.